Experiment v mateřské škole

Z hlediska cílů lze experimentální a badatelské činnosti začlenit do kognitivních činností, které tedy rozvíjejí poznávací procesy u dětí předškolního věku. Dítě musí být schopno pokus vnímat, přemýšlet o něm, analyzovat jednotlivé kroky a zapamatovat si postupy a výsledky. Dítě zkoumá a objevuje vztahy a vzájemné souvislosti mezi věcmi a ději. Zajímá se o původ, účel, příčinu a význam. V průběhu předškolního vzdělávání se u dětí zdokonalují myšlenkové operace, ale doposud převládá spíše útržkovitost nekoordinovanost a nepropojenost v oblasti myšlení. I z tohoto důvodu je názornost a vlastní iniciativa důležitým atributem. Pokud pokus či experiment neprovedeme dostatečně názorně a dítě nepochopí jeho podstatu, dochází k tomu, že si realitu bude určitým, pro něj „stravitelným“ způsobem upravovat tak, aby byla pro něj přijatelná a srozumitelná. V tomto ohledu nechceme, aby byla zapojená dětská fantazie, ale aby dítě vnímalo reálně to, co mu prostřednictvím experimentu nabízíme. Názornost eliminuje zobecňování a naopak vede k pochopení podstaty.

Z hlediska paměti jsou pro děti lépe zapamatovatelné činnosti, které si takříkajíc vyzkouší „na vlastní kůži“. Pokud budeme dětem verbálně popisovat experiment bez názorné ukázky, ve většině případů jej nepochopí, nabude pro ně zajímavý, a tudíž je nebude bavit. Čím silnější obsahový „náboj“ tím lépe si dítě zapamatuje postup a výsledek. Podněty však musí být přiměřené věku, aby bylo dítě schopno je pochopit. Měly by být srozumitelné a měly by mít také logickou posloupnost.

Prezentace konkrétních experimentů:

Při plánování experimentálních a badatelských činností je důležitá také příprava. Jedná se zejména o přípravu pomůcek, kladení důrazu na bezpečnost (poučení dětí před samotným experimentem, dodržení bezpečné vzdálenosti, či apel na fakt, že experimenty by neměly děti nikdy praktikovat samy) aj. Důležitým aspektem je také důkladné a srozumitelné vysvětlení experimentu pedagogem tak, aby děti dopředu věděly, co se bude dělat, a na tomto základě pak například mohou predikovat výsledek pokusu.

Prezentované pokusy jsou mojí osobní zkušeností z praxe učitele mateřské školy, tudíž je zde neprezentuji jako jejich autor, spíše se jedná o sdílení vlastní praxe či nápadů z nejrůznějších seminářů!!!

Tajemné kreslení:

K tomuto experimentu budeme potřebovat sklenici, jedlou sodu nebo kypřicí prášek do pečiva, vodu, papír a štětec. Ve sklenici smícháme lžičku kypřicího prášku (nebo jedlé sody) a lžičku vody. Vznikne nám tak vysoce koncentrovaná kapalina. Do této kapaliny namočíme štětec a na papír nakreslíme libovolný obrázek. Ten pak necháme důkladně zaschnout. Poté suchý obrázek pomalu přetřeme obarvenou vodou (hodně zředěnou barvou). Hotovo!!! Obrázek se nám zviditelnil.

Sopka:

Pro tento pokus budeme potřebovat modelínu, skleněný válec nebo větší zkumavku. Prášek do pečiva, mycí prostředek Jar, potravinářské barvivo a ocet. Z modelíny si vymodelujeme sopku a dovnitř sopky umístíme skleněný válec nebo větší zkumavku. Pokud nemáme, postačí vnitřek sopky „vystlat“ igelitovým sáčkem. Poté nalijeme do ústí válce mycí prostředek Jar a zasypeme práškem do pečiva (množství vždy záleží na velikosti a hloubce válce, proto doporučuji, experiment si před aplikací v MŠ nejprve vyzkoušet). Pak na Jar s kypřicím práškem přiléváme ocet. Tyto látky spolu reagují tak, že ze sopky vystupuje hustá pěna. Pro viditelnější efekt můžeme přisypat také potravinářské barvivo.

Světelný zdroj z brambor:

Potřebujeme sedm hliníkových nebo měděných kabelů či drátů o délce cca 14 centimetrů. Kabely očistíme od bužírky a konec prvního (A) kabelu zasuneme do brambory. Druhý kabel (B) namotáme na zinkový hřebík a z druhé strany zastrčíme do té samé brambory. Volný konec (A) zastrčíme do další brambory a z druhého konce brambory zastrčíme další kabel. Takto postupujeme do doby, až budeme mít spojen všechny brambory hliníkovými kabely. Bude nám tedy u první brambory koukat konec připevněný na hřebíku a z poslední brambory konec posledního kabelu. V tmavé místnosti pak konce kabelů přiložíme k diodě (dá se zakoupit v jakémkoli elektru) a ta se nám rozsvítí. Pokud se tak nestane, prohodíme póly kabelů na diodě.

Utěrka s vodou:

Papírovou utěrku nastříháme na proužky o šíři asi dvou centimetrů. Na jeden konec cca jeden centimetr od okraje nakreslíme fixem barevný kroužek. Poté čistou stranu proužku ponoříme do sklenice s vodou tak, aby okraj s kroužkem koukal ven ze sklenice. Voda se pak do utěrky nasákne a smyje barevný kroužek. Na konci utěrky nám pak zůstane barevný pruh.

Reflexe

K tomuto článku není žádná reflexe.