Diskusní pavučina (zaměřeno na sdílení)

Hodinu navrhujeme postavit na půdorysu metody diskusní pavučina [1] jako netypického, ale možného příkladu sdílení. Při zvolené metodě by dvojice a posléze čtveřice žáků sdílely názor na jednu z postav knihy. Ukázka je zhruba zprostředka knihy a  její narativní spád a koneckonců dětem velmi blízký obsah by mohl posloužit vedle nácviku sdílení, naslouchání a argumentace také jako motivace k přečtení díla. Sdílení mezi žáky k tomu může přispět.

Sdílení jako složka čtenářské gramotnosti je v publikaci Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka [2] strukturováno do dílčích kategorií a sledovatelných indikátorů:

Žák vyjadřuje svou bezprostřední reakci na četbu

• vyjadřuje, co ho při četbě napadá, jaké pocity se mu vybavují, co ho rozveselilo nebo rozesmutnilo, jaké obdobné příběhy nebo životní situace mu příběh připomíná apod. (vyjadřuje se ústně i písemně, např. formou podvojného deníku psaného průběžně, formou osobních záznamů z četby, čtenářských dopisů spolužákovi, učitelce, apod.; záznamy může mít shromážděné ve čtenářském portfoliu);
• vyjadřuje, co se mu na textu líbí a proč, co se mu nelíbí a proč; vyjadřuje se tak i o žánrech, knihách určitého autora; tématech; určitých postupech; ilustracích; adaptacích literárních děl (ty porovnává s předlohou);
• když vypráví o přečtené knize, činí tak se zaujetím, zprvu používá vyjadřování předvedeného učitelem/kou, postupně se vyjadřuje samostatně, neomezuje se na fráze;