Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Díky za hezký text. S napětím jsem se pročetl osmi komponenty IT gramotnosti a těšil se na závět. Ten ale nějak vypadl. Myslím, že by ses o něj ještě měla pokusit, než se toho chopí některý eXenofob :)
Zpráva o studii známé britské společnosti Futurelab, která se zabývá strukturou a obsahem digitální gramotnosti a doporučuje na prvním místě podporovat kritické myšlení.
Britská společnost Futurelab se zabývá budoucností, a to i v oblasti vzdělávání. Ve své výzkumné zprávě Digital Literacy across the Curriculum se zaměřuje na digitální gramotnost žáků i učitelů základních a středních škol. O této problematice Spomocník informuje poměrně často (Digitální gramotnost podle Wheelera, Testováni ICT dovedností v ČR, Bez učitelů se moderní technologie neobejdou ad.), naposledy pak v článku Ondřeje Neumajera Výukové aktivity pro rozvoj dovedností 21. století.
Futurelab však přináší trochu jiný pohled na věc. Zpráva je určena učitelům, kteří ve své výuce využívají digitální technologie a umožňují práci s nimi i svým žákům. Těm, kteří podporují žáky v aktivním, kreativním a kritickém používání technologií, rozvíjejí jejich digitální gramotnost a pomáhají jim prostřednictvím technologií v prohloubení předmětových znalostí.
Centrální část textu definuje osm komponent digitální gramotnosti. Již při prvním pohledu na obr. 1 je patrné, že všechny elementy digitální gramotnosti spolu úzce souvisí. Text přináší i řadu praktických rad a nápadů, jak efektivně digitální technologie ve vzdělávání využívat, na co se zaměřovat a čeho se naopak vyvarovat.
Obr. 1 - Komponenty digitální gramotnosti1. Funkční dovednosti
Z hlediska zařazení do kurikulárních dokumentů je vhodné definovat pro informační a komunikační technologie samostatnou kompetenci a využívat ji napříč předměty, tj. vytvářet mezipředmětové vztahy. Autoři článku odmítají koncept, ve kterém jsou ICT kompetence pouze náplní samostatného předmětu.
Učitelé často mají z využívání ICT ve třídě obavy. Z toho důvodu je třeba jim poskytnout podporu a čas pro trénink a pomoci jim získat větší jistotu. Učitel sám musí jít za hranice jednoduchého využití prezentací. Měl by dát žákům možnost pracovat s různými digitálními nástroji a přemýšlet o jejich využitelnosti, a to i v situaci, kdy si žák ještě základní dovednosti a schopnosti ve využívání ICT plně neosvojil.
2. Kreativita
Nedílnou součástí digitální gramotnosti je schopnost vytvářet digitální obsah a rozumět mu. To zahrnuje nejen proces samotné tvorby či příjmu informací, ale i aplikaci uživatelských znalostí a kritického myšlení. Schopnost kreativity je možné rozvíjet ve všech školních předmětech, a to např. kombinováním tvorby pomocí digitálních technologií s psaním a kreslením na papír či zpracováním jiných výtvarných materiálů, které vede k rekontextualizaci znalostí a jejich dalšímu vlastnímu novému využití žákem.
Technologie poskytují velké množství možností, jak tyto činnosti vykonávat, a to ve školním i mimoškolním prostředí. S ohledem na výstup či produkt žákovské činnosti je možné vybírat z mnoha technických prostředků, jakými jsou obrázky, internetové stránky, filmy, animace, podcasty, fotografie, blogy, wiki, online texty na sociálních sítích, hudba, audiovizuální prezentace, interaktivní mapy, grafy, modely apod. Volba optimálního prostředku je projevem kritického myšlení, které pracuje i se žákovým povědomím a znalostmi o kulturním a společenském prostředí.
3. Kolaborace
Schopnost spolupracovat s dalšími lidmi je velmi důležitá. Rozvíjení digitální gramotnosti podporuje žáka nejen ve vnímání aktivního podílu na své vlastní výchově a vzdělávání, ale i ve společenském, kulturním, ekonomickém, politickém či intelektuálním životě. Tento je nutně protkán možnostmi využití digitálních technologií, a žák se tak musí učit, jak je v něm efektivně naplňovat.
K rozvoji schopnosti debatovat, kooperovat, naslouchat či dělat kompromisy lze dopomoci např. využitím wiki, GoogleDocs, Padlet, Edmodo apod., a to nejen ve školním prostředí.
4. Komunikace
Efektivní komunikace je nezbytnou podmínkou pro digitální gramotnost. V dnešní době zejména internet a prvky Webu 2.0 přináší její nové možnosti (e-mail, instant messaging, sociální sítě, fóra a diskuse, blogy, wiki apod.). Digitální gramotnost vyžaduje kritické a náročné uvažování o nástrojích pro komunikaci. Uživatel by měl mít znalosti a dovednosti, které mu umožní vybrat optimální prostředek pro efektivní komunikaci.
Využití digitálních nástrojů by mělo mít svůj účel. K tomu je nutné kriticky posuzovat, jak jsou informace přenášené různými médii vnímány v rámci kulturního, společenského i politického prostředí. Dobrá komunikace je pak také založena na reflektování potřeb a schopností příjemců informací. Na základě toho je potřeba vybírat nejen formu komunikace, ale i její obsah (na co se soustředit a co vynechat apod.).
5. Schopnost najít a vybrat informace
S vyhledáváním věrohodných a relevantních informací mají žáci časté problémy. Digitálně gramotný člověk by měl přistupovat kriticky k internetovému obsahu a být schopný posuzovat hodnotu či pravdivost nalezených informací (viz Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma).
Zpráva Futurelab zde cituje z knihy Davida Buckinghama Beyond Technology z roku 2007, který definuje čtyři hlavní indikátory věrohodnosti internetových zdrojů ([1] str. 34):
S touto problematikou souvisí i schopnost efektivního vyhledávání, respektive využívání různých možností internetových vyhledávačů.
6. Kritické myšlení a hodnocení
Kritické myšlení umožňuje využívat rozumové schopnosti ke zkoumání, analýze či zpracování získaných informací a dat, aby pak mohlo dojít k jejich hodnocení a vytváření vlastního názoru (viz Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí). Je to důležité i ve vztahu k dalším elementům digitální gramotnosti (např. vyhledávání informací či volba technických prostředků). K rozvoji kritického myšlení je třeba podporovat žáky v reflektování a hodnocení, kladení otázek, a to v průběhu každé činnosti.
ICT umožňují žákům komunikovat s dalšími uživateli, prezentovat svá stanoviska, analyzovat i hodnotit informace. Tématem mohou být i samotné technologie a jejich role ve společnosti.
7. Kulturní a společenské porozumění
Činnosti podporující vytváření, porozumění a sdílení názorů či myšlenek prostřednictvím ICT jsou vždy součástí širšího kontextu, a to nejen společensko-historického, ale i politického, ekonomického a intelektuálního. Je třeba vědět, jak co sdělit, jak to může být interpretováno a proč, a to právě s ohledem na rozdílné kultury a na to, jak jsme my sami ovlivňováni.
Digitální technologie poskytují velké množství nástrojů pro interakci. Uživatel je pak při vytváření digitálního obsahu ovlivňován kulturním porozuměním a zkušenostmi s digitálními médii, např. stylistikou textu, aktuálním využíváním obrázků a zvuků v popkulturách apod.
8. Elektronická bezpečnost
Otázka elektronické bezpečnosti je nedílnou součástí digitální gramotnosti. Mezi základní uživatelské schopnosti patří uvážlivá a bezpečná práce s ICT. Žák by měl přemýšlet o vhodnosti digitálního obsahu vzhledem k jeho věkové kategorii a akceptovatelném využití technologií. Dále by měl být informován o antivirové ochraně a varován před kyberšikanou, kopírováním autorskými právy chráněného obsahu a plagiátorstvím.
Spíše než blokovat nebezpečný internetový obsah či služby je třeba ve školním prostředí rozvíjet kritické myšlení žáků a jejich smysl pro zodpovědnost.
FUTURELAB. Digital literacy across the curriculum: a Futurelab handbook [online]. 2010. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.futurelab.org.uk/sites/default/files/Digital_Literacy_handbook_0.pdf.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
