Odborný článek
Výukové aktivity pro rozvoj dovedností 21. století
5,0 (1 hodnocení)
Seriál
2012 Global Forum
- 1.Výukové aktivity pro rozvoj dovedností 21. století
- 2.ICT kompetence učitele v kontextu vzdělávání pro 21. století
Seriál
Autor představuje soubor dovedností pro 21. století a nový nástroj charakterizující výukové aktivity, jejichž realizace vede u žáků k rozvoji těchto, stále častěji zmiňovaných dovedností. Nástroj vznikl díky výzkumu společnosti Microsoft a byl představen na jedné z největších konferencí o technologiích ve vzdělávání Partners in Learning 2012 Global Forum konané v Praze.
Poslední dobou se do popředí zájmu vyspělých států stále častěji dostává termín dovednosti pro 21. století. Za tímto pojmem stojí celosvětový myšlenkový proud, požadující redefinování cílů vzdělávání. Jeho snahou je transformace vzdělávání z dnešní tradiční podoby do podoby, kterou vyžaduje měnící se svět požadavků na začátku 21. století. Dnešní vzdělávací systémy nestačí uspokojovat rostoucí poptávku po vzdělávání, zdá se, že bude nutné nově přenastavit celý rámec učící se společnosti.
Modelů, které se snaží o popis těchto dovedností existuje již dnes značné množství a jistě brzy přibudou další. Nelze konstatovat, že některý ze souborů dovedností je kompletní či jediný správný. Tak, jak se bude měnit svět práce a vzdělávání a bude ovlivňovat osobní životy lidí, budou se měnit i požadované dovednosti.
Na nedávné konferenci Partners in Learning 2012 Global Forum pořádané poslední listopadové dny roku 2012 v Praze, kterého se účastnilo více než 650 účastníků z celého světa, mne zaujal model 21st Century Learning Design Rubrics za nímž stojí Innovative Teaching and Learning (ITL) Research společnosti Microsoft a nezávislá výzkumná organizace SRI International. Podrobněji byl tento model představen v doprovodném programu Education Leaders Briefing určeném politikům, odborníkům na vzdělávání a zástupcům průmyslu. Zcela v duchu dlouhodobého českého nezájmu státních institucí o problematiku moderních technologií ve vzdělávání se jej žádný oficiální zástupce ČR nezúčastnil, což bylo minimálně v ostrém kontrastu s faktem, že pro tento rok byla místem konání zvolena právě Praha.
Model 21st Century Learning Design Rubrics je založen na výzkumném zjištění, že mezi dovednostmi pro 21. století a inovativními výukovými aktivitami existuje při výuce silná korelace. Jinými slovy, tradiční výukové metody nelze jednoduše označit za nevhodné, ale pro dovednosti potřebné v nadcházejícím století je pouze jejich používání nedostatečné. K rozvoji dovednosti pro 21. století jsou nezbytné inovativní výukové aktivity.
21st Century Learning Design Rubrics je model vytvořený na základě dlouhodobého výzkumu provedeného souborem více výzkumných metod. Zaujalo mne na něm to, že se nejedná pouze o teoretický model. Tento nástroj se pokouší popsat charakteristiky výukových aktivit, které, jsou-li takto realizovány, vedou k rozvoji zmíněných dovednosti pro 21. století. Cílem tohoto nástroje je pomoci pedagogům rozpoznat a porozumět možnostem, které výukové aktivity nabízejí žákům k rozvíjení takovýchto dovedností.
Výzkumníci identifikovali šest hlavních skupin charakteristik výukových aktivit a zároveň dovedností žáků, které je možné těmito vhodně připravenými výukovými aktivitami podporovat:
Ke každé z výše uvedených dovedností nabízí tento model hierarchicky uspořádaný soubor indikátorů, jejichž plnění ilustruje dosažení či osvojení vyšší úrovně dané dovednosti. Číslice použitá v číslování označuje úroveň. Indikátor s vyšší číslicí vždy navazuje na předchozí a má vyšší úroveň. Autoři dokonce navrhují dané aktivity hodnotit počtem bodů – některé se skládají ze čtyř a některé pouze ze tří úrovní.
21st Century Learning Design Rubrics - hierarchicky uspořádaný soubor indikátorů uvedený na příkladu dovednosti spolupracovatŽáci pracují společně, když od nich výuková aktivita vyžaduje spolupráci ve dvojicích nebo ve skupinách tak, aby diskutovali daný problém, hledali společně řešení problému nebo společně vytvářeli výstup. Spolupráce může probíhat elektronicky a mohou do ní být zapojeni i další lidé mimo daný pracovní kolektiv.
K budování (vytváření či konstruování) znalostí dochází v okamžiku, když žáci dělají více, než jen opakují, co se naučili. Důležitým předpokladem budování znalostí je kritické myšlení, nikoli tedy pouhé opakování zjištěných faktů. Aktivity směrující k budování znalostí vyžadují od žáka vlastní interpretaci problému, analýzu, syntézu a hodnocení informací či myšlenek.
V tradičním vzdělávání jsou často aktivity žáka strukturovány a řízeny do velké míry učitelem. Řízení sebe sama (sebekázeň) naopak vyžaduje od žáka přijmutí plné zodpovědnosti za svůj život, svoji práci a své vzdělávání. Aby mohl žák plánovat vlastní práci a hodnotit ji, musí se jednat o dlouhodoběji trvající výukovou aktivitu.
Žák je postaven před skutečné řešení problémů pouze v situaci, když se jedná o problém, který do té doby neřešil a který je pro něj výzvou. Výukové aktivity zaměřené ke zdokonalování se v této oblasti nikdy žákovi neposkytují všechny informace, které jsou potřebné pro vyřešení problému. Součástí řešení může být zkoumání různých možností, generování nápadů, sestavování alternativních řešení, navrhování vlastních řešení a ověřování jejich proveditelnosti.
Za využití ICT žákem lze považovat pouze takovou aktivitu, kdy žák aktivně využívá ICT přímo k dokončení celé nebo části vzdělávací aktivity. Využití ICT učitelem např. k prezentaci takovým příkladem určitě není.
Pokročilá komunikace probíhá, pokud žák vyjadřuje soubor vzájemně propojených či navazujících myšlenek pro vyjádření netriviálního sdělení, například formou prezentace obsahující více navazujících nápadů. Za vícedruhovou komunikaci se považuje aktivita, při které žák využívá více nežli jeden komunikační prostředek a to způsobem, kterým se vzájemné působení prostředků synergicky doplňuje a bez některého z nich by nebylo možné dosáhnout požadovaného efektu, například pořídí fotografii, kterou zveřejní jako součást blogového příspěvku na internetu.
Výše uvedený model hierarchicky uspořádaných souborů indikátorů, jejichž plnění ilustruje dosažení či osvojení vyšší úrovně dané dovednosti je v tomto textu uveden pouze ve zkratce, bez dodatečného vysvětlení na příkladech z pedagogické praxe. Původní verze celého 21st Century Learning Design Rubrics je zdarma dostupná v anglické verzi na stránkách pražského Education Leaders Briefing společnosti Microsoft na adrese http://elbprague.org/.
Pro mne asi nejzajímavější na celém tomto nástroji je skutečnost, že v něm vlastně vůbec nejde o technologie, ale především o pedagogiku. Vytváření výukových aktivit charakterizovaných výše není ale vůbec jednoduché, vyžaduje hodně času a promýšlení. Jak ale výzkum přibližuje, jiná cesta k rozvíjení dovedností pro 21. století patrně neexistuje.
Poznámka - text byl původně publikován zde:
NEUMAJER, O. Výukové aktivity pro rozvoj dovedností 21. století. Řízení školy. Praha : Wolters Kluwer. 2/2013, strana 14-16. ISSN: 1214-8679.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.