Definice vzdělávacích technologií podle Drona

Nedávno jsem se zúčastnil webináře nám dobře známé kanadské výzkumné organizace Contact North, která se zabývá využitím technologií ve výuce hlavně na vysokých školách. Vedl ho jeden z našich dlouhodobých inspirátorů profesor Jon Dron z Athabasca University. Zaujal mě hned svým názvem – How to Be an Educational Technology: An Entangled Perspective on Teaching. Přišlo mi, že se jedná o překlep a správně mělo být „How to Be an Educational Technologist“, jenže tak to nebylo. Vysvětlení je poměrně překvapivé.

Je podstatou Dronovy poslední (volně dostupné) knihy How Education Works: Teaching, Technology, and Technique. Podívejme se, jak to myslel.

Jonův pohled na technologie uvozuje již prolog knihy. Budu citovat: „Představte si klacek, který leží na zemi a spadl ze stromu v lese. ... Je to technologie? Je těžké o něm takto uvažovat. Klacků ležících na zemi jsou miliardy a určitě jim nikdy nebudeme věnovat pozornost. Jenže stejný klacek se nám v některých situacích může hodit třeba na:
• poškrábání zad;
• postavení stanu;
• ukazování;
• otevření víčka od plechovky;
• pomoc při potížích s chůzí;
• kreslení obrázku do písku;
• cvičení psa;
• obranu před útočícím zvířetem.“ [1]

Jistě si dokážete představit ještě mnoho dalších možností. Existuje nepřeberné množství různých nástrojů, a některé se dají využít při učení. Jon se ovšem ve své knize nezabývá jen nástroji. Věnuje se detailně též vzdělávacím procesům, metodám, technikám, teoriím, principům a modelům – tedy komplexně všemu, co v praxi učitele může souviset s využitím technologií.

Při přemýšlení o technologiích Jon vychází z práce původně stanfordského profesora Briana Arthura, který se primárně zabýval technologiemi v rámci definování komplexního pohledu na ekonomiku [2]. Arthur obecně definuje technologie jako „uspořádání jevů k nějakému účelu“ (assemblies that orchestrate phenomena to achieve some purpose). Takto pojatá definice umožňuje pod pojem technologie zahrnout téměř cokoli, co organizujeme, abychom něco dělali. Jak široký Jonův pohled může být, lépe pochopíme, podíváme-li se na pár citátů, které použil ve svém vystoupení na konferenci SITE (viz video níže):
„Mahler velmi záměrně programuje jevy v našich mozcích... Alespoň v tomto smyslu je Mahler inženýr.“ Brian Arthur
„Báseň je malý (nebo velký) stroj vytvořený ze slov.“ William Carlos Williams
„Stejně jako existují technologie na orání, máme i technologie na modlení.“ Ursula Franklin
„Jestliže tisíc řádek kódu v UNIXu chápeme jako technologii (např. web), musíme stejně vnímat také tisíc řádků znaků v angličtině (např. Hamlet).“ Kevin Kelly

Když technologie chápeme jako uspořádání (orchestraci) jevů, znamená to, že za technologie můžeme považovat i výukový obsah a postupy. Závěr, který z toho Jon dělá, nás zcela nutně musí udivit. Podle něj v kompetencích učitelů vůbec nelze oddělovat oblasti T – technologie, P – pedagogika, C – obsah (obor), jak to dělá model kompetencí učitelů TPCK, protože vše je ve skutečnosti technologie (místo TPCK jen TK).

Proto Jon Dron definuje vzdělávací technologii jako technologii, jejíž součástí je též určitá pedagogická metoda (či metody).

Vrátíme-li se k tomu klacku z úvodu, je zřejmé, že se z něj stane vzdělávací technologie teprve tehdy, když ho použijeme se záměrem něco ukázat nebo něco nakreslit. Pedagogika sama o sobě nic nedělá, dává smysl teprve ve spojení s nějakou technologií (typicky např. jazyk).

Tento přístup je pro nás dost nezvyklý. Jon nám ale dává možnost propojit jeho teorii s tím, na co jsme zvyklí. Rozlišuje totiž mezi tvrdými a měkkými technologiemi. Je to celá věda, kterou můžeme s určitým zjednodušením chápat tak, že tvrdé (hard) technologie nutí uživatele dělat předem dané věci. Měkké (soft) technologie umožňují uživateli projevit vlastní invenci. S použitím slovníku, který díky Papertovi používáme už řadu let, to znamená, že tvrdé technologie se uplatní při instruktivních výukových metodách a měkké při konstruktivních.

A teď totéž slovy Jona: „Moje definice měkkosti nebo tvrdosti je v podstatě měřítkem míry, do jaké se lidé podílejí na orchestraci výsledku... Lidé hrají předem určené role v orchestraci, když jsou součástí tvrdých technologií, zatímco v měkkých technologiích jsou lidé orchestrátory. Tvrdé technologie fungují pevnými, neměnnými způsoby, zatímco měkké technologie jsou poddajné a žádají od lidí, aby se zapojili do stále nových způsobů, jak je použít.“ [1]

Všichni se učíme díky technologiím, učíme ostatní pomocí technologií, ať už přitom používáme jazyk, bílé tabule a tužky, nebo počítače, aplikace a internet. Jsme součástí rozsáhlého, technologiemi zprostředkovaného kognitivního webu, ve kterém se miliony lidí (včetně učitelů, autorů učebnic, producentů médií, návrhářů softwaru, správců systémů a především samotných žáků) podílejí na vytváření nekonečné, bohatě propletené sítě učení. Tato síť se šíří daleko za hranice formálních výukových aktů, daleko zpět v čase a daleko do budoucnosti, vetkává se a pomáhá formovat nejen učení jednotlivců, ale i kolektivní inteligenci celé lidské rasy. Cesta učení každého jedince se liší od cesty každého jiného a jsou vzájemně propojené.

Dokonale připravené výukové metody podložené výzkumem mohou být zcela neúčinné, zatímco špatná výuka, nebo dokonce její absence může někdy vyvolat i hluboce efektivní učení. Vzdělávání jako technologický proces je přes veškerou naši snahu porozumět a ovládat jej mnohem blíže umění než inženýrství. To, co děláme, je obvykle mnohem méně důležité než osobitý způsob, jakým to děláme, a to, jak moc se staráme o obor, naše žáky a naše řemeslo, je často mnohem důležitější než pedagogické metody, které používáme.

Jak je vidět, Jon Dron je ve skutečnosti (stejně jako já) konektivista vnímající svět jako komplexní systém (Vzdělávání ve věku komplexity).

Snad je teď již hlavní myšlenka vyznívající z názvu Jonova webináře mnohem srozumitelnější:
Jestliže jsou pedagogické metody součástí vzdělávacích technologií, znamená to, že když učíme sebe či jiné, stáváme se my sami integrovaným prvkem použitých technologií.

The Intertwingled Teacher

Literatura a použité zdroje

DRON, Jon. How Education Works: Teaching, Technology, and Technique [online]. 2023. [cit. 2024-10-08]. Dostupné z: https://www.aupress.ca/books/120320-how-education-works/.

ARTHUR, W. B. The nature of technology: What it is and how it evolves. Free Press, 2011. ISBN 978-1416544067.