Dánští učitelé zkoumají wellbeing žáků prostřednictvím technologií

Wellbeing je momentálně ve školství velmi populární téma. Všude na světě se jím zabývají a vymýšlejí postupy, jak ho zlepšit. Jsme si vědomi toho, že i u nás je tato potřeba hodně velká. A tak je každá inspirace ze zahraničí užitečná. Podívejme se, jaké zkušenosti mají dánští učitelé s využitím technologií k podpoře wellbeingu u žáků (Teachers in Denmark are using apps to audit their students’ moods) [1].

Dánsko patří k zemím, kde digitalizace školství silně pokročila, a proto se rychle šíří používání digitálních nástrojů. Je to též důsledek zvýšeného zájmu veřejnosti o mentální zdraví, které se dle oficiálních státních statistik v posledním období zásadním způsobem zhoršilo (6x více dětí s depresí). Otevřený dopis tisícovky dánských školních psychologů vyjádřil „vážné znepokojení nad duševním stavem dětí, které vidí ve své práci, a varoval, že pokud nebudou okamžitě přijata adekvátní opatření, nevidí žádnou naději na zvrácení negativního trendu“. [1]

Začít je vždy třeba zjištěním, jak na tom žáci z pohledu wellbeingu skutečně jsou. V Dánsku existuje několik používaných aplikací, které se touto problematikou zabývají. Všechny vycházejí z dat získaných dotazováním žáků. Liší se zabezpečením jejich osobních dat a úrovní použití dalších zdrojů.

• Bloomsights
  Tvůrci tento nástroj označují jako „monitor socio-emocionálních potřeb“ žáků. Disponuje též anglickou verzí a používá se např. i v USA. Předpokládá vyplnění dotazníku (typicky týdně), který sleduje takové indikátory jako „osamělost“, „vztah k učení“, „šikana“, ... Žák sděluje též to, s kým ve třídě je v bližším kontaktu. Systém je plně personalizovaný, tj. uložená data jsou přiřazena uživatelům, a lze tedy zkoumat každého žáka zvlášť. Zjišťuje navíc též vztahy mezi žáky ve třídě a generuje tzv. „sociogram“, který tyto vztahy vizualizuje. Hlavním cílem je snaha předejít rizikovým stavům, jako jsou např. sebevražedné úmysly.