Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Čeština pro žáky-cizince: 18 – Počasí
4,7 (3 hodnocení)
Příspěvek seznamuje žáky-cizince se slovní zásobou na téma počasí, zabývá se metodickým postupem pro výuku a navazuje na slovní zásobu z předchozích lekcí, zejména na téma oblečení a čas. Žáci budou znát změny počasí podle ročních období, procvičí si hlavně podstatná jména, zájmena, slovesa a příslovce. Popsané aktivity se vztahují k sadě deseti karet, které na sebe navazují.
Cíl výuky
Příspěvek je o seznámení žáků-cizinců s názvy ročních období, podstatnými jmény a příslovci znázorňujícími jednotlivé jevy počasí, o nácviku pravopisu, čtení a výslovnosti jednotlivých slov. Jedná se o procvičování bezpodmětých vět a dativu osobního zájmena (např.: Je mi zima). Aktivity v tomto článku obsažené si kladou za cíl pochopit význam jednotlivých slovních spojení, naučit žáky pojmenovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) a zapamatovat si je ve správném pořadí. Na konci hodiny žáci správně vyslovují jejich názvy, ovládají čtení jednotlivých slov, umí je správně napsat. Žáci-cizinci plní jednoduché úkoly, procvičí si správnou výslovnost čtením básničky, pokročilí žáci se básničku naučí nazpaměť. V jedné skupině bývají děti z různých států, mají odlišnou úroveň osvojení češtiny, proto přistupujeme ke každému z nich individuálně. Pořadí jednotlivých pracovních karet znázorňujících roční období na sebe navazují, pořadí u ostatních karet můžeme měnit.
Návaznost příspěvku na téma č. 9 a 11
Volně navazuje na osvojená slova v předešlých tématech, zejména oblečení nebo čas v seriálu Čeština pro žáky-cizince: Pracovní karty pro začátečníky.
Cílová skupina: žáci-cizinci, začátečníci
Časový nárok:
Časový nárok na práci s jednotlivými pracovními kartami se odvíjí od znalosti jednotlivých žáků-cizinců, které ve skupině máme. V jedné vyučovací hodině (45 minut) podle úrovně těchto žáků můžeme použít jednu až tři karty. Jejich jazykové znalosti se mohou velmi lišit, neboť pobývají v naší zemi různě dlouhou dobu. Navíc pro neslovansky mluvící žáky je výuka o hodně náročnější než pro Slovany. Uvedený čas je tedy pouze informativní.
Čas: 5–10 minut – 1. strana karty – motivace, grafický zápis slova, obrazové ztvárnění slova, samostatné napsání slova
Čas: 5–10 minut – 2. strana karty – zodpovězení otázek, procvičování jednotlivých slov a pochopení jejich významu
Čas: 5–10 minut – 2. strana karty – upevnění slovní zásoby v bezpodmětých větách
Čas: 10–15 minut – 2. strana karty – čtení básničky nebo její zapamatování
Příprava
Před výukou je vhodné připravit si tematické obrázky znázorňující různé druhy počasí, jednotlivá roční období, obrázky slunce, deště, větru, papír, psací potřeby, pastelky, teploměr, různé oblečení, čepice, rukavice, šálu, holínky, deštník, pláštěnku, letní klobouk, sluneční brýle. Důležitá je motivace pomocí obrázků, aby žáci pochopili měnící se počasí. Žáci používají k nácviku a procvičení jednotlivých slov připravenou kartu, do které píší a malují.
Metodika
V příloze je deset karet, které vyjadřují jak názvy čtyř ročních období (jaro, léto, podzim, zima), tak jednotlivé pojmy vztahující se k tématu počasí (slunce, jasno, teplo, vítr, zamračeno, déšť). Na obou stranách karty je v úvodu motivační obrázek k probíranému slovu a vztahuje se k básničce na zadní straně karty. Na přední straně karty je vytvořena grafická podoba slova několikrát pod sebou, kdy je vždy v následujícím řádku vynechané poslední písmeno. Žák postupně doplňuje písmena, na posledním řádku musí žák napsat celé slovo sám. Po nácviku psaní jednotlivých písmen se žák samostatně pokusí o obrazové ztvárnění významu slova a o grafický zápis psané podoby slova.
Na zadní straně karty podstatná jména nebo příslovce (slunce, jasno, teplo, vítr, zamračeno, déšť, jaro, léto, podzim, zima) vyjadřují jednotlivá pojmenování týkající se počasí. Slova jsou používaná v jednoduchých i v bezpodmětých větách, dáváme důraz na dativ osobního zájmena já, procvičíme význam slov včera, dnes a zítra a dáme pozor na koncovky u sloves v minulém, přítomném a budoucím čase. Důraz klademe na samostatné vyjadřování žáků, kteří přemýšlejí, čím je každé období zvláštní, a popisují, co vidí na obrázcích. Aktivitou je zde básnička na procvičení slovní zásoby a paměti, také můžeme použít různé hry s použitím oblečení. Na závěr vytvoříme nástěnný kalendář, do kterého budou žáci vkládat jednotlivé symboly počasí.
V úvodu hodiny je třeba žáky-cizince motivovat různými obrázky a seznámit je s grafickou podobou slova, které je chceme naučit. Černobílé karty slouží k vybarvení obrázku, žáci zde mohou rozvíjet svou představivost. V jedné vyučovací hodině použijeme jednu nebo více karet, vždy záleží na úrovni znalosti českého jazyka u žáků-cizinců, které ve skupině máme.
Počasí
Cíl:osvojení slov a výrazů na téma: Pěkné počasí
Čas: 5–10 minut
Na začátku hodiny vždy doneseme několik obrázků znázorňující pěkné a horké počasí, učíme slova slunce, jasno a teplo. Žáci stojí v kruhu, učitel stojí uprostřed a házejí si navzájem míčkem. Učitel hodí míček žákovi, řekne otázku, žák mu odpoví a hodí míček zpátky. Pokračujeme, až se všichni žáci vystřídají. Po aktivitě žáci vymyslí a navrhnou své vlastní značky vyjadřující slunce, jasno a teplo.
Karta č. 1 SLUNCE
Jak je dnes? Svítíslunce. Co dělá slunce? Slunce hřeje. Jak je dnes? Dnes je horko. Jak se cítíš? Je mi horko.
Karta č. 2 JASNO
Jaké je dnes počasí? Je jasno. Jak je dnes? Dnes je hezký den. Je hezky. Jaké bylo počasí? Včera a dnes bylo jasno. Jaké bude počasí? Zítra bude jasno.
Karta č. 3 TEPLO
Jak je dnes? Je teplo. Jak se cítíš? Je mi teplo. Jaké bylo počasí? Včera a dnes bylo teplo. Jak bude počasí? Zítra bude teplo.
Cíl:osvojení slov a výrazů na téma: Špatné počasí
Čas: 5–10 minut
Na začátku hodiny doneseme několik obrázků znázorňující špatné a chladné počasí, učíme slova vítr, zamračeno a déšť. Žáci nejdříve odpovídají na jednoduché otázky dané pedagogem. Po procvičení slovních spojení žáci jeden po druhém stojí před třídou a předvádějí jedno z osvojených slov, ostatní žáci hádají význam. Po aktivitě žáci vymyslí a navrhnou své vlastní značky vyjadřující vítr, zamračeno a déšť.
Karta č. 4 VÍTR
Co dělá vítr? Fouká vítr. Jak je dnes? Je větrno. Je silný vítr. Jaké bylo počasí? Včera a dnes foukal vítr. Jaké bude počasí? Zítra bude foukat.
Karta č. 5 ZAMRAČENO
Jaké je počasí? Je zamračeno. Jak je dnes? Venku je zamračeno. Jaké bylo počasí? Včera a dnes bylo zamračeno. Jaké bude počasí? Zítra bude zamračeno.
Karta č. 6 DÉŠŤ
Jaké je počasí? Prší. Jak je dnes? Vypadá to na déšť. Jaké bylo počasí? Včera a dnes pršelo. Jaké bude počasí? Zítra bude pršet.
Cíl:osvojení slov a výrazů na téma: Roční období, zhotovení vlastního kalendáře
Čas: 5–10 minut
Při nácviku pojmenování jednotlivých ročních období přineseme kromě obrázků do výuky různé oblečení včetně doplňků. Učitel žákům řekne, jaké je dnes počasí, a požádá je, aby si oblékli šaty a doplňky odpovídajícím způsobem. Žáci odpovídají na jednoduché otázky dané pedagogem, na závěr procvičují napsání jednotlivých slov a výtvarně je samostatně ztvárňují.
Karta č. 7 JARO
Jak je na jaře? Na jaře je pěkné počasí. Jak je dnes? Je hezky. Otepluje se. Jaké je počasí?Je teplo. Jak se cítíš? Je mi teplo.
Karta č. 8 LÉTO
Jak je v létě? V létě je teplé, horké počasí. Jak je dnes? Je teplo. Jaké je počasí?Je horko. Jak se cítíš? Je mi horko.
Karta č. 9 PODZIM
Jak je na podzim? Na podzim je špatné počasí. Jak je dnes? Prší. Je deštivo. Je zamračeno. Jaké je počasí?Je chladno. Je sychravo. Jak se cítíš? Je mi chladno.
Karta č. 10 ZIMA
Jak je v zimě? V zimě je chladné počasí. Jak je dnes? Sněží. Je mráz. Mrzne. Jaké je počasí?Je zima. Jak se cítíš? Je mi zima.
Básnička nebo aktivita
Cíl:procvičení slovní zásoby, důraz klást na výslovnost a koncovky
Čas: 10–15 minut
Při nácviku básničky vycházíme ze znalosti českého jazyka u jednotlivých žáků-cizinců. Neklademe důraz na zapamatování textu, nýbrž na výslovnost a porozumění významu jednotlivých slov.
Aktivity
Cíl: upevnění slovní zásoby při procvičování
Hra Jedu na prázdniny: Žáci-cizinci si představí, kam by chtěli jet o vánočních nebo letních prázdninách, podle toho se obléknou a ostatní žáci hádají, kam se chystají na prázdniny.
Žáci se obléknou podle klimatu země, odkud pocházejí, a ostatní hádají, jaké mají doma typické počasí.
Výuka počasí pomocí pohybů těla: Žáci se snaží vyjádřit osvojená slova pomocí řečí těla, pohybů rukou, mimiky, např. při znázornění deště kroutí prsty, ruce mají vysoko nad hlavou, které postupně snižují až k zemi, a říkají, že prší.
Výsledkem osvojených slov na téma počasí bude vlastní kalendář, který si žáci společně vytvoří, a denně budou sledovat počasí venku a přiřazovat do kalendáře symboly, které si sami navrhli a zhotovili.
Reflexe
Žáci již docela dobře konverzují mezi sebou pomocí slovní zásoby, kterou ovládají. Procvičujeme zároveň i názvy oblečení, žáci se velmi rádi oblékají a na tuto aktivitu se těší. Můžeme žákům ukázat i teploměr, pomocí kterého vysvětlíme pojmy „nad nulou“ a „pod nulou“. Vytvoření vlastního kalendáře a sledování počasí v následujících dnech a týdnech je jedna z nejoblíbenějších činností všech žáků.
