Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Čeština pro žáky-cizince: 4 - Rodina
4,7 (3 hodnocení)
V příspěvku je představen metodický postup pro výuky slovní zásoby z oblasti RODINA. Příspěvek se zaměřuje pouze na výuku základních slov z této oblasti, resp. na jejich formy v 1. pádě a v neutrální a zdrobnělé podobě. Do tématu je zapojena gramatická oblast rodu reflektovaného v rovině slovní zásoby a v rovině přivlastňovacích zájmen. V příspěvku jsou prezentovány pracovní karty pro deset vybraných slov, k jednotlivým kartám jsou připojena metodologická doporučení týkající se obsahové, gramatické a v některých případech i zvukové stránky slov. Cílem příspěvku je poskytnout učiteli komplexní materiál k výuce dané tematické oblasti pro žáky-cizince začátečníky (Slovany i Neslovany) včetně pokynů k jeho použití a upozornění na možné problémy v různých rovinách jazykového systému.
Cíl výuky
Příspěvek se zaměřuje pouze na výuku základních slov z oblasti rodiny, resp. na jejich formy v 1. pádě a v neutrální a zdrobnělé podobě. Do tématu je zapojena gramatická oblast rodu reflektovaného v rovině slovní zásoby a v rovině přivlastňovacích zájmen.
V příspěvku jsou prezentovány pracovní karty pro deset vybraných slov, k jednotlivým kartám jsou připojena metodologická doporučení týkající se obsahové, gramatické a v některých případech i zvukové stránky slov. Cílem příspěvku je poskytnout učiteli komplexní materiál k výuce dané tematické oblasti pro žáky-cizince začátečníky (Slovany i Neslovany) včetně pokynů k jeho použití a upozornění na možné problémy v různých rovinách jazykového systému.
Tento příspěvekje zaměřen na představení vybraných podstatných jmen z tematické oblasti RODINA. Pro příspěvek byla vybrána následující jména v daném pořadí:
Zvolené pořadí jmen není náhodné a řídí se následujícími principy:
princip předpokládané přirozené důležitosti pro dítě
zdvořilostní sociální princip české společnosti (žena je uváděna na prvním místě před mužem)
taxonomický princip od konkrétního k obecnějšímu (nejprve konkrétní pojmenování osob maminka, tatínek, teprve potom zobecňující rodiče a teprve na závěr rodina).
Při výběru jednotlivých slov a gramatických jevů přiřazených k tématu jsme se řídili komunikačním principem. Ačkoliv je možné měnit pořadí výuky některých slov (např. nejprve jména mužského rodu, potom teprve ženského podle gramatického principu), nedoporučujeme postupovat libovolně při jejich prezentaci, ale důsledně promyslet pořadí jejich výuky, pokud se bude odlišovat od navrženého postupu.
Cíl příspěvku
Tento článek si klade za cíl popsat metodické postupy při práci s jednotlivými kartami prezentujícími vybraná podstatná jména a ukázat učiteli možné propojení slov s gramatickými strukturami. Hlavním komunikačním cílem je umožnit žákům-cizincům popisovat vlastní rodinu na nejnižší možné úrovni, tj. na úrovni větného pojmenování; osvojit si zvolená podstatná jména, osvojit si jejich rodovou charakteristiku v propojení s přivlastňovacím zájmenem můj, moje; osvojit si různé typy označení členů rodiny v závislosti na míře vyjadřované emocionality pojmenování.
Dílčí cíle
Na konci práce s každým metodickým listem dokáže žák pojmenovat člena rodiny, a to synonymním způsobem od neutrálního označení (např. máma) až po kladně expresivní (např. maminka).
Žák dokáže danému slovu přiřadit přivlastňovací zájmeno můj, moje na základě jeho rodové charakteristiky.
U vybraných slov dokáže žák používat vyjádření záporného významu větou typu Nemám bratra.
Žák fixuje formu slova ve vizuální podobě, a to produktivní i receptivní formou, zaměřuje se zvláště na slovníkovou podobu 1. pádu, ale u vybraných slov si osvojuje i formu 4. pádu. (Od formy 5. pádu jsme záměrně upustili, neboť z komunikačního hlediska nemá pro žáky-cizince upotřebení a není dobře možné je ve školním prostředí simulovat.)
Žák si dokáže uvědomit hierarchii v označování osob: maminka, tatínek = rodiče, bratr, sestra = děti, děti, rodiče = rodina.
Návaznost příspěvku na téma
Příspěvek je součástí seriálu Čeština pro žáky-cizince: Pracovní karty pro začátečníky. Vzhledem k tomu, že téma je postaveno téměř výhradně na principu pojmenování v 1. osobě singuláru a komunikačně přebírá pouze nejjednodušší větné struktury typu To je můj tatínek. Jmenuje se…, může být použito jako jedno z úvodních témat ve výuce pro žáky-cizince, k čemuž přispívá i emocionální pozitivita tématu pro žáky. Pro práci s tématem doporučujeme, aby žáci znali sloveso být a větnou strukturu To je…
Cílová skupina: žáci-cizinci, začátečníci
Časový nárok
Časový nárok na práci s jednotlivými pracovními listy je cca 20 minut na jeden pracovní list. V některých případech, kdy jsou součástí pracovního listu i říkanky, je časové rozpětí cca 30 minut. Při samotné práci je vhodné, aby si učitel promyslel, s kterými pracovními listy bude pracovat v jedné výukové jednotce, např. vhodné je propojení tří pracovních listů ve sledu: maminka, tatínek, rodiče; bratr, sestra, miminko, děti; dědeček, babička. Karta s tématem rodina by měla být chápána jako opakovací, při práci s ní učitel s žáky znovu prochází vše, co se naučili v předešlých kartách, stojí proto samostatně. Některé úkoly, zvl. kreslení, vybarvování, dopisování se jeví jako vhodná samostatná práce pro žáky, není proto nutné, aby daných 20 minut na kartu probíhalo nepřetržitě, ale může být učitelem rozděleno podle potřeb kladených na organizaci třídy.
Příprava
Doporučujeme pro práci s jednotlivými podstatnými jmény připravit karty s obrázky zobrazujícími členy rodiny – tyto obrázky je možné při zvětšení kopírovat z pracovních karet.
Metodika
Všechny karty jsou zaměřené na nácvik grafické a zvukové podoby vybraných slov a na pochopení jejich významu.
K pochopení významu slouží pole ilustrující dané slovo, toto pole žáci vybarvují. K osvojení daného pojmu slouží pole, do něhož žáci kreslí vlastní představu daného slova; toto pole je u tematického okruhu rodina zvlášť důležité a je třeba, aby učitel věnoval pozornost jednotlivým žákům při ztvárnění daných slov - resp. pochválil je za obrázek a výslovně se zeptal, kdo z členů rodiny je na obrázku.
Druhá strana karty představuje komunikační a gramatické struktury, kterým se žáci v tomto tématu učí: tj. věty:
To je moje …,To je můj …
Moje … se jmenuje …, Můj …. se jmenuje…
Nemám bratra. Nemám sestru. (Tuto zápornou větu jsme omezili pouze na slova bratr, sestra, babička, dědeček. U ostatních slov nepovažujeme jejich zapojení do záporné věty za vhodné a ponecháváme tuto možnost pouze na učitelo zvážení v individuálních případech.)
Dále je na druhé straně představena synonymická řada (tj. pokud je to možné) pro dané slovo, např. máma, mamka, maminka. Tato řada není nikdy vyčerpávající, neboť z komunikačního hlediska není pro žáky-cizince na vstupní úrovni důležitá. Míru emocionality zaznamenáváme v pracovních listech pomocí expresivních obrázků smějícího se/mračícího se obličeje. Míra emocionality je naznačena znásobením počtu přiřazených obličejů k danému slovu, např. táta (jeden usmívající se obličej), taťka (dva usmívající se obličeje), tatínek (tři usmívající se obličeje). Záporná slova stejného významu ve většině případů neuvádíme, resp. zvolili jsme pouze záporný expresivní výraz bába, s kterým se žáci mohou setkat v dětských textech.
Synonymickou řadu objevují žáci pomocí aktivit herního charakteru.
Protože je téma rodina jedním ze skutečně prvotních témat, zdůrazňujeme v pracovních kartách i počáteční písmena daných slov, která si žáci mají v průběhu výuky zapamatovat. V kartách jsou zařazena a zvýrazněna daná počáteční písmena, která mohou žáci vybarvovat, ale mohou s nimi také pracovat významovým způsobem (např. Vybarví písmeno T tak, že bude vypadat jako oblečené tělo s rozpaženýma rukama, a nad písmeno dokreslí hlavu; podobně u všech ostatních písmen). Tímto způsobem jim vzniká část abecedy v podobě osob rodiny. Je třeba, aby učitel připravil návrh písmene u slova, s kterým začnou pracovat, aby měli žáci jasnou představu o tom, co od nich učitel požaduje.
Na druhé straně každé karty je přiřazena básnička, říkadlo, rytmická fráze, které mají ve většině případů záměrný zvukový charakter. Žák si v nich osvojuje rytmický charakter češtiny, v jiných případech jsou konstruovány s logopedickým záměrem (zvláště viditelný je tento princip u karty č. 5 Miminko, kdy žáci nacvičují postavení rtů při výslovnosti českých samohlásek, pro což je souhláska m kombinatoricky ideální).
Dílčí komentáře k jednotlivým kartám
Při práci s kartami učitel používá následující otázky, které nejsou napsány v kartách: Kdo je to? Jak se jmenuje tvoje … /tvůj … ?
Pracovní karta č. 1 MAMINKA
Říkanka připravená v této kartě je zaměřená na střídání dlouhých a krátkých samohlásek. Jejich střídání dobře vynikne, když rytmus říkanky vyťukáváme např. pomocí ozvučných dřívek. Nejprve říkanku říkáme samostatně, potom za doprovodu ťukání, potom rytmus jenom vyťukáváme, aby se žáci mohli soustředit na dlouhé a krátké samohlásky. Učitel nejprve říkanku zřetelně předříkává a pantomimicky ji doprovází, aby žáci alespoň částečně pochopili obsah: moje milá máma – nakreslí oběma rukama ve vzduchu srdíčko; vždycky je tu s náma – zdvižené ukazováčky obou rukou opíšou obloukem pohyb směrem k mluvčímu a ukazují doprostřed hrudníku; když si hrajem – obě ruce pohybují ve vzduchu prsty; i když spíme – sepjaté dlaně složíme pod nakloněnou hlavu a zavřeme oči; na nás pozor dává – přiložíme ruce dlaněmi dolů nad oči, jako když si cloníme oči a „rozhlížíme se“ okolo sebe.
Pracovní karta č. 2 TATÍNEK
Slovo tatínek může být pro některé žáky obtížné kvůli kombinaci ť a dlouhého í.
Říkanku prezentovanou na této kartě opět doprovázíme pantomimicky: žáci chodí po třídě a „sbírají houby“. Záměrně zdůrazňujeme dvojhlásku ou.
Pracovní karta č. 3 SESTRA
Pro říkanku si připravíme list papíru (velikost A4), na papír nakreslíme/nalepíme obrázek lva. Papír přehneme jako knihu a použijeme ho pro vysvětlení významu říkanky.
Pracovní karta č. 4 BRATR
Říkanka zaměřená na slabikotvorné L a R. Žáci nejprve najdou pořadí slov a slova přepíší, následně nacvičují jazykolam.
Pracovní karta č. 5 MIMINKO
Text připravuje žáky na rozdíl ve výslovnosti širokých a úzkých samohlásek.
Pracovní karta č. 6 BABIČKA
Říkanku doprovázíme následující pantomimou: moje milá babička – usmíváme se a uvážeme si šátek pod bradou; má červená jablíčka – předložíme před sebe dlaně, jako bychom v nich drželi jablka; jedno dá mě – jednu ruku s „jablíčkem“ přisuneme k sobě; druhé tobě – druhou ruku s „jablíčkem“ podáme jako k druhému člověku; budou jistě sladká obě – „zakousneme se do jablíčka“.
Pracovní karta č. 7 DĚDEČEK
Říkanka opakuje předešlou slovní zásobu.
Pracovní karta č. 8 RODIČE
Pro říkanku žáci použijí karty MAMINKA a TATÍNEK. Při větě To je můj táta ukazují kartu s tatínkem, při větě To je moje máma ukazují maminku, při To jsou moji rodiče ukáží žáci obě karty najednou. Zároveň se zde používá sloveso být v 3. os. sg. a pl.
Pracovní karta č. 9 DĚTI
Říkanku doprovázíme následující pantomimou: vrána letí – máváme rukama jako křídly; nemá děti – kroutíme hlavou, ukážeme prázdné ruce; my je máme, neprodáme – ruce překřížíme přes hrudník a uchopíme ramena; dobře si je vychováme – složíme ruce a „chováme“ dítě.
V této kartě propojíme lexém děti s nácvikem určení počtu daných jednotek v rozsahu 2 – 10. Ve cvičení postupujeme rozdílně s ohledem na to, zda děti už znají číslovky: pokud číslovky neznají, je třeba, aby s nimi učitel nejprve tyto číslovky nacvičil.
Pracovní karta č. 10 RODINA
Říkanka shrnuje slovní zásobu tématu. Nejprve necháme žáky, aby do kroužků dokreslili obličeje jednotlivých členů rodiny. Teprve potom nacvičujeme říkanku. Varianta: žáci nakreslí obličeje do kroužků na čtvrtky, obličeje vystřihnou a v průběhu říkanky ukazují jednotlivé členy rodiny.
Zkušenosti autora s tématem
Téma rodiny patří ve výuce malých cizinců k tématům klíčovým, protože učiteli dobře umožňuje najít k žákovi ve výuce češtiny jako cizího jazyka osobní rovinu. Všechny děti rády hovoří o svých rodičích, rády je malují a ukazují, je proto opravdu nutné, aby učitel věnoval projevům žáků o vlastní rodině až přehnanou pozornost.
Veškerá dílčí upozornění na možné komplikace vztahující se k tématu jsou vtělena do části Metodika a dále také do komentářů k jednotlivým kartám, protože tak upozorní učitele na daný problém v součinnosti s výkladovým slovem.
