Češi, Židé a Němci (1918–1938) – Nejednoznačnost národní identity

Lekce se zaměřuje na téma národní identity a její nejednoznačnosti, přičemž pracuje s otázkou „co vlastně znamená být součástí národa“. V praxi lze lekci využít jako úvod do širšího bloku o nacionalismu. Lekce je didakticky velmi dobře zpracovaná, inovativní zejména v tom, že opouští tradiční narativní výuku dějin. Žáci jsou vybízeni přemýšlet nad dějinami jako nad živým konstruktem.

Za velmi důležitou a didakticky silnou součást lekce považuji propojení historického tématu národní identity z období první republiky s konkrétním příběhem Miraie Navrátila (zpěváka a kytaristy české popové kapely Mirai). Toto propojení významně posiluje aktuálnost celé problematiky a umožňuje žákům lépe porozumět tomu, že otázka národní identity nebyla složitá pouze v minulosti, ale je stále živá i v současnosti. Vyučující může rovinu národní identity efektivně podpořit například tím, že v evokační fázi výuky promítne krátkou ukázku písně kapely Mirai, která slouží jako motivační vstup do tématu. V závěrečné fázi výuky může být téma vhodně uzavřeno formou řízené diskuse, která propojí historický kontext národní identity první republiky s její současnou podobou a osobní zkušeností žáků.

V lekci je cíleno na Klíčovou kompetenci osobnostní a sociální – empatie a porozumění druhým. V rámci této kompetence je zde rozvíjen respekt a tolerance vůči druhým osobám. Žáci jsou vedeni k tomu, aby respektovali rozdíly mezi lidmi a neodsuzovali ostatní kvůli odlišnostem, které mohou vyplývat z kulturního, rodinného či hodnotového zázemí. Vyučovací hodina dále naplňuje následující cíle učení: na kompetenční úrovni je žák schopen respektovat přesvědčení a názory druhých lidí, formulovat vlastní argumenty a vést o daném tématu kultivovanou diskusi; na oborové úrovni žák porozumí kategorii národní identity, její proměnlivosti a možné nejasnosti a zároveň získá hlubší pochopení problematiky mnohonárodnostní společnosti první československé republiky.