Barlowova Deklarace nezávislosti kyberprostoru
Připomínka celoživotního díla jednoho z otců zakladatelů internetu, který bojoval za ideály svobody slova.
Teď, když John Perry Barlow zemřel (7. 2. 2018) [1], již vůbec nic nebrání v něm vidět jednoho z otců zakladatelů internetu – tedy přesněji řečeno, té jeho podoby, kterou dnes spolu s profesorkou van Dijck vnímáme jako fázi vývoje s převládající kulturou konektivity. Jedná se o konec 90. let minulého století a stav, v němž jsme doufali, že internet vytvoří svět, kde si budou všichni rovni a do něhož bude moci vstoupit každý bez ohledu na barvu pleti, socio-ekonomický status či místo, kde se narodil. Thomas Friedman ho ještě v roce 2005 nazýval plochým světem (viz Plochá třída v placatém světě).
John se narodil v roce 1947 do mormonské a republikánské rodiny ve Wyomingu. Vyrůstal na farmě v tvrdém, nábožensky založeném prostředí. Během studií v druhé polovině 60. let se od něj ale odpoutal. Stal se blízkým spolupracovníkem (textařem) skupiny Grateful Dead a naplno prožil euforii květinových dětí (též viz Dohlížejí na vše stroje láskyplné milosti?). Stal se básníkem a spisovatelem. Již od konce 80. let se angažoval v podpoře teprve vznikajícího internetu. V roce 1990 založil Electronic Frontier Foundation – organizaci angažující se v obraně svobody, původně hlavně proti zvůli amerických státních úřadů. Tomuto poslání se pak věnoval až do své smrti.
Přirovnání k otcům zakladatelům podpořil John hlavně tím, že po vzoru
Diskuze (16)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek10. 4. 2018
Cenzory mrzelo, že na ně každý plive. Je neradostné být černou ovcí. Jenže jak se té stigmatizované role zbavit? Změnit povolání? Když nic jiného než cenzurovat neumí? Dumali, dumali, až na to přišli. Stali se z nich bojovníci proti dezinformacím. Hesla jako "možnost všech publikovat tak, aby to mohl každý účastník sítě vidět či číst" a "právo svobodně poznávat" zní nadějně. Ale rád bych věděl, zda ti, kdo těmito slogany operují - tedy konektivisté - si již povšimli, že v EU (a samozřejmě v Česku) neexistuje svoboda projevu. A nejen v kyberprostoru. Nepovšimli? Nebo povšimli, a současný stav jim vyhovuje?
- Bořivoj Brdička11. 4. 2018
Děkuji panu Kocourkovi za dokonalý důkaz toho, že nemá pravdu!
- Jan Maršák11. 4. 2018
Ad E Kocourek: "Nepovšimli?". Skutečně nepovšimli! Jediné čeho jsem si povšiml, je toto: Napíši-li pod nějaký Váš blogový příspěvěk kritický komentář či nesouhlasný názor, který Vám nekonvenuje, prostě ho vymažete. Tolik ke svobodě projevu v kyberprostoru. Ad Bořivoj Brdička: Trefa do černého!
- E Kocourek11. 4. 2018
Dle lakonického pana Brdičky nemám pravdu. Ale v čem? Nemám pravdu, že si konektivisté nevšimli absence svobody projevu v EU? Nebo nemám pravdu, že jim ten stav zcela vyhovuje? Nebo dokonce nemám pravdu, že v EU neexistuje svoboda projevu? Hrome, to by ale znamenalo, že v EU je svoboda projevu, alespoň podle pana Brdičky. Maličko odbočím. "Protikuřácký zákon" v Česku zakazuje kouřit na nejrůznějších místech, například na zastávkách MHD. Avšak mám k dispozici oficiální vyjádření jednoho pražského policejního útvaru, že oni ten jev (kouření na zastávkách) nebudou stíhat. Znamená to, navzdory existenci příslušného zákona, že v Praze zákaz kouření neplatí? Analogicky, pokud v EU existuje příslušná bruselská směrnice a z ní odvozené zákony členských států, ale policie příslušné zákony plošně nevymáhá a porušení zákona plošně nestíhá, znamená to, že v EU neplatí zákaz přechovávání určitých informací? Je možné, že zavádění zákonů likvidujících svobodu vnímají pouze ti, kterým na svobodě záleží? Maličko off topic: Soudím, že o terminologickou osvětu na stránkách rvp.cz by se měl primárně starat někdo jiný nežli já. Ale zdá, se že to zbylo na mne. Připomenu vánoční televizní rebélii roku 2000. I televizní odboráři tvrdili, že brání svobodu projevu. Ale ve skutečnosti bránili pouze svůj požadavek na sledovanost zadarmo. Podobně pokud se některému zdejšímu "komentátorovi" zdá ohrožena jeho svoboda projevu tím, že jej nenechám parazitovat na mém blogu, poradím mu: Ať si založí svůj vlastní blog a tam ať svobodně publikuje svoje texty. Libovolně často, libovolně dlouhé a libovolně moudré. Já mu v tom bránit nebudu. Ale nemohu mluvit za policii ...
- Jan Maršák11. 4. 2018
Ad E Kocourek:"Podobně pokud se některému zdejšímu "komentátorovi" zdá ohrožena jeho svoboda projevu tím, že jej nenechám parazitovat na mém blogu, poradím mu:....." Takže komentář k Vašemu blogovému příspěvku, který se Vám nelíbí, je parazitování na Vašem blogu a je ho nutno vymazat. (To je ale velká slabost blogera, jestliže nedokáže kritický komentář k jeho blogu vyvrátit argumentačně a místo toho ho vymaže.) Mimochodem, pak ale i Vaše nesouhlasné komentáře k cizím článkům, např. ve Spomocníkovi (a že jich je), je parazitování na této rubrice. Avšak na rozdíl od Vás Vám nikdo Vaše komentáře v těchto případech nemaže.
- Bořivoj Brdička12. 4. 2018
Stačí se zamyslet. Fakt, že může každý publikovat, co se mu zlíbí, vede k obrovskému zviditelnění takových nesnášenlivců, jako je pan Kocourek. Někteří si to ani neuvědomují, ale jejich cílem ve skutečnosti je otrávit každého pozitivně naladěného občana. Takto naladěná společnost pak snadněji přijímá extrémní názory a volí extrémistické strany. Ano, svoboda nemůže být absolutní. Jak známo končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. To platí např. přesně tehdy, když mi na zastávce někdo foukne kouř přímo do obličeje.
- E Kocourek12. 4. 2018
Každý může publikovat, co se mu zlíbí, míní pan Brdička. Podle zákona však nejen nemůžet publikovat, "co se vám zlíbí", ale dokonce některé informace nesmíte ani vlastnit. Že takový zákon je nesmyslný? Jistěže je. Že takový zákon policie nemůže vymáhat? Omyl! Nemůže jej vymáhat plošně, to dá rozum. Ale může jej použít selektivně, proti vybrané oběti. Takovým zákonům se říká "gumové" a fungují jako mimořádně účinný represivní prostředek proti těm, kdo se "znelíbí". Zdá se tedy, že pan Brdička funguje podle Švejkova výroku "nesmí se to, ale může se to". Každý může publikovat, co se mu zlíbí. A policie může komukoli - nejen tomu, kdo publikoval - zabavit počítač, disky, paměti, atd. apod. na libovolně dlouho.
- Bořivoj Brdička12. 4. 2018
Končím, tato diskuse nemá smysl. O státním tajemství zde řeč nebyla!
- E Kocourek12. 4. 2018
Správně, pane Brdička! Nebyla řeč! Juliana Assange nebo Edwarda Snowdena (oba v článku zmíněné) by přece vůbec nenapadlo publikovat státní tajemství. Po pravdě, v tomto ohledu mě představivost pana Brdičky předběhla "o parník". Já totiž (v příspěvku 12. 04. 2018 14:22) státní tajemství neřešil. Ale uznávám, že na zámince nezáleží - v tom má pravdu pan Brdička - je úplně jedno, jaký druh informace všemocný stát prohlásí za zakázaný. Velice by se mi líbilo, kdyby se pan Brdička trefil i ve věci "nesnášenlivců, jako je pan Kocourek". Kéž bych dokázal zařídit, aby mnou naladěná společnost snadněji přijímala extrémní názory a volila extrémistické strany! Ale ouha, společnost nevolí ani podle toho, co přikáže Putin, ani podle toho, kam se vbourají ruští hackeři, ani podle informací, které zveřejní "dezinformační" weby, ani podle toho, co by si přál nesnášenlivec Kocourek. Společnost přijímá extrémní názory protože věrněji popisují realitu, nežli ty mainstreamové, a společnost volí extrémistické strany, protože lépe hájí zájmy voličů. Obávám se, že ten vliv na společnost mohu závidět panu Brdičkovi. Protože pokud společnost bude volit extrémistické strany, zaslouží se o to výrazně více jemu podobní "pozitivně naladění"(a nepříjemnou realitu ignorující) aktivisté nežli nesnášenlivec Kocourek.
- Jan Maršák12. 4. 2018
Ad E Kocourek: "Společnost přijímá extrémní názory protože věrněji popisují realitu, nežli ty mainstreamové, a společnost volí extrémistické strany, protože lépe hájí zájmy voličů." Tak jistě uznáte, že extrémní názory nepřijímá společnost, ale jen její určitá část a extremistické strany též lépe nehájí zájmy voličů, ale jen zájmy určité části těchto voličů.
- E Kocourek12. 4. 2018
To klidně uznám. Zachovával jsem formát pana Brdičky, který napsal "Takto naladěná společnost pak snadněji přijímá extrémní názory..." Předpokládám, že i on mínil "určitou část".
- Jan Maršák12. 4. 2018
Ad E Kocourek, 12.04.218, 18:17: Proti této Vaší poznámce nelze nic namítat.
- Bořivoj Brdička13. 4. 2018
Státním tajemstvím je u nás zatím to, na čem se shodně zvolený parlament. Jinde to, co řekne absolutní vládce. Kam podrývání demokracie (nemyslím svobody pro každého) vede, si, doufám, umí představit i pan Kocourek.
- E Kocourek13. 4. 2018
Státní tajemství mě nezajímá, a zakázanou informací je "u nás" to, co zakáže Brusel. Na čem se shodne český Parlament nic neznamená, zejména ne po lisabonu. Kam vede "podrývání demokracie" si lze představit na sto způsobů - třeba že to povede k likvidaci toho sajrajtu, který se dnes vydává za demokracii. Jenže po listopadu 89 už víme, jak se představy liší od reality a jak zoufale nepravděpodobné jsou všechny prognózy. Tak třeba po plyšáku si leckdo představoval, že nastane svoboda ...
- Jan Maršák13. 4. 2018
Ad E Kocourek, 13.04.2018 20:58: Soudruh Filip by to neřekl lépe!
- Bořivoj Brdička14. 4. 2018
Schází jen, aby většina uvěřila, že za všechno špatné může Brusel, a máte to v kapse. O tom, jakou roli při přesvědčování mohou hrát technologie je další článek - To, co Facebook prodává, jste vy (https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21740/).