Badatelsky orientovaná výuka podle Crocketta

Lee Watanabe-Crockett je docela zajímavou postavou. Původem Kanaďan dnes žije převážně v Japonsku, kde studuje buddhismus, aikido a tradiční bambusovou flétnu shakuhachi. Profesně se věnuje zdokonalování vzdělávacích systémů tak, aby lépe připravovaly lidi na budoucnost – tj. vychovávaly tzv. „globální digitální občany“. Napsal několik knih – Literacy is Not Enough, Growing Global Digital Citizens, Mindful Assessment, Future-Focused Learning: 10 Essential Shifts of Everyday Practice. Na ty „zásadní posuny každodenní praxe v duchu na budoucnost orientovaného vzdělávání“ bychom se měli podívat trochu podrobněji. Všechny důležité výstupy jeho práce se nacházejí na webu Wabisabi (pojem v japonštině vyjadřující přijetí krásy věcí v jejich pomíjivosti a nedokonalosti). Prostřednictvím toho webu Lee poskytuje školám služby, jejichž náplň charakterizuje motto: „Výuku zpřehledňujeme, učení posilujeme.“ Jeho specialitou je budovat životaschopné vzdělávací prostředí pro celé skupiny (třídy) po celém světě. Je optimistou, který věří, že máme šanci „díky spojení a soucitu společně dospět ke skvělé budoucnosti“ (about).

Leeův přínos je hlavně v tom, že nejen sděluje proč, ale i ukazuje jak transformovat výuku konstruktivním na kompetence pro 21. st. orientovaným směrem. Jeho hlavní doporučovanou metodikou jsou badatelské aktivity žáků. Uvádí následující důvody, proč tuto metodiku preferuje před tradičním přímým předáváním poznatků [1]:

• Přesně definované/sebeřízené učení
  Badatelsky orientované učení vyvolává vlastní aktivitu žáka, který dělá rozhodnutí o tom, co bude dělat. Měl by vědět, co se od něj očekává a svůj výkon podle toho též hodnotit. Učitel navádí, pomáhá a povzbuzuje. Je to postup budující kompetenci k celoživotnímu osobnímu růstu (růstové myšlení).
• Nízká/vysoká relevance
  Tradiční formalizovaný vzdělávací obsah u žáků často vyvolává otázku, proč se to učíme. Při bádání je mnohem větší šance najít problém, který budou žáci považovat za vlastní. Současné poznání fungování mozku ukazuje, že hlubší poznání vždy vyžaduje emocionální zapojení žáka (více viz Relevance jako základ digitální školy).
• Hodnocení sumativní učitelem / formativní samotným žákem
  Učitel tradičně hodnotí až výsledky učení (sumativně). Mnohem účinnější však je, dochází-li k hodnocení již během výukových aktivit. Ideální je, provádí-li žák průběžně vlastní sebehodnocení (formativní), které je pak rozšiřováno o zpětnou vazbu od spolužáků a učitele (viz Zjevné učení podle profesora Hattie). Tento postup je nedílnou součástí sebeřízeného učení (bod 1).
• Učitel vykládá / o tématu se diskutuje

Není pochyb, že správně pojaté badatelské metody (jako např. Hodina géniů) jsou velmi přínosné. Lee opakovaně zmiňuje ještě další výhody [2]. Je to např. možnost přizpůsobit si učení svým potřebám (individualizace), posílení umění klást otázky, zvýšení schopnosti řešit problémy (hodně používaný mem), budování hodnotných návyků, umocnění schopnosti týmové práce, zlepšení osobního vztahu k poznávání, rozvoj talentu, nastavování vlastních cílů ad.

Badatelsky orientovaná výuka však má i určité nedostatky. Lee zmiňuje tyto [3]:

• Úspěšnost standardizovaného testování
  Badatelsky orientovaná výuka není zcela kompatibilní s tradičně znalostně orientovanými zkouškami, jako jsou (u nás) např. přijímačky či maturita. Je velkou výzvou pro učitele prostřednictvím badatelské metodiky projít všechen standardy vyžadovaný obsah.
• Neochota se zapojit
  Ne všem žákům vyhovuje, mají-li se aktivně zapojit a vyjadřovat své názory. U někoho může být nechuť k badatelsky orientované výuce způsobená jen nezvyklostí tohoto postupu, jiný však třeba pro ni nemá dispozice (třeba u hendikepovaných žáků). Je na učiteli, aby v takovém případě nastavil dostatečně široké mantinely pro bádání tak, aby se všichni mohli zapojit.
• Připravenost učitelů
  Pokud učitel není seznámen s metodou, existuje značné riziko, že se mu nepodaří žáky dovést až k cíli (vyšším formám myšlení). Hlavní složkou učitelského zapojení je soustavné kladení podnětných otázek, které žáka udržují na správné cestě.
• Připravenost žáků
  Na badatelsky orientovanou výuku musí být žáci připraveni. Musí být schopni převzít za své učení zodpovědnost. Příprava začíná posilováním umění klást otázky (ne na obsah, ale na porozumění) a hledáním odpovědí. Postupně je možno přecházet od více strukturovaných k méně strukturovaným aktivitám s cílem dokázat řešit i nepředvídatelné problémy.

Konečně se dostáváme ke konkrétním doporučením, která Lee učitelům dává. Má několik témat, která by podle něj měla žáky zaujmout tak, aby se sami pustili do bližšího studia. Zde je pár námětů převzatých z jeho volně dostupné publikace [4]:

• Náš plastový oceán
  Zkoumání fakt o znečištění moří plasty, důsledcích existujícího stavu a možnostech nápravy.
• Největší skládka elektronického odpadu na světě
  Zjišťování fakt o skládce/slumu, která se nachází na předměstí Ghanského města Agbogbloshie.
• Cena digitálního pirátství
  Zkoumání vlivu porušování autorských práv na schopnost umělců (a vymahačů práva) vydělávat.
• Dezinformace v digitálním světě
  Vyhledávání dezinformací a zjišťování příčin jejich existence, posilování mediální gramotnosti.
• Sendvičový muž
  Výchovný příběh o bývalém učiteli, který objíždí bezdomovce v Minneapolis a rozdává jídlo (nutno upravit v lokálním kontextu).
• Všímavá škola
  Zkoumání anglického pojmu „Mindful School“, který popisuje školu orientovanou na vnímání okolí, pocitů, emocí a vlivu na okolí.
• Šikanující potřebuje také pomoc
  Příběh Amy Payne z anglického Southhamptonu, který ukazuje druhou stranu problému šikany, jíž je třeba také zkoumat.
• Kosmické smetí
  Zjišťování fakt a možností řešení.
• Nauč se odpouštět

A future focused learning culture at Penrhos College with Lee-Watanabe-Crockett

Literatura a použité zdroje

WATANABE-CROCKETT, Lee. Inquiry-Based Learning vs. Direct Instruction: 7 Important Differences [online]. 2019. [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: https://www.wabisabilearning.com/blog/inquiry-based-learning-vs-direct-instruction.

WATANABE-CROCKETT, Lee. The Real Purpose of Inquiry-Based Learning and Why It Matters [online]. 2019. [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: https://www.wabisabilearning.com/blog/inquiry-based-learning-purpose.

WATANABE-CROCKETT, Lee. 8 Disadvantages of Inquiry-Based Learning (With Solutions) [online]. 2019. [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: https://www.wabisabilearning.com/blog/inquiry-based-learning-disadvantages.

WATANABE-CROCKETT, Lee. 10 Great Activitirs For Exploring Inquiry-Based Learning [online]. 2019. [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: https://cdn2.hubspot.net/hubfs/452492/10%20IBL%20activities%20Wabisabi%202019.pdf.