Argumentační esej v literární výchově II. Volitelné semináře
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Argumentační esej v literární výchově II. Volitelné semináře
4,0 (2 hodnocení)
Tento článek je doplňkem k seriálu zaměřenému na tzv. argumentační esej. Jedná se o praktický příklad jednoho zadání argumentační eseje v prostředí pražského státního gymnázia, konkrétně ve volitelném semináři.
Pro více informací o argumentační eseji viz https://clanky.rvp.cz/clanek/23671/ARGUMENTACNI-ESEJ-CO-TO-JE-A-JAK-JI-HODNOTIT.html.
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žák pozměňuje obsah, který vytvořil někdo jiný, propojuje jej s cílem vytvořit obsah nový (práce s elektronickými zdroji včetně videoukázek).
Žák využívá digitální technologie ke sdílení dat, informací a obsahu s vybranými lidmi a k týmové práci (práce ve sdíleném dokumentu včetně zapracování zpětné vazby).
Pomůcky pro žáky:
Sdílený dokument v prostředí Google Classroom nebo jiném podobném
ChatGPT nebo jiný podobný chatbot (pro inspiraci při vytváření osnovy eseje)
Elektronické texty dle vlastního výběru
Pomůcky pro učitele:
Prostředí Google Classroom nebo jiné podobné
Popis činností – výuková situace – projekt (varianta 1):
6.Argumentační esej v literární výchově II. Volitelné semináře
Argumentační esej můžeme kromě běžných hodin (českého jazyka a literatury) zadat také ve volitelném semináři. Předkládaný model byl opakovaně vyzkoušen v semináři Literatura a film v prostředí šestiletého a čtyřletého gymnázia.
Tento seminář byl rozčleněn na čtyři hlavní bloky. V prvním učitel představil základní pojmy, se kterými se v semináři následně pracovalo (včetně právě argumentační eseje), a poté předvedl vlastní modelové rozbory uměleckých textů. Argumentační esej se v této fázi může vyskytnout i v podobě příkladu zdroje – vzorového zpracování takového rozboru (ať už v psané podobě – například některé filmové recenze Kamila Fily –, anebo v podobě mluvené – viz některá videa zveřejněná v rámci projektu Mluvící hlavy).
Ve druhém bloku žáci navázali na učitele a prezentovali své oblíbené filmy. Zadání těchto prezentací se částečně inspirovalo formátem využívaným v předmětu Theory of Knowledge, blíže zde: https://clanky.rvp.cz/clanek/23690/ARGUMENTACE-IV-PREZENTACE.html. Kromě toho některé prvky argumentační eseje, zejména různé teze, byly obsaženy v diskusích navazujících na jednotlivé prezentace, kam je vnášel zejména učitel.
Ve třetím bloku žáci navázali na své prezentace i na veškerou zpětnou vazbu, které se jim k nim dostalo v příslušných diskusích, a sepsali argumentační esej, přičemž tezi k oblíbenému filmu si vybrali sami. Tomuto bloku může předcházet cvičení, ve kterém si na vybrané menší části eseje (například na úvodu) a na příkladu zvoleném učitelem (například srovnání původní a britské verze Squid Game) účastníci semináře zkoušejí dovednost tvorby a úpravy argumentu. Výstupy odevzdávají v Google Classroom (nebo jiném podobném prostředí), učitel následně výstupy promítá a okamžitě jednotlivé argumenty komentuje, a to spolu s žáky.
Odevzdaný výstup může vypadat například takto:
Oproti tomuto cvičení, které se zaměřuje jen na výseky eseje, jsou ve třetím bloku prezentovány celky esejí (vzhledem k časové dotaci 90 minut byly zvoleny dvě eseje na jeden seminář).
Příklad zadání pro celý třetí blok:
Ve čtvrtém bloku přistupuje k dosud využívaným zdrojům (oblíbené filmy) další typ zdroje (literární předlohy filmových adaptací). Nyní jsou žáci vedeni k tomu, aby nabyté dovednosti uplatnili i při srovnávání uměleckých textů náležejících k různým médiím (určitým způsobem se tedy navyšuje obtížnost). Opět probíhají prezentace (lze i kombinovat mluvenou a psanou formu).
Popis činností – výuková situace – projekt (varianta 2):
Tato varianta byla realizována v období pandemie COVID-19, kdy se nebylo možné fyzicky setkávat ve škole. Proto žáci neprezentovali ústně před třídou, ale v prostředí facebookové skupiny (lze využít i jiné podobné prostředí) nahrávali a komentovali vlogy. U druhého bloku semináře (oblíbené filmy) tyto vlogy buď obsahovaly pouze mluvený komentář žáka, přičemž v popisku se odkazovalo na využité zdroje (dostupné např. na YouTube), anebo vlogy obsahovaly jak mluvený komentář, tak konkrétní ukázky. Diskuse pak probíhala přímo pod jednotlivými příspěvky.
Příklad příspěvku:
I za předpokladu, že fyzické setkávání ve škole možné je, zůstává tento model jednou z alternativ a některé jeho prvky mohou být využívány i nadále.
HEYDORN, Wendy. Decoding Theory of Knowledge for the IB Diploma. Cambridge : Cambridge University Press, 2013. ISBN 9781107628427.
Reflexe
Postřehy z ověřování v praxi:
Pro většinu účastníků semináře na státním gymnáziu byla argumentační esej nepříliš známým nástrojem. Proto bylo klíčové opakovaně tento nástroj představovat prostřednictvím praktických příkladů.
Zadání využité ve druhém bloku semináře (oblíbené filmy) se osvědčilo proto, že žákům umožnilo prezentovat texty, které je baví a o kterých zpravidla mnoho vědí. Problém nedostatku motivace, často se vyskytující při práci s „povinnou četbou“, zde proto zcela odpadl.
