Tento článek se zaměřuje na praktický nácvik tvorby dotazníku. Pracuje se v aplikaci Google Forms (případně jiné obdobné, například SurveyMonkey). V navržené podobě je aktivita využitelná v průběhu maturitního ročníku, přičemž žáci zjišťují a navzájem sdílejí stav výběru knih ze školního seznamu (tzv. kánonu) do svého seznamu osobního.
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci získávají data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; získaná data a informace kriticky hodnotí, posuzují jejich spolehlivost a úplnost.
Žáci sdílejí prostřednictvím digitálních technologií data, informace a obsah s ostatními; používají digitální technologie pro spolupráci a společné vytváření zdrojů a znalostí.
Cíle aktivity:
Žáci se naučí získávat data ve spojitosti s aktuálním tématem v rámci maturitního ročníku (výběr knih ze školního seznamu). Posoudí, nakolik je jejich vlastní výsledný výstup použitelný pro přesvědčivou prezentaci a nakolik jej (třeba nepříznivě) ovlivnily dílčí prvky použité v zadání dotazníku.
Výsledné výstupy jsou užitečné i pro učitele. Ti z nich mohou zjistit aktuální oblíbenost knih ze školního seznamu a tyto informace využít například v diskuzích v rámci předmětové komise o případných úpravách školního kánonu.
Nutně předchází: úvod do administrativního stylu. Základní znaky dotazníku lze s žáky probrat v předcházející hodině, případně je s nimi rozebrat až po této hodině formou reflexe/opakování.
Časově je ideální tuto aktivitu zařadit například koncem kalendářního roku (mezi zveřejněním finálního školního seznamu četby – září – a povinností žáků odevzdat svůj finální osobní seznam – březen).[1]
1. Uvedení tématu hodiny: Dotazník
2. Brainstorming nad situacemi, v nichž potřebujeme získávat nějaká data a k tomuto účelu může dobře posloužit právě dotazník.
Učitel zadá jako komunikační situaci zjišťování stavu výběru knih do osobních maturitních seznamů v rámci třídy.
3. Rozdělení do skupin: Všechny skupiny budou vytvářet dotazník a zároveň vyplňovat dotazníky zbylých skupin. S ohledem na počet žáků ve třídě vytvoříme takový počet skupin, aby počet členů v žádné z nich nepřesahoval zhruba 5 žáků.
4. Zadání: Školní seznam učitel rozdělí tak, aby na každou skupinu připadl zhruba stejný počet titulů. Pokud máme ve školním seznamu například 300 knih a při aktivitě nám vzniklo 5 skupin, každé skupině připadne 60 titulů. Každá skupina má vytvořit dotazník v aplikaci Google Forms (nebo jiné obdobné) a jeho prostřednictvím zjistit, které tituly z přiděleného počtu si hodlají vybrat spolužáci a spolužačky.Doporučujeme učinit součástí zadání také dotaz, jestli jsou respondenti o svém výběru přesvědčeni, nebo zda u některých titulů ještě váhají.
5. Práce ve skupinách: Každá skupina pracuje s aplikací samostatně a volí otázky (jejich počet, pořadí apod.) tak, jak se na tom členové dohodnou a jak jim to aplikace umožňuje.
V každé skupině jsou efektivně rozděleny role (např. jeden člen vymýšlí otázky pro formulář, jiný člen kopíruje zadané tituly knih ze školního seznamu, další člen vytváří samotný dotazník apod.). Pokud k takovému efektivnímu rozdělení nedospěla skupina samostatně, pomáhá učitel.
Učitel postupně konzultuje se všemi skupinami a ověřuje, zda skrze zvolené řešení může skupina dospět k relevantním datům, zda nehrozí nějaké zkreslení apod. Nabádá k tomu, aby informace k možnostem formulářů (případně například vzorové formuláře pro inspiraci) žáci vyhledávali na důvěryhodných stránkách na internetu. Poukazuje na rozdíly vyhodnocování při volbě odpovědi jako výběru z možností, nebo odpovědi jako vloženého textu.
Pokud skupina stále váhá nad formulací otázek, můžeme jí doporučit inspiraci u chatbota. Zde je například návrh otázek vygenerovaný chatbotem ChatGPT 3.5 (a pracující s verzí jednoho dotazníku na třídu):
6. Sdílení a vyplňování dotazníků: Žáci nasdílejí svůj dotazník dohodnutým způsobem ostatním (například rozesláním na školní e-mailové adresy). Následně vyplňují dotazníky ostatních skupin i dotazník vlastní.
7. Vyhodnocení dotazníků a prezentace výstupů: Žáci si vyberou ze získaných dat ta, která je zaujala. Následně prezentují před třídou. Při prezentaci učitel promítá výstup, který mu skupina nasdílí.
Příklad části výstupu:
8. Reflexe
Doporučujeme zaměřit se například na rychlost získání dat oproti modelu, v němž bychom informace získávali prostřednictvím rozhovorů se všemi žáky o všech knihách ve školním seznamu. Učitel zde může uvést termíny kvantitativní a kvalitativní výzkum, přičemž lze s žáky stručně diskutovat o výhodách i nevýhodách jednotlivých metod.
Je vhodné položit si otázku ohledně ne/oblíbenosti vybraných knih, respektive možných důvodů či příčin daného aktuálního stavu.
Doporučená délka aktivity souvisí i s rozsahem školního seznamu. V případě seznamu o cca 300 titulech se ukázalo jako vhodné věnovat aktivitě spíše dvě vyučovací hodiny než jednu.
Pokud žáci nejsou zkušenými uživateli Google Forms, budou teprve objevovat možnosti aplikace. Některé skupiny se rozhodly využít složitějších funkcionalit, přičemž tomu ale věnovaly neúměrně mnoho času, a navíc zvolené řešení nevedlo k lepším výsledkům.
Skupinám můžeme doporučit vytvořit si dotazník nejprve cvičně a vyplnit si ho ve skupině, až poté nasdílet finální verzi ostatním. Při tomto postupu lze identifikovat a odstranit některé chyby.
