Administrativní styl I – Životopis, motivační dopis
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Administrativní styl I – Životopis, motivační dopis
Tento článek se zaměřuje na praktický nácvik tvorby vybraných slohových útvarů (životopis, motivační dopis) patřících do jednoho z funkčních stylů, tzv. stylu administrativního. Pracuje se s volně dostupnými šablonami těchto útvarů na internetu (případně jsou šablony generovány umělou inteligencí). Konkrétní funkce útvarů je následně ověřována při simulaci reálné životní situace s žáky v rolích herců (pracovní pohovor).
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci sdílejí prostřednictvím digitálních technologií data, informace a obsah s ostatními (modelová osobní data pro účely fiktivního pracovního pohovoru).
Žáci pozměňují, vylepšují a zdokonalují obsah nebo ho zapracovávají do stávajících děl s cílem vytvořit nový, originální a relevantní obsah (využití volně dostupných šablon životopisů a jiných zdrojů, případně využití šablon vygenerovaných umělou inteligencí).
Pomůcky pro žáky:
Mobilní telefon / tablet / PC pro práci s šablonami / dalšími zdroji a pro psaní poznámek
Google Classroom nebo jiné podobné prostředí pro možnost nasdílet šablonu / další zdroj
ChatGPT nebo jiný podobný chatbot pro inspiraci při tvorbě šablony / dalšího zdroje
Dataprojektor, PC pro promítání zadání a následně žákovských výstupů
Google Classroom nebo jiné podobné prostředí
Popis činností – výuková situace:
Nutně předchází: úvod do administrativního stylu. Základní znaky životopisu a motivačního dopisu lze s žáky probrat v předcházející hodině, případně je s nimi rozebrat až po této hodině formou reflexe/opakování.
Uvedení tématu hodiny: Životopis a motivační dopis
Výběr reálné životní situace: Učitel promítá třídě portál jobs.cz nebo jiný podobný a požádá je, aby vybrali konkrétní profesi (např. realitní makléř) a lokalitu (např. Ostrava).
Příklad:
Následně si třída společně zvolí jeden konkrétní inzerát.
3. Rozdělení do skupin: Všechny skupiny budou pracovat se stejným inzerátem, ale každá jiným způsobem. S ohledem na počet žáků ve třídě vytvoříme takový počet skupin, aby počet členů v žádné z nich nepřesahoval zhruba 5 žáků (pokud máme např. 30 žáků ve třídě, můžeme mít 2 uchazeče o práci, 2 členy výběrové komise a 2 členy vedení společnosti).
4. Práce ve skupinách:
UCHAZEČI O PRÁCI – tvorba jednoduchého životopisu uchazeče o danou pracovní pozici (z šablon dostupných na internetu, případně s pomocí umělé inteligence) a příprava na pracovní pohovor (důkladné pročtení inzerátu). Každá skupina vygeneruje jeden životopis, který nasdílí do Google Classroom nebo jiného podobného prostředí, a zvolí si jednoho zástupce, který sehraje roli uchazeče o práci na pohovoru.
Žákům doporučíme, aby údaje v životopisu přizpůsobili zvolené životní situaci (pokud zvolený inzerát vyžaduje určitou praxi v oboru, nebylo by pro účely simulace funkční, aby uchazeč hrál roli žáka gymnázia bez potřebné praxe) a aby nezveřejňovali citlivé osobní údaje (vzhledem k tomu, že životopisy budou promítány před třídou).[1]
ČLENOVÉ VÝBĚROVÉ KOMISE (např. HR) – příprava pracovního pohovoru, zejména otázek pro uchazeče a jednoduchého úkolu pro něj (v případě realitního makléře by mohlo jít například o vyhledání určitého inzerátu bytu k pronájmu/prodeji, který by uchazeč v rámci pohovoru měl „prodat“ výběrové komisi – uchazeč zde přechází do role prodejce, výběrová komise do role zájemce o byt). Každá skupina si zvolí jednoho zástupce, který sehraje roli člena výběrové komise u pohovoru.
VEDENÍ SPOLEČNOSTI – vyhodnocení pracovního pohovoru a rozhodnutí o přijetí některého z uchazečů. Členové této skupiny / těchto skupin se především zaměřují na webové stránky dané společnosti, na nichž získávají informace např. o klíčových hodnotách pro tuto organizaci. Rovněž například s dopomocí umělé inteligence zjišťují informace o různých doporučeních v oblasti přijímání nových pracovníků. Každá skupina si zvolí jednoho zástupce, který sehraje roli člena vedení společnosti.
Každá skupina pracuje s různými rychle dostupnými elektronickými zdroji. Ty si skupiny vyhledávají ideálně samostatně, učitel jim může poskytovat zpětnou vazbu (pokud je to potřeba, učitel sám některé zdroje doporučuje). V každé skupině jsou efektivně rozděleny role (např. jeden člen vyhledává šablony životopisů, jiný člen důkladně pročítá inzerát apod.). Pokud k takovému efektivnímu rozdělení nedospěla skupina samostatně, pomáhá učitel.
5. Simulace
Přímo ve třídě zasedne výběrová komise, učitel promítá životopis (se kterým se rychle seznámí především členové komise).
Příklad části výstupu:
Uchazeči o práci přistupují postupně (pokud jich je více, další v pořadí vyčká za dveřmi). Členové vedení společnosti pozorně všechny pohovory sledují a píšou si poznámky.
Výběrová komise postupně klade otázky a zadává úkoly (případně s promítnutím potřebného materiálu). Jeden pohovor by neměl přesáhnout cca 5 minut.
Po skončení všech pohovorů se vedení společnosti poradí a rozhodne o přijetí určitého uchazeče, které přesvědčivě zdůvodní.
6. Reflexe
Zaměříme se zejména na strategie, které je potřeba zohlednit v přípravě na pracovní pohovor a které se promítají i do tvorby životopisu / motivačního dopisu.
Zdroje
Jobs.cz / prace.cz nebo jiný podobný portál pro vyhledávání pracovních příležitostí
Webové stránky umožňující stažení šablony životopisu zdarma
Pokud by ten uchazeč o práci, který by v simulaci přišel na řadu při pohovoru až jako druhý, zůstal po dobu prvního pohovoru v učebně, jednak by hrozilo víceméně opakování původního scénáře, jednak by tento uchazeč získal výhodu nad uchazečem prvním, který ještě neměl zřetelnou představu o průběhu pohovoru. Alternativou k dočasnému opuštění místnosti jsou například sluchátka s puštěnou hudbou.
Postřehy z ověřování v praxi:
Vzhledem k praktické potřebě žáků útvary motivačního dopisu a životopisu tvořit (brigády, přijímací řízení na vysoké školy atp.) bylo uchopení této látky ze strany žáků velmi ceněno (administrativní styl byl navíc probírán v maturitním ročníku, kdy se uvedená potřeba žáků jeví jako naléhavá).
