Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek se věnuje právním předpisům vztahujícím se k provádění autoevaluace na školách, komentuje je a aplikuje na konkrétní situace, poskytuje stručný "návod", jak při autoevaluaci postupovat.
V tomto příspěvku uvádíme základní teze, resp. stručně komentovaný přehled pravidel a požadavků, které vyplývají z legislativních a koncepčních materiálů platných pro předškolní vzdělávání. Jsou to předpisy, které by měl každý znát, neboť je nutno se jimi při provádění vlastního hodnocení školy řídit. Jedná se o školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.), příslušnou vyhlášku (vyhláška č.15/2005 Sb.) a sdělení MŠMT k provádění vlastního hodnocení školy (č.j. 19229/2006-20).
Školský zákon zavádí do teorie i praxe škol dvouúrovňové kurikulum, resp. rámcové a školní vzdělávací programy. Potřeba vlastního hodnocení školy je důsledkem právě tohoto pojetí kurikula, neboť školy si volí vlastní vzdělávací cesty a potřebují tedy zpětnou vazbu o tom, nakolik jsou tyto cesty účelné, kvalitní a účinné.
Komentář:
Pokud platil jednotný program a školy jej prostě jen "plnily", odpovědnost měli jiní. Dnes, kdy má každá škola svůj program, sama také odpovídá za to, že je vše v pořádku, že její program funguje. A není nač čekat. Dříve, než tuto zpětnou vazbu získá "zvnějšku" (z hodnocení ČŠI), může si ji opatřit sama, vyhodnotí svá pozitiva i problémy a provede potřebná opatření vedoucí ke zlepšení. Řadu problémů si tak odhalí a vyřeší škola sama a při vnějším hodnocení tak může být úspěšnější.
Autoevaluační aktivity jsou klíčovou záležitostí pro tvorbu a úpravu ŠVP směřujícího k neustálému rozvoji školy a zkvalitňování poskytovaného vzdělávání. Podle § 12 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) a příslušné vyhlášky (vyhl. č.15/2005 Sb.) je proto vlastní hodnocení školy povinnou a důležitou součástí práce školy (týká se všech druhů i stupňů škol).
Komentář:
Vzdělávací program v mateřské škole nelze vytvořit "jednou pro vždy". Škola se mění, vyvíjí, vyvíjejí a mění se podmínky, škola "žije svým životem", pedagogové získávají další zkušenosti. Stále je co vylepšovat, rozvíjet a obohacovat, potřebujeme ale vědět, co a v jakém směru. Proto průběžně sledujeme a hodnotíme měnící se podmínky, ohlížíme se za svou prací a jejími výsledky, zvažujeme, hodnotíme a dle toho plánujeme, co dál.
Ve všech RVP je (v souladu se zákonem 561/2004 Sb.) stanoveno, že popis plánu (systému) vlastního hodnocení školy musí být uveden v ŠVP.
Komentář:
Pokud si všímáme čehokoli v procesu vzdělávání jen náhodně a jen náhodně situaci vyhodnocujeme, má to také smysl. Výhodnější ovšem je, když dění v mateřské škole sledujeme pravidelně, dlouhodobě, opakovaně a když se snažíme hodnotit objektivně, tj. podle předem daných kritérií. Proto je třeba si promyslet cestu, kterou chceme při vyhodnocování jít, a utvořit si určitý plán. Ten je pak třeba v ŠVP popsat.
Dle sdělení MŠMT k provádění vlastního hodnocení školy, č.j. 19229/2006-20, si škola o vlastním hodnocení školy má vést písemnou dokumentaci. V období jednoho nebo dvou roků zpracovává plán postupu (strukturu) hodnocení a po uplynutí příslušné doby pak vypracovává hodnotící zprávu (plán vypracován do konce září, zpráva v říjnu následujícího roku).
Komentář:
Smysl písemného zpracování plánu (struktury) a hodnotící zprávy v mateřských školách je přimět pedagogy zamyslet se hlouběji nad fungováním školy i možnostmi, jak vzdělávací proces vylepšovat, jak školu i školní program rozvíjet, jak se ve své práci profesionálně zdokonalovat. Naučí je to vidět problémy, hledat jejich příčiny, přiznat si i případné nedostatky, pojmenovat překážky či rizika a snažit se tyto problémy postupně řešit. Pokud si problémy popíšeme, promyslíme, jak na ně, a posléze si zhodnotíme, co a jak se nám podařilo, může nám to velmi pomoci k vylepšení naší práce i zkvalitnění vzdělávání, které v naší škole poskytujeme.
Plán (strukturu) i zprávu si škola zpracovává především sama pro sebe, za účelem zlepšení vlastní úrovně i podmínek vzdělávání a zajištění dalšího rozvoje školy. Škola tyto materiály v daných termínech nikomu nepředkládá, nikam je neodevzdává, zůstávají na škole a pedagogové s nimi dále pracují. Plán i zprávu proto škola projednává ve svém kolektivu, včetně návrhů na konkrétní řešení zachycených problémů a návrhů na opatření pro další období. Oba materiály jsou interní, a mohou tak být svým obsahem daleko konkrétnější, než např. ŠVP, který je dokumentem veřejným. Měly být podkladem pro tvorbu i úpravu vlastních ŠVP i zpětnou vazbou o jeho naplňování.
Komentář:
Pokud má mít vlastního hodnocení smysl, je nutno, aby se na něm podíleli společně všichni pracovníci, aby byli navzájem otevření a upřímní a aby jejich výpovědi byly pravdivé. Zastírat vlastní nedostatky před sebou samými nemá smysl a nikam to nevede. Proto se výsledné písemnosti nepředávají dál, ale mají nám sloužit k vlastní práci a k zajišťování dalšího rozvoje školy. Můžeme zde tedy zachytit a popsat daleko víc a hlavně podrobněji, něž co uvedeme v ŠVP (ŠVP je veřejný, předkládá se např. rodičům a upozornění na některé nedostatky by naopak mohlo zájem rodičů o umístění dětí ve škole nepříznivě ovlivnit).
Dle školského zákona (§ 12 odst. 2) je vlastní hodnocení školy východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Vlastní hodnocení školy je dle tohoto zákona také jedním z podkladů pro hodnocení školy Českou školní inspekcí.
Komentář:
Podle § 10, odst. 3 školského zákona mateřské školy zprávu o činnosti školy povinně nezpracovávají (pouze na základě konkrétních požadavků zřizovatele, které se zpravidla týkají jen statistických dat a financování). Je samozřejmé, že pokud má škola k dispozici zmapování problémů i celoroční vývoj v jejich řešení, má do výroční zprávy co napsat.
Pedagogové projevují obavy z předkládání vlastního hodnocení ČŠI. Ze zákona platí, že se jedná o materiály interní, a to platí i pro práci ČŠI. I ČŠI má tedy svá pravidla, jak v tomto případě postupovat a jak s autoevalučními materiály nakládat. Např.:
Oblasti sledování a hodnocení jsou dány (vyhláškou č.15/2005 Sb. a sdělením MŠMT k provádění vlastního hodnocení školy, č.j. 19229/2006-20) a jsou to:
Komentář:
Pokud porovnáme tyto oblasti s RVP PV, vidíme, že se jedná o podmínky vzdělávání v plném rozsahu, tj. o všech sedm oblastí podmínek uvedených v RVP PV. Není tedy problém vyhodnotit si svoje vlastní podmínky, protože jejich optimální úroveň je popsaná v RVP PV. Jsou tedy k dispozici poměrně konkrétní kritéria, s nimiž lze porovnávat a hodnotit, kde jsou určité rezervy a co je tedy třeba udělat.
Úroveň výsledků se samozřejmě hodnotí obtížněji, protože v předškolním vzdělávání sledujeme a hodnotíme individuální vzdělávací posun každého dítěte. Ve vztahu k podmínkám a ekonomickým zdrojům zřejmě bude obecnou výpovědí fakt, že vysoké počty dětí a krácení úvazků učitelek se děje na úkor individualizované péče, která by bezpochyby umožnila poskytovat kvalitnější vzdělávání a tím dosahovat lepších vzdělávacích výsledků.
Zpráva by měla (dle vyhlášky č.15/2005 Sb. a sdělení MŠMT) vypovídat o následujícím:
Komentář:
Zprávu můžeme vytvořit tak, že si vezmeme původní plán (strukturu) a jednotlivé její položky probereme, diskutujeme o tom, co se povedlo, kam se podařilo v řešení problémů dospět, kde problémy zůstávají. Odpověď na první otázku můžeme získat podle zhodnocených podmínek - škola dosahuje cílů v souladu s tím, jak se jí daří zajišťovat podmínky. Podle podmínek může posoudit i reálnost vlastních cílů - zda cíle daným podmínkám odpovídají.
Na druhou otázku získáme odpověď, pokud se podíváme na úroveň dosahovaných výsledků - v čem děti dosahují významných posunů. Součástí zprávy jsou pochopitelně i návrhy na to, jak budeme pokračovat, co konkrétního uděláme pro zlepšení situace.
K odpovědi na třetí otázku budeme potřebovat hodnotící materiály z předchozího období, abychom je mohli porovnat s těmi současnými. V nich nalezneme předchozí opatření a můžeme tak posoudit, zda byla účinná, či nikoli, zda tedy pokračovat, nebo se vydat cestou opatření jiných.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
