Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet?
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet?
1,8 (4 hodnocení)
Čtenářská gramotnost by měla být u žáků rozvíjena tak, aby mohli čtení využívat jako nástroj k dosažení dalších cílů, které jsou klíčem k úspěchu v pracovním i osobním životě a ve společnosti.
Co je čtenářská gramotnost
S pojmy čtení a čtenářská gramotnost se v uplynulém desetiletí setkal snad již každý český pedagog či ředitel školy. O jejich rozšíření do našeho povědomí se zasloužily mezinárodní výzkumy, které na našich školách ve zmíněném období proběhly, medializace jejich výsledků a v poslední době také odborná debata nad tématy rámcové vzdělávací programy a klíčové kompetence. Pro pojem čtenářská gramotnost není stanovena stabilní definice, která by byla používána vždy, všude a všemi. Tato definice se totiž mění tak rychle, jak rychle probíhají změny ve společnosti, v ekonomice a v kultuře. Vzhledem k orientaci vzdělávání na koncepci celoživotního učení je zřejmé, že na veškeré vědomosti a dovednosti je v současnosti nutné nahlížet z hlediska jejich využitelnosti pro život a pro dobré uplatnění ve společnosti. Čtenářská gramotnost již proto nemůže být ve světě chápána jako prostá schopnost číst v technickém slova smyslu, tedy jako dovednost, kterou jsme získali v dětství a která slouží k jednoduchému dešifrování a porozumění textu. Současné pojetí čtenářské gramotnosti v sobě zahrnuje schopnost porozumět mnoha různým typům textu vztahujícího se k nejrůznějším situacím ve škole i mimo školu, přemýšlet o jejich smyslu a umět jej vyložit.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Radek Sárközi22. 2. 2011
Více o čtenářské gramotnosti najdete na stránkách o.s. Abeceda "Čtenářská gramotnost a projektové vyučování": http://www.ctenarska-gramotnost.cz
Světové organizace zabývající se výzkumem čtenářské gramotnosti zdůrazňují především funkční povahu čtení, které je podle nich procesem, kdy čtenář pomocí nejrůznějších postupů, dovedností a strategií dojde k porozumění a navíc k jeho udržení a podpoře. Čtení je stále více využíváno jako nástroj k dosažení dalších cílů, které jsou klíčem k úspěchu v pracovním i osobním životě a ve společnosti.
Definice čtenářské gramotnosti
V pohledu na čtenářskou gramotnost se neustále objevují nové přístupy, které je možné sledovat právě společně se zapojováním České republiky do mezinárodních srovnávacích výzkumů světových organizací.
Těchto výzkumů se Česká republika zúčastňuje od poloviny 90. let. Zpočátku se jednalo o studie organizace IEA (Mezinárodní organizace pro hodnocení výsledků vzdělávání), později přibyly výzkumy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Pro účely mezinárodního výzkumu RLS organizace IEA, který byl v roce 1995 proveden jako první ze série mezinárodních srovnávacích výzkumů hodnotících výsledky vzdělávání v České republice, byla čtenářská gramotnost definována jako "schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/ nebo mají význam pro jednotlivce, a tyto formy používat". Podobně byla čtenářská gramotnost chápána i v rámci dalších provedených výzkumů, jako byl např. v roce 1997 mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých IALS ("Čtenářská gramotnost je schopností používat tištěných a písemných informací pro fungování ve společnosti, k dosahování vlastních cílů a k rozvoji vlastních vědomostí a vlastního potenciálu."). Tyto definice se zaměřovaly na pojetí čtení jako nástroje k dosahování cílů, nezdůrazňovaly však aktivní a iniciativní úlohu čtenáře při porozumění a využití informací. Tento aspekt zařadil do definice pojmu čtenářská gramotnost až pozdější výzkum IEA PIRLS a zejména zatím poslední z těchto výzkumů - mezinárodní výzkum OECD PISA, jenž zdůraznil schopnost čtenáře nejen textu porozumět, ale také o něm přemýšlet a uplatňovat své myšlenky a zkušenosti. Definice čtenářské gramotnosti podle tohoto dosud nejrozsáhlejšího a nejprestižnějšího světového výzkumu zní:
"Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti."
Vybraná literatura a relevantní zdroje informací k tématu čtenářské gramotnosti jsou uvedeny na konci příspěvku.
Informační gramotnost
Podle výzkumu PISA je čtenářská gramotnost, společně s gramotností matematickou a přírodovědnou, součástí tzv. funkční gramotnosti. Funkční gramotnost (jejíž zásadní součástí je čtenářská gramotnost) bývá v současnosti doplňována ještě o další kompetence, především o gramotnost v oblasti informačních a komunikačních technologií, v poslední době pak také o jazykové kompetence v mateřském a cizím jazyce. Celkově pak odborníci hovoří o tzv. informační gramotnosti, jíž se rozumí "schopnost rozeznat, kdy potřebuji informace, umět je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít". Obsah informační gramotnosti by neměl být závislý na používaných technologiích, ale na tom, jak je dovedeme při práci s informacemi používat - jak umíme informace vyhledávat, vyhodnocovat, interpretovat, využívat atd. Stav informační gramotnosti je dnes podstatným faktorem úspěchu při přechodu k novému obsahu práce, který se stále více prosazuje moderními technologiemi. Kapitálem dobrých podniků a úspěšných ekonomik se stále více stává flexibilní pracovní síla, které se daří aktivně a efektivně fungovat ve světě informací.
Proč a jak rozvíjet čtenářskou gramotnost
Česká republika, stejně jako mnoho jiných zemí, čelí aktuální výzvě zvýšit čtenářskou gramotnost své populace, počínaje jejím rozvojem ve školách. Ukazuje se totiž, že žáci s nízkou úrovní čtenářské gramotnosti čelí v dospělosti vážným problémům spojeným s uplatněním na trhu práce i s obecným zapojením do společnosti. Čtenářská gramotnost se proto jako předpoklad dosažení tzv. klíčových kompetencí dostává do centra kurikula ve všech vyspělých zemích.
Zvýšení celkové úrovně čtenářské gramotnosti je komplexním cílem. Rámcové vzdělávací programy byly prvním důležitým krokem, který ve svých cílech vytyčil rozvoj čtenářské gramotnosti a zároveň poskytl školám volnost ve způsobu jejich dosažení. Učitelé ve školách však dlouhá léta učí tak, jak je tomu naučily kdysi dávno pedagogické fakulty a jak jsou zvyklí. Orientace na čtenářskou gramotnost, jak ji pojímají současné mezinárodní výzkumy, však vyžaduje výraznou změnu v dosavadních pedagogických metodách. Důležitým krokem, který by proto měly učinit školy s podporou ministerstva školství, je zlepšení orientace učitelů v moderních vyučovacích metodách a přístupech, které byly vyvinuty a jsou ve vyspělých zemích používány právě s cílem zvýšit úroveň dovedností práce s textem. Pomocí kvalitního dlouhodobého vzdělávání učitelů a alespoň minimální metodické podpory je možné školám pomoci lépe pochopit koncept rozvoje čtenářské gramotnosti, vtělit jej do vzdělávacích strategií vytyčených školními vzdělávacími programy a vzájemně spolupracovat na jejich naplnění.
Problematika čtenářské gramotnosti je nejen teoreticky, ale i metodicky bohatě rozpracována. To je příznivá skutečnost v době, kdy hledáme cesty k tomu, jak uvést do praxe nové rámcové vzdělávací programy. Rozvíjení čtenářské gramotnosti je velmi dobrým a konkrétním prostředkem rozvoje klíčových kompetencí žáků.
Související literatura a jiné zdroje: Brdička, B.: Role internetu ve vzdělávání, Praha, AISIS, 2003. České vzdělávání a Evropa, Sdružení pro vzdělávací politiku, Praha, 1999. Dobrovská, M., Landová, H., Tichá, L.: Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR, Praha, 2004. EU a vzdělávání, zvláštní příloha Učitelských novin č.22/ 23, Praha, 2003. Funkční gramotnost dospělých, SoÚ AV ČR a SC&C, Praha, 1998. Kramplová, I., Potužníková, E.: Jak (se) učí číst, ÚIV, 2005. Národní program rozvoje vzdělávání, MŠMT, Praha, 2001. Procházková, I.: Sympózium PISA v Berlíně - zpráva ze zahraniční služební cesty, SVP ÚVRŠ PedF UK Praha, 2002. Procházková, I., Straková, J.: Zkušenosti z Mezinárodní školy v Praze, Moderní vyučování č. 6, nakladatelství Fraus, 2005. Procházková, I., Hausenblas, O.: Tajemství úspěchu finského vzdělávání, Učitelské listy č.10/roč. 12, Agentura Strom, Praha, 2005. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP, Praha, 2004. Straková, J. a kol.: Vědomosti a dovednosti pro život, ÚIV, 2002. Učení pro život, tisková zpráva s výsledky PISA 2003, MŠMT, ÚIV, SVP, Praha, 2004. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2003/ 2004, Praha, listopad 2004. Výsledky českých žáků v mezinárodních výzkumech 1995 - 2000, ÚIV, 2002. Vyšší vzdělání jen pro elitu?, ISEA, Praha, 2003. Dombey, H.: Early Literacy Teaching and Learning, Innovative practice in four different national contexts; a thematic network. Brussels: European Commission, 1998. Education Policy Analysis 2001 - Competencies for the Knowledge Economy, OECD 2001. European Commission: Initial teaching of reading in the EU. Studies. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, Education, Training, Youth, 1999. Framework and Specifications for PIRLS Assessment 2001 - 2nd Edition, Boston College, USA, 2001. Key Competencies - A developing concept in general compulsory education, Eurydice, 2002. Kirsch, I.: Reading for Change - Performance and Engagement across Countries, Results from PISA 2000, OECD, 2002. Knowledge and Skills for Life: First Results from PISA 2000, OECD, 2001. Lafontaine, D.: From comprehension to literacy: thirty years of reading assessment. In the O.E.C.D., Network A 2000. Paris, OECD. Learning for Tomorrow´s World - First Results from PISA 2003, OECD, 2004. Measuring Student Knowledge and Skills: The PISA 2000 Assessment of Reading, Mathematical and Scientific Literacy, OECD, 1999. Measuring Student Knowledge and Skills: A New Framework for Assessment, OECD, 1999. Messages from PISA 2000, OECD, 2004. PIRLS Encyclopedia, Boston College, USA, 2001.
