Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Tento materiál navazuje na předchozí články Angličtina v mateřské škole aneb Jak začít (1.a 2. část). Nabízí pedagogům anglického jazyka návod, jak řešit aktuální problémy, které ovlivňují kvalitní výuku, např. počty dětí ve třídách či nedostatek finančních prostředků.
Tento text navazuje na příspěvky Angličtina v mateřské škole aneb Jak začít (1. část) a Angličtina v mateřské škole aneb Jak začít (2. část).
V předchozích článcích jsme se seznámili s možností čerpání informací pomocí přelomové metodiky, která byla uvedena na český trh, a také s úvodními informacemi o angličtině v mateřské škole. V tomto textu se seznámíme s první částí organizace výuky, a to s problémy, které mohou pedagoga mateřské či základní školy potkat v rámci přímé pedagogické praxe.
Informace v textu jsou podloženy přímou pedagogickou praxí autora.
Každý pedagog by rád předal svým svěřencům ty nejlepší informace, poznatky a zkušenosti, ovšem každá pedagogická praxe skýtá mnoho problémů. Pedagog se potýká se stále větší mírou nesnadných situací, které musí aktivně řešit - aktivně a především efektivně. Pedagog se nestává pouze vyučujícím, vychovatelem, poskytovatelem informací, je zároveň rádcem, psychologem a ve výjimečných případech velmi blízkým člověkem, jak pro dítě, tak pro rodiče, kteří se na něj obrací v případě potíží.
Také při výuce anglického jazyka se můžeme setkat s řadou potíží, ty „nejpalčivější" jsem pro vás zpracovala do několika bloků s popisem a především s nabídkou řešení. Uvedené příklady nejsou uvedeny vzestupně dle významu!
1) Počet žáků v třídách
V případě pedagogů 1. stupně základních škol je situace v mnohých případech skutečně složitá. Pedagog nemá možnost si vybírat počet žáků. I když se v odborné literatuře často dočteme o „ideálním" počtu žáků v třídách, realita je často složitá. I výuka cizího jazyka má svá specifika, v tomto ohledu mají pedagogové předškolních zařízení řekněme „výhodu".
Řešení
V případě pedagogů 1. stupně základních škol existují postupy a možnosti, jak si „poradit" při výuce cizího jazyka i s počtem žáků vyšším než patnáct. K nim se ovšem blíže vrátím v rámci článku Angličtina v mateřské a základní škole: Classroom management 2 - „Příprava a organizace výuky". Pedagog mateřské školy má možnost zorganizovat si výuku cizího jazyka v rámci svého zařízení několika způsoby a tím také přizpůsobit svým možnostem, a to také početně. Cizí jazyk lze zařadit formou integrovaných bloků do Rámcového vzdělávacího plánu mateřské školy. To znamená, že se cizí jazyk průběžně zavádí do běžného chodu a programu mateřské školy. Zde si pedagog může určit, zda bude pracovat s celou skupinou dětí, či pouze s určitým počtem. Cizí jazyk lze taktéž zavést např. formou kroužku, zde má pedagog také možnost určit počet dětí dle svého uvážení.
Osobně pracuji ve školním roce 2008/2009 s celkovým počtem 38 dětí předškolního věku v rámci své pedagogické praxe a externí spolupráce se třemi mateřskými školami. A zde jsem dle svých zkušeností vyhodnotila jako maximální možný počet 12 dětí. Především z důvodu efektivity výuky. V rámci své pedagogické praxe v mateřské škole, kde působím v rámci třídy dětí předškolního věku s rozšířenou výukou anglického jazyka, pracuji s celkovým počtem 20 dětí. Zde je ovšem pochopitelně práce komplikovanější, avšak ne nemožná a nikoli neefektivní. Naopak, lze kvalitně pracovat efektivně externě, ale také soustavně v rámci „své" třídy. Záleží na přípravě a především metodách. Za skutečnou výhodu ovšem lze pokládat, že s těmito dětmi jsem jako pedagog denně v kontaktu, tudíž jsem schopna adekvátně posoudit jejich schopnosti.
2) Nedostatek finančních prostředků
Každý pedagog má své představy o materiálním vybavení, také o didaktických pomůckách. V případě výuky cizího jazyka v mateřské škole a na 1. stupni základních škol je zcela nezbytné osvojovat novou slovní zásobu u žáků pomocí vizualizace a poslechovou formou. V případě poslechové formy je žák zcela závislý na reprodukci učitelem, proto je skutečně nutné dbát na správnou výslovnost. U takto malých dětí, zejména u těch, které ještě neumějí číst a psát, je nutno podložit pojem vizuálním vjemem. V takovém případě využíváme tzv. flash cards - obrázkových karet, které dítěti konkrétní slovíčko podloží zrakovým vjemem. Pamatujme, že např. slovo „blue - modrá" by pro dítě bylo abstraktem, a proto je nutno podložit toto slovo obrázkovou kartou s konkrétním motivem. Tyto obrázkové karty bývají nákladné, ovšem pedagog může řešit tuto situaci i své pomocí. Náměty, tipy a další zajímavosti pro výuku můžete nalézt na mnoha českých i zahraničních portálech. Konkrétnímu tématu webových portálů pro využití v rámci výuky anglického jazyka se bude detailně věnovat příspěvek Angličtina v mateřské a základní škole: „Anglický jazyk a internet v pedagogické praxi".
Řešení
Řešením pro získání obrázkových karet, jako podpůrného materiálu pro osvojování slovní zásoby, je zahraniční webový portál www.eslflashcards.com. Na těchto webových stránkách naleznete různé tipy obrázkových karet, které vám umožní využití v mnoha sférách při osvojování slovní zásoby. Dodala bych také poznámku, že obrázkové karty mohou být velkým pomocníkem při osvojování slovní zásoby pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení. Potřebné motivy jednoduše vytisknete a je zcela na vás, zda je zařadíte do svého zásobníku, dle témat, motivů či např. ve vyšších ročnících dle slovních druhů.
3) Problematická spolupráce s rodiči
V dnešní době je slovo „rodič" pro mnohé pedagogy postrachem. Můžeme se setkat s rodiči velmi přívětivými a otevřenými novým věcem. Můžeme se ale také setkat s rodiči, kteří nejsou schopni reálně hodnotit schopnosti svých dětí, nenahlíží na své děti objektivně. Někdy děti dokonce přetěžují. Můžeme se ale také naopak s rodiči, kteří díky své neznalosti zbytečně brání dítěti v rozvoji.
Řešení
Jako pedagogové se musíme snažit konfliktům předcházet. Vždyť mnozí z nás jsou rodiči, a proto dokážeme vyhodnotit problémy, které nás mohou potkat. Při zavádění cizího jazyka v mateřské škole můžeme předvídat např. to, že se rodiče budou obávat toho, aby děti nebyly přetěžovány, a velice často si také pokládají otázku, zda není na výuku cizího jazyka brzy. V tomto případě je dobré rodiče dostatečně informovat, např. formou „informační schůzky". V rámci ní můžeme rodiče podrobně seznámit s postupy výuky, pomůckami a literaturou či výukovým kurzem, se kterými děti budou pracovat. V rodičích tím odbouráme pocit nejistoty. Na mnoha základních školách zavádí anglický jazyk již v první třídě, proto je dobré rodiče seznámit s informací, že zejména u dětí předškolního věku je dobré děti s cizím jazykem seznámit. Také v rámci 1. stupně základní školy je dobré např. v rámci úvodní schůzky rodiče seznámit s jazykovým kurzem, s nímž budou jejich děti pracovat. V obou případech též doporučuji tvořit měsíční plán a ten rodičům zpřístupnit tak, aby měli přehled o tom, s jakou slovní zásobou aktuálně jejich děti pracují a také o dalších informacích. Existují rodiče, kteří cizí jazyk velice dobře ovládají, proto se mohou stát našimi dobrými pomocníky. Jestliže mají přehled o právě probíraném tématu a slovní zásobě, mohou se svým dítětem pracovat také doma. V případě mateřské školy lze měsíční plán vyvěsit např. na nástěnce, v případě základní školy lze měsíční plán např. vlepit dítěti do sešitu.
4) ADHD ( Attention Deficit Hyperactivity Disorder)
V minulosti se pro tento pojem používalo mnoho termínů. Patří sem lehká mozková dysfunkce (LMD), nebo také hyperkinetická reakce, či hyperkineze. V současné době se používá zkratka ADHD. Děti postižené ADHD mají značné potíže se soustředěností, jsou nedostatečně soustředěné a často impulzivní. Dítě se může jevit jako „zlobivé". Takového žáka lze velice dobře začlenit do běžného kolektivu, ačkoli to žádá skutečně velikou trpělivost pedagoga. S žáky s ADHD lze velmi dobře pracovat taktéž v rámci výuky cizího jazyka v základní škole i ve škole mateřské. Bohužel je pedagog na základní škole postaven často před další problém, a to ten, že se u těchto žáků začínají projevovat specifické vývojové poruchy učení. které mohou speciálně při výuce cizího jazyka tvořit skutečně veliké potíže. Zaměřme se ale na jazyk jako takový.
Řešení
V případě těchto dětí využíváme jejich vrozené soutěživosti, nadšení a energie. Zapojujeme je jako pomocníky při chodu vyučovacího celku. Jako „rušivý element" je zejména při diskuzi s dětmi posadíme vedle sebe (např. při komunikaci v rámci komunikačního kruhu). Při přímé činnosti s knihou rozdělujeme takovémuto žákovi zadání do několika kratších celků. Dbáme na to, abychom ho neopomínali chválit, a to i za drobné úspěchy. U těchto dětí je pochvala skutečně důležitá. Dítě zjišťuje, že píle a snaha se skutečně „vyplácí". Neopomínejme ovšem, že skutečným pomocníkem a neocenitelným rádcem pro nás mohou být pedagogicko-psychologické poradny. Proto neváhejme tato zařízení v případě potřeby oslovit a požádat o spolupráci. Síť péče a pomoci o děti s těmito potížemi je dnes skutečně kvalitní.
Neopomínejme také motivovat rodiče těchto dětí. A proč je cizí jazyk pro tyto děti výhodou? Vzpomeňme na to, že jako pedagogové cizí jazyk v hodinách aktivně používáme, a to i tehdy, jestliže nám děti nerozumějí. Jsou zcela závislé na naší mimice, gestech a reakcích. Proto jsou „nuceny" soustředěně sledovat pedagoga, to, co říká, ale zejména užitá gesta a mimiku, co ve své podstatě naznačuje. V počátku výuky je nutno všechny žáky seznámit s pokyny, naučit je chápat, co kterým pokynem sledujeme („Sit down"; „Stand up"; „Listen to me" apod.). Teprve později začínáme zavádět tematické celky a slovní zásobu s nimi spojenou.
5) Logopedické vady
Logopedické vady jsou v současnosti dosti ožehavým tématem. A především také aktuálním. Je důležité se o tomto problému zmínit a také o něm diskutovat. Mnoho dětí se potýká s logopedickými vadami v rámci mateřské školy a bohužel si mnohé z nich nesou tyto potíže s sebou na základní školu. Důležitá je včasná intervence pedagoga, aktivita rodiče a přímé působení odborníka. V rámci výuky cizího jazyka se v současné době neshodnou ani mnozí logopedičtí odborníci. Někteří výuku „tiše" tolerují, někteří striktně zakazují. Položme si ale otázku: „Jak řeší jazykové schopnosti svých děti bilingvní rodiče?" V rodině, kde je jeden z rodičů cizinec, vychází druhý jazyk zcela přirozeně a také dítěti komunikaci nezakazujeme. Položme si dále druhou otázku: „Jak je možné, že zejména v pohraničí děti zvládají i více jazyků?" Zhruba před dvěma týdny jsem přednášela pedagogům v česko-polském pohraničí. Zde učitelé zcela přirozeně přechází v rámci komunikace s dětmi z češtiny do polštiny a naopak. Přitom polský jazyk má svá specifika výslovnosti, které by se pro žáka mohly jevit jako problematická, přesto jsem komplikace nezaznamenala. Proč tedy zakazovat dětem s vadou řeči učit se novému jazyku, rozvíjet se v době, která si tuto znalost žádá?
Řešení
Doporučuji situaci konzultovat s rodiči a také s odborníkem. Jako pedagogové při výuce cizího jazyka, a to zejména v mateřské škole a první třídě základní školy, dbáme na to, aby žák neopakoval, ale pouze naslouchal. Dovolíme tak, aby se účastnil přímého programu, aby získal vědomosti, které později může dále rozvíjet, a přesto nenarušíme logopedický program.
6) Problematická výslovnost
Pohleďme na děti, které nemají logopedickou vadu. V počátcích výuky cizího jazyka se můžeme setkat s problémy správné výslovnosti. Jde o zcela přirozený jev.
Řešení
Věnujeme žákům dostatečný čas k nácviku problematického slova, hlásky. Jdeme jim příkladem. V případě potřeby podkládáme výuku také poslechem, či sledováním DVD (např. jazykovým kurzem „Cookie and friends" - Oxford University Press). Spolu s výkladem můžeme žáky provázet látkou pomocí poslechu tematicky sladěného CD či DVD. Též jazykový kurz „Patch"(Macmillan) má jako poslechovou oporu CD. V případě základních škol jsou poslechová CD již přirozenou součástí každého jazykového kurzu. Neopomínejme žáky opravovat. Zejména pokud tvoří slovo či hlásku opakovaně chybně. Do výuky lze také zařazovat básničky či jiné texty, které jsou přímo zaměřené na problémovou hlásku.
Příklad textu zaměřeného na problémovou hlásku „TH":
Thank you, mother,
thank you, father,
thank you, sister,
thank you, brother.
MUNDEN, A.; ARCELUS, J. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. Praha: Portál, 2002. ISBN 978-80-7367-430-4.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
