Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Logopedie ve školce 2. část - praxe
4,5 (2 hodnocení)
Příspěvek představuje další možný způsob logopedického programu – nabízí různé náměty her a činností podporujících správný řečový rozvoj dítěte. V příspěvku si připomeneme teoretický základ logopedické péče.
Cílem je naučit děti správně vyslovovat a trénovat některé hlásky, podporovat zřetelnou a srozumitelnou mluvu.
Očekávaným výstupem je, že dítě ovládá správně svá mluvidla, dech, gramaticky správně vyslovuje všechny hlásky a má rozvinutou aktivní slovní zásobu. Cvičení provádíme ve skupině, ale jednotlivé cviky jsou individuální. Při každém logopedickém cvičení sledujeme správné dýchání.
Věková skupina: 3 - 7let (cvičíme i s malými dětmi, nečekáme na předškolní věk)
To, co děti zpravidla vždy ovládají, jsou samohlásky, a právě od nich začneme cvičení. To, co děti dobře ovládají, nám totiž může být nápomocno k tomu, co ovládají málo. Budeme se řídit heslem Jana Amose Komenského - učíme se od nejjednoduššího ke složitějšímu, od známého k neznámému...
Hláska „A"
Všeobecná charakteristika: Samohláska (vokála) nízká, střední, nezaokrouhlená. Ústa jsou dosti široce otevřená, rty se na artikulaci nepodílejí. Jazyk je v nejnižší poloze, hrotem se lehce opírá o rozhraní dolních řezáků a dolní dásně. Hřeb jazyka je mírně zdvižený pod patrovou klenbou. Rty se na artikulaci aktivně nepodílí.
dýcháme si do dlaní, je nám zima - zahříváme dlaně - teplý výdechový proud
kouzlíme se zrcátkem - dýcháme na zrcátko, zamlžíme ho - nakreslíme kruh, vlnky
Přípravná předartikulační cvičení:
probouzíme se, zíváme á-á-á-á-á-á
otvíráme ústa, máme hlad ham-ham-ham
vzdycháme ach-ach-ach
divíme se aj-aj-aj-aj
Grafomotorická cvičení:
uděláme za chvilinku sladké placky pro Aninku (kreslíme kolečka)
tančila Anička tančila, dokolečka se točila (kruhy)
rozhoupeme houpačku pro Ádu a pro Kačku (houpání)
děti plochým štětcem namočeným ve vodě smazávají napsaná písmenka A na tabulce
Rytmizace:
padla, padla a zapadla
máma mává sláva
Anna ráda ananas
máma mává, máma dává
Táta dupe dupy dup. Máma cupe cupy, cup. Babka šlape šlapy šlap. Děda klape klapy klap. Vnouček ťape ťapy ťap. Dupy - dup, cupy - cup, šlapy - šlap, klapy - klap. Ťap, ťap, ťap. (Ruka volně položená na stole dlaní dolu, postupně se zdvíhají prsty v rytmu slabik, ťukají do stolu palec až malíček).
Rozvoj fonematického sluchu (s předměty):
vybrat předměty, které začínají hláskou A; předměty si ukážeme a pojmenujeme (bota, auto, ananas, autobus)
Básničky:
Auto
Auto jede, sláva, sláva! Táta mává, máma mává. Auto jede tú, tú, tú, táto, mámo, už je tu!
Rozpočítadlo
Anda, dvanda, třinda, čtvrnda, pádě, ládě, souka, louka, do klobouka, do mandele, bác.
Zdravení
Ahoj, Aničko, jak se máš? Ale, Alenko, vždyť to znáš.
Teta dělá ano, ano, (kýváme hlavou v před a zad) Zkus to také, Jano, Jano. (kýváme hlavou vpravo a vlevo) Teta ruce takhle dává, (vzpažit) a teď s nimi pěkně mává. (ve vzpažení mávat rukama)
Hláska „E"
Všeobecná charakteristika: Konec jazyka se při artikulaci této samohlásky dotýká zadních stěn spodních zubů nebo je těsně na rozhraní zubů a dásně. Hřbet jazyka se posouvá do předu. Rty se na artikulaci aktivně neúčastní. Dolní ret se společně pohybuje s dolní čelistí. Měkké patro uzavírá vchod do nosní dutiny.
Dechová cvičení:
chytáme dech do dlaně
foukáme kočičce do kožíšku
foukáme do peříčka
Rytmizace:
be-fe-le-me-pes-se-veze
vesele jen vesele
lépe sedět, lépe ležet, lépe klečet, lépe běžet
leze, leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze
jen jeden den bez beden
vezmeme tě v létě k tetě
Básničky:
Ene bene, Emane, kdo tu babu dostane. Ten to není, ten to je, ten už s námi nehraje.
Enyky benyky, nemastné knedlíky, Iky, piky, pumprliky, Alec, palec ven, pátou do kamen, Šestou do dvéří, strá kozo otevři.
Ene bene al ka, je ta řeka velká. Ene bene uk, koupe se tam kluk. Ene bene kukačka, ty musíš jít z kolečka.
Jede Eda z kopečka, na kole je jednička. Veze s sebou jetele, a to veze pro tele.
Sluchová cvičení:
kde slyšíš na začátku hlásku E; vytleskávání slabik u daných slov (př. Eva - mete - pes, jedeme - med - Eda, tele - Emil - mléko)
hlásku E procvičíme v písničce: „ Jede, jede vlak" - zpěvník pro MŠ Malým zpěváčkům
„Jede, jede bez silnice, nevedou ho kolejnice, jede vláček vlak, malých batolat". „Jede, jede, nemá kola, nic mu cestou neodolá, nebo je to drak a teď babo raď".
Hláska „I"
Všeobecná charakteristika: Samohláska I je přední, vysoká, nezaokrouhlená, úzká. Hrot jazyka se celým svým okrajem dotýká vnitřní plochy spodních zubů. Hřbet jazyka se vyklene k tvrdému patru. Rty se artikulace aktivně neúčastní. Měkké patro uzavírá vchod do dutiny nosní. Optická opora je dobrá, rty jsou roztažené.
cvičení mluvidel: vinní - nevinní, vím - vím - nepovím, čtyři svišti, na cvičišti piští, nemám rýmy na piliny, ani šprýmy za ty mlýny
Básničky:
Šmidli, fidli, deset židlí, šetřilo si na boty, když je měly, ještě chtěly kostkované kalhoty.
Ivánku, milý, co pak ti chybí? Ivánku, milý, co pak ti je? Ivánek milý, usnul na chvíli, Vzbudí ho kohouti, Ivánka zarmoutí.
Čimčarára, dělá ptáček, tik tak zase hodiny, píp, píp pípá malá slípka, co pak děláme my?
Kapr v kapradí - Jiří Žáček (Aprílová škola)
Leží kapr v kapradí, pranic mu to nevadí. Líně leží, líně pije, je to kapr z tramtárie. Je to kapr ze souše, štěká, ale nekouše.
Halí belí - Jiří Žáček (Aprílová škola)
Halí, belí, halí, belí - já mám slona pod postelí, je to slůně kapesní, ale za to hodně sní. Halí, belí, halí, belí - čím ho krmím? Petrželí! Spořádá jí hromadu, pak se svalí do zádu. Já mám slona pod postelí, vejde se tam skoro celý. Jenom chobot kouká ven, když mi přeje dobrý den.
Charakteristika hlásky: Hláska O je zadní, středová, zaokrouhlená. Hrot jazyka je vzdálen od předních spodních zubů. Hřbet jazyka se zvedá nahoru a posouvá se k měkkému patru. Rty jsou v aktivní činnosti, zaokrouhlují se do předu, koutky úst se přibližují k sobě.
Dechové cvičení:
vytvoříme bublinu - nádech nosem, v ústech dech zadržíme, bublina cestuje z jedné tváře do druhé
nácvik dýchání do bříška
foukáme jako větříček
sfoukáváme chomáčky vaty ze stolu
Sluchové cvičení:
hra „Všechno lítá, co peří má" - řikám slova, když dítě uslyší „O", zvedne ruce
Grafomotorika:
Kresba sluníčka
Podívej se, babičko, namaluj sluníčko. Sluníčko má očka, jak nějaká kočka. Vesele se usmívá a tiše si povídá: Svítím, svítím na domy, posvítím i na stromy, svítím také kotěti, ale nejvíc pro děti.
Kresba sněhuláka
Jedna koule maličká, druhá trochu větší, třetí koule veliká, na sebe se věší. Napícháme uhlíky, jako velké knoflíky. Oči, pusu, z mrkve nos, větší než-li nosí kos. Velkou metlu do ruky, na holky i na kluky. A na hlavu plecháček, už je tu sněhuláček.
Obuj mámu, obuj Olu, já Pepovi boty vemu.
Okolo stolečku, okolo stolu, kočka a pejsánek honí se spolu.
Opice se opičí, po Otovi na tyči.
Sova houká po lese: „Bojte se mě, bojte se." My se sovy nebojíme, protože my v noci spíme.
Cvičení jazyka:
do bosa - na boso
okolo odolky, pro holky, pro vdolky
zvoň, zvoň, kovová podkovo
Ota má bonbón, ou, ou, hou, hou, jdou, jdou
Fonematický sluch:
maso - laso, kosa - vosa, pusa - husa, bos - nos, pásek - hlásek, pes - ves
Hláska „U"
Charakteristika hlásky: Hrot jazyka je značně vzdálen od spodních zubů. Rty se na artikulaci aktivně účastní, výrazně se zaokrouhlují a vyšpulují do předu. Měkké patro uzavírá vchod do nosní dutiny.
Dechová cvičení:
správný výdech a nádech
na jeden nádech říci rytmizovanou básničku
foukáme silně a slabě
foukáme do proužku papíru, do větrníku, do bublifuku, do míčku
foukáme si na ucho, do vlasů
Básničky:
Umyvadlo doma máme, u něho se umýváme, ke snídani, k obědu, to já pěkně dovedu. (Fr. Kábele)
Ušáku můj, pěkně tu stůj, počkej tu u vrátek, přinesu salátek, ten bude tvůj.
Ukaž, ukaž, Pepíku, co to neseš v košíku? Já jdu domu z nákupu, dám ten nákup na kupu.
Půjč mi Julku, půjč mi hůlku.
Bubnujeme na buben, poďte, děti, pojďtě ven. Bubnujeme bum, bum, bum, budeme mít nový dům. A kdo s námi nepůjde, ten v něm bydlet nebude.
Procvičování sloves:
co kdo udělal (utřel, ušel, umyl, ustal, uložil, usušil, uklidil)
Grafomotorika:
kreslení uhlem, pastelem
malování mokrým štětcem (vlny, vlnky)
Sluchová cvičení:
šeptání slov
hledání zvonečku podle zvuku
hry s krabičkami (v krabičkách různý obsah)
Literatura a použité zdroje
JANÁČKOVÁ, B.; KAMIŠ, K. Výslovnost. Praha: Via Lucis Romis, 1993. 65 s.
KRAHULCOVÁ, B. Dyslalie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-413-8.
KUTÁLKOVÁ, D. O vývoji a poruchách dětské řeči. KPK, 1992. ISBN 80-85267-34-9.
KUTÁLKOVÁ, D. Logopedická prevence.(Speciální pedagogika). Praha: Portál, 1996. 216 s. ISBN 80-7178-115-0.
ŠTĚPÁN, J.; PETRÁŠ, P. Štěpán, J. - Petráš, P.: Logopedie v praxi. Praha: Septima, 1995. 128 s. ISBN 80-85-801-61-2.
VYŠTEJN, J. Vady výslovnosti. Praha: SPN, 1991. 174 s. ISBN 80-04-24504-8.
ŽÁČEK, J. Kdo si se mnou bude hrát. Praha: Albatros, 1981.
