Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Děkuji za stručné, přitom velmi praktické informace.
Příspěvek popisuje dílnu čtení, kterou autor článku realizuje v rámci Systému praktické češtině. Autor se v příspěvku také zamýšlí nad problémy, které ovlivňují výuku českého jazyka, nad možnostmi ve výuce literární výchovy a nad významem četby pro žáky.
Příspěvek byl převzat z čtvrtletníku pro kritické myšlení ve školách Kritické listy, vydávaného občanským sdružením Kritické myšlení.
Dílnu čtení používám ve svých hodinách sedmým rokem. Je jednotlivou, ale velmi důležitou součástí celého Systému praktické češtiny, k němuž dále patří dílna psaní a dílna mluvení kombinovaná s mluvnicí.
V dílně čtení žáci pravidelně čtou souvislé beletristické texty, přemýšlí, hovoří a píšou o nich. Myšlenkový základ pochází z materiálů RWCT, je však přepracován a doplněn o další praktické detaily.
Kromě podrobného popisu dílny čtení bych se chtěl v tomto příspěvku pokusit:
Učitelé českého jazyka i jiných předmětů se musí stále častěji vyrovnávat s problémy, které vyplývají z množství změn v naší společnosti. Pokusím se upozornit na změny ovlivňující výuku českého jazyka.
Velkou roli ve školních problémech sehrává snižující se čtenářská gramotnost žáků. Děti už netráví svůj volný čas četbou. Mnohem atraktivnější jsou pro ně počítače, televize, „mobilní" zábava, DVD... Neplatí to pochopitelně pro všechny žáky. Jako v jiných oblastech dochází k „rozevírání nůžek", kdy je v jedné třídě několik skvělých čtenářů, kteří mají zajištěný přísun atraktivních a zajímavých knih v rodině nebo pravidelně chodí do knihovny, a zároveň velká skupina naprostých „nečtenářů", která ve svém volném čase nečte vůbec. Při řešení může výrazně pomoci dílna čtení, jež umožní rozečíst a přivést k pravidelnější četbě všechny žáky.
Pro učitele pracující stále převážně tradičními metodami jsou velkou komplikací rozdíly v úrovni třídy. Dříve se zaměřovali na střed, tedy průměr třídy, ten je však nyní oslaben. Někteří žáci jsou hodně daleko, druzí velmi pozadu, zvláště v abstraktních pojmech a učení. V 6. třídě se vedle sebe vzdělávají zároveň čtenářští „čtvrťáci" i „sedmáci". Dílna čtení umožní pracovat zároveň individuálně i společně, každý žák má knihu přiměřenou své aktuální čtenářské úrovni.
Vlivem počítačových her, reklam, klipů, akčních filmů s prudkými střihy a obecně přemírou podnětů ovlivňuje činnost v hodinách velmi významně snížená doba soustředění, výrazně zhoršená koncentrace pozornosti. Stále častější bývají situace, kdy žáci vydrží maximálně 5 - 8 minut, pak nastávají problémy. Napomínání situaci neřeší, žáci nejsou schopni udržet pozornost a ovládnout se. Nervózně ťukají tužkou, mají tiky v obličeji... I v tomto případě pomáhá dílna čtení, která prodlužuje dobu soustředění a zlepšuje koncentraci žáků.
„OSLEPLÁ CESTA"
1. Čtení z čítanek + následné úkoly (namaluj obrázek, vyhledej odpověď na uzavřenou otázku, vypiš postavy...)
2. Literární nauka
Faktografické údaje o autorech, knihách, směrech, středo- až vysokoškolský způsob načerpávání informací „o literatuře".
Proč „osleplá" cesta přestala fungovat? Velkou roli sehrávají výše uvedené problémy (snížená gramotnost, velké rozdíly mezi žáky, snížená doba soustředění). Vliv má také zhoršené kulturní zázemí v rodině a společnosti a z toho vyplývající velmi malé využití literárních faktů a informací. Děti poznatky nemohou využít už ani samoúčelně ve vědomostních soutěžích, neboť jejich místo zaujaly reality show, v nichž nepotřebujete vědomosti žádné.
V hodinách, kde se tradičně pracuje s čítankovými texty, v současnosti žáci často nechápou smysl přečtených textů, nesmějí se na očekávaných místech, nesoustředí se, nebaví je to. Texty vhodné pro doplnění „literární nauky" jsou pro děti příliš náročné, např. epos o Gilgamešovi, Staré pověsti české, Don Quijote, ale už i Jules Verne. Maximálně jsou použity jako užitkový text a vyhledávají se správné odpovědi.
Nebudují se a neprohlubují čtenářské dovednosti a především klasické čtenářství (vědomé chtěné čtení).
„MOŽNÉ CESTY"
1. Dílna čtení
2. Čtenářské strategie (shrnování, vyjasňování, předvídání a kladení otázek, literární kroužky s rolemi umělec-ilustrátor, spisovatel, literární osvětlovač... - viz použitá literatura)
3. Literární hodiny (propracované činnosti s tvořivými výstupy - texty, projekty...)
Dílna čtení v praxi
Cíle: rozvíjení vědomého čtenářství a vytváření kladného vztahu k vlastní četbě, motivace pro celoživotní učení
Obsah dílny: souvislá četba beletristického textu, hovory o knihách - písemné přemýšlení nad knihami, referát o knize, zápisy z četby, seznam přečtených knih, podvojný deník, dopisy, sebehodnocení četby
Funkční dílna čtení
Organizace dílny čtení
Dílna čtení má své pevné místo v týdenním rozvrhu českého jazyka. Rozsah dílny má tradiční rámec 45 minut. Průběh a uspořádání je časově flexibilní, umožňuje zkrátit či prodloužit jednotlivé části.
Pravidla dílny čtení
1. Musíte číst po celou dobu.
2. Nikoho nevyrušujte.
3. Žádné přestávky na záchod a pití.
4. Vyberte si knihu nebo text na čtení před začátkem čtenářské dílny.
5. Během minilekcí naslouchejte.
6. Můžete sedět pohodlně kdekoli.
Důležité součásti dílny čtení
Souvislá četba beletristického textu
Žáci si jdou se svými knihami sednout do kruhu.
Zadáme jev, který budou při čtení sledovat. Např.: Sledujte vztahy v příběhu - kdo koho miluje, kdo koho nesnáší a proč... (Máme možnost rozšířit jev či téma do evokační aktivity nebo minilekce.)
Žáci si najdou pohodlné místo ke čtení a začnou číst.
Po skončení četby nastávají čtenářské reakce. Probíhají buď společně v kruhu, nebo kooperativně ve dvojicích, případně nejdříve v podobě písemného záznamu a až poté ve dvojicích či kruhu.
Na závěr se vždy sejdeme v kruhu, reflektujeme proběhlou činnost a velmi často hodnotíme, jak se nám dnešní přečtený úsek knihy líbil (0 - 10 bodů) a kolik jsme dnes přečetli stran. Často také hovoříme o významu a důležitosti četby.
a) Hovory o knihách (sledované jevy) - písemné přemýšlení nad knihami
Pro hovory o knihách vybíráme taková témata či jevy, které umožňují otevřené a zajímavé rozhovory. Zároveň by měly být takové, že se objevují v rozličných knihách a žánrech (každý totiž čte něco jiného).
Nevhodné je tedy zadat otázku: Jak se jmenoval hlavní hrdina? O tom se povídat nedá. Když otázku zformulujeme na: Jaký problém nebo konflikt měl hlavní hrdina a co bys dělal(a) ty na jeho místě? - otevírá se nám možnost pro přínosnější rozhovory a přemýšlení.
Možnosti sledovaných jevů
U žáků, kteří začínají s dílnou čtení, se osvědčilo vést nejdříve pouze hovory o knihách, ve druhém pololetí pak stále častěji píšou a formulují nejprve písemně a poté teprve hovoří či dávají přečíst ostatním své myšlenky.
b) Podvojný deník
Tato metoda je pro čtenáře Kritických listů natolik známá, že ji není nutné na tomto místě podrobně rozebírat. Pro žáky bývá přínosné zhmotnit popis této metody do písemné podoby, podle které pak samostatně pracují (natištěný lístek mají nalepený v sešitě).
| Podvojný deník | |
| Vypiš pasáž (část textu), která na tebe zapůsobila (připomněla ti vlastní zážitek, představuje pro tebe záhadu, nemůžeš s ní souhlasit...) | Napiš komentář ke zvolené pasáži. (Proč sis zaznamenal právě ji, co ti připomněla, jaké otázky v tobě vyvolala, s čím nesouhlasíš...) |
20. února 2007 Flegelová, Sissi: Láska a zklamání „Byla jsem úplně bez sebe. Já ale nechci nikam odjet. Nechci nic vidět, slyšet, chci mít svůj klid." (str. 7) | Úplně tu holku chápu. Protože když jsem naštvaná nebo nemám náladu, tak mi mamka říká, že musím jet s celou rodinou na nějaký výlet, přitom chci mít svůj klid. |
13. března 2007 Stine, Robert L.: Tichá hrůza. „Já už se o tebe postarám, ty psisko," opakoval zlověstně Kathryn. Pes slabě zakňučel." (str. 76) | Zelená krev- já nemám ráda, když někdo psům takhle říká, protože pokud někoho nekousli nebo nesežrali, tak jsou to nevinná zvířátka. Možná jsou trochu nevěrná, ale to jenom v tom případě, když se jedná o piškot... |
c) Dopisy
Čau Verčo, dneska jsem četla knížku Můj vysněný kůň Diablo. Ta knížka byla smutná v tom, že jeden pán týral koně, hrozný člověk. Představ si, že máš koně, který je tvůj nejoblíbenější a kterého máš strašně ráda, a najednou vidíš, jak ho někdo bije bičem. Hrozná představa, já bych vzala ten bičík a spráskala ho.Takový člověk si nezaslouží nic jiného. Ale co bych dělala, kdyby to byl nějaký člověk, který má ty koně na starost, tak to nevím. Co bys udělala ty?
Čau Nikola
Já fakt nevím, co bych udělala, ale určitě ne tohle. Ráda bych si tu knihu někdy přečetla, jak že se jmenuje? Zajímá mě, jak to dopadne, ale myslím si, že dobře, protože většina příběhů končí šťastně.
Ahoj Verča
* * *
Ahoj Babu! Já čtu knihu od Hortense Ullrychové Nebuď přece blond. Myslím si, že je to dobrá knížka, ale někdy to je dost šuré. Mě tahle knížka baví. Jojo se dozvěděla, že se mají stěhovat do Londýna, a byla hodně smutná, protože se tam stěhovat nechtěla. Ale její sestra Flippi se zase chce stěhovat do Londýna.Tak se Flippi s Jojo perou a hádají, kdo vyhraje. Já si o tom myslím, že jí to udělali naschvál, aby se jí Flippi pomstila. Tenhle úsek se mi moc nelíbil.
Ahojky Nika
Ahojik Niky. No jo, sourozenci. Kdyby záleželo na mně, tak bych se do Londýna odstěhovala hned. Jediný problém je, že neumím anglicky. Takže nevidím jediný důvod, proč se Jojo nechce odstěhovat do Londýna.
Babu
Referát o knize
Referáty o knize si žáci připravují v prvním pololetí. Hned na začátku září losujeme a žáci si vybírají termín svého referátu. Mají k dispozici pokyny k referátu s doporučenou osnovou. Po době nutné na přípravu (3 - 4 týdny) na začátku dílen čtení představují spolužákům svou přečtenou knihu. Referátem o knize zároveň žáci rozvíjejí své vyjadřovací dovednosti ve formě méně stresujícího veřejného projevu (mají u sebe knihu, pokyny).
Doporučená osnova:
1. Autor, název knihy, počet stran, žánr
2. Kde a kdy se děj odehrává
3. Hlavní postavy + stručná charakteristika
4. Stručný děj (bez prozrazení rozuzlení)
5. Citace - přečtení zajímavého úryvku z knihy
6. Názor na knihu (hodnocení 0 - 10, zábava - čemu jsem se smál(a)/čeho nebo o koho jsem se bál(a), nové informace - co jsem se z knihy dozvěděl(a), ilustrace, já a hlavní postavy - sympatie, nesympatie a proč, co nebo koho mi kniha připomněla, věrohodnost...)
Rozsah: max. 4 min.
Zápisy z četby
Zápisy z četby Úskalí běžných čtenářských deníků s klasickými zápisy:
Zápisy z četby, které mají smysl
Žáci:
Linie zvyšování náročnosti zápisů
Zápisy by měly být pro žáky zvládnutelné, zároveň je však důležité, aby byly dostatečně náročné a jejich plnění nebylo pouze formální a nepodnětné. Při ideálním začátku v šesté třídě začínáme od I. úrovně, v osmé třídě píšou žáci již speciální zápisy zaměřené cíleně na prostředí, postavy, jazyk, konflikty či zkušenosti.
I. úroveň zápisu z četby
Doporučená osnova:
A.
B.
Rozsah: 1 - 1,5 strany A5 čistého textu (nezapočítávají se základní údaje o knize)
Máte před sebou pokyny, které žáci dostanou vytištěné na začátku školního roku, vlepí si je do sešitu a podle nich jsou schopni úspěšně psát jednotlivé zápisy z četby (čtyři za školní rok).
II. úroveň zápisu z četby
Doporučená osnova: (viz I. úroveň)
1. (půl strany čistého textu)
2. (půl strany čistého textu)
Rozsah: 1 - 1,5 strany A5 čistého textu (nezapočítávají se základní údaje o knize)
Zápis II. úrovně se liší od I. úrovně tím, že žáci musí napsat stručný děj na půl strany čistého textu a názor na knihu musí také zabírat půl strany čistého textu. Stále musí dodržet celkový rozsah čistého textu 1 - 1,5 strany A5.
Možná neuškodí ukázka jednoho kvalitního zápisu z četby II. úrovně. Napsala ho Nikol Gzylová v 7. třídě.
III. úroveň zápisu z četby (speciální)
Rozsah: 1 - 1,5 strany A5 čistého textu (nezapočítávají se základní údaje o knize)
Inspirace k promýšlení přečtených textů
A - hodnocení knihy
1. Co se mi na knize líbí?
2. Co se mi na knize nelíbí?
3. Jak se mi kniha četla? Nač jsem při četbě myslel(a)?
4. Jak kniha začíná?
5. Jak kniha končí?
6. Byl závěr knihy uspokojivý?
B - jazyk
1. Jaká důležitá slova autor používal? Zapůsobil na mě jazyk, který autor používá? Která místa jsou zvlášť působivá? V jakém smyslu?
2. Opakuje autor některé obrazy, některé nezapomenutelné obraty apod.? Jak výběr slov a ostatních jazykových prostředků ovlivňuje působivost příběhu?
3. Mohu použít tři slova, jimiž bych popsal(a) autorův styl?
4. Mohu zformulovat jednu či dvě věty, kterými bych popsal(a) autorův styl?
C - problém, konflikt, napětí
1. Jaký konflikt, problém kniha nastoluje?
2. Zajímalo mě, jak to dopadne? Proč? Co udělal autor pro to, aby mě zaujal?
3. Jak docílil autor toho, že jsem během četby neztratil(a) zájem o knihu?
D - osobní zkušenost, poučení
1. Co řekl autor touto knihou o životě?
2. Co z toho má smysl právě pro mě?
3. Bylo to to, co jsem od knihy očekával(a)? Proč ano, proč ne?
4. Jaké nové názory mám teď, když jsem knihu přečetl(a)? Co nového nyní vím?
5. V jakém smyslu je ze mě po přečtení této knihy lepší čtenář?
6. V čem spočívá největší síla (účinek) knihy?
E - postavy
1. Jak se v průběhu knihy měnily jednotlivé postavy? Proč?
2. Jak se vývoj některých postav odrazil na změnách jiných postav?
3. Co bych udělal(a) jinak, kdybych byl(a) v kůži některé z postav?
4. Zachoval(a) bych se stejně jako hlavní hrdina při řešení některého problému?
5. Mohu se s touto postavou ztotožnit? Připomíná mi některá z postav lidi, které znám? Čím?
6. Co jsem se naučil(a) z toho, jak postavy v této knize jednají a jak myslí?
7. Chovaly se postavy věrohodně? Proč ano, proč ne?
8. Chtěl(a) bych si přečíst další knihu se stejnými hrdiny? Proč ano, proč ne?
9. Kterou postavu mám nejradši? Jaký je to člověk a proč právě on se mi tak líbí, proč ho mám rád(a)?
F - prostředí
1. Které detaily jsou charakteristické pro prostředí?
2. Jak se podařilo autorovi popsat srozumitelně prostředí?
3. Jaký význam mělo prostředí pro příběh? Bylo něčím zvláštní? Čím?
Žáci v osmé třídě jsou obecně na takové úrovni, že by pro ně nebyl problém sehnat část informací (třeba ke stručnému ději) na internetu. Velmi těžce by ale sháněli zápis pouze z hlediska postav nebo prostředí. Ale ve fungující rozečtené třídě není předchozí myšlenka zcela aktuální. Za důležitější považuji to, že speciální zápisy umožňují dostat běžné čtenářské záznamy na vyšší úroveň. Výsledný zápis musí být souvislý. Vyspělí čtenáři a pisatelé píšou už velmi volné zápisy středoškolské úrovně.
I v tomto případě pochopíte více při čtení kvalitního speciálního zkušenostního zápisu. Napsala ho Lucie Škodová v 8. třídě.
Žáci si do dílny čtení vybírají knihy podle svých zájmů čtenářských i osobních, považuji však za důležité, aby se setkávali s různými žánry a nečetli úzce monotematicky. Proto mají na začátku školního roku stanoveno pět povinných žánrů, které použijí během roku na jeden referát o knize a čtyři zápisy z četby. Žánry si volí v libovolném pořadí (je jedno, jestli začnou humornou nebo pohádkovou knihou). Další knihy už čtou volně podle svého uvážení. Uvedený přehled není dogmaticky a trvale daný. Pro vás může být možnou inspirací.
Seznam přečtených knih
Knihy, které jsem přečetl(a): .........................................................
Jméno:......................................................................................... Třída:...........................................................................................
| autor / název knihy | začátek četby | konec četby | počet stran | hodnocení knihy, poznámky |
| 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 | ||||
| 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 | ||||
Inspirován čtenářským průzkumem PISA, který nepřinesl dobré výsledky (deváťáci v průměru na úrovni 3. třídy), dohodl jsem se s žáky, že je nutné přečíst 3000 stran, poté nemají žáci problém s technickou stránkou čtení a jsou připraveni na skutečný literární rozbor na vyšší úrovni. Seznam přečtených knih v žádném případě neslouží soutěžím o to, kdo přečte víc knih a je lepší čtenář. Žáci si sami vedou přehled, který pro ně s odstupem může mít svou cenu (i my bychom možná měli rádi seznamy svých přečtených knih z dětství). Ale především si mohou hmatatelně spočítat, kolik přečetli za pololetí či celý rok stránek a uvědomit si, kolik „ukrojili" ze své třítisícovky (nebo kolikrát vyspělí čtenáři překročili 3000 základních nutných stránek).
Sebehodnocení četby
In: M. Šlapal: Stala se dílna čtení součástí výuky ČJ? (Kritické listy č. 24, str. 56 - 58.)
Během školního roku s žáky pravidelně přemýšlíme nad smyslem jednotlivých činností, k čemu jsou nám užitečné. Považuji za velmi důležité ujasňovat si význam čtení a čtenářství. Důležitost některých argumentů si uvědomují žáci sami: „...rozšíří se nám slovní zásoba, zlepší se pravopis, bude se nám lépe učit i v jiných předmětech, budeme psát lepší texty."
Následná argumentace jistě pomůže učitelům, již by čelili námitce: „Vždyť oni si v té hodině jenom čtou!"
Význam četby
Ještě jedna okolnost mluví výrazně ve prospěch dílny čtení. Zásadní rozdíl v četbě celé beletristické knihy a v četbě krátkých ukázek v čítance. Podobně jako u sledování seriálu, nás krátký úsek nezaujme, neznáme motivace hrdinů, jejich charakteristiku, vzájemné vztahy, minulost. Nedozvíme se, jak bude děj dále pokračovat, nemůžeme sledovat vývoj postav, neoceníme překvapivé zápletky. Z hlediska emočního se nestihneme s postavami spřátelit, neprožíváme s nimi jejich dobrodružství, nebojíme se o ně, jsou nám vcelku lhostejní...
Dílna čtení mně osobně umožňuje setkávat se s množstvím knih, znát jejich obsahy a hrdiny a mít přehled v současné dětské literatuře. Jako dobrý čtenář rád čtu a v dílně čtení mohu číst často spolu s žáky (při zavádění dílny čtení je to téměř nezbytná podmínka). Je zajímavé hovořit o knihách s dalšími čtenáři, zvláště pokud jsou to zároveň vaši žáci. Když donesu do třídy nové knihy, většinou objednávané přes nabídku levných knih či kupované v antikvariátech za přijatelné ceny, všichni se těšíme na jejich představování a napětí, zda splní naše očekávání.
A jak se v systému dílny čtení cítí žáci?
„...Můj vztah ke čtení se určitě zlepšil. Je to taky tím, že máme hodinu čtení. Myslím si, že je to dobré a docela mě to i baví. Ale kdybychom neměli dělat zápisy a tak, tak bych určitě doma nečet'."
„...Zápisy z četby mi celkem jdou. Já se vždy podívám na ten papírek s postupem a pak už se jen snažím rozepsat. Minulý rok mi to trvalo asi 10 minut, než jsem se rozepsala, a teď to je hned."
„...Nerad čtu, ale zase nechci koktat z nedostatečné slovní zásoby."
„...Moje technická úroveň se oproti loňské třídě o hodně zlepšila. Předtím jsem četl jako prvňák. Koktal jsem, ztrácel jsem se v textu, ale letos je to pravý opak, čtu plynule a vím, kde jsem. Minulý rok jsem doma vůbec nečetl, připadalo mi to nudné, ale když jsem se letos začetl do jedné knížky, tak mě to chytlo a teď čtu skoro pořád."
„...Já jsem se co se týče školy v chování mnohem zhoršila, ale v četbě jsem přečetla asi o dvě knihy víc vloni. Protože mě číst nebaví, tak si musím vybírat nějaké horory, aby mě to začalo bavit a abych se do toho zažrala a nemyslela na to, jak na internetu zakládat blogy, jaký design tam mám dát, kolik anket tam musí být atd."
„...Čtení je dobrá věc hlavně s dobrou knížkou. Dříve mě to nebavilo, ale teď čtu celkem rád. Zatím."
Pravidelné čtení souvislých beletristických textů vytváří trvalejší vztah k četbě a ke knihám. Z žáků se stávají skuteční vědomí čtenáři a zároveň rozvíjíme velmi důležitou součást kompetence k celoživotnímu učení.
Použitá literatura a zdroje:
STEELOVÁ, J. L., MEREDITH, K. S. - Temple, Ch. Vychováváme přemýšlivé čtenáře. Příručka č. VIII. Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Praha, 2000.
ŠLAPAL, Miloš. Dílna čtení v praxi. Kritické listy. Čtvrtletník pro kritické myšlení ve školách. 2007. č. 27, s. 13–20, ISSN 1214–5823.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
| 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 |
