Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
S dějepisem hravě
4,0 (2 hodnocení)
Jde o první dvě vyučovací hodiny dějepisu vůbec, proto je největší důraz kladen na motivaci a přiblížení předmětu dějepis žákům. Děti se nenásilnou formou seznámí s náplní vyučovacího předmětu a sami dojdou k závěru, že již mnohé znají. Seznámí se také se základním dělením historie a s prameny, jichž dějepis využívá.
Cíl hodiny
Znalosti, schopnosti, dovednosti:
žák zná náplň předmětu dějepis a rozumí jeho významu
žák odhaduje, co vše je náplní dějepisu
žák umí vyjmenovat studijní materiály historiků
žák je schopen rozdělit dějiny chronologicky do etap
žák se samostatně pokusí o přiřazení obrázků k jednotlivým dějinným etapám
Hodnoty, postoje:
žák je veden k pozitivnímu postoji k předmětu dějepis, motivován k práci
učitel žáky přesvědčí o tom, že ačkoli je pro ně dějepis novým předmětem, mají již spoustu znalostí
První hodina
1. EVOKACE
učitel uvede nový předmět a vysloví názor, že žáci už mají z dějepisu nějaké znalosti - v následujícím cvičení je o tom přesvědčí;
učitel má připraveny lístečky s těmito slovy: otrok, pyramida, král, pračlověk, hrad, mor, turnaj, mamut, ...(viz příloha č. 1);
každému žákovi rozdá jeden lísteček, ten ho nikomu neukazuje; na vyzvání učitele se pokusí vysvětlit slovo, které má na lístečku; ostatní žáci hádají, o jaké slovo se jedná; pokud si žák neví rady, ostatní mu pomohou;
2. UVĚDOMĚNÍ SI
učitel rozdá do dvojic různé knihy z dějepisu (Kniha o pravěku, Jak se žilo ve středověku,...), úkolem žáků je napsat na papír tři další věci, o kterých se budou ještě v dějepisu učit;
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jakub Horálek22. 9. 2009
RVP uvádí v tematickém celku Moderní doba výstup žák "prokáže základní orientaci v problémech současného světa". Jelikož tento příspěvek vede správně žáky nižších ročníků k uvědomění si, že z dějin se můžeme poučit (čehož je možno motivačně využít), přivítal bych příspěvek a pracovní listy pro vyšší ročníky, kde by žáci přímo na problémech současného světa demonstrovali jejich výskyt v historii (neboť problémy se často opakují) s tím, že by došli k tomu, k čemu by tyto problémy mohly vést. Také by diskutovali o tom, co dělat, aby se tyto věci v budoucnu neopakovaly. Tento výstup mi připadá ze všech dějepisných výstupů nejpotřebnější, a nejméně zpracovaný. Čili - dobrý námět na učební materiál.
nastříhané pojmy, knihy z oblasti dějepisu, rozstříhaná příloha č. 2, učebnice dějepisu
diskuse:
Proč se vlastně dějepis učíme?
Jak se můžeme z dějin poučit?
Které příklady z dějin jsou hodny následování?
Co bychom naopak mohli odsoudit?
Chceme vědět, jak žili naši předkové?
3. REFLEXE - Odkud to všechno víme?
učitel sdělí žákům, že historické prameny můžeme rozdělit na psané a nepsané a vyzve je, aby sami navrhli, co vše by mohlo být dějepisnými prameny
učitel pak upřesní odpovědi žáků a zmíní tyto prameny
dějepisné poznatky čerpáme:
od archeologů (z vykopávek)
od historiků (vědců)
z encyklopedií, z obrazů, starých knih,...
z pověstí
Druhá hodina
1. EVOKACE
učitel sdělí žákům, že dějiny se odehrávají v určitém čase a prostoru;
letopočtu a kalendáři se žáci budou věnovat v dalších hodinách, na začátku dnešní hodiny si však všichni vyzkouší, co znamená časová posloupnost;
učitel opět použije přílohu č. 1 - tentokrát ji však nakopíruje čtyřikrát, rozstříhá, lístečky vloží do čtyř obálek;
žáci se rozdělí do čtyř skupin, každá obdrží jednu obálku;
úkolem žáků je rozdělit lístečky do tří skupin podle toho, který pojem se podle nich váže k velmi dávné minulosti, k dávné minulosti a k nedávné minulosti
mezi jednotlivými skupinami mohou být v odpovědích rozdíly, základní dělení by však žáci měli mít stejné;
2. UVĚDOMĚNÍ SI
Dějiny dělíme na - pravěk,starověk,středověk, novověk
tyto poznatky učitel sdělí žákům frontální metodou, společně si je zapíší do sešitu
učitel nakopíruje a rozstříhá přílohu č. 2 tak, aby každý žák dostal 4 termíny:
pravěk
starověk
středověk
novověk
každý žák dostane čtyři lístečky s dějinnými etapami, přiřazuje je k obrázkům v učebnici na str. 6 - 7 (AUGUSTA, Pavel, HONZÁK, František. Dějiny pravěku a starověkého orientu. 2. vydání. Praha: Sdružení českých producentů učebnic SPL, 1999. s. 61. ISBN 80-86287-03-3), na kterých jsou nakresleni lidé žijící v různých dobách (viz příloha č. 2)
3. REFLEXE
nalep lístečky do sešitu a ke každému období nakresli (nalep) odpovídající obrázek
Hodnocení
V prvních hodinách spíše než samotné učivo bývá problémem kázeň žáků a vzájemná neznalost žáků a učitele. Žáky velmi potěšilo, když zjistili, že už nějaké znalosti mají a po těchto hodinách se těšili, co všechno se bude v dějepisu dále probírat.
Další použitá literatura:
ŠPINAR, Z. Kniha o pravěku. Praha: Albatros, 1986
populárně naučné knihy z oblasti dějepisu
Literatura a použité zdroje
KUNZL, E. Starověký Řím. Plzeň: Fraus, 2005. ISBN 80-7238-482-1.
QUIE, S. Mýty a fakta - Egypťané. Ostrava: Anagram, 2000. ISBN 80-902083-4-7.
ČERNEJ, P. Panovníci českých zemí. Praha: Fragment, 1998. ISBN 80-7200-255-4.
RUFFIEUX, J. M. Jak se žilo v Babylóně. Bratislava: Fortuna Print, 1993. ISBN 80-7153-031X.
PITRO, M. Otřesné dějiny Českých zemí. Praha: Egmont, 2007. ISBN 978-80-252-0740-6.
AUGUSTA, P.; HONZÁK, F. Dějiny pravěku a starověkého orientu. 2. vyd. Praha: družení českých producentů učebnic SPL, 1999. 61 s. ISBN 80-86287-03-3.