Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Justin ukazuje nutnost spolupráce učitelů na inovacích na podobenství s tělocvikáři oblíbenými aktivitami využívajícími jako pomůcku barevný padák - např. viz https://youtu.be/1pQKx9dXcAY
Zpráva o nové knize ředitele MIT Teaching Systems Lab Justina Reicha, která se snaží odhalit tajemství technologiemi podporované inovace výukového procesu ve školách.
Vlastně můžeme říci, že nová kniha jedné z našich nejsledovanějších osobností ze světa vzdělávacích technologií, šéfa MIT Teaching Systems Lab Justina Reicha (Iterate: The Secret to Innovation in Schools [1]), žádné tajemství nepřináší. Cykly se v didaktických teoriích vyskytují v různých podobách opakovaně. Starší teorie většinou zkoumají proces budování poznatků (kognitivní složky), který vychází ze získávání informací, typicky studiem učebnic, a který se na zvyšující se úrovni celoživotně opakuje. Každý student pedagogiky však musí znát též moderní formy tzv. zkušenostního učení, které ve 20. století do poznávacího cyklu zavedly zážitek, spolupráci a tvořivost (Dewey, Kolb, Learning by Design). Naším dosavadním vrcholem pedagogiky spojené s využitím technologií je teorie tvořivého myšlení, kterou Reich spoluvytvářel. Jak by mohla fungovat, jsme ukazovali na příkladu projektu Hodina geniů. Ve všech těchto případech je v pozadí cyklus poznávání.
Justin se dlouhodobě zabývá na vědecké bázi založenou podporou zavádění inovativních výukových metod přímou intervencí ve školách (We Have to Do Something Different). Proto se jeho nová kniha snaží ještě lépe vysvětlit, jak by měli učitelé při zavádění inovací postupovat. Hlavním heslem je „iterate“, tedy „opakujte“. Postup, který se má opakovat, má vždy několik menších, snáze realizovatelných kroků.
Reich popisuje 3 typy podobných cyklů – experiment a sdílené učení, tvořivé myšlení a kolaborativní inovace. Společně realizovaný experiment si snad představit umíme, cyklus tvořivého myšlení jsme již diskutovali dříve. Podívejme se na poslední z knihou doporučovaných postupů, a sice na cyklus kolaborativní inovace:
Reichův cyklus kolaborativní inovace1. Zapojení žáků na základě nápadu, který je pro ně zajímavý.
2. Zjištění podstaty a vymyšlení vhodných aktivit.
3. Společná práce procházející úspěšnými i neúspěšnými fázemi.
4. Měření a úprava výsledků.
Jak by to mohlo vypadat? Třeba takto: Paní učitelka přemýšlí nad tím, jak pojmout určité výukové téma, byť by bylo sebenudnější. Rozhodne se zorganizovat tzv. sokratický seminář (setkání založené na kladení otázek a generování různých nápadů). Ve sborovně probere výsledek s kolegy. Pan ředitel třídu navštíví a podpoří realizaci vhodných, nejlépe inovativních nápadů. Žáci vytvoří týmy, v nichž na realizaci pracují společně. Paní učitelka postup sleduje a řeší problémy, které se objevují. Výsledky jsou vyhodnocovány a zkoumány též z pohledu zlepšení výukových postupů. A to vše se stále opakuje.
Právě to zlepšování postupů, do něhož se zapojují žáci, je v tomto případě tím názvem knihy slibovaným tajemstvím úspěchu.
Iterate: The Secret to Innovation in Schools by Justin Reich
REICH, Justin. Iterate: The Secret to Innovation in Schools [online]. 2023. [cit. 2023-10-18]. Dostupné z: https://iteratebook.com/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
