Propaganda (2. díl)

Vzdělávací obor: ICT, výchova k občanství, mediální výchova, dějepis 

Tematický okruh: PROPAGANDA A CENZURA

Časová dotace: výuka - 45 minut / příprava - 20 minut

Pomůcky: 

Počítač, interaktivní tabule, připojení k internetu 

Počítačová učebna s připojením k internetu a přístupem na sociální sítě 

Aplikace Canva (Comic Strip) 

Aplikace FotoForensics – https://fotoforensics.com/ 

Aplikace TinEye – https://tineye.com/ 

Aplikace Google Lens – https://lens.google/ 

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: pokud je důležité zmínit, na co navazujeme 

Oborové: 

Žák/žákyně:

• umí vyjmenovat hlavní mocenské bloky a státy, které proti sobě stály ve druhé světové válce;
• popíše příčiny, průběh a důsledky druhé světové války;
• zná vnitřní politické, hospodářské, společenské a kulturní poměry v Československu po druhé světové válce;
• charakterizuje komunistický režim;
• zná hlavní světové politické ideologie (u této aktivity se zaměříme na nacismus a komunismus);
• je schopen analyzovat a kriticky posuzovat různé formy propagandy, aby mohl identifikovat, jaké techniky a strategie jsou používány a jakým způsobem působí na lidské myšlení a chování;

Propaganda a cenzura – více o nich ZDE.

Digitální: 

• stahování aplikací  
• sdílení fotografií 

Vzdělávací cíle:

• Žák/žákyně je schopen vlastními slovy vysvětlit pojem propaganda. 
• Vysvětlí principy fungování propagandy, jak propaganda fungovala a funguje dnes. 
• Naučí se kriticky vnímat obsah mediálních sdělení. 
• Aplikace pro reverzní vyhledávání původu fotografií bude používat k identifikaci a analýze propagandistických prvků v různých médiích, od tištěných letáků až po sociální sítě. 

Přínos využití digitálních technologií:

Technologie pro rozpoznávání obrazu, kterou se díky této výukové aktivitě žáci a žákyně naučí, slouží nejenom k ověřování propagandistického obsahu v médiích, ale například i odhaluje falešné profily a zmanipulované fotografie na sociálních sítích.  

Aplikace je navržena tak, aby přinášela relevantní informace související s objekty, které identifikuje, pomocí vizuální analýzy založené na neuronové síti. 

Popis vzdělávací aktivity: 

PROPAGANDA (2. díl)

Fáze 1 – EVOKACE  

ÚLOHA 1: „Kačer Donald versus Hitler“ (10 minut) 

Krátkým animovaným filmem z dílny studia Walta Disneye může vyučující navázat na předchozí hodinu „Propaganda 1“.

Výukovým cílem ukázky je otevřít ve třídě diskuzi o tom, že propaganda není pouze nástrojem nebezpečných vůdců. USA využívaly propagandu během války nejenom pro podporu boje proti nacistickému Německu, ale i pro zvýšení národního ducha a morálky.  

Zadání:  

1. Učitel pustí dětem video s Kačerem Donaldem, ale zastaví ho těsně před koncem. 
2. S dětmi si povídá o prvcích propagandy, které se v americkém snímku objevily. 

Fáze 2 – UVĚDOMĚNÍ  

ÚLOHA 2: „Jak to asi dopadne?“ (25 minut)  

Zadání:  

1. Učitel zastaví film s kačerem Donaldem těsně před koncem na stopáži 8:30.
2. V aplikaci Canva – comic strip poté žáci a žákyně nakreslí/popíšou, jak film s kačerem Donaldem pravděpodobně

         Výstupem by měla být kresba/popis poslední scény animovaného snímku.  

1. Učitel vyzve žáky, aby použili nejenom svou představivost a tvořivost, ale také znalosti z předchozí hodiny (viz Propaganda 1. díl) – o tom, jaké metody a prvky propaganda používala a co všechno byli autoři takových obsahů schopni skrýt například do jednoho plakátu. Kresba může obsahovat i dialog a popisy, díky kterým učitel i spolužáci lépe pochopí záměr autora.  
2. Poté rozdělíme žáky do čtyřčlenných skupin, kde si vzájemně odprezentují své výkresy a zdůvodní navzájem, proč nakreslili to, co nakreslili. Daná skupina pak v tajném hlasování (jméno autora napíše na kousek papíru) vybere zástupce – autora „nejlepšího závěru“.
3. Učitel vyzve vítězné autory, aby přišli představit svůj výtvor před tabuli – kresbu lze nasdílet učiteli a promítnout na společnou plochu pomocí nástroje třídního managementu (na našich školách nejčastěji GCR nebo MS Teams). Žáci diskutují a slovně hodnotí kresby.
4. Učitel poté dětem pustí závěr animovaného filmu. Nastává moment pro následné sdílení myšlenek, názorů a emocí. 

ÚLOHA 3: „Propaganda a manipulace dnes“ (10 minut) 

V závěru hodiny představí vyučující některé z nástrojů, které pomáhají lidem rozpoznat a vyhnout se škodlivému, nevhodnému nebo zmanipulovanému obsahu v dnešní „internetové“ době. Nejdříve představí (zopakuje)  koncepci pěti klíčových otázek.

Poté vyučující představí aplikace pro reverzní kontrolu obsahu:  

• aplikace FotoForensics – https://fotoforensics.com/
• aplikace TinEye – https://tineye.com/
• aplikace Google Lens – https://lens.google/

Ty umožňují uživatelům identifikovat, analyzovat a filtrovat obsah, který se zobrazuje na internetu. Využívají různé technologie a metody, aby zkontrolovaly obsah na internetu, například analýzu slov a frází, rozpoznávání obrazů nebo kontrolu pravdivosti zdrojů. Některé aplikace se zaměřují na specifické typy obsahu, jako jsou například dezinformace o pandemiích nebo extremismus na internetu. 

Metodická poznámka:  

Důležité je si uvědomit, že aplikace pro reverzní kontrolu obsahu nejsou dokonalé a nemohou vždy poskytnout stoprocentní záruku, že všechny informace jsou správné a relevantní. Nicméně mohou být užitečným nástrojem pro lidi, kteří chtějí být kritičtější k různým diskutabilním obsahům na internetu. 

Po krátkém brainstormingu učitel žáky rozdělí do tří skupin.  

Zadání pro první skupinu:   

1. Jděte do chatu/Teams/GCR naší třídy a pracujte s prvními dvěma fotografiemi (foto - viz níže)
2. Fotografie byly pořízeny v době osvobození Berlína Rudou armádou. Pokuste se zjistit, která ze dvou podobných fotografií je originální (původní) a která prošla úpravami cenzora a teprve poté ji Rusové zveřejnili. 
3. Proč došlo k manipulaci s fotkou? Zjisti o fotografiích co nejvíce informací. 

Jak na to:  

Obě fotografie žáci postupně zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:  

• aplikace FotoForensics – https://fotoforensics.com/
• aplikace TinEye – https://tineye.com/
• aplikace Google Lens – https://lens.google/

VÝSTUP (řešení):  

Výstupem by mělo být například toto řešení. Řešení: 

Autor: Jevgenij Chalděj, zdroj: ČTK/DPA

1. Původní fotografie – dvoje hodinky na vojákových zápěstích.                         
2. Vyretušovaná propagandistická fotografie – dvoje hodinky na vojákových zápěstích musely pryč.

Zadání pro druhou skupinu:  

1. Jděte do chatu/Teams/GCR naší třídy a podívejte se na další dvě fotografie „Stržení sochy Saddáma“ – byly pořízeny v době „osvobození“ Bagdádu americkou armádou. Pokuste se zjistit, proč se tyto dvě fotografie objevují v různých příspěvcích na téma manipulace veřejného mínění. 

         Fotografie otištěná ve většině amerických a evropských médií:  

          Fotografie otištěna v arabském deníku Al Ahram:  

Jak na to:  

Obě fotografie postupně žáci zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:  

• aplikace FotoForensics – https://fotoforensics.com/
• aplikace TinEye – https://tineye.com/
• aplikace Google Lens – https://lens.google/

VÝSTUP (řešení): ZDE

Zadání pro třetí skupinu:   

1. Jděte do chatu/Teams/GCR naší třídy a pracujte s poslední fotografií (vlak na nádraží v Chebu).
2. Objevila se na sociálních sítích v době uprchlické krize. Pokuste se zjistit, jak a proč došlo k manipulaci s fotkou.
3. Zjistěte o fotografiích co nejvíce informací. 

Jak na to:  

Obě fotografie žáci postupně zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:  

• aplikace FotoForensics – https://fotoforensics.com/
• aplikace TinEye – https://tineye.com/
• aplikace Aplikace Google Lens – https://lens.google/

Do chatu pošlete dětem další fotografii, na které si lze natrénovat ověřování pravdivosti nebo původu fotografie, která je důkazem novodobé propagandy.  

VÝSTUP (řešení): 

Řešení: Jedná se o fotomontáž ze dvou fotografií – fotografie nahoře zachycuje lokomotivu na nádraží v Chebu, ta pod ní ukazuje nádraží v Indonésii. Tedy pozor na kontext. V řadě případů fotografie či videa neodpovídají situaci, kterou popisují. Běžné jsou také různé druhy manipulace s fotografiemi, koláže apod.

Zdroj: Kamil Kopecký, https://www.e-bezpeci.cz/ 

Následně žáci po skupinách předstoupí před interaktivní tabuli, představí fotografie, které ověřovali, a svá zjištění prezentují před ostatními. 

Úkol: Zjisti, jestli je fotografie ze summitu G20 v roce 2017 pravdivá? Pomůže ti aplikace Google Lens. Přijdeš pomocí reverzního vyhledávání na to, proč tady něco nehraje: 

VÝSTUP (řešení):

(Zdroj: https://twitter.com/) 

FÁZE 3 – REFLEXE 

ÚLOHA 4: „Vytvořte příběh.“ (3 minuty)

Tato hra se zaměřuje na kreativní myšlení, rozvoj jazyka a hledání toho pozitivního v negativním. Vyzveme děti k tomu, aby pouvažovaly, jestli by dovedly vytvořit pozitivní propagandu a o čem by asi byla. V této aktivitě tedy půjde o propagaci určitého poselství, myšlenky nebo dobré věci. 

Výstupem může být například reklama/propaganda vlastní školy. Učitel začne první větu – odstartuje aktivitu: 

         Např.: Naše škola je ta nejlepší na světě, protože…  

1. Každý z žáků pak řekne nějakou další pozitivní větu. 
2. Vše lze zapisovat na tabuli. 
3. Vzniká řetězec pozitivního poselství. 

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce: 

Ověřování pravdivosti výše uvedených fotografií šlo žákům neuvěřitelně rychle. Stačí jim ukázat digitální nástroje pro reverzní kontrolu a za pár minut vám představí své výstupy. 

Další související materiály: Tato výuková aktivita plynule navazuje na materiál s názvem Propaganda (1. díl).

Zdroje: 

• BOESE, Alex. Hroši žerou trpaslíky!. Přeložila Eva KADLECOVÁ. Brno: CPress, 2019. ISBN 9788026427162. 
• NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0716-2. 
• https://manipulatori.cz/propaganda-predstaveni-fenomenu/