Tato výuková aktivita provede vaše žáky tématem „propaganda kdysi a dnes“ pomocí digitálních nástrojů pro reverzní vyhledávání.
Pomocí podobných aplikací naučíte svoje žáky rozpoznat propagandu v reálném čase a tím získat větší kontrolu nad obsahy, které konzumují v médiích a na sociálních sítích.
Propaganda se neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým technologiím. Je tedy důležitým tématem, zejména v době, kdy jsme vystaveni obrovskému množství informací z různých zdrojů. Tento výukový materiál vám ukáže, jak na ni.
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: pokud je důležité zmínit, na co navazujeme
Oborové:
Žák/žákyně:
umí vyjmenovat hlavní mocenské bloky a státy, které proti sobě stály ve druhé světové válce;
popíše příčiny, průběh a důsledky druhé světové války;
zná vnitřní politické, hospodářské, společenské a kulturní poměry v Československu po druhé světové válce;
charakterizuje komunistický režim;
zná hlavní světové politické ideologie (u této aktivity se zaměříme na nacismus a komunismus);
je schopen analyzovat a kriticky posuzovat různé formy propagandy, aby mohl identifikovat, jaké techniky a strategie jsou používány a jakým způsobem působí na lidské myšlení a chování;
Žák/žákyně je schopen vlastními slovy vysvětlit pojem propaganda.
Vysvětlí principy fungování propagandy, jak propaganda fungovala a funguje dnes.
Naučí se kriticky vnímat obsah mediálních sdělení.
Aplikace pro reverzní vyhledávání původu fotografií bude používat k identifikaci a analýze propagandistických prvků v různých médiích, od tištěných letáků až po sociální sítě.
Přínos využití digitálních technologií:
Technologie pro rozpoznávání obrazu, kterou se díky této výukové aktivitě žáci a žákyně naučí, slouží nejenom k ověřování propagandistického obsahu v médiích, ale například i odhaluje falešné profily a zmanipulované fotografie na sociálních sítích.
Aplikace je navržena tak, aby přinášela relevantní informace související s objekty, které identifikuje, pomocí vizuální analýzy založené na neuronové síti.
Popis vzdělávací aktivity:
PROPAGANDA (2. díl)
Fáze 1 – EVOKACE
ÚLOHA 1: „Kačer Donald versus Hitler“ (10 minut)
Krátkým animovaným filmem z dílny studia Walta Disneye může vyučující navázat na předchozí hodinu „Propaganda 1“.
Výukovým cílem ukázky je otevřít ve třídě diskuzi o tom, že propaganda není pouze nástrojem nebezpečných vůdců. USA využívaly propagandu během války nejenom pro podporu boje proti nacistickému Německu, ale i pro zvýšení národního ducha a morálky.
S dětmi si povídá o prvcích propagandy, které se v americkém snímku objevily.
Fáze 2 – UVĚDOMĚNÍ
ÚLOHA 2: „Jak to asi dopadne?“ (25 minut)
Zadání:
Učitel zastaví film s kačerem Donaldem těsně před koncem na stopáži 8:30.
V aplikaci Canva – comic strip poté žáci a žákyně nakreslí/popíšou, jak film s kačerem Donaldem pravděpodobně
Výstupem by měla být kresba/popis poslední scény animovaného snímku.
Učitel vyzve žáky, aby použili nejenom svou představivost a tvořivost, ale také znalosti z předchozí hodiny (viz Propaganda 1. díl) – o tom, jaké metody a prvky propaganda používala a co všechno byli autoři takových obsahů schopni skrýt například do jednoho plakátu. Kresba může obsahovat i dialog a popisy, díky kterým učitel i spolužáci lépe pochopí záměr autora.
Poté rozdělíme žáky do čtyřčlenných skupin, kde si vzájemně odprezentují své výkresy a zdůvodní navzájem, proč nakreslili to, co nakreslili. Daná skupina pak v tajném hlasování (jméno autora napíše na kousek papíru) vybere zástupce – autora „nejlepšího závěru“.
Učitel vyzve vítězné autory, aby přišli představit svůj výtvor před tabuli – kresbu lze nasdílet učiteli a promítnout na společnou plochu pomocí nástroje třídního managementu (na našich školách nejčastěji GCR nebo MS Teams). Žáci diskutují a slovně hodnotí kresby.
Učitel poté dětem pustí závěr animovaného filmu. Nastává moment pro následné sdílení myšlenek, názorů a emocí.
ÚLOHA 3: „Propaganda a manipulace dnes“ (10 minut)
V závěru hodiny představí vyučující některé z nástrojů, které pomáhají lidem rozpoznat a vyhnout se škodlivému, nevhodnému nebo zmanipulovanému obsahu v dnešní „internetové“ době. Nejdříve představí (zopakuje) koncepci pěti klíčových otázek.
Poté vyučující představí aplikace pro reverzní kontrolu obsahu:
Ty umožňují uživatelům identifikovat, analyzovat a filtrovat obsah, který se zobrazuje na internetu. Využívají různé technologie a metody, aby zkontrolovaly obsah na internetu, například analýzu slov a frází, rozpoznávání obrazů nebo kontrolu pravdivosti zdrojů. Některé aplikace se zaměřují na specifické typy obsahu, jako jsou například dezinformace o pandemiích nebo extremismus na internetu.
Metodická poznámka:
Důležité je si uvědomit, že aplikace pro reverzní kontrolu obsahu nejsou dokonalé a nemohou vždy poskytnout stoprocentní záruku, že všechny informace jsou správné a relevantní. Nicméně mohou být užitečným nástrojem pro lidi, kteří chtějí být kritičtější k různým diskutabilním obsahům na internetu.
Po krátkém brainstormingu učitel žáky rozdělí do tří skupin.
Zadání pro první skupinu:
Jděte do chatu/Teams/GCR naší třídy a pracujte s prvními dvěma fotografiemi (foto - viz níže)
Fotografie byly pořízeny v době osvobození Berlína Rudou armádou. Pokuste se zjistit, která ze dvou podobných fotografií je originální (původní) a která prošla úpravami cenzora a teprve poté ji Rusové zveřejnili.
Proč došlo k manipulaci s fotkou? Zjisti o fotografiích co nejvíce informací.
Jak na to:
Obě fotografie žáci postupně zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:
Výstupem by mělo být například toto řešení. Řešení:
Autor: Jevgenij Chalděj, zdroj: ČTK/DPA
Původní fotografie – dvoje hodinky na vojákových zápěstích.
Vyretušovaná propagandistická fotografie – dvoje hodinky na vojákových zápěstích musely pryč.
Zadání pro druhou skupinu:
Jděte do chatu/Teams/GCR naší třídy a podívejte se na další dvě fotografie „Stržení sochy Saddáma“ – byly pořízeny v době „osvobození“ Bagdádu americkou armádou. Pokuste se zjistit, proč se tyto dvě fotografie objevují v různých příspěvcích na téma manipulace veřejného mínění.
Fotografie otištěná ve většině amerických a evropských médií:
Fotografie otištěna v arabském deníku Al Ahram:
Jak na to:
Obě fotografie postupně žáci zkopírují a vloží do doporučených aplikací reverzní (zpětné) kontroly:
Do chatu pošlete dětem další fotografii, na které si lze natrénovat ověřování pravdivosti nebo původu fotografie, která je důkazem novodobé propagandy.
VÝSTUP (řešení):
Řešení: Jedná se o fotomontáž ze dvou fotografií – fotografie nahoře zachycuje lokomotivu na nádraží v Chebu, ta pod ní ukazuje nádraží v Indonésii. Tedy pozor na kontext. V řadě případů fotografie či videa neodpovídají situaci, kterou popisují. Běžné jsou také různé druhy manipulace s fotografiemi, koláže apod.
Následně žáci po skupinách předstoupí před interaktivní tabuli, představí fotografie, které ověřovali, a svá zjištění prezentují před ostatními.
Úkol: Zjisti, jestli je fotografie ze summitu G20 v roce 2017 pravdivá? Pomůže ti aplikace Google Lens. Přijdeš pomocí reverzního vyhledávání na to, proč tady něco nehraje:
VÝSTUP (řešení):
(Zdroj: https://twitter.com/)
FÁZE 3 – REFLEXE
ÚLOHA 4: „Vytvořte příběh.“ (3 minuty)
Tato hra se zaměřuje na kreativní myšlení, rozvoj jazyka a hledání toho pozitivního v negativním. Vyzveme děti k tomu, aby pouvažovaly, jestli by dovedly vytvořit pozitivní propagandu a o čem by asi byla. V této aktivitě tedy půjde o propagaci určitého poselství, myšlenky nebo dobré věci.
Výstupem může být například reklama/propaganda vlastní školy. Učitel začne první větu – odstartuje aktivitu:
Např.: Naše škola je ta nejlepší na světě, protože…
Každý z žáků pak řekne nějakou další pozitivní větu.
Vše lze zapisovat na tabuli.
Vzniká řetězec pozitivního poselství.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Ověřování pravdivosti výše uvedených fotografií šlo žákům neuvěřitelně rychle. Stačí jim ukázat digitální nástroje pro reverzní kontrolu a za pár minut vám představí své výstupy.
Další související materiály:Tato výuková aktivita plynule navazuje na materiál s názvem Propaganda (1. díl).
Zdroje:
BOESE, Alex. Hroši žerou trpaslíky!. Přeložila Eva KADLECOVÁ. Brno: CPress, 2019. ISBN 9788026427162.
NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0716-2.
