Aktivita přibližuje žákům fenomén konspiračních teorií na populárním seriálu Simpsonovi. S pomocí analýzy metodou 5 klíčových otázek a hracích karet, které vytvořil Jeden svět na školách – vzdělávací program organizace Člověk v tísni, porozumí záměrům tvůrců denzinformačních či konspiračních obsahů, ověří jejich hodnověrnost a natočí vlastní konspirační video na YouTube. Lekce posiluje kritické myšlení i kreativitu žáků.
Vzdělávací cíle
Žák:
jako poučený recipient kriticky přistupuje k mediálním informacím, analyzuje je, porozumí komunikačním záměrům produktora, ověřuje hodnověrnost mediálního obsahu a identifikuje případný manipulativní obsah;
domýšlí působení dezinformací a konspiračních teorií na veřejné mínění a chování lidí;
vytváří a propojuje digitální obsah v různých formátech;
v digitálním prostředí jedná eticky, s ohleduplností a respektem k druhým.
wi-fi připojení / hotspot, dataprojektor;
kamera, mikrofon, příp. sluchátka s mikrofonem, příp. smartphone či tablet s kvalitní kamerou (min. 2 do skupiny);
stažená aplikace Google Jamboard; založený email; registrace v aplikaci Mentimeter; editor videa: např. Kapwing, CapCut, Film Maker
Žák:
analyzuje mediální obsahy metodou 5 klíčových otázek, ověřuje jejich hodnověrnost např. prostřednictvím fact-chekingových platforem a identifikuje manipulativní obsahy;
při mediální i běžné komunikační situaci odhaluje skutečné komunikační záměry produktora, využívá k tomu mimo jiné karty specifických uživatelů internetu;
zpracuje videopříspěvek na téma konspirace v seriálu Simpsonovi.
Přínos využití digitálních technologií
Pro měření četnosti slov a slovních spojení se žáci naučí využívat aplikaci Mentimeter. Nacvičí si jednoduchou analytickou metodu, která jim umožní kriticky pracovat s mediálními obsahy sociálních platforem a ověřovat jejich pravdivost. Osvojí si zásady úspěšné publikace na kanálu YouTube a vytvoří vlastní video.
Časová dotace
Výuka
45 minut: práce s videopříspěvkem youtubera Stejka
45 minut: práce s lekcí Simpsonovi to věděli (JSNS)
90 minut: tvorba vlastního YouTube příspěvku (projekt)
Příprava
120 minut
Metodická poznámka
Propaganda, dezinformace, konspirace… to jsou témata, která budí emoce mezi dospělými a pochopitelně se tak nevyhnou ani žákům. Naopak. Protože v online prostředí, kde se tato sdělení dnes šiří v největší míře, tráví mnohem více času a tento virtuální svět je pro ně mnohem skutečnější. Proto také může kontroverzní téma vyvolat mnohem silnější emoce a je třeba být ve střehu a zajistit bezpečný prostor pro sebevyjádření všem. Zároveň učitel nemůže být soudcem. Pak by se nemusel dozvědět nic o tom, co si jeho žáci skutečně myslí. Není to však tak náročné: stačí méně „kázat“ a více se ptát. I my však musíme respektovat jisté hranice, za které by žák jít neměl, a máme právo, či dokonce povinnost jej upozornit, pokud tuto „červenou linku“ překročil.
Popis vzdělávací aktivity
Materiál nabízí žákovské pracovní listy, se kterými lze pracovat online i offline, listy s řešením pro učitele a rozšiřující informace a další metodiku.
Vprvní lekci žáci pracují s videem 20 VĚCÍ, KDY SIMPSONOVI PŘEDPOVĚDĚLI BUDOUCNOST youtubera Stejka.
Ve druhé, vycházející z upravené lekce Simpsonovi to vědělivzdělávacího programu Jeden svět na školách (její původní verze zde), analyzují facebookovýpříspěvek internetového rádia Svobodný vysílač o údajném původu a šíření onemocnění covid-19.
Vetřetí lekci, která může být pojata formou projektu (např. v rámci kombinované výuky), si žáci vytváří vlastní konspirační videopříspěvek.
S touto aktivitou přímo souvisí lekce Staň se wikipedistou, která pracuje s výrazy z druhé lekce a naučí žáky vytvářet spolehlivá a vyvážená encyklopedická hesla a zveřejňovat je na cvičné stránce Wikipedie.
LEKCE 1: Práce s videopříspěvkem youtubera Stejka
Úloha 1: Práce s aplikací Mentimeter
Na úvod hodiny žáky vyzveme: „Přihlaste se ti z vás, kteří někdy v životě zatoužili (nebo stále touží) po kariéře youtubera či vloggera.“
Následně se jich zeptáme: „Podle čeho se rozhodujete, kterého youtubera či vloggera budete odebírat? “ Svou odpověď zaznamenají do aplikace Mentimeter na odkazu, který jsme s nimi sdíleli.
Abychom navodili motiv hodiny, zeptáme se žáků: „Dokázali byste říct, do kterého žánru seriál Simpsonovi patří? Co tě jako první napadne, když se řekne: Simpsonovi? “ Odpověď na druhou otázku opět zaznamenají do aplikace Mentimeter. S jejich odpověďmi budeme pracovat až při reflexi hodiny.
Poznámka: Návod, jak vytvořit „slovní mrak“ na Mentimetru, najdete např. zde.
Příklad práce s aplikací Mentimeter na ZŠ Zeleneč Autor: Pavlína Jurzykowská
Úloha 2: Práce s YouTube
Celé video najdete na tomto odkazu
Žákům zpřístupníme Pracovní list 1 a pustíme video youtubera, který si říká Stejk. Video najdete zde. Pro naše potřeby stačí promítnout jen část videa (např. do 2:36) a pokračovat až koncem videa (od 10:35).
Provedeme stručnou reflexi emocí metodou jednoho slova.
Zeptáme se žáků: „PROČ podle vás Stejk video natočil? A PROČ si vybral právě seriál Simpsonovi?“
Odpovědi zaznamenávají opět na sdílený Jamboard nebo na tabuli či flipchart. Práci jim usnadní karty z dílny JSNS, které obsahují název a popis specifických uživatelů internetu – tvůrců a/nebo šiřitelů dezinformací. Pro každou skupinu žáků použijeme jednu sadu karet. Karty najdete zde.
Následně s žáky jejich odpovědi rozebereme. Budeme chtít slyšet argumenty, které je vedly k jejich odpovědím. Prověříme, zda přišli na souvislost mezi popularitou seriálu, „šokujícím“ odhalením, počtem odběrů a reklamou přímo ve videu a merchem (pokud na ni nepřijdou, nasměřujeme je otevřením odkazu na Stejkův merch) a zda si jsou vědomi, že jako spotřebitelé, kteří nechtějí koupit nekvalitní, nebo dokonce prošlý výrobek, si také musí položit otázku, co jim vlastně Stejk jako spotřebitelům nabízí, čeho chce dosáhnout.
Úloha 3. Práce s komentáři
Požádáme žáky: „Vyberte si jeden z komentářů pod videem, který vás zaujal (důvody mohou být různé). Odpovězte na otázku: Jaké motivace mohli vést uživatele (konzumenty) k tomu, že napsali svůj komentář, příp. proč se vůbec do internetové diskuze zapojili.“ Vycházíme z Pracovního listu 1.
Poznámka: Pokud si někdo vybral třetí komentář odshora, ověříme, zda žák identifikoval ironii.
Komentáře i celé video najdete na tomto odkazu
Úloha 4. Práce s online slovníkem
Necháme žáky svými slovy vysvětlit, jak rozumí výrazům: konspirace, ilumináti, merch, lockdown, izolace, epidemie a pandemie. Vycházíme z Pracovního listu 1.
Jednotlivé skupiny sdělí, u jakého slova měly největší obtíž určit význam, a posoudí, zda se jejich představa o významu slov shodovala se slovníkovým heslem.
Poznámka: Pokud bychom chtěli práci se slovníkovými hesly a jejich ověřováním prohloubit, můžeme samostatně zařadit Pracovní list 2.
Reflexe:
Se žáky se zamyslíme nad odpověďmi, které dali na otázky: „Podle čeho se rozhodujete, kterého youtubera či vloggera budete odebírat? Jakou asociaci ve vás seriál vyvolává?“
Ukážeme jim původní zpracování obou otázek na Mentimeteru a vyzveme je, ať zváží, zda by nyní odpověděli jinak. Své odpovědi mohou vyjádřit ústně nebo zpracovat opět přes Mentimeter a výsledky porovnat.
Při hodnocení jejich odpovědí se soustředíme především na „nepřímou úměrnost“ mezi hodnotami: „vybírám si je dle atraktivity obsahu“ a „preferuji pravdivá sdělení“.
LEKCE 2: Práce s aktivitou Simpsonovi to věděli z publikace JSNS Dezinformační dezinfekce
PRACOVNÍ LIST: s facebookovým příspěvkem z portálu Svobodný vysílač a jednu sadu z 5 klíčových otázek z MATERIÁLU. Každá skupina pracuje s jinou otázkou (v případě početnější třídy a potřeby dělit žáky do více skupin lze zadat jednu otázku i dvěma skupinám). Klíčová otázka PROČ? však zůstane pro všechny společná. Poté žáky vyzveme, aby ve skupinách odpověděli na dané otázky. Poznámka 1: Zdůrazníme žákům, že na otázky neexistuje jedna správná odpověď, u některých je odpověď jednoznačnější, u jiných musejí spíše odhadovat. Otázky mají žákům především pomoci přemýšlet nad sdělením z různých úhlů pohledu. Žáci můžou využívat internet, není však pro tuto práci nezbytný. Poznámka 2: Pokud žáci nedokážou na některou z otázek odpovědět, protože jim pracovní list neposkytuje dostatek informací, mohou se alespoň zamyslet nad tím, jak by postupovali, aby danou informaci zjistili. Poznámka 3: Žákům připomeneme, že se zamýšlí nad obsahem příspěvku, nikoli nad videoukázkou. Poznámka 4: Pokud některá ze skupinek dokončí analýzu dřív než ostatní, doporučujeme vyzvat její členy, aby se krátce zamysleli i nad zbývajícími klíčovými otázkami. Pro tento účel dejte skupince tabulku Všech pět (otázek) pohromadě.
Karty, které obsahují název a popis specifických uživatelů internetu – tvůrců a/nebo šiřitelů dezinformací. Pro každou skupinu žáků si připravte jednu sadu karet. Odkaz zde. Řešení: List pro vyučující zde. Poznámka 1: Zdůrazníme žákům, že ani v případě vybraných profilů uživatelů neexistuje jedna správná odpověď. Karty mají žákům především pomoci přemýšlet nad záměry tvůrců či šiřitelů dezinformací. Poznámka 2: Pokud si nebudou žáci vědět příliš rady, můžeme jim napovědět, aby zohlednili dosah příspěvku, příp. aby si dobře prohlédli webovou stránku Svobodného vysílače. Vpravo nahoře totiž najdou výzvu k zasílání finančních darů.
Úloha 2: Fact-checking
Zeptáme se žáků: "Má video nějakou souvislost se situací kolem koronaviru na jaře roku 2020? V čem je situace stejná, v čem jiná? Myslíte, že tvůrci seriálu mohli vědět, co se stane v roce 2020?"
Se žáky se zamýšlíme nad výrokem z analyzovaného facebookového příspěvku: „Zanechávají nám náznaky a symboly předem v seriálech, knihách, písničkách. Jen to umět v čas dešifrovat.“ Ptáme se: „Proč by utajená mocenská skupina dávala tímto způsobem do populární kultury nápovědy, pokud chce zůstat v utajení? K čemu by jí to pomohlo? Neriskovala by tím odhalení, resp. proč by tak riskovala?“ Diskutujeme o logice dané konspirační teorie.
Následně diskutujeme obecněji o fenoménu konspiračních teorií a žáků se ptáme: „PROČ někdo tvoří a/nebo šíří konspirace? PROČ někteří lidé věří konspiračním teoriím? Čím mohou být konspirační teorie nebezpečné?“
Během reflexe aktivity by si žáci měli uvědomit, v čem jsou konspirační teorie atraktivní, ale také v čem spočívá jejich potenciální nebezpečí. Měli bychom dojít k tomu, že konspirační teorie nejsou postaveny na vědeckém poznání a souboru důkazů, ale na domněnkách, názorech, fabulacích a šokujících tvrzeních. Pro jednotlivce je často těžké si konspirační teorii ověřit, protože nemá zdroje a přístup k důkazům. Může se tak spolehnout pouze na tvrzení autora. Právě z tohoto důvodu je užitečné na sdělení nahlížet z několika úhlů, v čemž nám mohou pomoci analytické nástroje jako například 5 klíčových otázek. Tyto nástroje nás mohou při posuzování informací dovést k tomu, na jaké detaily se soustředit, abychom si mohli udělat vlastní úsudek ohledně důvěryhodnosti zdroje.
V této lekci vycházíme z východiska ověřeného výzkumem (více viz lekce Bad News Game), že u žáků, kterým umožníme zažít tvorbu vlastních konspirací, může dojít k jejich „promoření“ a napříště již budou ke konspirační "infekci" imunní.
Úloha 1: Inspirace
Rozdáme žákům Pracovní list 3 a vyzveme je, aby v jedné z epizod seriálu Simpsonovi vybrali scénu, která by nasvědčovala tomu, že jeho tvůrci dokáží odhadnout skryté nitky moci a dost možná, kdo ví, tahat za ně a řídit tak celý svět.
V případě potřeby můžeme žáky inspirovat: Bohatý materiál žákům nabídnou Simpsonovi ve filmu z roku 2007, v němž vlády celého světa jistojistě našly mimo jiné recept proti šíření koronaviru, příp. díl Homer slouží vlasti z roku 1998, který předpovídá další kolo „studené“ války. Žáci si však mohou inspiraci najít i sami. Variantní úloha: Jedna ze skupin může naopak natočit fact-checkingové video o tom, jak hloupé je za seriálem vidět konspiraci. Inspiraci mohou najít v díle Jak se vlastně želva hledá?
Úloha 2: Vytvoř scénář
Jak být úspěšným youtuberem? Úvodem by si měli žáci osvojit obecné zásady tvorby příspěvků na YouTube. Vyjít mohou z vlastní zkušenosti, vhodné je však hledat i další zdroje, které je posunou vpřed. Velmi praktický návod najdou v příspěvku Jak být slavný na YouTube (část 3). Své tipy mohou prezentovat před třídou nebo je sdílet např. přes Jamboard.
Žáci si připraví scénář celého videa. Pro úspěch videa je právě tato část klíčová. Inspiraci najdou např. v článku Jak vytvořit scénář videa na webu Videoanimace. Své tipy mohou prezentovat před třídou nebo je sdílet např. přes Jamboard.
Pro samotné natáčení videa je třeba najít tiché místo (šumy pomohou redukovat i sluchátka s mikrofonem), vytvořit nebo naklíčovat inspirativní pozadí a ze skupiny vybrat vhodnou „mluvící hlavu“, která zvládne rychlé tempo řeči, má příjemnou barvu hlasu, správnou výslovnost a dokáže měnit intonaci dle potřeby. Jednoduše „herec“.
Úloha 3: Prezentace
Natočená, sestříhaná a otitulkovaná videa žáci nasdílí na úložiště, např. disk.
Úkolem diváků bude vybrat, kdo bude tím správným influencerem. K hlasování o videu můžeme použít např. jednoduché Google formuláře. U každého videa budou žáci hlasovat o odběru, budou dávat „like“ či „dislike“, příp. napíšou i komentář.
Reflexe:
K rozproudění diskuze můžeme položit otázku: „Vyvěsili byste své konspirační video na reálný YouTube kanál? Co byste museli udělat pro to, aby video sloužilo k bílé propagandě a nikoli k černé a neporušovalo zásady netikety?“
Poznámka 1: Definici propagandy i její dělení najdete v metodické příručce 3 podoby propagandy, vytvořené v rámci vzdělávacího projektu Jeden svět na školách. Přehledné a srozumitelné informace o pravidlech netikety naleznete např. v příspěvku Netiketa Kurzu rozvoje digitálních kompetencí, zpracovaného Masarykovou univerzitou v Brně, příp. v příspěvku Netiketa, pravidla slušného chování uživatelů internetu na vzdělávacím portálu E-Bezpečí, realizovaného Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého V Olomouci.
Poznámka 2: K reflexi můžeme využít i sofistikované nástroje, které pro práci s vlastními didaktickými materiály vyvinula společnost Člověk v tísni. Jejich přehled i podrobné rozpracování, včetně pracovního listu najdete na portálu Jeden svět na školách.
Zkušenosti s použitím materiálu
Ve třetím ročníku učebního oboru všichni Stejka znali. Většina hned odhalila jeho motivaci: vydělat peníze. Věděli také, že se o Simpsonech říká, že odhalují budoucnost. Sami to ale většinově považovali za „kravinu“. Ojedinělý hlas oponoval, že mu přijde Stejk důvěryhodný. Měla jsem proto dojem, že na „první dobrou“ reagují extravertní žáci a ti nastavují úhel pohledu pro celou třídu. Dozvědět se, co si skutečně myslí introvertní žáci pak může být oříšek. O to důležitější je, aby u tak kontroverzního tématu byl učitel otevřený různým názorům, nestavěl se do role rozhodčího. Zároveň byl ale připravený reagovat na postoje, které jsou „přes čáru“, nebo na opovržlivé reakce na odlišný názor.
Jak na reflexi emocí po filmové projekci – JSNS. Promítejte ve škole zdarma a legálně dokumentární filmy. [online]. JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH – vzdělávací program společnosti Člověk v tísni [cit. 20-03-2023]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/lekce/jak-na-reflexi-emoci-po-projekci
VALŮCH, Jaroslav, Michaela ĎURKOVÁ, Kateřina ŠAFÁŘOVÁ a Karel STRACHOTA. Dezinformační dezinfekce: výukové materiály ke (koronavirovým) dezinformacím: metodická příručka. Praha: Člověk v tísni, 2020. ISBN isbn:978-80-7591-045-5.
