Jak být občanem, nikoli ovčanem I – Jak ovlivnit veřejné dění
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Jak být občanem, nikoli ovčanem I – Jak ovlivnit veřejné dění
4,2 (6 hodnocení)
Na konkrétní občanské inciativě zprostředkované reportáží regionální TV i e-ziny se žák seznámí s nástroji občanské participace a jejich využitím při řešení problémů ve svém nejbližším okolí. V internetových zdrojích (Zákony pro lidi, web spolku Frank Bold, odborná práce, Wikipedie) dohledá další nástroje participace a porovná jejich kvalitu i uživatelskou přívětivost. Ke zvýšení efektivity vlastního učení zpracuje zjištěné informace o participačních nástrojích do podoby elektronické myšlenkové mapy (např. OrgPad).
Časová dotace:
Výuka:
90 minut
V ideálním případě by měla být výuka odučena jako „dvouhodinovka“, v případě rozdělení na dvě výukové jednotky je vhodné zakončit první hodinu třetí úlohou.
Příprava
40 minut
Vzdělávací cíle
Žák:
vysvětlí význam odpovědného aktivního občanství v životě demokratické společnosti;
analýzou (lekce 1) a nácvikem (lekce 2, 3, 4, 5) nástrojů úspěšné kampaně občanské iniciativy získá důvěru v možnost vlastního zapojení do veřejného života;
využívá relevantní zdroje, aplikace a služby pro hlubší porozumění otázkám nastolovaným ve veřejném prostoru, prohlubování občanského a právního povědomí, řešení zadaného problému i zvýšení efektivity vlastního učení;
kriticky posuzuje zdroje a nástroje, se kterými pracuje.
Přínos využití digitálních technologií
Žáci se učí vyhledávat relevantní informace na základě klíčových slov, porovnávat kvalitu i srozumitelnost odborného textu se slovníkovým heslem na Wikipedii a využívat aplikace OrgPad pro zefektivnění vlastního učení.
17letý Martin Novotný na mítinku u českobudějovického Maláku představuje plánovaná protipovodňová opatření v návaznosti na českobudějovický územní plán. Foto Jan Pirgl
Metodická poznámka
Pracovní list staví na aktivní práci žáka, který si sám či ve skupině hledá odpovědi na položené problémové otázky. Učitel proto ustupuje do role průvodce a moderátora.
Popis vzdělávací aktivity
Pracovní list tvoří soubor úloh, které vedou žáky k tomu, aby si na základě práce s e-ziny, webovými stránkami i sociálními médii sami přišli na význam občanské a politické participace a na její nástroje a získané poznatky ověřili na odborném textu, na webu spolku Frank Bold i na Wikipedii, nadefinovali si základní pojmosloví a zpracovali je do podoby digitální myšlenkové mapy, porovnali jednotlivé nástroje i jejich reálné využití pro vlastní participativní aktivity. Úlohy jsou koncipovány tak, aby posilovaly občanskou, mediální i čtenářskou gramotnost žáků.
Předporozumění:
Ještě než s vlastní aktivitou začneme, položíme žákům otázky, které zjišťují úroveň porozumění tématu občanské a politické participace a umožní nám v závěru aktivity zaznamenat případný posun v jejich zkušenostech a postojích. Kladné a záporné odpovědi alespoň na první otázku můžeme zaznamenat např. na tabuli nebo flipchart.
Otázky:
Pokusil/a ses někdy aktivně zapojit do veřejného dění? Pokud ano, stručně popiš jak.
Máš pocit, že jako občan můžeš ve své obci prosadit svůj postoj či záměr? Hraje v tom nějakou roli tvůj věk?
Metodická poznámka: Protože se jedná o úvodní aktivitu a žáky je třeba „rozhýbat“, nemusí se jen hlásit, mohou v závislosti na svých odpovědích tvořit i skupiny (výhodou je jejich pohyb i větší vzájemná interakce).
Úloha 1
Aby žáci porozuměli příběhu, ve kterém budou hrát obyvatele českobudějovické Havlíčkovy kolonie, tzv. Maláku, promítneme jim reportáž regionální TV (od 5. minuty), a seznámíme je s „jejich“ rolí jednoho z obyvatel Havlíčkovy kolonie a úkoly (zadání najdete v pracovním listu pro žáky).
Metodická poznámka: Žáci pracují samostatně, každý z nich je vybaven smartphonem či tabletem s připojením. Své nápady metodou brainstormingu zaznamenávají na poznámkové „papírky“ ve sdíleném prostředí (např. v aplikaci Google Jamboard). Na práci mají jen velmi omezený čas 5 minut.
Úloha 2
Aktivita se opět týká participačních nástrojů. Tentokráte budou žáci čerpat informace z článků z regionálních webových médií i komunikačních platforem iniciativy Zachraňme Malák. Žáci pracují ve třech skupinách, každá z nich má k dispozici minimálně jeden smartphone či tablet s připojením na internet. První zadáme práci se zpravodajskými e-ziny, druhé s Facebookem Zachraňme Malák a třetí s webem této iniciativy (můžeme zařadit i YouTube). Své poznatky zaznamenají na svůj e-list sdílené „elektronické tabule“, který každé skupině předem založíme a řádně označíme (e-zin, Facebook, web), aby nedošlo k záměně (zadání najdete v pracovním listu pro žáky). Při prezentaci práce jednotlivých skupin přesunujeme jednotlivé nástroje na společný e-list nadepsaný Participační nástroje.
Poznámka: Pokud žáci připíší nástroj, který už zmínili v první aktivitě, oceníme, že si sami přišli na participační nástroj, který využila i občanská iniciativa k úspěšnému prosazení „veřejného zájmu“.
Metodická poznámka: Na práci dáme žákům 10 minut. Vždy je možné čas zkrátit či prodloužit dle pracovního tempa žáků.
Úloha 3
V této aktivitě budou jednotlivé skupiny pracovat s návodem „Jak efektivně upozornit na problém nebo prosadit jeho řešení?“ spolku Frank Bold a posoudí, zda jsou opravdu zaznamenány všechny nástroje, případné chybějící dopíší na společný e-list (zadání najdete v pracovním listu pro žáky). Shrneme si tak dosavadní poznatky o jednotlivých participačních nástrojích.
Metodická poznámka: V průběhu aktivity kontrolujeme, aby se žádný z případně nástrojů neobjevil 2x. Na práci postačuje 5 minut.
Úloha 4
Nyní si žáci vytvoří srozumitelnou, jednoznačnou a stručnou definici pojmů: politická participace, participace formální (resp. konvenční) a neformální (resp. nekonvenční), legální a nelegální. Vyjdou přitom z odborné práce Natálie Motykové: Nevolební politická participace mladých lidí v České republice (kap. Úvod, s. 5 a kap. Aktivity politické participace, s. 20). Odpovědi na úkol zaznamenává každá skupina na svůj e-list, který dopředu připravíme a označíme jmény skupin, aby nedošlo k záměně. Následně jejich práci vyhodnotíme dle kritérií věcné správnosti, přesnosti a jednoznačnosti, srozumitelnosti a stručnosti. Aktivitu uzavřeme společným utříděním všech nástrojů, které jsme v předchozí aktivitě soustředili na jeden list. Použijeme kritérium formální / neformální a u neformálních nástrojů rozlišíme legální a nelegální (zadání najdete v pracovním listu pro žáky).
Poznámka: Všechny skupiny mohou buď pracovat s jedním zdrojem, a to odborným, např. s odbornou prací či učebnicí, nebo je můžeme rozdělit a např. jednu z nich necháme pracovat s heslem "politická participace" na Wikipedií. V tom případě posoudí, jak se jim s daným zdrojem pracovalo, např. na základě kritéria srozumitelnost, orientace, přehlednost apod. Zeptáme se jich, zda si povšimli některých rozporů mezi oběma zdroji.
Metodická poznámka: Na práci jim dáme 10 minut a sledujeme, zda si dokázali rozdělit role ve skupině (poznatky využijeme v reflexi).
Úloha 5
Pro zlepšení fixace nástrojů politické participace se žáků dotážeme, který z nástrojů by využili, kdyby měli, jako aktivní občané, spustit vlastní kampaň za prosazení své věci. Zdůrazníme, že svůj výběr musí řádně zdůvodnit.
Domácí (skupinová) práce
Pro lepší fixaci látky si mohou žáci vytvořit vlastní myšlenkovou mapu. Velmi snadno se pracuje s myšlenkovou mapouOrgPad. Jak by výsledek takové práce mohl vypadat, nabízíme zde.
Autor díla: Martin Volný
Závěrečná reflexe
V reflexi se zaměříme jednak na práci ve skupině, na osvojení konkrétních psycho-sociálních a komunikačních dovedností (lze využít i mapy učebního pokroku) a na nabyté zkušenosti z práce v týmu (např. i s ohledem na efektivitu, rozdělení rolí, vzájemnou toleranci k postojům druhých) a jednak na případný posun ve vztahu žáků k participaci. Prostřednictvím otázek ověříme, zda:
se přece jen nerozrostla skupina žáků, kteří již zkušenost s participací mají: žák si na osvojovaných nástrojích uvědomil, že je již použil nebo i běžně používá, jen si to „nezvědomil“ (žáci se mohou namísto hlášení opět řadit do skupin, můžeme přitom využít rozestavění skupin na stejnou otázku z úvodu hodiny);
žáci získali díky aktivitám větší sebevědomí ve využití nástrojů participace ve své životní praxi;
si dokáží představit, že by participovat mohli, nebo dokonce měli, a v jakých konkrétních situacích.
Příklady možných otázek:
Na zkušenosti z práce v týmu:
Jaká panovala atmosféra v týmu. Dařilo se všem zapojit se stejnou měrou do rozhodování? Byly návrhy a postřehy přijímány s respektem, či despektem? Byli všichni stejně aktivní při práci na zadaných úkolech
Bylo snadné najít kompromis? Jak jste jej dosahovali (např. vyjednáváním, dokud nebyli všichni pro, nebo naopak hlasováním)
Jakou jsi měl/a roli v týmu? Jak se v ní cítil/a? Byla ti připsána, nebo sis ji vybral/a dobrovolně?
Jaké nové kompetence a zkušenosti jsi při práci v týmu získal/a?
Na zkušenosti s participací:
Když si položíš stejnou otázku jako v úvodu, tedy: Pokusil/a ses někdy aktivně zapojit do veřejného dění?, zněla by nyní tvá odpověď jinak? Pokud jsi v minulosti využil/a některý z participačních nástrojů, o který šlo konkrétně?
Proměnil se oproti úvodu nějak tvůj postoj k možnosti ovlivnit dění ve své obci? Pokud ano, co bylo hlavním impulzem?
Jaké nástroje můžeš využít ke zviditelnění svého postoje i v případě, že jsi nedosáhl/a zletilosti?
Metodická poznámka: Na smysluplnou reflexi je potřeba si vyčlenit 10 minut (v závislosti na ochotě žáků sdílet prožitky a postřehy a- na počtu žáků ve třídě) a podle toho volit aktivity. K reflexi můžeme využít i sofistikované nástroje, které pro práci s vlastními didaktickými materiály vyvinula společnost Člověk v tísni. Jejich přehled i podrobné rozpracování, včetně pracovního listu najdete na portálu Jeden svět na školách. Výstupy z hodnocení postojů k participaci i zkušenosti s ní můžeme porovnat s výzkumem JSNS.
Rozšiřující aktivita:
Aby byl obraz žáků o nástrojích participace ucelený a naše práce naplnila jeden z klíčových cílů – vést naše žáky k zodpovědnému občanství – do hry musí nutně vstoupit i hledisko hodnotové (právní a etické). Pojďme spolu s žáky vymezit, kde leží linie mezi vlastním (partikulárním) zájmem a zájmem veřejným? Mezi legitimitou a legalitou? Který nástroj je už za hranou? Jako „potravu“ můžeme žákům buď „předhodit“ nástroje, o kterých již četli v článku, (např. přivazování ke stromům) a dát je do souvislosti s případem ekologických aktivistů bránících těžbě na Šumavě, příp. s reakcí někdejšího prezidenta ČR Miloše Zemana, nebo využít mediálně známou a kontroverzní kampaň „červené trenky“, namířenou proti někdejšímu prezidentu republiky Miloši zemanovi, příp. kontroverzní kampaně ekologických aktivistů upozorňující na klimatickou apokalypsu.
Řešení k úlohám
Řešení k úloze 2:
Je žádoucí, aby se v některém z vybraných případů (např. účast občana na jednání zastupitelstva a právo vyjádřit se) žáci seznámili se zákonem, který toto právo upravuje, a naučili se svá práva dohledávat s pomocí klíčových slov v příslušných právních normách, např. díky služběZákony pro lidi.
Využité formální participační nástroje:
Účast občana na jednání zastupitelstva a právo vyjádřit se k projednávanému bodu. V nejobecnější rovině právo na svobodu projevu ukotvuje v českém právním řádu Listina základních práv a svobod, konkrétně v čl. 17 odst. 1. Právo občana účastnit se jednání zastupitelstva konkrétně upravuje § 93 odst. 3 zákona o obcích, který uvádí, že: „Zasedání zastupitelstva obce je veřejné“. Vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem plyne z § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, který uvádí, že „občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem“.
Občané obce mají právo na „veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace“. V nejobecnější rovině právo na informace ukotvuje v českém právním řádu Listina základních práv a svobod, konkrétně v čl. 17 odst. 5. Povinnost veřejného projednání konkrétně nařizuje pořizovateli územně plánovací dokumentace § 22 odst. 1 zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Způsob zveřejnění upravuje § 172 odst. 3 správního řádu. Z ustanovení vyplývá, že „dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce nejméně 15 dnů předem“.
Občané mají právo se sdružovat. Listina základních práv a svobod v čl. 20 vysloveně uvádí: „Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích… Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich.“ Způsob založení, fungování a zánik spolků konkrétně upravuje Nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., Díl 3, pododdíl 2. Úskalími při zakládání spolku žáky bezpečně provede elektronický „Zakladač 2.0“ spolku Frank Bold.
Občané mohou svůj názor vyjadřovat prostřednictvím petic. Petiční právo je zaručeno čl. 18 Listiny základních práv a svobod: „Ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.“ Jak konkrétně naplnit petiční právo a dostát všem formálním náležitostem může žákům pomocielektronický průvodce petičním právem spolku Frank Bold.
Ve výčtu „nejsilnějších“ formálních participačních nástrojů chybí veřejné shromáždění. Právo se (pokojně) shromažďovat občanům zaručuje Listina základních práv a svobod v čl. 18 (veřejné shromáždění však podléhá ohlašovací povinnosti). Inciativa Zachraňme Malák šla cestou neformálního, ale o to mediálně přitažlivějšího happeningu. Zaujmout média i širokou veřejnost se rozhodli uspořádáním pravidelného zimního koupání v Malši. Podrobnosti najdou žáci na facebookové stránce spolkuZachraňme Malák.
Z nástrojů neformální participace zařadili představitelé iniciativy kontaktování politiků (informace z webu). Nevyužili podání stížnosti, které naopak patří mezi formální nástroje a u příslušného orgánu státní správy a samosprávy vyžaduje vyřízení do 60 dnů (více § 175 správního řádu 500/2004 Sb.)
Řešení k úloze 3:
shromáždění, referendum, medializace (o té se sice v předchozích zdrojích nehovoří, ale už fakt, že o iniciativě média píší, prozrazuje, že zástupci iniciativy tento neformální nástroj využili)
Řešení k úloze 4:
Wikipedie a diplomová práce Natálie Motykové nabízejí jinou interpretaci:
pojmu politická participace: Wikipedie se soustřeďuje především na nepřímou formu demokracie spjatou s volbami (odkaz na odbornou práci nelze ověřit), Natálie Motyková naopak vymezuje participaci mnohem šířeji a pro účely posílení ochoty mladých lidí participovat na veřejném dění je vhodnější.
kritéria pro klasifikaci forem participace: Zatímco Wikipedie využívá dělení na konvenční a nekonvenční, Natálie Motyková poukazuje ve své práci na překonanost tohoto dělení a nabízí jiné: formální a neformální.
Zkušenosti s použitím materiálu
Pro žáky je jednodušší a především pohodlnější, když jim učitel zprostředkuje novou látku uceleným výkladem, než když si mají klíčové informace „vyzobat“ ze zdrojů sami a vytvořit z nich přehledný a srozumitelný materiál šitý na míru vlastnímu učebnímu stylu. Neobejde se to bez dlouhodobé přípravy, jinak je práce s několika zdroji pořádně otráví. Zatímco porozumění obsahu audiovizuálních zdrojů není pro ně tak tvrdým oříškem, problém mají s porozuměním textům, se kterými se však ve své každodennosti stále potkávají nejčastěji a na jejich základě činí rozhodnutí (např. smlouvy). Proto jsme začínali s jednoduššími mediálními texty zaměřenými na to, co je zajímá (byť by to mělo být kontroverzní), a postupně se dopracovali až k odborným. A tady nastal aha efekt: žáci ke svému úžasu zjistili, že s odborným textem, když se v něm naučí se orientovat, se jim pracuje lépe než se slovníkovým heslem na Wikipedii, které bobtná informacemi vyjádřenými navíc těžko srozumitelným jazykem. Díky myšlenkovým mapám se zase naučili, že každý potřebuje pro své učení trochu jiný přístup a že všeobecně platí: méně je více a učivo je proto potřeba očesat až „na dřeň“. A ačkoli odlišit podstatné od nepodstatného je pro žáky zpočátku nepřekonatelná výzva, pomůže jim učit se prostřednictvím reálného problému, který jim ukáže (třeba na příkladu postupu konkrétních iniciativ a spolků), co je na jeho řešení skutečně potřeba umět. Tyto dovednosti by ale nezískali, kdyby celé téma nevzbuzovalo emoce. Problém, se kterým budou pracovat, si je musí získat, musí jim být blízký. Proto jsem se rozhodl, že si problém pro lekci připravíme sami. Ale čeho by se měl týkat? Překvapilo mě, že řada žáků má poměrně jasno, který problém je v jejich nejbližším okolí pálí. Je vždy ale výzvou najít shodu a ještě přitom zajistit, aby šlo o problém veřejně prospěšný a navíc řešitelný na místní úrovni. A když už jsme si ho vybrali, bylo třeba si jej dopředu zpracovat. Takto jsem to dělal alespoň zpočátku, než jsem i tento úkol přenechal samotným žákům. Když většinu práce necháte jen na žácích, trvá to déle, zato se ale všichni společně učíte (často i za cenu chyb a omylů) a každá třída uchopí stejné téma jinak, takže máte o „zábavu“ postaráno. Navíc si myslím, že o participaci se žáci nejvíce naučí, když budou na výuce sami participovat.
Zdroje:
Jak na reflexi emocí po filmové projekci – JSNS.JSNS – Promítejte ve škole zdarma a legálně dokumentární filmy. [online]. JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH – vzdělávací program společnosti Člověk v tísni [cit. 20-03-2023]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/lekce/jak-na-reflexi-emoci-po-projekci
MILÉŘOVÁ, Jana, VONDROUŠ, Daniel a Petr LEBEDA, ed. ROZHODOVÁNÍ BLÍŽE K LIDEM: Přehledová studie na téma občanské participace a partnerství veřejné správy a organizací občanského sektoru se zaměřením na ústřední orgány státní správy[online]. Praha: Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády České republiky, 2020 [cit. 2023-01-30]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/Glopolis_studie_obcanska-participace_verejna-sprava-OOS_1-12-2020.pdf
MOTYKOVÁ, Natálie. Nevolební politická participace mladých lidí v České republice[online]. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií. Vedoucí práce doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D., Olomouc, 2020 [cit. 2023-01-30]. Dostupné z: https://theses.cz/id/0cmkl6/DP_nevolebni_participace_motykova.pdf
