Jak být občanem, nikoli ovčanem III

Weby NPINPI MojeEdu EduRevue Revize RVP Prohlédnout RVP Zapojme všechny Vedeme školu

Zeptáme se žáků: „Jak si zařídíte svůj pokoj, abyste se v něm cítili dobře?" Z odpovědí vybereme tři nápady a napíšeme je na tabuli či flipchart.
Položíme další otázku: „Který z vašich nápadů můžete realizovat sami a se kterým budete potřebovat píchnout, ať už od rodičů coby investorů, nebo kamarádů coby zručných řemeslníků, poradců?"
Téma proměny vlastního pokoje využijeme jako oslí můstek a vztáhneme jej k prostředí školy (či obce). Můžeme se např. zeptat: "Jakým způsobem byste zlepšili prostředí své školy (nebo své obce)?" Využijeme metodu brainstormingu. Nápady jednotlivých žáků zapíšeme na tabuli, flipchart, příp. sdílený Jamboard. Následně můžeme pomocí myšlenkové mapy uspořádat návrhy, které spolu souvisí (např. s pomocí aplikace OrgPad, se kterou jsme již pracovali v lekci I).
Poznámka: Smyslem této části lekce není nalézt správnou odpověď na otázku, jak udělat školu či obec přívětivější, proto si nastavme pevnou časovou hranici, jak dlouho se chceme tématu věnovat. Žáci by jistě dokázali svou invencí zaplnit hned několik vyučovacích hodin. Nasměřujme je spíše k tomu, aby se zamysleli, zda se neidentifikují s některými návrhy. Může to být jeden z klíčů, jak sestavit skupinu.
Rozdělíme žáky do skupin (maximální počet členů je 5).
Úkol zůstává stejný: Jakým způsobem byste zlepšili prostředí své školy (nebo své obce)?"
Aby žáci nevynalézali vynalezené, doporučíme jim udělat si rešerši. Ta jim pomůže: a) utvořit si představu o nápadech jiných lidí, b) vyhnout se cestám, které nevedou k cíli.
A nabídneme jim možné zdroje inspirace: např. pro téma Škola pro život: Centrum pro demokratické učení, Ekoškola, pro téma Obec pro život: PRO Budějce. Participativní rozpočet nebo Nadace Via.
Na základě inspirace z elektronických, příp. tištěných zdrojů žáci předloží návrh projektu, který by mohl přispět ke zlepšení každodenního života vaší školy, příp. obce.
Zdůrazníme jim, aby nestavěli „vzdušné zámky“. Předejdou tomu dodržováním několika zásad:

Vysvětlíme žákům, že úspěšným projektem může být jen ten, který naplní očekávání zainteresovaných aktérů, tedy cílové skupiny (v našem případě spolužáků, žáků školy, pokud jde o školní projekt, sousedů, veřejnosti, pokud jde o projekt municipální), která bude projekt užívat, a osoby s rozhodovací pravomocí (v našem případě učitele, ředitele, pokud jde o školní projekt, zastupitele, starostu, pokud jde o projekt municipální), která nakonec za zrealizovaný projekt ponese odpovědnost. Proto je potřeba každý projektový záměr řádně „vykomunikovat“. To vyžaduje si definovat cílovou skupinu, pro kterou projekt tvoří, a ověřit si, zda vůbec má o jejich záměr zájem, a následně oslovit osobu s rozhodovací pravomocí, zda je ochotná takovýto projekt převzít.
Dříve než žáci osloví nadefinovanou cílovou skupinu, připraví si stručnou anotaci projektu. Inspirovat se mohou např. návodem, který pro tvorbu anotace (i pro celý projektový záměr) připravila Nadace Via, podporující projekty aktivních lidí, měnících své okolí. Naleznete ji na tomto odkazu nebo v příloze 1. Zjednodušenou anotaci mohou převést do elektronické verze např. v aplikaci Mural.
Dalším krokem bude srozumitelně popsat zamýšlený projektový záměr a cíl, definovaný dle parametrů SMART (návod, jak na to, naleznou na tomto odkazu). Sdělíme jim zadání jejich úkolu: „Představte přínos projektu cílové skupině, poukažte na příležitosti, které jí může přinést, zmiňte však i možné slabé stránky a případné překážky v realizaci." Půjde tedy o jednoduchou SWOT analýzu, tzv. SWOTku.
Jednoduchou tištěnou šablonu nabízí příloha 2. V případě, že usilujeme o prohloubení digitální gramotnosti žáků i posílení jejich motivace, můžeme jim pro zpracování SWOTky nabídnout např. aplikaci Mural. Jak na ni, najdou na tomto odkazu.
Poznámka: Více informací o sestavení SWOTky i jejím významu pro úspěšnou realizaci projektu najdeme např. v článku SWOT analýza: Jak a hlavně proč ji sestavit Magdaleny Čevelové, v příspěvku
Po sepsání anotace a sestavení SWOTky už můžeme přikročit k vyplňování projektové šablony, která žáky bezpečně provede „minovým polem“ realizace projektu. Jednoduchou tištěnou šablonu nabízí pracovní list 1. Tou začneme. V této fázi, kdy žáci teprve oslovují cílovou skupinu a zjišťují, zda má o jejich projekt zájem a přijímá jej bez výhrad, příp. zda odlišná očekávání vyžadují změny projektového záměru, postačí, aby vyplnili kolonky 1–10.
Nyní si určí způsob, jak osloví cílovou skupinu a získají její podporu pro svůj projektový záměr. Mohou jít cestou ankety na Facebooku, Google dotazníku šířeného prostřednictvím e-mailů, sociálních platforem či chatu, mohou využít profesionální nástroj, např. click4survey, příp. mohou s vytištěným dotazníkem obejít osobně členy cílové skupiny.
Poznámka: Pokud žákům zadáme sběr dat oběma formami, tedy osobně i prostřednictvím on-line nástrojů, nabízí se nechat je vyhodnotit, která ze zvolených forem vedla k zisku většího množství respondentů. Pro oslovení většího počtu respondentů mohou využít i různé formy kampaní (více viz lekce Ia II).
Pokud po vyhodnocení svého „průzkumu trhu“ získají pozitivní zpětnou vazbu, mají se ve své argumentaci o přínosu záměru o co opřít a je tak vhodný čas oslovit osobu s rozhodovací pravomocí. K prvnímu kontaktu využijí e-mail. Zeptáme se žáků, kde by hledali kontakt na danou osobu. Navedeme je na webové stránky instituce, kterou tato osoba zastupuje (škola, obec), a zjistíme, jak se na nich dokáží orientovat.
Nyní napíší e-mail. Jedná se vlastně o formální dopis, který patří do administrativního funkčního stylu a neobejde se bez dodržení základních pravidel. Správně formulovat žádost žákům pomůže pracovní list 2.

Vstupujeme do „horké fáze“ projektového řízení, není proto od věci žákům předat několik cenných rad do začátků. Předpokladem úspěšné realizace každého projektového záměru je:
- stanovení cíle metodou SMART(ER),
- promyšlené řízení projektu, kterým předejdou vysilování týmu blouděním v labyrintu,
- jasně formulovaný úkol s jednoznačným určením odpovědnosti a důslednou kontrolou plnění,
- otevřená komunikace mezi jednotlivými členy týmu,
- průběžné ověřování, zda jako řešitelé projektu souzní s potřebami zadavatele či cílové skupiny, pro kterou projekt realizují.
A především. Než se žáci vrhnou do realizace projektu, je dobré si zjistit informace o zásadách efektivního řízení. Předejdou tak budoucím přešlapům. Inspiraci nabízí např. nástroj na řízení projektů Freelo. 10 tipů, jak efektivně řídit projekt, naleznou zde. Ani sebelepší příprava však nezaručí, že se chybám vyhnou úplně. Je proto na místě předejít jejich pochybám, že projekt zvládnou, základním učitelským „moudrem“: Práce s chybou je přirozenou součástí každé lidské činnosti!
Klíčovým faktorem při realizaci jakéhokoli projektu je faktor lidský. Prvním realizačním krokem proto bude určení rolí v týmu. Rozhoduje nejen to, jaké zkušenosti a dovednosti může každý z členů přinést celému týmu, ale i jeho osobnostní nastavení. Právě to je klíčové pro přerozdělení rolí. Pomoci žákům může Belbinův test. Najdete jej v příloze. Charakteristiku jednotlivých týmových rolí přiblíží tabulka níže.
Když už žáci vědí, kdo a čím týmu prospěje, mohou se vrhnout do práce. Dle zásady „opakování je matkou moudrosti“ si znovu projdou projektovou šablonu (Pracovní list 1 viz bod 2.6). Díky tomu získají celkový pohled na klíčové fáze projektu. Pracovní list 1 nabízí jednoduchý tištěný formulář (lze jej vyplnit i elektronicky).
Vyplní si jeho 1. část: Plán projektu.
V případě, že usilujeme o prohloubení digitální gramotnosti žáků i posílení jejich motivace, můžeme buď využit dílčí projektové nástroje, např. aplikace Mural nabízí atraktivní a přitom „friendly“ prostředí pro tvorbu mentálních map, projektového záměru a plánu, šablona Excelu „Plánovač projektu“ nabízí přehledný Ganttův diagram pro plánování a řízení projektu, nebo jim můžeme nabídnout „celoelektronické řešení“: např. aplikaci Mural, která je nabízena bezplatně a stačí se registrovat – více o ní naleznete zde, nebo mnohem komplexnější platformu Freelo. Nástroj Freelo je intuitivní a nabízí celou řadu funkcionalit zdarma. Více o něm naleznete na tomto odkazu. Jednoduchého „rádce“, jak s ním pracovat, naleznete v textové podobě zde, ve formě webinářů zde,

Pedagogická praxe mě naučila, že realizovat projekt zvládne i žák základní školy. Dostatečná představivost, cílevědomost, svědomitost a samostatnost, tedy nezbytné dovednosti pro dotažení záměru do úspěšného konce, přichází zhruba v 7.–8. třídě ZŠ. Někteří zvlášť nadaní žáci zvládnou projekty už v 6. třídě. V případě víceletých gymnázií je možné zařadit výuku projektového řízení už od primy. Samozřejmě se ale naše očekávání i přiměřenost zadání (např. v anotaci, projektové šabloně apod.) musí přizpůsobit věku i schopnostem žáků (pro žáky s SPU, především v oblasti poruchy koncentrace, bývá dotažení projektu hodně vzdálenou metou, a proto je třeba projekt dobře fázovat a žáky průběžně kontrolovat a motivovat). Výzvou však projekty nejsou jen pro žáky, ale i pro pedagogy. Jak říct žákovi, že tudy cesta prostě nevede, aniž bychom jej odradili, nebo v něm vzbudili dojem, že jeho projekt není tak úplně jeho? Zkušenost mě naučila, že když vyměním oznamovací větu za tázací, neberu žákovi prostor pro jeho svobodné rozhodování. Někteří však nevidí a neslyší… Zatáhnout za záchrannou brzdu, nebo nechat žáka nabít si nos? Ne vždy máme „hodinovou dotaci“ na to druhé, byť je to pro budoucí životní cestu našich žáků mnohem přínosnější. Abychom ale předešli „slepým cestám“ nebo nikam je neposouvajícím „zkratkám“, je důležité žákům ukázat, že v případě, že projekt získá podporu spolužáků a vedení školy (příp. veřejnosti a vedení obce) a dotáhnou jej do zdárného konce, mohou se dočkat jeho realizace. A abychom jejich šance zvýšili, je potřeba jim předložit „příklady dobré praxe“, v nichž se sami najdou. Pak zjistíme, že krom plánovaných vědomostí a dovedností si žáci osvojili i řadu těch neočekávaných, které nakonec mohou být pro jejich budoucí osobní i pracovní orientaci rozhodující.

Týmová role	Osobnostní rysy	Přednosti
Myslitel	Individualista, vážný, nekonvenční	Tvůrčí myšlení, intelekt, imaginace, znalosti
Vyhledavač	Extrovert, aktivní a zvědavý, komunikativní	Schopnost seznamovat se s lidmi a orientovat se v nových situacích, dovednost nacházet nové možnosti a příležitosti
Kontrolor, vyhodnocovač	Střízlivý, věcný, neemocionální, opatrný	Bystrý úsudek, rezervovanost, důslednost
Realizátor	Konzervativní, se smyslem pro povinnost, loajální, „čitelný“, spolehlivý	Organizační schopnosti, praktický úsudek, smysl pro disciplínu, pracovitý
Dotahovač	Přičinlivý, metodický, svědomitý, úzkostný	Perfekcionista, schopný dotahovat věci do konce
Týmový hráč	Sociálně orientovaný, mírný, citlivý, vnímavý, diplomatický	Schopnost reagovat na lidi a jejich potřeby, umění vytvářet týmového ducha
Formovač	Napjatý, dynamický, vynalézavý	Průbojnost a schopnost mobilizovat tým k akci
Koordinátor	Klidný, sebejistý, umí se ovládat	Silný smysl pro plnění a dosahování cílů, umí rozeznat schopnosti jedinců a využít je pro zájmy celého týmu
Specialista	Iniciativní, profesionální, zaujatý pro věc	Odborné znalosti a/nebo technické dovednosti

Jak být občanem, nikoli ovčanem III – Jak na projekt

Autor

Kód

Materiály ke stažení

Pracovní list 1

Pracovní list 2

Pracovní list 3

Belbinův test

Čevelová: Marketingový plán

Příloha 1

Příloha 2