Analýza nenávistných projevů na internetu

Cíl výuky

Žáci si uvědomují, že i komunikace na internetu by se měla řídit pravidly slušnosti normálního života (a dalšími pravidly, viz termín netiketa). Jsou schopni identifikovat porušení těchto pravidel v konkrétním příkladě komunikace na internetu. 

Žáci jsou na základě zkušenosti s analýzou internetové komunikace citlivější k tomu, jakým způsobem se veřejně prezentují (například právě na internetu), viz problém pravopisných a interpunkčních chyb atp.

Žáci rozvíjejí mezipředmětové vztahy (zejména český jazyk a výchova k občanství / základy společenských věd). Lze navázat aktivitou Jak na nenávistné projevy.

Nenávistné projevy na internetu, tzv. hate speech, jsou výraznou součástí aktuálního komunikačního pole, a to v globálním kontextu. Společnost Meta, která provozuje například sociální síť Facebook, ve svých zprávách určených veřejnosti každé čtvrtletí uvádí, kolik milionů nenávistných příspěvků se za dané časové období rozhodla odstranit (například ve druhém čtvrtletí roku 2022 se jednalo o více než 13 milionů příspěvků).^[1]

Žáci pravděpodobně mají s nenávistnými projevy na internetu určitou zkušenost, proto je důležité téma uchopit i v rámci školní výuky a podrobit ho adekvátní reflexi.

Stanislav Štěpáník a kolektiv autorů v monografii Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) uvádějí, že reakce na hate speech je „podstatná část edukace“ a to, „že se pravidla v této chvíli ve značné míře nedodržují, není argument pro to, abychom pravidlům neučili. Máme za to, že je problém vzdělávání, pokud je internetové prostředí pokládáno za anonymně anarchické. Výuka češtiny zde má zásadní význam, neboť antikultura jazyka a vědomé porušování zásad jazykové komunikace – mj. manipulace, mlžení, jazyková agresivita, propaganda, lež či hate speech – lze považovat za ohrožující život člověka a společnosti.“