Odborný článek
Na co nezapomenout při blogování s dětmi
5,0 (2 hodnocení)
Než se pustíme s dětmi do blogování, je třeba si rozmyslet několik podstatných detailů. Čemu věnovat pozornost nám poradí zejména Kathleen Morris a Richard Byrne.
Když jsem se před časem nadšeně vrhla do blogování s dětmi, ještě jsem netušila, s jakými problémy se budu muset potýkat. Ocenila bych tehdy, kdyby mi někdo zběhlejší poradil, čeho se vyvarovat a co si promyslet. Je pochopitelné, že jako začátečníci v blogování některá úskalí přehlížíme, a proto se v článku podíváme na několik dobrých rad zkušenějších zahraničních učitelů. Povedou nás zejména Kathleen Morris a Richard Byrne.
Volba prostředí pro psaní samozřejmě nejvíce ovlivňuje, jak se nám bude psát. Je vhodnější proto použít platformu, která je určena pro vzdělávací účely a ve které můžeme snadno nastavit soukromí a moderovat příspěvky.
S otázkou autorských práv se setkávají žáci stále častěji. Přesto je znovu a znovu seznamuji s úložišti, kde najdeme zdroje pod licencí Creative Commons. Můžeme je také učit postupy, jak se vypořádat s nepříjemnou skutečností, když nalezený obrázek použít nelze (pokusit se najít podobný, napsat si o svolení k publikaci…). Ale zároveň i my máme jistá autorská práva a své materiály můžeme označit stejnou licencí. Je pak zajímavé diskutovat, jaké změny bychom ještě u svých obrázků dovolili. Pěkný materiál k tomuto tématu najdeme v projektu Digigram od Nely Votápkové.
U nás jsme se zřejmě jako učitelé ještě nezabývali tím, zda je vůbec možné publikovat žákovské práce volně na blogu. V zahraničí je obvyklejší, že je třeba si vyžádat souhlas rodičů nebo má škola pro zveřejňování textů stanovena specifická kritéria. Ne každý rodič ovšem chápe, proč hodláme pro děti založit blog. Ať už tedy s podpisem souhlasu, nebo bez něj, hodí se krátké vysvětlení našich záměrů a výhod blogování. Zahrnout můžeme i popis toho, jak zajistíme bezpečné online prostředí, např. vytvoření průvodce, použití vlastních jmen bez příjmení, moderování komentářů a článků. Už jen tímto drobným objasněním upoutáme k našemu blogu pozornost a můžeme ji později využít ke spolupráci.
Samotné založení blogu nezajistí, že žáci budou nadšeni stejně jako my a budou pravidelně a nadšeně psát. Musíme se smířit s tím, že některým se blogování zalíbí, jiní budou potřebovat hodně povzbuzování, podpory, vedení a jasných instrukcí. Často musíme mít na paměti, že žáci takto píšou příspěvky na web úplně poprvé. Na začátku tedy musíme co možná nejpřesněji stanovit, co od dětí očekáváme. Tato očekávání se netýkají jen počtu textů, které publikují, či splnění termínů, ale také např. slušné komunikace v komentářích.
S počátečním elánem se příspěvky na blogu objevují velmi často, ale později naše energie začíná skomírat. Když však čtenář, kterého jsme si získali, několikrát zkontroluje blog a nic nového nenajde, už se nevrátí. Samozřejmě to pro nás neznamená publikovat každý den, ale spíš uvažovat nad tím, jak se se situací vypořádat. Rady zkušenějších doporučují sestavit si plán. Týden bychom tak mohli začít konceptem, pokračovat doplněním obrázků a dalších vizuálních prvků, opravou textu, publikací a sdílením.
Sedm dní ovšem v našem prostředí může být příliš krátká doba, uvědomíme-li si, že bychom téměř každý den museli trávit část vyučovací hodiny na počítači. Otázkou tedy zůstává, nakolik dětem zadávat psaní doma a jak je s plánem naučit pracovat. Náš cíl ovšem musí být realistický, velké plány se během hektického období roku mohou snadno zbořit.
Z minulých článků jsme se dozvěděli, že blogy jsou užívány k různým účelům. Tento cíl bychom si měli stanovit už na začátku. Jestliže po žácích naplňování tohoto cíle požadujeme, je také třeba pamatovat na odlišný způsob hodnocení. Zda se bude podobat známkování slohových prací, nebo nám půjde spíš o diskusi v komentářích nebo vytvoříme nějaký úplně jiný způsob kontroly, je samozřejmě zcela na nás. Je také užitečné mít kritéria uvedena přímo na blogu. Zahrnout se dá pravopis, stylistické vyjádření, vyjadřování respektu k ostatním, psaní komentářů, citace apod. Jako učitelé ovšem musíme pamatovat na to, kolik času nám podobné hodnocení zabere. Nedoporučuje se tedy zakládat příliš velké množství blogů.
Jen proto, že je blog online, neznamená, že ho čtenáři najdou. Připomínejme proto ostatním, že jsme publikovali nový obsah. Využívejme sdílení na Twitteru nebo Facebooku, popř. pouze v e-mailu.
Někdy samozřejmě váháme, zda vpustit na blog cizí pohledy. Nicméně opravdoví čtenáři mohou být pro naše žáky velkým povzbuzením v dalším psaní. Mohou komentovat, přidávat zdroje, názory a otázky, a psaní se tím pádem může rozvíjet dál. Čtenáři mohou být nejen spolužáci, ale i rodiče, jiní učitelé, či dokonce žáci jiné školy. Pokud žák očekává, že text bude číst i někdo jiný než učitel, pravděpodobně jej více než konečná známka bude zajímat, zda je jeho text pro čtenáře zajímavý a co mu jeho čtenář sdělí v komentáři. S myšlenkou na čtenáře se pak stává psaní autentičtějším, a my možná úplně upustíme od známkování.
Kromě klasických textů obsahuje blog také stránky, které tak často neaktualizujeme. Ale i ty mohou čtenáře zaujmout natolik, že zůstává na našich stránkách o něco déle. Typická stránka nazvaná „O nás“ může obsahovat informace o ročníku, vyučovacím předmětu, škole atd. Pokud však využíváme blog několik let, měli bychom se ujistit, že informace na těchto stránkách odpovídají současným záměrům, protože naše cíle se mohou se zkušenostmi měnit.
Nový blog může být rychle zahlcen novými texty. Pro čtenáře pak může být těžké se v něm zorientovat. Zatímco kategorií se nedoporučuje plánovat příliš, tagů můžeme přidat ke každému textu vícero. Originální je pojmenovat tagy jmény dětí, pro rodiče i učitele jsou pak příspěvky lépe nalezitelné.
Ve třídě bychom se zřejmě nepozastavovali nad tím, že texty musí být čitelné kýmkoli. O webu už tak nepřemýšlíme. Jen málokdo z nás se s dětmi zabývá tím, co činí text čitelnějším. Napomoci může jasná struktura nadpisů, alternativní popisky k obrázkům a titulky k videím, vysvětlování zkratek, kontrastní barvy a popisné odkazy.
Samotný text příliš pozornosti nepřiláká. Už víme, že současní čtenáři často jen přelétnou nadpis a první odstavec. Vizuální stránka, která upoutá, je tedy také součástí toho, s čím dál pracovat. Nejjednodušší je samozřejmě přidání obrázku, popř. se můžeme pokusit obrázky sami vytvářet např. v aplikacích, jako je Canva, Gimp nebo Adobe Illustrator.
Přestože jsem zakládala blog už několikrát, překvapilo mě mezi radami pár užitečných drobností. Nové požadavky jsou dány tím, že se online prostředí vyvíjí. Ještě před pár lety bychom si např. nedovedli představit sdílení příspěvků na školním Facebooku. Zajímavý je také posun ve vidění „textu“, který čtenáře upoutá. Není to jen prostá slohová práce pro učitele, umístění ledajakého obrázku nebo jakéhokoli odkazu. Práce s textem na blogu musí být promyšlená, a text samotný tvoří jen základ, který „obohacujeme“ správnou typografií, vizuální stránkou, zařazením do kategorií a přiřazováním tagů, hledáním čtenáře, komunikací v komentářích a mnoha dalšími prvky.
*
Článek byl finančně podpořen a vytvořen v rámci spolupráce Spomocníka na kampani Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech, kterou v rámci aktivit NPI ČR řeší systémový projekt OP VVV Podpora práce učitelů.
MORRIS, Kathleen. 10 Classroom Blogging Mistakes [online]. 2020. [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://www.theedublogger.com/classroom-blogging-mistakes/.
BYRNE, Richard. 5 Common Classroom Blog Mistakes [online]. 2016. [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://www.freetech4teachers.com/2016/09/5-common-classroom-blog-mistakes.html.
BYRNE, Richard. Five Common Mistakes Made When Starting a Classroom Blog [online]. 2015. [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://www.freetech4teachers.com/2015/03/five-common-mistakes-made-when-starting.html#.VWSX6U_BzGd.
CORDULACK, Evan. Blogging in the Classroom: Three of My Mistakes [online]. 2012. [cit. 2020-12-07]. Dostupné z: https://at.blogs.wm.edu/blogging-in-the-classroom-three-of-my-mistakes/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.