Strategie čtení digitálních textů: společné anotace
Odborný článek
Strategie čtení digitálních textů: společné anotace
5,0 (3 hodnocení)
Čtení digitálních textů se ukazuje být odlišné od čtení textů tištěných. Žáky je proto nutné naučit nové strategie a přístupy. Článek zvažuje klady a zápory typických přístupů použitých nejprve u tištěných textů a nabízí řešení ve společných anotacích.
V současné době čteme stále více textů v digitální formě. Jistě to má své výhody. Nemusíme plýtvat papírem, barvou na tisk, elektronické/digitální knihy jsou často levnější a přenositelnější. A co víc – text si můžeme rovnou zvýrazňovat, a dokonce i psát poznámky. Např. společnost Amazon nabízí aplikaci digitální notebook, ve které na obrazovce počítače najdeme všechny svoje poznámky. K těm se pak můžeme kdykoli vrátit a pracovat s nimi. Když však takové psaní poznámek srovnáme s psaním na papír nebo rovnou do knihy, zjistíme, jak zdlouhavé je vyťukat poznámku ve čtečce nebo i na tabletu, nehledě na to, že nemůžeme využívat kresbiček, drobných myšlenkových map nebo grafických organizérů hned vedle textu ručně na papír vložených. [1]
Rozporuplné studie
Z některých studií vyplývá, že žáci všech věkových kategorií, od základní školy po vysokou školu, vstřebávají více informací, když čtou na papíře než na obrazovkách, zejména pokud jde o odborné texty. Zároveň raději čtou texty tištěné. [2] [3]
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Ondřej Neumajer25. 6. 2020
Skvělý článek.
Možná bych ještě zdůraznil dva aspekty, které tištěné texty odlišují od těch elektronických.
V článku se píše (převážně) o čtení, ale důležité je také další zpracování čteného textu, tedy možnost fulltextového vyhledávání a možnost kopírování textu, oboje v tištěné verzi nelze provádět.
Je dobré si uvědomit zásadní rozdíl mezi oběma způsoby záznamu - tištěný je vždy lineární, tedy ve stránkách za sebou, zatímco ve světě internetu jde zpravidla o nějaký web/site, kde jsou informace v podobě textů rozděleny do více stránek, které jsou nějakou logikou provázány. To opět vyžaduje odlišnou strategii. A právě o tento aspekt musí být porozumnění čtenému textu (čtenářská gramotnost) rozšířen.
Mgr. Ludmila Kovaříková26. 6. 2020
Děkuji za připomínky. Myslím, že jsem podobnou věc zmínila v článku Laterální čtení. Rozhodně je ale jisté, že charakteristiky čtení (a zpracování) digitálních textů jsou odlišné, a potrvá nám, než je všechny prozkoumáme. A ještě déle, než se je naučíme využívat ve svůj prospěch i během výuky.
Bořivoj Brdička27. 6. 2020
Ještě si v této souvislosti dovolím připomenout, že jsme o tom, jak dopadlo ověřování schopnosti žáků číst digitálně, psali již v souvislosti s PISA 2012 - OECD: Žáci, počítače a učení (https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20363/).
Miloš Mlčoch2. 5. 2022
Je to z mnoha důvodů, z nichž řada ještě není prozkoumána. Například digitální texty máme tendenci číst rychleji, spíše texty prohlížíme, což je způsobeno velkým množstvím informací, které chceme zvládnout. V digitálním prostředí stále zvažujeme, zda klikat na hyperlinky, přizpůsobujeme svůj pohled neustále se měnícímu vzhledu stránky na obrazovce (font, barva, velikost textu), bojujeme s mnoha jinými lákadly a přemlouváme sami sebe k další práci. [4]
Přesto se najdou i studie, které neprokázaly záporný vliv čtení digitálních textů na porozumění. Některé například ukazují, že problém může být v seberegulaci. Když totiž žákům omezíme čas strávený u čtení digitálních textů, porozumění je stejné jako u tištěných textů. Zajímavé také je, že hráči počítačových her jsou i lepší čtenáři digitálních textů. [4]
Nové strategie
S přibývajícím množstvím digitálních textů začíná být jasné, že ať už čteme na čemkoli, trik spočívá v tom být aktivním čtenářem a adaptovat svoje strategie na nové způsoby čtení. To, že jsou výsledky mnoha studií vůči digitálním textům negativní, může znamenat, že porozumění novým médiím vyžaduje dlouhodobější trénink. [5]
Výzkumy tedy nejsou argumentem proč nečíst digitálně, spíš si na základě nich více uvědomujeme, že čtení digitálních textů je pro nás obtížnější, a často je spíše jen prohlížíme.
Jerry Fingal ve svém článku [6] uvádí tyto návrhy pro učitele:
Musíme uzpůsobit materiály a činit děti gramotnými tak, že budou komunikovat s textem (S covidovou situací získává na pozornosti, jak materiály vlastně tvořit.)
Použít digitální anotace
Zpomalit, aktivně se zapojovat, diskutovat, reflektovat (záměrně narušovat prohlížení)
Pomoci si papírem a tužkou (Např. pomocí podvojného deníku s očíslovanými kapitolami a poznámkami.) [1]
Ukázat žákům, jak číst digitální texty (Nepracovat jen s texty tištěnými.)
Michele Eaton také upozorňuje [6] na to, že se učitelé bohužel neučí, jak odlišně člověk interaguje s digitálními texty, často proto pouze překlápíme tradiční způsoby do online prostoru. I na to je třeba myslet.
Za jednu z nejlepších aktivních cest považuje řada autorů zvýrazňování informací a psaní poznámek na okrajích. Tím dáváme žákům do rukou schopnost, jak vést s textem vnitřní rozhovor. Právě v „soukromé“ komunikaci s textem se odehrává přemýšlení o textu, vyjasňování, usuzování, hodnocení a mnoho jiných procesů, které nakonec vedou k porozumění. Psaní poznámek zpomaluje proces čtení, udržuje pozornost a zároveň slouží jako záložky, ke kterým se můžeme vrátit. [7]
Ještě než se začneme zabývat anotacemi, zůstaňme chvíli u činnosti, která anotování předchází. Když si totiž píšeme poznámky na okraj textů, nejprve si určitou pasáž zvýrazníme. Buďto ji podtrhneme, nebo zakroužkujeme, dáme do obdélníku apod. Tato metoda je učiteli hojně doporučována, nicméně řada výzkumů ukazuje, že samotné zvýrazňování v digitálních textech není příliš efektivní a vytváří falešný pocit znalosti. Je potřeba k němu doplnit řadu dalších strategií, jako je shrnutí odstavce, vysvětlení spolužákovi apod. [8] [9]
Společné anotace
Máme tedy v situaci hledání nových strategií tento postup předem zavrhnout? Při bližším pohledu najdeme i studie, které přínosy digitálních anotací potvrzují. [10] Tato zkoumání se týkají tzv. společných anotací (social annotation). V tomto případě žáci anotují jeden text a zároveň anotace ostatních. Jejich úkolem je napsat nejméně dva komentáře a jednu otázku na jednu stránku. Samostatný akt čtení je převeden do konverzace s druhými čtenáři. Matthew Faber přirovnává takovou spolupráci k rodinné kuchařce, kde si můžeme přečíst poznámky k receptům už od našich babiček a prababiček. [11] Obrázkové anotace na okrajích knih jsou známé dokonce už od 13. století.
Jenže společné anotování se s příchodem digitálních technologií posunulo. Něco si přečíst a pak odpovídat na otázky učitele např. do textového editoru není vůči procesu čtení příliš autentické, neboť musíme neustále něco dohledávat v textu zpětně. Je však řada webových aplikací, které jsou mnohem efektivnější, protože se anotuje přímo do textu.
K dalším přínosům patří kromě zlepšení učení také zvýšení pocitu sounáležitosti s ostatními spolužáky. Studenti Simon Fraser University po semestru práce se společnými anotacemi také uváděli [14], že jim podobná diskuse pomáhá porozumět jiným úhlům pohledu nebo přemýšlet o učivu i mimo výuku. Co se týká konkrétních čtenářských dovedností, analýza ukázala, že žáci text interpretovali, tvořili shrnutí, řešili problémy, hledali souvislosti, vyjasňovali si neznámá místa, definovali obtížné termíny a kladli si otázky. Klady ocenili zejména introvertní žáci, protože mají možnost častěji přispívat do diskuse. [10] [12] [13] [14]
Sociální anotace jsou účinné, jsou-li vedené učitelem. Je proto vhodnější, když se učitel diskuse také účastní. Jeremiah Kalir (autor knihy o komentování) [11] doporučuje jako první napsat svůj komentář jako vzorový model a žádá žáky o komentování míst, které je zaujmou.
Nápomocná mohou být kritéria pro hodnocení anotací, didaktickou stránku je ale potřeba dále prozkoumávat. Mezi doporučení patří využít co nejjednodušší aplikaci a ujistit se, jaké formáty aplikace podporuje, ponechat žákům dostatečný čas na to, aby si na ni zvykli, být žákům nápomocen, dát přednost práci v malých skupinách 2–3 žáků. [12] [13]
Nejpoužívanější aplikace
NowComment – Aplikace, do které učitel může nahrát textový nebo obrázkový materiál zdarma. Na ukázky anotací v prostředí NowComment se můžeme podívat např. u hry Macbeth nebo grafického románu The Arrival.
Hypothesis – Po registraci do účtu nabídne aplikace rozšíření do Chromu, popř. bookmarklety podporující většinu prohlížečů, a dokonce i LMS. Url adresu webových stránek, které anotujeme, můžeme sdílet se žáky. Ti mohou přidávat komentáře, odkazy, videa, obrázky, reagovat na spolužáky a rozvíjet další konverzaci. [11]
Diigo – Pokud budeme chtít vyzkoušet společné anotování, je potřeba požádat o učitelský účet, který je bezplatný.
Scrible – V základní verzi zdarma. Více možností zvýrazňování je placených (více barev, podtrhávání, přeškrtávání), za výhodu ale můžeme považovat synchronizaci s Google Classroom.
Otázka budoucnosti
Jistě najdeme i další aplikace vhodné k prozkoumávání. Nesmíme však zapomínat, že digitální prostředí neobsahuje jen texty. V budoucnu se budeme muset poohlížet i po aplikacích anotujících např. video nebo v současné době všudypřítomný podcast. Z pročtených materiálů je však jasné, že budou muset vzniknout další studie, které lépe ozřejmí procesy, jakými vnímáme digitální texty, a také o jaké druhy textů se jedná. Prozatím bychom si měli být vědomi toho, že online prostředí vyžaduje i jiné strategie a plánované zařazování do výuky. Jak totiž upozorňuje PISA 2018 [15], nemůžeme předpokládat, že se děti tyto dovednosti naučí samy, a je tedy na nás, abychom cíleně zvažovali, jak takové texty číst.
*
Článek byl finančně podpořen a vytvořen v rámci spolupráce Spomocníka na kampani Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech, kterou v rámci aktivit NPI ČR řeší systémový projekt OP VVV Podpora práce učitelů.
BARSHAY, Jill. Evidence increases for reading on paper instead of screens [online]. 2019. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://hechingerreport.org/evidence-increases-for-reading-on-paper-instead-of-screens/.
CLINTON, Virginia. Reading from paper compared to screens: A systematic review and meta‐analysis [online]. 2019. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/1467-9817.12269.
KONNIKOVA, Maria. Being a Better Online Reader [online]. 2014. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.newyorker.com/science/maria-konnikova/being-a-better-online-reader.
Can Students “Go Deep” with Digital Reading? [online]. 2014. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://mylearningspringboard.com/can-students-go-deep-digital-reading/.
FINGAL, Jerry. Teach students how to read — and understand — digital text [online]. 2020. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.iste.org/explore/learning-during-covid-19/teach-students-how-read-and-understand-digital-text.
How to annotate text while reading [online]. 2017. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=w5Mz4nwciWc.
BEN-YEHUDAH, Gal; ESHET-ALKALAI, Yoram. The influence of text annotation tools on print and digital reading comprehension [online]. 2014. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/312549391_The_influence_of_text_annotation_tools_on_print_and_digital_reading_comprehension.
CHEN, Chih-Ming; CHEN, Fang-Ya. Enhancing digital reading performance with a collaborative reading annotation system [online]. 2014. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360131514000955.
FABER, Matthew. Social Annotation in the Digital Age [online]. 2019. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.edutopia.org/article/social-annotation-digital-age.
GANNON, Kevin. Tools for Teaching: Social Annotation [online]. 2019. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: http://www.grandviewcetl.org/tools-for-teaching-social-annotation/.
NOVAK, Elena; RAZZOUK, Rim; TRISTAN, E. Johnson. The educational use of social annotation tools in higher education: A literature review [online]. 2011. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S109675161100056X.
FLEERACKERS, Alice. Comment, reply, repeat: Engaging students with social annotation [online]. 2019. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://www.scholcommlab.ca/2019/08/27/social-annotation/.
NEUMAJER, Ondřej. Mezinárodní výzkum digitálních dovedností žáků ICILS 2018 [online]. 2020. [cit. 2020-06-16]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22347/MEZINARODNI-VYZKUM-DIGITALNICH-DOVEDNOSTI-ZAKU-ICILS-2018.html.
MANGEN, Anne; WALGERMO, Bente; BRØNNICK, Kolbjørn. Reading linear texts on paper versus computer screen: Effects on reading comprehension. [online]. 2013. [cit. 2020-07-06]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/256563189_Reading_linear_texts_on_paper_versus_computer_screen_Effects_on_reading_comprehension.
