Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Jedním z nástrojů na měření klimatu ve třídě je dotazník MCI. Ten by měl sloužit učitelům k sociální diagnostice, evaluaci vlastní práce a validním výsledkům, které je možné porovnávat mezi třídami, předměty apod. Je vhodný pro žáky na základní škole, umožňuje zjistit aktuální stav i to, co si žáci přejí změnit.
Práce učitele ve třídě obsahuje mnoho aspektů. Někdy je tato práce tak mnohovrstevná, že učitel nechtěně přehlíží některé důležité prvky ve své práci, pro stromy nevidí les a nevšimne si trávy, která roste. Zpětná vazba je pro práci učitele důležitá odpověď na mnoho otázek, které si sám klade:
Samozřejmě, učitel pozoruje dění ve třídě, diagnostikuje různé aspekty chování žáků, vnímá atmosféru při výuce, je na pozoru při přestávkách. Také s dětmi hovoří, a prostřednictvím rozhovorů se mnohé dozví. Na takové poznatky však musí hledět poněkud kriticky.
Za prvé: hovoří s ním jen někteří žáci. Ponejvíce ti, kteří k němu mají kladný vztah. Když vás nemá některý žák rád, proč by mařil čas nějakým povídáním s vámi? Na to nemá náladu. Také komunikační schopnosti žáků jsou rozdílné.
Za druhé: zejména malé děti nemají ještě dovednost hodnotit jinak než situačně. Nejsou příliš schopné zobecňovat, vyvozovat z jednotlivostí obecně platné závěry. Pokud se toho dopustí učitel a z několika výpovědí si pro sebe vyvodí závěry pro celou třídu, dopouští se chyby.
Za třetí: dětičky ve škole, ti malí ďáblíci, jednají často (i když mnohdy bezelstně) jen ve svůj prospěch. Například: když jsem na začátku školního roku dostal nově nějakou třídu po svém kolegovi tělocvikáři, někteří kluci hned první hodinu přiběhli: „Pane učiteli, my jsme tak rádi, že máme vás! Loni jsme vůbec nehráli basketbal, florbal..." Běda tomu, kdo by bral něco podobného vážně! A naopak: jiný způsob „zpětné vazby" jsem poznal jindy - paní ředitelka nechává žáky psát slohovou práci - „Co se mi líbí a nelíbí na naší škole". A někteří žáčci hned fabulují zkazky o svých oblíbených a neoblíbených učitelích...
Existují tedy různé způsoby, jak učitelé ověřují své působení (a další složky třídního klimatu) ve třídě, a to i u relativně malých dětí. Zpětné vazby pomocí různých výpovědních archů, plných „smajlíků" nebo jiné zjednodušující grafiky, mají bezesporu svoji cenu. Někdy však přijde čas na sofistikovanější způsob a tím by mohla být metoda dotazníku MCI (My Class Inventory). O tom, že není vůbec složitá a je pro učitele výhodná, má za úkol vypovídat právě tento text.
Metoda MCI je určena pro žáky 3. - 6. tříd. Měří vždy klima v jednom předmětu (třídní učitel tedy neměří klima ve „své" třídě, ale například pouze v předmětu fyzika). Udává hodnoty pěti položek třídního klimatu:
Navíc má tato metoda dvě formy - aktuální a preferovanou. Aktuální odráží současný stav, preferovaná ukazuje přání žáků v jednotlivých oblastech. Mezi otázkami jsou rozdíly ve formulaci, například:
Preferovaná forma se měří zhruba týden po aktuální. Vyplnění trvá třídě přibližně 20 minut, pokud učitel nechá žáky i vyhodnocovat a počítat své odpovědi, je to další půlhodinka. Ovšemže to také může pilný pedagog počítat v klidu doma, a obavy nejsou na místě - jedná se vlastně o sčítání hodnot 1, 2 a 3. „Nejsložitější" použitou operací je aritmetický průměr.
Abych ukázal užitek, který mohou mít výsledky MCI, posloužím si reálným příkladem 6. třídy jisté hradecké školy. Výsledky jednotlivých měřených složek klimatu mají hodnotu 5 až 15 bodů, čím je vyšší, tím víc je proměnná „naplněna". Takže, jak to vypadá v naší ukázkové třídě?
Spokojenost ve třídě - aktuální 11,9; preferovaná 12,7. Žáci samozřejmě chtějí být ve své třídě ještě spokojenější, ale i aktuální hodnota je relativně vysoká. V celé třídě 20 žáků není menší hodnota než 11, ale ve dvou případech je hodnota pět! U mnoha žáků jsou hodnoty v obou formách stejné. Velmi příznivé výsledky, s výjimkou zmíněných dvou žáků. Proč tomu tak je, nám napoví další aspekt klimatu.
Třenice ve třídě - aktuální 11,4; preferovaná 5,6. Velmi výrazný rozdíl právě v této složce klimatu ukazuje, že právě tady je zakopané jádro pudla. Žáci vnímají třenice jako výrazné a přejí si jejich podstatné snížení. To je potřebné realizovat okamžitě. U dvou žáků, zmíněných jako „nespokojených ve třídě", je hodnota v aktuální verzi 15! To by mohlo být zapříčiněno dvěma důvody: 1. ostatní se jim více posmívají, jsou terčem šikany nebo zatím pouze ostrakizmu od ostatních, nebo 2. jejich vlastní nepřátelství je optika, kterou pohlížejí aspekt „třenice ve třídě". Ovšem my víme, kteří žáci to jsou (MCI se nemusí vyplňovat a odevzdávat anonymně), můžeme se snažit jejich spokojenost ve třídě zvýšit právě snížením vzájemných třenic (ať již mezi nimi, nebo mezi nimi a třídou).
Soutěživost ve třídě - aktuální 11,9; preferovaná 9,8. Soutěživost je zde poněkud nadprůměrná, výsledek preferované formy ale ukazuje, že to žákům příliš nevadí. Rozhodně ale zařazování kooperativních metod a týmového způsobu práce nebude na škodu. Zde by učitel mohl hodnotit dvě podskupiny ve zkoumané třídě - žáky v jeho předmětu úspěšné a neúspěšné. Neúspěšní si většinou nepřejí soutěžit, úspěšní ano. Soutěžení například také znamená porovnávání známek, například když pedagog rozdává po třídě písemky a nahlas je komentuje a oznamuje výsledky. Takové vyzdvihovaní jedněch a snižování druhých (byť je konáno s dobrým úmyslem) dobrému klimatu ve třídě příliš neposlouží. Zde je také vhodné použít individuální analýzu. V této třídě existuje žáček, která vnímá soutěživost vysokou (15) a přeje si ji nízkou (5). Takový rozdíl jasně ukazuje, že ho soutěžení stresuje a je na učiteli, aby k tomu u takových žáků přihlédl.
Obtížnost učení - aktuální 8,00; preferovaná 6,02. Dané hodnoty jsou nízké, řekl bych, že odpovídají přiměřené náročnosti. Výchovy mají obvykle méně, matematika více, to je zřejmé. Tady by mohlo být vnímání žáků rozdílné, takže i když bude průměrná hodnota např. kolem 8, je dobré projít si zvláště vysoké hodnoty u jednotlivých žáků. Upozorňuji tím důrazně, že průměrování této složky klimatu nic podstatného nevypovídá. Velmi vysoká hodnota (např. 13 a výše) by pochopitelně ukazovala nepřiměřenou obtížnost. Ta by se ukázala pravděpodobně i sníženou spokojeností. V případě naší třídy je nejvyšší a ojedinělá hodnota obtížnosti 13 v aktuální verzi. Můžeme zde diagnostikovat i nespokojenost jednoho žáka v opačném gardu - aktuální obtížnost je 5, kdežto preferovaná (a tedy požadovaná) je 15! Tady by měl učitel pracovat více individuálně a zadávat úkoly přiměřeněji schopnostem tohoto žáka.
Soudržnost třídy - aktuální 10,1; preferovaná 12,5. Stav, který by mohl být rozhodně lepší. V naší ukázkové třídě je pouze jedna maximální hodnota 15 v aktuální formě! Zato hned několik velmi malých (třikrát 5, několikrát 7 a 9). Že žáci chápou důležitost tohoto faktoru, ukazuje osm maximálních hodnot v preferované verzi.
Daný učitel samozřejmě vidí za těmito čísly své žáky a mnohem lépe může interpretovat výsledky než autor textu „od zeleného stolu". Ale naše analýza může být taková: největším problémem jsou třenice ve třídě. Tím je ovlivněno celé dění, zejména i soudržnost třídy, která rozhodně není ideální! Nyní může pedagog přemýšlet o způsobech jak třenice snížit a zlepšit vztahy v kolektivu. Pochopitelně s přihlédnutím k těm individuálním výsledkům, o kterých jsem psal, a k dalším, které dokáže vyčíst.
Naznačím ještě další dvě interpretace, které mohou ilustrovat použití výsledků dotazníku MCI. Výsledky jisté třídy ukázaly výraznou disproporci mezi dvěma skupinami v otázce spokojenosti ve třídě. Sedm žáků ji má velmi vysokou (13 - 15 bodů), šest velmi nízkou (5 - 7 bodů). Přitom žáci, kteří udávají maximální, 15bodovou spokojenost ve třídě, přiznávají minimální (5 bodů) soudržnost třídy! Jak mohu být spokojen ve třídě, která má tak neuspokojivé sociální vazby? Jedině zaměřením pedagoga na individuální výkony, bez podpory kooperace ve třídě. To také potvrzuje nevídaná soutěživost, průměr 24 žáků byl 13,5 bodu! Protože v obtížnosti nebyly mezní hodnoty, zdá se, že učitel vytvořil dvě kasty žáků. Ti, kteří se těší jeho přízni, září spokojeností, získávají úspěchy, s učitelem komunikují a na dalších spolužácích jim nezáleží. Odstrčení a neúspěšní to nesou velmi nelibě.
Druhý příklad - žák vyplnil otázky s velmi nízkým výsledkem spokojenosti a soudržností třídy (5) a vysokými třenicemi (15). Protože v obtížnosti učení ani soutěživosti nebyl problém (hodnoty kolem 8 - 9 bodů), můžeme usuzovat, že tento žák těžce nese špatné vztahy ve třídě (možná dokonce agresi vůči vlastní osobě) a u spolužáků se nedočkal pomoci. Tyto příklady naznačují, že výsledky můžeme „číst" jak globálnějším, tak i individuálním pohledem. Další interpretace nám umožní například fakt, že na otázku č. 5 (v naší třídě je každý mým kamarádem) odpoví každý žák ano, nebo na otázku č. 1 (v naší třídě baví žáky práce ve škole) odpoví ano právě jen polovina žáků apod.
Měření klimatu ve třídě tedy rozhodně není v žádném případě pouhý odečet preferované formy od aktuální. Je možné pracovat s jednotlivými otázkami stejně jako s individuálními odpověďmi žáků, a to jak v aktuální, tak i v preferované formě. Zvláště nás mohou zajímat výsledky žáků ve třídě nově příchozích, stejně tak jako potenciálních obětí šikany, žáků neúspěšných nebo s etopedickými problémy apod. Zajímavé je porovnat měření výsledků žáků s dobrými nebo s horšími studijními výsledky (nebo s výsledky chlapců a děvčat).
Výsledky je nejlépe převést do souboru Excel, který pak umožní přehlednou práci. Příklad zkrácené tabulky:
TabulkaV této ukázce jsou žáci pouze očíslováni, učitel ale má k dispozici seznam jmen, další řádek za jménem by mohl být rozdělen na děvčata a chlapce, jiný řádek např. na známky z daného předmětu apod. S tabulkou pak lze pracovat jako s určitou databází.
V každém případě dává MCI validní výsledky, které můžeme porovnávat v jednotlivých obdobích a tím i ověřovat námi provedené změny ve způsobech vzdělávání, v kázeňském řízení třídy atd. Individuálně můžeme analyzovat dotazník u prospěchově slabších, čerstvě příchozích do třídy, kázeňsky nevyrovnaných nebo jinak rizikových žáků.
Pokud pronikneme do interpretací hlouběji, zjistíme pravděpodobně, že známka z předmětu má návaznost na mnohé uvedené proměnné, vnímání soutěživosti souvisí s obtížností předmětu apod. Jan Lašek z Pedagogické fakulty v Hradci Králové, který se problematice věnuje, například zjistil v předmětu český jazyk, že žáci se špatnými známkami vidí ve třídě více soutěživosti, obtížnosti a třenic. Lze předpokládat, že ti žáci, kteří jsou například v hodnocení méně úspěšní, si uvědomují negativní vliv vzájemného soutěžení, vyjádřený špatnou známkou. Cítí vyšší míru obtížnosti a jejich pohled na vyšší procento třenic, jako v podstatě aktů agrese, může být dán i mírou jejich frustrace z neúspěchů; tím se dostávají do bludného kruhu. Jimi produkované vyšší třenice jsou učitelem zakomponovány do horší známky, což opět vede k pocitu frustrace neúspěchem.
Odlišnosti jsou i ve vnímání dívek a chlapců. Například chlapci dobří v matematice chtějí více soutěžit, aby v celkové soutěži mezi sebou získali body navíc z předmětu, který jim nečiní obtíže. Chlapci v matematice méně úspěšní si přejí soutěžit méně, a tím vyrovnat handicap lepších. U dívek je situace opačná - žákyně s dobrou známkou z matematiky si přejí soutěžit méně, snad i proto, aby o tuto dobrou známku nepřišly neúspěchem v soutěži, dívky s horší známkou si přejí soutěžit více, aby se na ty lepší dotáhly a vyrovnaly je.
Výše zmíněné poznatky ale nemusejí mít absolutní platnost. Rozhodně ale data, získaná z MCI, doplňují pozorování učitele při hodině a jiné diagnostické prostředky další kvalitou a validními výsledky. Ty pak mohou posloužit učiteli nejen k naznačeným činnostem, ale i k rozhovoru s rodiči nebo dalšími učiteli při výchovných nebo vzdělávacích problémech. Není totiž lehká ona úloha učitele - vzdělávat a vychovávat, a proto by mu měly být nápomocné všechny nástroje, které by mohl potřebovat.
Podobné poznatky, které pedagog získá z dotazníku MCI, mohou pouze pomoci jeho úsilí. Jsou také platnou protiváhou jiných způsobů hodnocení žáků a v neposlední řadě jeho vlastní práce. Pro školy pak představuje měření třídního klimatu další ze způsobů evaluace, který se může (a měl by) objevovat ve výročních zprávách. Pro každého z učitelů, který si myslí, že nemusí nic šetřit, když to všechno ve třídě vidí na vlastní oči, mám zprávu - ukázalo se, že jsou výrazné rozdíly mezi vnímáním učitelů a žáků. Žáci často vidí různé prvky klimatu ve svých třídách právě opačně, než jejich pedagog.
Poslední zpráva je dobrá - dotazník je (na rozdíl od jiných způsobů měření klimatu) volně šiřitelný pro nekomerční využití. Autor příspěvku poskytne dotazník MCI na vyžádání (kontakt: robert.capek@uhk.cz).
LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.