7 tipů pro online výuku Johna Spencera

Opakovaně zjišťujeme, že dopředu nás nejvíce posouvá spojení s čelnými učiteli. Jednou z nejkvalitnějších inspirací je pro nás John Spencer. Tentokrát to budou náměty pro aktuálně plošně realizovanou online výuku [1].

1. Žáci by měli vytvářet originální obsah

Příliš často chápeme učení jako přenášení výukového obsahu do hlav žáků (kognitivismus). Chceme-li dospět až k vyšším formám myšlení (bádání, řešení problémů), musíme do výuky zavádět i jiné postupy, takové, které podporují samostatnou činnost žáků. Ta se samozřejmě může odehrávat online a na výstupu je nějaký (v ideálním případě sdílený) produkt.

John jako příklad ukazuje projekt Wonder Day (Den údivu). Základem je vhodně položená otázka (na rozdíl od Hodiny géniů ji zde pokládá učitel). Vše začíná motivací („Dnes je tvůj den, …“) a pokračuje otázkou „zajímalo by mě (jak, zda, co, co kdyby, apod.).“ Žák je veden k tomu, aby odpověď na otázku zjistil samostatně nebo v týmu (např. v duchu Mitrových SOLEs). Lepší je samozřejmě, má-li učitel během práce přímý kontakt s žáky, vše lze ale zorganizovat i tak, že je k dispozici online ke konzultacím. Výstupem je zpracování odpovědi v publikovatelné formě, např. jako:

• Blog
  Může být zorganizován jako třídní blog, kam se vkládají příspěvky všech žáků, ale ještě cennější je, když se žák sám začne o něco zajímat tak, že začne tvořit blog (web) vlastní (např. viz Jak v Lochgilpheadu zvítězila otevřenost).
• Podcast
  Je zvukovou podobou blogu, to znamená, že se hodí na poněkud odlišný typ tvorby – reportáž, rádio, rozhovor apod. Žáci se při jeho použití navíc naučí zpracovávat zvuk v digitální podobě.
• Video
  Je sice poněkud složitější na zvládnutí, ale zase přináší více možností. Nejjednodušší formy nejsou příliš těžké – např. ozvučená prezentace, photostory, videotutoriál apod. Teď, když jsou žáci doma, by možná stálo za to, se pokusit je přivést k natáčení videí. Je to jistě užitečná dovednost i po samotné technické stránce

Wonder Day Project

2. Je třeba využít potenciál online spolupráce

Nástrojů pro online spolupráci je obrovské množství – fóra, chat, sdílení dokumentů, videokonference ad. Žáci jsou většinou již zvyklí mezi sebou komunikovat online. Spolupráce (komunikace) může mít 3 základní formy.

Synchronní
Probíhá v reálném čase. Umožňuje získat okamžitou reakci (třeba odpověď na otázku při spojení s učitelem online). Typicky se u online výuky odehrává pomocí videokonference v pravidelných, předem domluvených časech.

Asynchronní
Zde pracuje každý samostatně a výsledky své práce sdílí s ostatními. Typicky se jedná o příspěvky ve fórech, sdílené dokumenty, komentáře pod videi apod.

Hybridní
Jedná se o kombinaci přímé komunikace se záznamem. Může být textová, zvuková i video (např. Voxer). Zvláštním případem je zaznamenávaný webinář, který v synchronní podobě umožňuje účastníkům přímý kontakt s lektorem, v asynchronní je pak možné si pustit záznam.

Pro online výuku je spolupráce klíčovou podmínkou úspěchu. Měla by být základem společného bádání a projektů (jako např. Wonder Day).

3. Je třeba vést žáky k chápání poznání jako osobního vlastnictví

Často mluvíme o rozdílech mezi výukou v podobě plnění pokynů a vlastním zájmem se učit. Pokoušíme se vytvořit prostředí, v němž se žák chce učit, místo toho, aby se učit musel. Ve skutečnosti se jedná o změnu paradigmatu. Otázky pak neklade primárně učitel, ale žák. Cílový stav může mít i další znaky:

• Žák provádí své vlastní hodnocení.
• Žák si vybírá studijní téma.
• Žák si vybírá studijní oporu (zdroje).
• Žák si rozhoduje, jakou formu budou mít jeho výstupy.

V online prostředí je nepochybně snazší takové změny uskutečnit, protože je v něm činnost žáků daleko více individualizovaná. Podaří-li se v žácích vyvolat pochopení poznání jako hodnotného osobního vlastnictví, je cíl nadosah.

4. Je vhodné spojovat tradiční postupy s inovativními

Velkou chybou je si inovaci vzdělávání představovat jako disrupci (nespojitost, singularitu), po níž bude všechno jinak. Podle Spencera je i při online výuce velmi rozumné sáhnout ke starým osvědčeným postupům, použít třeba papír a tužku, vytvořit rukama něco z kartonu či ze dřeva, a pak to umocnit současnými technologiemi. Ideální je, když se tradiční postupy funkčně propojí s inovativními. John uvádí pár příkladů (upraveno) [1]:

Snad je teď už jasné, že tradiční přístup nutně neznamená tradiční instruktivní metodiku, spíše jde o dlouhodobě platné, osvědčené postupy, které je dobré neopouštět. Instruktivně orientované klidně mohou být i metody moderní. Ještě připomenu, že John Spencer na toto téma napsal celou knihu – Vintage Innovation.

5. Online výuku je třeba navrhnout citlivě

Navrhnout online prostředí, v němž se budou žáci snadno orientovat (s nízkou transakční vzdáleností), není snadné a vyžaduje značné zkušenosti. Obecně se tím zabývá hned několik oborů v oblasti designu software (UX, UI, Universal design). Ve vzdělávání se tento přístup potkává se snahou online prostředí (systém) navrhnout jako snadno dostupné, uživatelsky přátelské, snadno ovladatelné, zajímavé apod.

Nejlepší systém je takový, který je v podstatě neviditelný. V takovém případě uživatel, jakmile vstoupí, hned ví, co má dělat. Dovést žáka online až k hlubšímu chápání problémů je samo o sobě hodně náročné. Dobrá snaha však může být snadno znehodnocena nevhodným návrhem prostředí, které vyvolává ztrátu orientace a frustraci.

John má pro učitele v roli designérů vzdělávacího prostředí hned několik dobrých rad:

How to Leverage UX Design to Develop Better Courses

6. Metodika „ukaž a vyprávěj“

Jsme zvyklí zadávat úkoly, které nutí žáky přenášet školní činnosti domů. Pro ně bývá často dost nesnadné tyto úkoly s domácím prostředím propojit. Co to zkusit opačně? Žáci budou velmi rádi přenášet své domácí prostředí do školy a sdílet ho se svými spolužáky.

Metodika „ukaž a vyprávěj“ jde cestou, která je opakem tradičních domácích úkolů. Z žáka se stává aktivní agent, který se ve své domácí komunitě snaží najít zajímavé zdroje, které nějak rozšiřují obzory všech a vztahují se k probírané látce (není podmínkou). Může to být zajímavá osobnost, aktivista, organizace, domácí mazlíček apod. Nápadům se meze nekladou. Výstupem může být rozhovor ve formě podcastu, video nebo „jen“ reportáž ve formě článku s fotkami. Vlastně se jedná o regulérní projekt.

Jako učitelé bychom měli podporovat partnerství mezi školou a domovem. Je správné hledat způsoby, jak by se žáci mohli učit ve svém vlastním prostředí. Ve skutečnosti se vlastně jedná o návod, jak alespoň částečně zavést výukové aktivity do informálního vzdělávacího prostředí žáků. To je hodně těžké a důležité.

Je zřejmé, že aplikovat tento přístup je vhodné i v rámci vzdělávání online.

7. Učitel musí být dostupný

Převést prezenční výuku na distanční neznamená, že učitel musí být vzdálen i virtuálně. Měl by se snažit o opak. Ne každý je ochoten dát žákům svůj soukromý mobil (variantou je služební), rozhodně ale musejí mít pocit, že ho mohou snadno kontaktovat. Možností je mnoho. Typicky se používají tyto postupy:

• Oznámení ve formě videa
  Týdenní či denní přehled důležitých zpráv pro všechny s přehledem plánovaných činností a termínů.
• Skupinové setkání
  Naplánovaná videokonferenční setkání menších skupin řešících společné úkoly.
• Kontrolní e-maily
  Zde je mnoho možností využití – od pravidelných zpráv shrnujících úkoly a termíny až po osobní sdělení, která ale musejí mít nějaký řád, např. pravidelně každý týden apod.
• Diskuze prostřednictvím chatu (či fóra LMS)
  Průběžná krátká sdělení, otázky či komentáře, vždy v okamžiku, kdy jsou aktuální.
• Dotazníky
  Důležitá zpětná vazba od žáků sdělující jejich dojmy a problémy.
• Naplánované konference
  Celotřídní plánované pravidelné krátké online setkání koordinující činnost všech.

Je nepřeberné množství dalších možností. Vždy je vhodné využít to, co vám již funguje. Zvláště v okamžiku zásadních změn podmínek pro výuku a v situaci, kdy máte kontakt s žáky ztížený, není dobré příliš experimentovat.

Zcela jistě se dopustíte mnoha omylů. Na tom není nic špatného. Jinak to ani nejde. Je však nutné se umět z chyb poučit a snažit se se stále zlepšovat. Hledejte pomoc u zkušených kolegů a do řešení problému se snažte zapojovat též žáky samotné. Tak se postupným zlepšováním nakonec vypracujete až ke schopnosti úspěšně učit online.

Literatura a použité zdroje

SPENCER, John. 7 Big Ideas as You Shift Toward Online Teaching [online]. 2020. [cit. 2020-03-22]. Dostupné z: http://www.spencerauthor.com/online-teaching/.