Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Náš domov je spojen s celým světem
5,0 (1 hodnocení)
Na základě několika námětů se žáci učí uvědomovat si globální vztahy. Česká republika netvoří izolovaný celek, je součástí mnoha mezinárodních a celosvětových organizací, podílí se na mnoha mezinárodních projektech (např. humanitární pomoc zemím postiženým přírodní katastrofou). I Česká republika se musí zamýšlet nad takovými problémy, jako je např. skleníkový efekt, kácení deštných pralesů, hubení rostlinných a živočišných druhů apod.
Cíl výuky
Žák si uvědomuje propojenost svého domova s okolním světem.
Dílčí výstup, který plníme
Žák si uvědomuje propojenost svého domova s okolním světem.
Klíčové kompetence, ke kterým směřujeme
Kompetence k učení a k řešení problémů - získávání a zpracování informací, řešení daného problému, snaha o uvážlivost tvrzení.
Kompetence komunikativní - formulace myšlenek a názorů, věcná diskuse, argumentace, respektování, věcné odmítání nebo případné přijímání názorů druhých, cílené využití různých informačních zdrojů;
Kompetence sociální a personální - spolupráce v týmu, zodpovědnost za výsledek týmové práce.
Kompetence občanské - respekt k postojům druhých lidí, uznávání ekologických problémů a nutnosti prosazování trvale udržitelného rozvoje nad osobními nebo skupinovými zájmy.
Námět č. 1
Zprávy a jejich význam.
Frontální diskuse nad problematikou.
Představte si, jak se asi před sto lety vaši praprarodiče dozvídali některé zprávy ze světa. Jakým způsobem se dostávaly zprávy ze vzdálenějších oblastí? Porovnejte s dnešní situací.
Samostatný úkol
Napište několik způsobů, jak se nejčastěji dozvídáme informace dnes. Jak dlouho přibližně trvá, než můžeme v dnešní době informaci získat?
Internet, noviny a časopisy, přístup ke sdělovacím prostředkům, mapy, papír a nůžky na výrobu lístečků s názvy
Společná kontrola.
Vyvození závěru, že svět je informačně propojen.
Dobrovolný domácí úkol
Sledujte několik dní zpravodajství ve sdělovacích prostředcích, na Internetu nebo v denním tisku.
Využití - frontálně
Jakých tematických okruhů (čeho) se toto zpravodajství týká?
Jaké jsou v posledním týdnu aktuální informace z naší republiky, z Evropy, ze světa?
Ukažte jmenovaná místa či oblasti na mapě.
Proč potřebujeme vědět, co se děje i ve velmi vzdálených místech světa?
Mohou mít některé takové události vliv na situaci u nás?
Můžeme nějakým způsobem přispět k řešení některých jmenovaných problémů my?
Mohou se zprávy z některých oblastí získané z různých zdrojů také lišit? Jak je to možné? Jak budeme k takovým zprávám přistupovat?
Námět č. 2
Odkud máme potraviny.
Zamyslete se nad tím, co tvořilo váš jídelníček v několika posledních dnech (třeba o Vánocích). Odkud pocházejí potraviny, které jste měli na stole?
Práce skupin
Napište co nejvíce příkladů potravin, které se vyrábějí ze surovin pěstovaných v ČR (příklad: rohlík - pšenice, chléb - žito, cukr - cukrová řepa atd.).
Obdobně napište názvy potravin, které jsou dovezené z ciziny.
Společná kontrola a diskuse nad otázkami
Jsme soběstační v produkci potravin?
Které potraviny dovážíme, proč je dovážíme, je to správné?
Z jakých oblastí potraviny dovážíme?
Samostatná práce žáků
Napište názvy potravin, které jste včera konzumovali, z čeho se vyrábí a pokud víte, zemi nebo oblast původu.
Při kontrole diskuse nad tím, že aniž si to uvědomujeme, takřka denně konzumujeme i potraviny z ciziny. Je to jeden způsob ukazující na propojenost světa.
Námět č. 3
Jídla z ciziny.
Zamyslete se nad tím, jaká cizí jídla jste již někdy jedli nebo o nich alespoň slyšeli. Pokuste se doma zjistit recept na jejich přípravu.
Diskutujte nejprve ve dvojicích či větších skupinkách o těchto jídlech v souvislosti se zdravou výživou. Své závěry sdělte celé třídě. Ukažte si země původu na mapě. Porovnejte tato jídla s tradičními českými pokrmy. Diskutujte i o exotických jídlech, která znáte nebo jste o nich slyšeli.
Příklady jídel: vídeňský řízek, bavorské vdolečky, pařížský dort, maďarský guláš, italské těstoviny atd.
Námět č. 4
I v denním životě používáme věci z celého světa.
Zjistěte doma, odkud pochází některé průmyslové spotřební výrobky, které běžně používáte (televizor, rádio, lednice, oděvy, kosmetika apod.). Rozdělte je podle zemí původu na domácí a zahraniční. Každý žák zhotoví pět lístečků s těmito údaji (např. sportovní obuv - Čína, automobil Fiat - Itálie). Ve třídě máme umístěny 3 mapy - ČR, Evropa, svět. Na ně připevňujeme lístečky a opět vedeme žáky k uvědomění si spojení se světem i v nejběžnějším životě.
Námět č. 5
Životní prostředí nezná hranic.
Řízený rozhovor
Rozhovor o krajině, životním prostředí, jejich celistvosti a člověkem uměle vytvořených hranicích mezi státy.
Rozhovor o tom, že zásahy člověka do přírody na určitém místě mohou často ovlivnit život lidí i ve vzdálených zemích.
Zodpovědnost lidí za život na Zemi.
Úkol pro žáky - doplňte následující texty
Lidé vypouštějí do ovzduší stále více škodlivých plynů. Ty zapříčiňují tzv. skleníkový efekt a oteplování podnebí planety. Mohlo by to způsobit ......... Je potřeba ...........
V rovníkových oblastech je káceno stále více pralesů. Snižuje se tak produkce kyslíku. Pro organismy na Zemi by to mohlo znamenat .....
V jedné zemi vypouštějí v průmyslové oblasti do ovzduší hodně škodlivých látek. Převládající směr větrů způsobuje, že tyto látky jsou ve velkém množství přenášeny nad území druhého státu. Tam způsobují velké škody na ....... Problém je třeba řešit .......
Některé rostliny a živočichové žijí jen v některých místech a v tak malém množství, že je ohrožena jejich existence. Lidé se snaží zabránit jejich vyhynutí a ....................
Námět č. 6
Mezinárodní organizace.
Žáky rozdělíme do skupin a necháme je zjistit na Internetu, co znamenají OSN, UNICEF, UNESCO, WHO, EU. Každá skupina si poznamená název organizace, oblast jejího působení (obsahově i geograficky), příklady jejího působení.
Při kontrole této skupinové práce, která spočívá v přednesení informací získaných v jednotlivých skupinách celé třídě, vedeme žáky k úvahám a odpovědím na následující témata:
Jak jsou mezinárodní a celosvětové organizace prospěšné lidem?
Proč se v nich lidé z celého světa nebo jeho částí spojují?
Které organizace by například mohly pomoci dětem v případě potřeby?
Zapojuje se do činnosti mezinárodních organizací také naše země?
Setkali jste se již někdy s činností mezinárodní organizace u nás (vyhledat příklady projektů v blízkém okolí realizovaných s podporou EU, nejbližší památku zapsanou v seznamech UNESCO, příklad sbírky pro postižené oblasti organizovanou nějakou mezinárodní organizací)?
