Soud, paměť, historický odkaz – První norimberský proces

Průběh hodiny

1. Živé obrazy: Celou aktivitu začněte krátkým dramatickým cvičením, které žáky jednak osvěží a jednak poslouží jako nenásilný úvod do tématu. Vyzvěte žáky, aby si každý našel v místnosti kousek volného prostoru. Vysvětlete techniku živých obrazů (podobně jako sochy a sousoší nebo pantomima, ale bez pohybu) a vyzvěte je, aby se pokusili, podle vašich pokynů, technikou živého obrazu znázornit různé věci (strom, pohodu, okno, únavu, hrozbu atd.). Dále vyzvěte žáky, aby vytvořili 4-5členné skupiny a v těchto skupinách se stejnou metodou pokusili znázornit složitější obrazy (les, řeku, moře, východ slunce). Poslední úkol je nejsložitější a každá skupina dostane na jeho přípravu určitý čas (5 minut). Zadání zní: Znázorněte SOUD. Po uplynutí času na přípravu každá skupina předvede všem svoje ztvárnění soudu. Může následovat krátké review, slovní doplnění (na co se která skupina zaměřila apod.) nebo otázky publika.

2. Diskuse o smyslu a významu soudů: Řiďte společnou diskusi. Je-li třeba, stimulujte žáky následujícími nebo podobnými otázkami (Jaký smysl má soud? Pro koho má největší význam? Pro pachatele, oběť...? Jaký? Jaký je vztah mezi soudem a trestem? Je trest nutnou složkou soudu? Proč ano/ne?). Otázky mohou být posléze konkrétnější, uznáte-li to za vhodné (podle vyspělosti a informovanosti skupiny). Považujete-li to za přínosné, nechte žáky či skupiny žáků vytvořit pracovní definice některých pojmů (soud, trest). Na závěr diskuse je možné použít úvodní řeč vrchního soudce prvního norimberského procesu Roberta H. Jacksona, kterou 20. listopadu 1945 v Norimberku zahájil proces s hlavními nacistickými vůdci a organizacemi. 

„Privilegium zahájit první proces v historii, ve kterém budou souzeny zločiny proti světovému míru, s sebou přináší obrovskou zodpovědnost. Zločiny, které chceme odsoudit a potrestat, byly tak promyšlené, tak děsivé a zničující, že civilizace si nemůže dovolit je ignorovat, protože kdyby se měly opakovat, znamenalo by to její zánik. To, že tyto čtyři velké národy, ověnčené vítězstvím a oplakávající své padlé, dokázaly potlačit svoji touhu po pomstě a dobrovolně předaly své zajaté nepřátele do rukou spravedlnosti, je jedním z největších holdů, které kdy moc vzdala rozumu.

Trpělivě a rozvážně zde odhalíme, co jsou tito lidé zač. Předložíme vám nezpochybnitelné důkazy o neuvěřitelných činech... Oni zbavili německý národ veškeré jeho důstojnosti a svobody, kteréžto atributy považujeme za přirozenou a nezpochybnitelnou součást práv každého lidského jedince. Náhradou za ně dali svému národu vášnivou nenávist vůči těm, kteří byli označeni jako „obětní beránci". Proti svým oponentům, včetně Židů, katolíků a nezávislých odborů, namířili nacisté takovou kampaň plnou nenávisti, brutality a zkázy, jakou svět nezažil od počátku křesťanské éry. Vzbudili v Němcích ctižádost být „vládnoucí rasou", což pochopitelně předpokládá podřízenost ostatních. Vedli svůj národ do bláznivé hazardní hry o nadvládu. Lidské zdroje a energii národa nasměrovali k vytvoření něčeho, co považovali za neporazitelnou válečnou mašinérii. Okupovali své sousedy. Aby válečná tažení „vládnoucí rasy" mohla pokračovat, zotročili miliony lidských bytostí a přivlekli je do Německa, kde tito lidé teď zoufale bloudí jako vykořeněné osoby.

Nesmíme nikdy zapomenout na to, že protokoly, podle kterých dnes soudíme tyto obžalované, jsou ty samé protokoly, podle kterých bude zítra historie soudit nás. Podat těmto obžalovaným číši s jedem znamená přiložit ji také ke svým vlastním rtům. Musíme dodržovat takový odstup a ukázat takové intelektuální schopnosti, aby naši potomci považovali tento proces za naplnění lidských ambicí konat spravedlnost."

Text citujeme z českého překladu Čítanky textů - Holocaust a lidské chování (AISIS, 2003).

3. Reflexe do deníků: Žáci by měli dostat možnost si zajímavé myšlenky, silné pasáže z textu nebo z diskuse, zkrátka to, co je zaujalo, poznamenat do svých deníků.

4. Poskytněte žákům základní informace o prvním norimberském procesu s nacisty: Jde o to, aby si udělali celkovou představu o obviněních a obviněných, o průběhu procesu, rozsudcích, rozsahu vyšetřování apod. Můžete použít učebnici, encyklopedii, prezentaci

5. „BIG PAPER" - Výroky obžalovaných: Následuje hlavní - klíčová aktivita. Do prostoru třídy rozmístěte flipové papíry s autentickými výroky z obhajob při prvním norimberském procesu nalepenými nebo napsanými uprostřed:

„... od nás, členů SS, se nepředpokládalo, že budeme o takových věcech přemýšlet, to nás nikdy nenapadlo. Byli jsme vycvičeni k bezmyšlenkovitému plnění rozkazů. Myšlenka, že bychom nějaký z nich odmítli vykonat, prostě nikdy nikoho nenapadla..." (z výpovědi Rudolfa Hösse, velitele Osvětimi)

„... kdybych rozkaz nesplnil já, někdo jiný by to provedl stejně dobře." (z výpovědi Rudolfa Hösse, velitele Osvětimi)

„Byl jsem pouze člen policejního kordonu". (z výpovědi polského dobrovolníka - „čističe ghetta")

„Je pravda, že bez svých generálů by Hitler válku rozpoutat nemohl. Kdyby generálové nedělali svou práci, války by nebyly. Ale musíme dodat: kdyby svou práci nekonal pěšák, kdyby jeho puška nestřílela ... žádná válka by nebyla. Nese tedy voják nebo výrobce pušky ... spoluvinu na válce? Je Henry Ford spoluodpovědný za tisíce dopravních nehod, které jeho auta každoročně způsobí?" (z řeči obhájce generála Alfreda Jodla)

„Válka je vždy brutální a tato válka (druhá světová) byla v podstatě jako jakákoli jiná. Během války se obě strany dopouštějí excesů ... každý voják plní prostě svoje rozkazy. Nakonec vítězové budou vždy soudci a poražení vždy souzenými..." (volně z výpovědí obžalovaných v prvním norimberském procesu)

Upozorněte žáky, že jakmile vysvětlíte aktivitu, nikdo nesmí až do jejího konce promluvit. Úkolem každého je přečíst výroky na flipech a mlčky napsat svoji reakci (odůvodněný souhlas/nesouhlas, přirovnání, postřeh, zkrátka jakýkoli komentář k věci). Žáci mohou výrok komentovat z pozice třetí osoby nebo se přímo pustit do dialogu („vy si tedy myslíte, že..."). Jakmile se flipové papíry začnou plnit prvními komentáři, mohou žáci reagovat i na ně (tedy komentovat komentáře). Stále platí zásada, že nikdo nemluví. Pokud má učitel obavy z nízké aktivity žáků, může např. uložit každému povinnost napsat minimálně tři komentáře minimálně ke třem výrokům. Pokud učitel chce mít celou aktivitu „více pod kontrolou" (především časově), lze vše zrealizovat skupinovou prací s následujícími kroky:

• rozdělení do skupin;
• každá skupina u jednoho výroku, každý si přečte výrok a napíše svou reakci na flipový papír;
• po určeném čase vyzvěte žáky, aby dopsali a přemístili se k dalšímu výroku (každý k jinému, či celá skupina dohromady); důležité je, aby nikdo nezůstal u papíru, na který již psal;
• výměnu zopakujte podle podmínek - ideální je, když se všichni vystřídají u všech výroků;
• v posledním kroku se žáci opět vrátí k prvnímu výroku a přečtou si všechny komentáře; v této fázi už mohou opět mluvit a vzájemně si popovídat o výroku a reakcích.

Aktivita končí společnou reflexí, diskuzí nad zajímavými, překvapivými situacemi, které vznikly během práce atd.

Důležité! Pro tuto aktivitu je nutné dodržet mlčenlivost. Všechny názory a diskuse nechť jsou na papíře, ale nesmějí zaznít nahlas - tak získají i ti žáci, kteří se neradi pouští do hlasitých diskusí možnost vyslovit (resp. napsat) svůj názor.

6. Reflexe do deníku: Nakonec znovu žáky vyzvěte, aby si poznamenali své postřehy, myšlenky, pocity, zajímavé myšlenky a momenty z diskuse (např. „ nemohl jsem se shodnout s Maruškou na ..." apod.).

roman.anyz.googlepages.com

Literatura a použité zdroje

REŽIE YVES SIMONEAU. Film Norimberk. Kanada/USA, 2000.

Holocaust a lidské chování - čítanka textů. AISIS, 2003.