Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Určování rostlin s využitím chytrých aplikací
4,8 (6 hodnocení)
Článek seznamuje čtenáře s možnostmi využití digitálních technologií v přírodovědné výuce. Konkrétně se jedná o volně dostupné aplikace umožňující snadno a rychle určovat rostliny. Jako příklad slouží aplikace PictureThis. Důraz je kladen na využívání těchto aplikací jako prostředku k učení, které je postaveno na aktivních činnostech založených na vlastní badatelské činnosti.
Digitální technologie jsou nedílnou součástí dnešního života. Jejich rychlý rozvoj a rozšíření vede k tomu, že nás digitální technologie provází takřka na každém našem kroku. Na tuto skutečnost musí reagovat zároveň školství podporou smysluplného využívání digitálních technologií k učení a vzdělávání (Brdička, 2013). V oblasti přírodních věd digitální technologie usnadňují přístup k informacím, sběr a analýzu dat, modelování a objasňování přírodních faktů, jevů a procesů, hledání vzájemných vztahů a souvislostí a komunikování vlastních přírodovědných myšlenek a informací (Dani & Koenig, 2008; Holec, 2015). Digitální technologie přitom využívají především za účelem snadnějšího a názornějšího porozumění přírodovědným problémům (Schwartzbeck & Wolf, 2012).
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Janek Wagner31. 3. 2018
Proč není v článku jediný odkaz?
Jakub Holec1. 4. 2018
Je pravda, že především první odstavec by zasloužil nějaké citace. Ostatní text jsem psal jako vlastní zkušenost, přičemž jsem pracoval pouze s danou aplikací a tím, jak osobně vnímám její možné využití ve výuce. Děkuji za otázku, v úvodním odstavci doplním citace zdrojů.
Milan Taláček3. 4. 2018
Zmiňovaná aplikace pochází od čínských autorů z Dana Tech, Inc. http://www.xingseapp.com/
Při instalaci aplikace vyžaduje mj. přístup k Device & app history, Identity, Location, Wi-Fi connection information, Device ID & call information, Other (download files without notification, read Home settings and shortcuts).
V podmínkách užívání aplikace, které se mi podařilo najít pouze v originále (http://api2.xingseapp.com/h5_template/UserLicenseAgreement), mj. stojí (dá-li se věřit Google Translatoru), že předat třetí straně data, která firmě uživatel svěřil, není až takový problém.
Jakub Holec15. 4. 2020
Děkuji za upozornění. U těchto apliakcí jsem prošel vývojem, aktuálně používám jiné aplikace, ke kterým mám větší důvěru (iNaturalist, PlantNet). Určování organismů je přitom jen vedlejší věc, za hlavní přínos považuju pozorování přírody a sdílení svých pozorování s lidmi, kteří dělají to samé úplně jinde. Ideální mapování přírody se zapojením společnosti.
Už delší dobu jsem přemýšlel, jak využít digitální technologie v oblasti výuky pro žáky většinově nepříliš záživné botaniky, kdy se žáci, často pouze z obrázků, učí poznávat naše významné zástupce rostlinné říše. Naštěstí existuje záživnější varianta, která v dětech nemusí nutně navodit dojem, že rostliny jsou prostě nuda… Stačí si vyrazit doslova pár metrů od školy na nějaké bezpečné a alespoň částečně zelené místo a rostliny zkoumat. Zkoumání rostlin však není o jejich určování a memorování rodových a druhových názvů nejčastějších zástupců české květeny. A už vůbec ne té, kterou tak nějak běžně na louce či na zelených plochách v rámci sídliště nepotkáme. Zkoumání rostlin je dle mého názoru především o pozorování typických znaků rostlin, na základě kterých rostliny porovnáváme a třídíme do skupin. Pak samozřejmě o pozorování jejich obvyklého výskytu, četnosti v dané lokalitě a porovnávání s podmínkami v dané lokalitě.
Tak a teď k věci. Výše jsem uváděl, že digitální technologie mohou mimo jiné usnadnit přístup k informacím a podpořit sběr dat. V této oblasti je zajímavou možností využití chytrých aplikací, které umožní rostliny identifikovat. Tím ale nechci tvrdit, že se děti už nemusí nic učit nazpaměť, ale spíše doporučuji využít těchto aplikací k podpoře vlastního učení žáků. Ta může spočívat třeba v tom, že jako žák mám během terénní vycházky do okolí školy zkoumat rostliny, které se zde vyskytují ve velké četnosti. Důležitým předpokladem pro mé další badatelské snažení je, že dokáži rostliny pojmenovat. Hned poté se mohu vrhnout na zkoumání třeba četnosti populace dané rostliny v místě, zkoumání stanovištních podmínek, záznam dat a jejich následnou prezentaci. Tím ovšem nemyslím prezentaci pomocí PowerPointu.
No a jsme u jádra věci. Nedávno jsem narazil na aplikaci, která dokáže poměrně přesně určit vyfocenou rostlinu. Název aplikace je PictureThis – Plant Idetification. Moje osobní zkušenost je taková, že funguje poměrně spolehlivě, tedy alespoň na úrovni určování rodového názvu rostliny, často se ale zadaří i s druhovými názvy. Samotná aplikace umožňuje uživateli jednoduše vyfotit kteroukoliv rostlinu (třeba takzvanou „pokojovku“ či umělou rostlinu) a po krátkém prohledávání databází navrhne název vyfocené rostliny. Danou fotografii je následně možné porovnat s dalšími fotografiemi nabízených druhů rostlin v databázi, kterou utváří uživatelská komunita kolem vlastní aplikace. Názvy rostlin jsou uvedeny v angličtině a latině, následuje jejich popis v angličtině. Je tedy jasné, že samotná aplikace pro „běžného“ žáka naší základní školy tolik neřeší… Na druhou stranu dnes máme snadné možnosti si rychle dohledávat české názvy.
Přínos aplikace vidím především v tom, že nemusíme žáky nutit učit zpaměti poznávat rostliny (často jen z kreseb dostupných ve skoro každém kabinetu biologie), ale můžeme je nechávat rostliny skutečně zkoumat, přičemž identifikace určitého počtu rostlin je prostředkem v samotné podstatě zkoumání. V tomto ohledu může aplikace PictureThis či další obdobné aplikace (PlantSnapp, FlowerChecker, Plantifier, Leafsnap, NatureGate apod.) usnadnit práci, která vede ke komplexnějším badatelským cílům. Pak nezbývá než věřit, že si žáci z části zapamatují to, nad čím aktivně bádali, a některé rostliny naší květeny dokáží poznat i bez využití digitálních technologií.
Autor díla: Jakub Holec
Zdroje:
Brdička, B. (2013). Budoucnost vzdělávání v 21. století. Prezentace pro přednášku v Bloku expertů, 26, 2013.
Dani, D. E., & Koenig, K. M. (2008). Technology and reform-based science education. Theory into Practice, 47(3), 204-211.
Schwartzbeck, T. D., & Wolf, M. A. (2012). The Digital Learning Imperative: How Technology and Teaching Meet Today's Education Challenges. Digital Learning Series. Alliance for Excellent Education.
