Zpráva o kulatém výročí zavedení moderní metody implementace vzdělávacích technologií, rozšířená o malý průzkum toho, jak si stojí u nás doma.
Je to již deset let, co dva středoškolští učitelé chemie z Colorada začali realizovat a propagovat zajímavý výukový koncept, který se s nasazením technologií postavili proti tradičnímu modelu – výklad, domácí úkol, kontrola, opakování. Základem pojetí výuky Jona Bergmanna a Aarona Samse byla myšlenka přesunout výklad do videí, která by se studentům poskytovala např. prostřednictvím YouTube (v té době byl zrovna v plenkách) k domácímu samostudiu, a požádat je, aby přišli do hodiny již připraveni řešit konkrétní úlohy a problémy se svými spolužáky. A tak vznikla převrácená třída (v originále flipped classroom), na jejíž „výročí“ upozornil Stephen Noonoo, redaktor portálu EdSurge, ve svém článku „Why Flipped Learning Is Still Going Strong 1O Years Later“ [1], a o které bylo zde již několikrát psáno – například v článcích Bořivoje Brdičky „Převrácená třída podle Dr. Lodge“ a „Má převrácená třída smysl?“.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jaroslav Mašek29. 1. 2018
Výborný článek! Díky za něj.
Co vytvořit společné portfolio/nástěnku (Padlet apod.) s učiteli PT? Nebo ještě lépe FB skupiny či komunitu na G+ pro stávající a budoucí učitele realizující PT?
Bořivoj Brdička29. 1. 2018
To je jistě dobrý nápad. V tomto okamžiku ho chápu jako iniciativní tip pro reformátory portálu RVP. Čekám, s jakými návrhy přijdou. Přece jen mám pocit, že si podpora budování digitálních kompetencí učitelů zaslouží určitou koordinaci a neměla by to být záležitost pouze živelná, i když by v této formě byla jistě nejživější.
Jiří Hampeis29. 1. 2018
Super nápad. Komunitu na G+ bych uvítal. Já používám ve výuce svá videa, ale pro lepší individualizaci výuky je mám zakomponované v kurzech v moodlu. Moodle mi dále pomáhá s hlídáním plnění úkolů, procvičováním,... .
Martin Slavík29. 1. 2018
Nemá cenu čekat na nějakou oficiální koordinaci, do komunity nebo skupiny se rád připojím.
Bořivoj Brdička29. 1. 2018
Drazí přátelé, existujících forem online spolupráce mezi učiteli je opravdu hodně. Na G+ velmi pěkně funguje GEG (http://www.gug.cz/cs/geg), na FB doporučuji skupinu Ta učí tak a ten zas takhle... (https://www.facebook.com/groups/1906126612953844/)
Omlouvám se, že se touto cestou pokouším prosazovat inovaci portálu RVP, která vás pochopitelně tak moc nezajímá.
Ondřej Neumajer29. 1. 2018
Velmi zajímavé, ale nevím, jestli vlastně povzbuzující. V letech 2012-15 jsem dvakrát projel většinu krajských měst s prezenčním seminářem pro vedení škol o inovativních výukových aktivitách s využitím ICT. Využívání online videí učitelů byla jedna z aktivit, kterou jsem účastníkům na konkrétních příkladech digitální stopy ukazoval. Co mne dnes při čtení článku překvapilo je, že v mé původní prezentaci jsou všichni v článku zmínění učitelé (viz opora semináře: https://sites.google.com/site/ictprovedeniskoly/, konkrétně prezentace od snímku č. 18 - https://drive.google.com/file/d/0B7YGKAa9hQJkald1VlZ1NUVISlk/view). Je to tedy tak, že zůstalo pouze u pionýrů a od té doby se strhnout další následovníky nepodařilo?
Nicméně bych měl jiný dotaz. Uvedení učitelé natáčejí vlastní výuková videa, ale převrácená třída nemusí být vždy založena na vlastním videu. Učite může využít i jiná online dostupná videa, která žákům doporučí/zprostředkuje. Kromě uvedených "online známých tváří" jsem v pedagogické praxi narazil jen na jednoho učitele, který převrácenou třídu skutečně aplikoval.
A ten dotaz: najde se meze čtenáři Spomocníka někdo, kdo převrácenou třídu využívá nebo alespoň někdy zkusil? Nebo alespoň zná někoho, kdo to zkusil?
Děkuji
ON
Jaroslav Mašek29. 1. 2018
@Ondřej Neumajer (https://profil.rvp.cz/profil/71): A v případě, že jim učitel poskytne videa zahraniční (ideálně ve spolupráci s jazykáři - párová/týmová výuka) se už dostává na půl cesty tam, kde by nakonec žáky měl ideálně mít, tj. že tato videa budou žáci schopni vytvářet pro druhé žáky sami, např. vyšší ročníky pro nižší, žáci SŠ pro žáky ZŠ apod. = další propojení s ICT (viz koncepce digitální gramotnosti).
Zrovna nyní o něčem takovém (tvorbě výukových videí samotnými žáky) sám uvažuji v rámci výuky technické angličtiny na střední škole, aniž bych PT ve svých předmětech integroval.
Uvedená komunita (ať již vytvořená pod libovolnou platformou) by mohla propojit učitele, kteří tato videa (česká či v cizím jazyce) tvoří, s těmi, co PT realizují či chtějí realizovat. (Zájem o tyto učitele již projevila i česká Khanova škola - @KhanovaSkola v reakci na můj tweet.)
Ponechme nyní stranou, která videa jsou účinnější pro žáky, zda ta, na kterých jsou jejich učitelé, nebo ta, kde jsou cizí lidé. Možná, že nakonec nejúčinnější by mohla být kombinace známých žáků a učitelů, kteří by tato videa tvořili společně.
Bořivoj Brdička30. 1. 2018
Myslím, že je třeba se zeptat ještě jinak. Je u nás nějaká škola, která se rozhodla metodiku PT integrovat do výuky napříč předměty? Pokud se o něco takového pokouší učitel osamoceně, narazí hned první týden. Předpokladem je, že třídní aktivity mohou na mimotřídní (nutně to není třeba dělat doma) navázat. Je třeba, aby se zapojili všichni žáci. Je to tedy nutně věc celoškolní vize a konsenzu s rodiči.
Zatím jsme spíše svědky odmítání technologií jako celku, což má zjevný dopad na celkovou úroveň informační gramotnosti populace (viz volby) a na neschopnost dětí využívat je smysluplně.
Stephen ve svém článku poukazuje na to, že zájem o převrácenou třídu i po deseti letech existence tohoto konceptu stále roste a prostřednictvím názorů učitelů, kteří se v problematice
flipped learning
stali již osobnostmi, sám převrácenou třídu velmi úspěšně propaguje. A to i přesto, že mnohé výpovědi jasně říkají, že „převrátit třídu“ není hračka. Stephen referuje hned o několika příkladech odlišné implementace metody.
Ryan Hull, středoškolský učitel z Kansasu, je jedním z těch, kteří poukazují právě na velké nároky na přípravu učitele. Ryan si uvědomuje, že většina lidí má strach primárně z tvorby výukových videí. To však není ten zásadní žrout času. Dle Ryana je mnohem náročnější vymyslet, co bude učitel s žáky v hodině dělat, když byl zvyklý 35 minut výuky vyplnit pouze výkladem. Ryan tento problém vyřešil po svém a zvolil cestu, kterou nazval „in-flip“. Ta spočívá v tom, že nechá studenty sledovat videa během vyučovací hodiny, a pokud má někdo otázku, tak jí zodpoví. Všichni se ale asi shodneme, že tento Ryanův způsob využití nově vzniklého času ve výuce příliš metodice převrácené třídy neodpovídá. Vede k individualizaci výuky a vyvolává podezření, že si Ryan chce hlavně ušetřit práci.
Z jiného úhlu pohledu se na vztah videí a náplně vyučovací hodiny dívá jeden ze zakladatelů této metody Aaron Sams. Ten říká, že „převracení“ není o videích, ale o možnosti lépe využít čas vyučovací hodiny a přejít k aktivnějšímu procesu učení.
Další výhodu převrácenou třídou vyvolané existence videotutoriálů, která je velmi důležitá, zmiňuje učitel dánského jazyka z Islandu Sigrún Svafa Ólafsdóttir. Jedná se o skutečnost, že videa si mohou studenti pustit právě v tu chvíli, kdy jsou naladěni se učit a připravovat se na školní výuku. Sigrún dokonce říká, že může „blábolit“ o něčem a snažit se studenty přesvědčit, aby ho poslouchali, ale nechat je, ať si výklad poslechnou ve chvíli, kdy ho potřebují, je jednoduše efektivnější. S tímto souhlasí i Sal Khan, který svým videím přiznává funkci tzv. mikrovysvětlení. To spočívá ve studentově možnosti vrátit se k učitelově výkladu během vlastního aktivního procesu učení.
Stephen mě přesvědčil, že ve Spojených státech se koncept flipped classroom skutečně i nadále intenzivně rozšiřuje. Svědčí o tom jednak čísla, která říkají, že v současnosti 16 % amerických učitelů převrací svou výuku, dalších 35 % by chtělo absolvovat tematické školení a 46 % ředitelů škol by si přálo nové učitele, kteří umí převrácenou třídu realizovat [2]. Potvrzuje to ale i skutečnost, že v roce 2017 byl pod záštitou Flipped Learning Global Initiative spuštěn mezinárodní certifikovaný vzdělávací program zaměřený na tuto metodiku, do něhož se zapsalo již 2 500 pedagogů [3].
Převrácená třída v Česku
Stephenova zpráva ve mně vzbudila zájem zjistit, jak si toto „celosvětové“ hnutí po deseti letech své existence stojí u nás doma (pomineme-li Khanovu školu). Začala jsem tedy hledat učitele, kteří ve větší míře vytvářejí či vytvářeli videa pro své žáky. Své pátrání jsem zahájila, kde jinde než tam, kde to všechno začalo – tedy na YouTube.
Pravděpodobně prvním učitelem, který začal vytvářet výkladová videa pro své žáky, je Václav Nádvorník. První videotutoriál pro své žáky ZŠ Londýnská uveřejnil v roce 2009 a ve své činnosti vytrval až do roku 2015. Jeho hlavním cílem bylo, aby si žáci i rodiče mohli vzorové úlohy z matematiky znovu doma přehrát, zastavit a učit se z nich. V roce 2014 se zúčastnil soutěže „Umíš učit? Ukaž se“, kterou vyhlásilo sdružení Khanova škola a umístil se v první desítce [4].
Dva roky po Václavu Nádvorníkovi se do tvorby výukových videí pustil Tomáš Effenberger. Videa vytvářel pro své spolužáky během doby studia informatiky na Masarykově univerzitě. Jeho první videa byla zaměřena na matematiku a později svůj repertoár rozšířil o literaturu. Hodně videí věnoval také tématům z informatiky, čímž se Tomášova tvorba stala výjimečnou, protože na rozdíl od matematických videí se videa z informatiky u nás téměř nevyskytují. Tomáš se taktéž zúčastnil soutěže „Umíš učit? Ukaž se“ a jeho video si oblíbil sám organizátor soutěže Otakar Jícha [5]. V roce 2014 se však přes kladné ohlasy na svá videa rozhodl se svou činnosti skončit a jako důvod uvedl: „Vytváření videí pro mě bylo velmi časově, ale i psychicky náročné. Začal jsem s tím před lety, protože toho tehdy v češtině moc neexistovalo (aspoň pro oblasti, které jsem tehdy chtěl spolužákům pomoct pochopit). Teď je situace jiná, i v Česku vzniká spousta kvalitních výukových videí a vytvářejí je lidi, kterým to jde mnohem lépe než mně, takže už necítím potřebu v natáčení pokračovat.“ [6]
A skutečně – v roce 2013 nastal v Česku téměř „boom“ a videa začalo vytvářet hned několik učitelů – například Karel Vojkůvka, či Radim Špilka, který se asi jako jediný výslovně hlásí ke koncepci převrácené třídy a realizoval k této problematice i několik výzkumů. Pro potřeby výzkumu Learner-Content Interaction in Flipped Classroom Model dokonce vytvořil vlastní webové stránky, kde přiblížil flipped classroom české společnosti a kde publikoval některá svá výuková videa.
Dalším učitelem, který začal tvořit v roce 2013 a velmi intenzivně tvoří do teď (počet jeho videí zvaných Matýskova matematika se blíží k číslu 3 500), je Miloš Novotný. Jeho videa, která vytváří pro své žáky ZŠ Nemyčeves, jsou specifická v tom, že jsou vlastně videoprůvodcem k jednotlivým cvičením v učebnicích Matýskova matematika, jichž je Miloš Novotný spoluautorem. Nakladatelství Nová škola, které tyto učebnice nabízí, videa Miloše Novotného charakterizuje následovně: „Videa byla záměrně tvořena tak, jako by pan Novotný mluvil přímo ke svým žákům, a mohou mít různá využití – jako výklad pro žáky, kteří chyběli, jako pomoc pro slabší žáky, nebo naopak jako motivace pro žáky talentované. Využijete-li videa pro domácí přípravu žáků, nebo při vyučování, záleží jen na Vás.“ [7]
Specifická však nejsou jen samotná videa, ale i způsob, jak je Miloš Novotný zařazuje do své výuky. Základní škola Nemyčeves je totiž škola malotřídní, tedy v jedné třídě jsou žáci z více ročníků. Výuková videa jsou tedy prostředkem, jak diferencovat výuku. Ve chvíli, kdy se učitel aktivně věnuje žákům jednoho ročníku, žáci z jiného ročníku sledují na tabletech jim určená výuková videa s novou látkou. Následně se skupiny prohodí a učitel zkontroluje, zda žáci, kteří sledovali video, látku správně pochopili. Troufám si říct, že Miloš Novotný je onou osobností, která nám dokonale ukazuje, kudy vede cesta k nasazení videotutoriálů v našich podmínkách. Jelikož videa Miloše Novotného považuji za velmi zdařilá, dovolím si zařadit jednu ukázku.
Na úrovni středoškolské matematiky je dle mého názoru další zajímavou osobností Marek Valášek (taktéž započal v roce 2013) se svým projektem Mathematicor, prostřednictvím kterého se snaží pomoci všem v přípravě na maturitu z matematiky. Co mě na jeho videích zaujalo především, je jeho elán a nadšení, které z něj vyloženě čiší.
Je zřejmé, že i u nás jsou osobnosti vytvářející kvalitní videotutoriály, které by se mohly stát pevným základem pro realizaci převrácené třídy. Jejich tvůrci je ovšem primárně tvořili či tvoří jako podpůrný materiál pro žáky, čímž má jejich využití spíše charakter obecného blended learningu. I v této podobě jsou ale videotutoriály nesmírně přínosné. Jejich význam je zřejmý i v případě, kdy je učitel účelně a vhodně použije pro potřeby individualizace výuky. Mrzí mě však to, že mezi předměty, které jsou do videí zpracovávány, zatím jasně dominuje matematika. Snad se jednou dočkáme toho, že budou schopni tuto metodu ve větší míře aplikovat i učitelé jiných předmětů.
Literatura a použité zdroje
NOONOO, Stephen. Why Flipped Learning Is Still Going Strong 10 Years Later [online]. 2017. [cit. 2018-01-14]. Dostupné z: https://www.edsurge.com/news/2017-10-03-why-flipped-learning-is-still-going-strong-10-years-later.
Flipped Learning Highlights: Flipped Learning by the Numbers [online]. 2017. [cit. 2018-01-14]. Dostupné z: http://flglobal.org/flipped-learning-highlights/.
POHL, Olga. Česká výuková videa ze soutěže Khanovy školy představují slibný začátek [online]. 2014. [cit. 2018-01-14]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/clanky/ceska-vyukova-videa-ze-souteze-khanovy-skoly-predstavuji-slibny-zacatek/.
