Jak motivovat žáky v matematice k nejvyšším cílům Bloomovy taxonomie?
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak motivovat žáky v matematice k nejvyšším cílům Bloomovy taxonomie?
3,0 (1 hodnocení)
V článku je popsána výuková aktivita, která motivuje žáky k hlubšímu pochopení probrané látky formou kooperace a kolaborace za použití moderních ICT formou tvorby sady testových úloh z matematiky na téma „Graf kvadratické funkce“.
Cíl výuky
Cílem článku je ukázat možnou aktivitu, která motivuje žáky k dosažení nejvyšších cílů Bloomovy taxonomie při výuce. Dalším cílem je ověření a procvičení ICT dovednosti získaných v dosavadním studiu.
Úvod
Cílem současné moderní školy by mělo být naučit žáky nad probíraným obsahem přemýšlet, diskutovat o něm, spolupracovat při řešení problémů, využívat moderních ICT. Učitelé by neměli žákům veškerý studijní obsah připravovat, žáci by se na něm měli spolupodílet. Použijeme-li Bloomovu taxonomii výukových cílů, měl by se učitel snažit žáky během studia posunout až k tomu nejvyššímu stupni – hodnotit, posuzovat. Jedině tak si dané znalosti a dovednosti „prožijí“ a budou schopni je používat napříč všemi předměty.
Bloomova taxonomie výukových cílůAutor díla: Mgr. Petr Němec
Pokusím se vám ukázat výukovou aktivitu, kterou se mi povedlo tento cíl naplnit za pomoci dnešních nástrojů, které již dospěly do stavu, že jejich prostřednictvím lze potřebné kompetence žáků rozvíjet a naplňovat.
Aktivita
K samotné aktivitě mě přivedli žáci, kteří se po písemné práci z matematiky vyjadřovali, že otázky v ní byly příliš těžké, že zde byly dokonce příklady, které jsme nepočítali. Navrhl jsem jim, ať příští test připraví sami. Souhlasili a tak vznikla aktivita, kterou nyní popíši.
Žáci měli za úkol ve dvojicích vymyslet a připravit sadu testových úloh z matematiky na téma „Graf kvadratická funkce“. Úkolem nebylo jen vymyslet zadání se správným výsledkem, součástí řešení musela být i 3 nesprávná řešení lehce odlišná od toho správného, aby žáci prokázali, že naučenou látku pouze neinterpretují.
Žáci byli rozděleni do dvojic, každá takto vytvořená skupinka si zvolila ID (přirozené číslo), které bylo klíčem ke tvorbě testových úloh. V hodině informatiky byly připomenuty kapitoly práce s nástrojem Editor rovnic, možnosti tvorby grafů, skenování obrazovky a práce s grafikou, komprimace.
Aby mohli žáci na úkolu pracovat i doma, aby mohli spolupracovat, byl úkol vytvořen ve školním e-learningovém systému, který žáci běžně v hodinách matematiky a v přípravě na ni používají. Žáci zde nalezli podrobný popis zadání i místo pro odevzdání řešení.
Zadání úkolu v e-learningovém systémuAutor díla: Mgr. Petr Němec
Úkolem žáků bylo vymyslet 3 různé příklady na grafy kvadratické funkce (úplná kvadratická funkce, neúplná kvadratická funkce bez lineárního členu a neúplná kvadratická funkce bez absolutního členu). Každý příklad byl složen ze 4 částí – grafu, správného předpisu a tří nesprávných předpisů, které však musely být vymyšleny tak, aby již na první pohled nemohly být řešením úlohy. Toto řešení žáci měli připravit v elektronické podobě. V této fázi museli žáci prokázat dobré zvládnutí probrané látky, znalost souvislostí mezi grafem funkce a jejím předpisem, vliv jednotlivých koeficientů na graf funkce.
V této části žáci rozvíjeli dovednost porozumění, aplikace, analýzy a syntézy, matematickou a čtenářskou gramotnost.
Ukázka řešení jednoho příkladuAutor díla: Mgr. Petr Němec
Při tvorbě předpisů žáci použili vhodný editor rovnic, graf si žáci mohli nechat vytvořit pomocí vhodné online služby, vhodného offline programu, doplňku do MS Word atd. Tyto 4 objekty uložili ve formátu obrázku a společně s dalšími dvěma příklady zkomprimovali a odevzdali do e-learningového systému. Každá dvojice tedy připravila 15 objektů, ze kterých se následně vytvořily 3 testové úlohy.
Žáci v této části rozvíjeli schopnost syntézy a ICT gramotnost.
Ukázka celého řešení jedné dvojice žákůAutor díla: Mgr. Petr Němec
Každá dvojice tedy odevzdala sadu tří příkladů, kde každý příklad byl složen z grafu, správného předpisu a tří nesprávných předpisů. Nyní přišel můj podíl – sestavit z těchto podkladů testové úlohy. Využil jsem systém Moodle a jeho schopnost tvořit interaktivní otázky. Žákovské příklady jsem roztřídil do tří skupin dle zadání (z důvodu pozdější tvorby vlastního testu) a vytvořil testové úlohy. Celkem jsem získal 24 úloh.
Dalším krokem byla tvorba testu. Pro ten jsem stanovil celkem 6 úloh, z každé skupiny 2 náhodně vygenerované. Test jsem nechal žáky jednou absolvovat nanečisto (doma) a požádal je, aby se snažili najít v jednotlivých příkladech chybná či nejednoznačná řešení (žáci nalezli 2 nejednoznačná řešení a jedno chybné – do úlohy jsem při tvorbě úloh omylem vložil 2 stejná řešení). Tím, že žáci nalezli nedostatky, prokázali vysokou míru porozumění probrané látky a schopnost hodnotit předložené řešení. Pak jsem ještě sám připravil několik úloh, aby byla nabídka úloh pestřejší (snažil jsem se tyto úlohy zaměřit na případy, které žáci nezahrnuli do svých řešení).
Zde žáci prokázali dovednost hodnotit a posuzovat.
Ukázka jedné hotové úlohyAutor díla: Mgr. Petr Němec
Poslední fází bylo testování, které probíhalo na žákovských tabletech (každý žák naší školy dostal při nástupu do 1. ročníku tablet), neboť test byl od počátku koncipován tak, aby byl interaktivní a snadno použitelný na mobilních zařízeních. Žáci se přihlásili do e-learningového systému, spustili test a metodou „drag and drop“ odpověděli na zadané otázky.
Jak vypadá výsledný společně vytvořený test, můžete zhlédnout na následujícím videu:
Zvolená výuková aktivita – tvorba testu vedla žáky k vyšším stadiím výukových cílů. Podařilo se mi žáky během aktivity provést stupni porozumění (graf kvadratické funkce), analýzy (hledat vztahy mezi grafem a předpisem), aplikace (použití dovedností ICT při tvorbě příkladů z matematiky), syntézy (na základě znalosti grafu, předpisu, koeficientů vymyslet nesprávné řešení) až k hodnocení (hledání chyb a nejednoznačností v příkladech zbylých skupin)[1].
Dále si žáci vyzkoušeli a procvičili kolaboraci při řešení úkolů ve dvojici a kooperaci, jejímž výsledkem byla ucelená sada příkladů na téma graf kvadratické funkce. Na druhé straně vzájemně soupeřili (kdo vytvoří zajímavější příklad, kdo najde chybu jiné skupině), což se pozitivně projevilo na celkovém zvládnutí úkolu.
Tím, že jsem po žácích nepožadoval příklady typu zadání + řešení, ale součástí musela být i 3 nesprávná řešení, zvýšily se požadavky na jejich zvládnutí látky a následně na odevzdávané řešení, které nemohlo být vytvořeno stylem „CTRL+C, CTRL+P“.
Toto vše mělo vliv na motivaci žáků, která byla po celou dobu na vysoké úrovni, aktivita je zaujala, dle jejich slov ještě nikdy si sami „nevytvářeli“ otázky do testu, což bylo pro ně zajímavé a inovativní. Tato jejich „chuť zkusit něco nové“ se projevila na kvalitě jejich výstupů a následném zvládnutí testu, který skládali prostřednictvím tabletů, což byl pro ně jeden z dalších příkladů „rozumného“ výukového využití mobilních zařízení. Jedním z motivujících činitelů bylo i to, že nechtěli dostat špatné hodnocení za něco, co de facto připravili sami.
Pokud bych měl já osobně zhodnotit přínos aktivity, v první řadě bych zvolil srovnání s předchozími roky, kdy jsem u žáků ověřoval zvládnutí látky „graf kvadratické funkce“ klasicky (písemný test). Letošní přístup žáků i výsledky jednoznačně mluví ve prospěch této nově zvolené aktivity. Přihlédnu-li ještě k faktu, že žáci se setkají během studia ještě několikrát s pojmem funkce, řádné zafixování základních principů je velmi důležité a tato aktivita ho dle mého názoru pomáhá velmi dobře naplnit.
Autor článku předkládá svoji zkušenost, kdy reakcí na požadavek žáků zvolil ne zcela typickou formu výuky. Využil prostředky výpočetní techniky v matematice a dal žákům vlastní prostor ke spolupráci při tvorbě "jejich" didaltického testu. Popisem tohoto neplánovaného projektu ukazuje, že lze hledat a volit netradiční metody práce, jejímž necíleným efektem je splnění požadavků Bloomovy taxonomie.
Jistě velmi cenná zkušenost.
Bloomova taxonomie výukových cílůAutor díla: Mgr. Petr Němec
