Kentaro Toyama
Zpráva o činnosti a názorech profesora komunitní informatiky na University of Michigan Kentaro Toyamy, jež v plné nahotě odhalují rizika nasazování vzdělávacích technologií a ukazují potřebu se jejich vlivu na poznávací proces každého žáka věnovat v mnohem větší míře.
Profesora komunitní informatiky na University of Michigan Kentaro Toyamu sleduji od té doby, co mu vloni vyšla zajímavá kniha Geek Heresy: Rescuing Social Change from the Cult of Technology (Bludy mocných: Záchrana sociálního pokroku od uctívání technologií). Nejrychleji pochopíte, oč jde, uvedu-li pár citátů:
„Digitální technologie jsou novým opiem lidstva.“
„Je dobré starat se sám o sebe, lepší o rodinu a vlastní komunitu, ještě lepší o svou zemi a vůbec nejlepší je mít starost o celé lidstvo.“
„Naše společnost klame sama sebe, vede-li nás k přesvědčení, že světové problémy mohou být vyřešeny rozumnou spotřebou.“
Profesor Toyama dospěl ke svým současným názorům po mnohaleté praxi v roli učitele ICT a výzkumníka UC Berkeley a Microsoftu. V roce 2005 se stal spoluzakladatelem střediska Microsoft Research India, kde měl na starosti několik výzkumných projektů snažících se prostřednictvím technologií usnadnit život nejchudším vrstvám obyvatel. Většina z nich se minula účinkem. Ukázalo se například, že je zbytečné vyvíjet interface aplikace na hledání zaměstnání pro analfabety, protože ve většině případů je jejich hlavním problémem to, že nerozumějí významu slov. [1]
Ve svých přednáškách často cituje Hilary Clinton, která jako ministryně zahraničních věcí USA v době
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek26. 9. 2016
Technology is never the main driver of social progress. - Tato věta stojí ve webové upoutávce na Toyamovu knihu "Geek Heresy". Nemohu vyloučit, že ji tam umístil nějaký novinář bez Toyamova vědomí, ale mám silný dojem, že věta pochází od Toyamy osobně. Připomínám zde neolitickou zemědělskou revoluci, dále přechod z doby bronzové do doby železné, a ještě průmyslovou revoluci z druhé poloviny osmnáctého století. Všude v hlavní roli technologie. Pokud tedy onen evidentně nepravdivý, šíleně absurdní výrok pochází od Toyamy, tvrdím, že Toyama je v oblasti, do které se zde vydává - totiž vztahů mezi společenským pokrokem a technologiemi - zoufalým nedoukem a neználkem, který by měl nejdříve nahlédnout do učebnice dějepisu. BTW, Toyama není profesorem "komunitní informatiky" na U of Michigan, ale "Associate Professor of Community Information". Netuším, co má být "Community Information", ale komunitní informatika není nic. Pan Brdička mezi dalšími životopisnými údaji profesora Toyamy opomněl položku "fellow of the Dalai Lama Center for Ethics and Transformative Values at MIT." Možná tedy nebude zas až tak velký šaman přes vztahy mezi společenským pokrokem a technologiemi, ale třeba je přední mezinárodní odborník na reinkarnaci.
- Bořivoj Brdička26. 9. 2016
Děkuji panu Kocourkovi za neutuchající zájem o naši práci. S nadšením sleduji zrod nového odborníka na vliv technologií na společnost. Ta věta o sociálním pokroku se nepochybně vztahuje k v článku zmiňovanému Arabskému jaru. Řekl bych, že se do značné míry naopak dá Toyamova teze o zesilujícím vlivu technologií vztáhnout i na předchozí inovace včetně starověkých. Hlavním rozdílem je rychlost, s níž k technologické inovaci vyvolávající změny dochází. Toyama samozřejmě netvrdí, že změny nemají žádný sociální dopad. Na překladu "Community Information" netrvám. Souhlasím, že pro nás je ten obor poněkud těžko uchopitelný. Nezkoumal jsem ho. Pokud jde o libovolný ústav, který působí v rámci MIT, trvám na tom, že bude jistě zcela seriózní.