Typy komunikace podle LTCA
Základní popis teoretické koncepce „učení jako komunikace“ (Learning and Teaching as Communicative Actions) profesora vzdělávacích technologií Scotta J. Warrena z University of North Texas, založené na práci Jürgena Habermase.
Čím více studujeme formy, kterých může poznávání nabývat, tím více je nám jasné, že jediná správná teorie poznávání prostě neexistuje. To má nekonečně mnoho podob, v nichž se za určitých podmínek uplatní každá existující teorie. I když je možné zcela intuitivně učit skvělým způsobem, má smysl takovou schopnost podpořit též studiem. Připomeňme si 4 základní teoretické koncepce, o nichž se mluví nejčastěji – behaviorismus, kognitivismus, konstruktivismus, konektivismus (viz Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí). V tomto článku si naše povědomí o existujících didaktických konceptech rozšíříme o teorii LTCA (Learning and Teaching as Communicative Actions) profesora vzdělávacích technologií Scotta J. Warrena působícího na University of North Texas.
Warren vychází z německého filosofa a sociologa Jürgena Habermase, který patří k neomarxistům tzv. frankfurtské školy a je znám svou teorií komunikativního jednání. Ta se sice zabývá primárně vývojem společnosti, ale má mnohé přesahy do vzdělávání. Zjednodušeně řečeno je podle této teorie základním prvkem, bez něhož k žádnému poznávání nedochází, komunikace (interaktivita). Pro potřeby bližšího zkoumání zavádí 4 základní typy komunikace – normativní, strategickou, konstatující, dramaturgickou. Waren je pak modifikuje do podoby aplikovatelné v současných podmínkách vzdělávání využívajícího technologie a odehrávajícího se zčásti či úplně online (e-learning, m-learning). Výsledek přehledně znázorňuje následující tabulka.
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jan Maršák28. 10. 2016
U J. Habermase se setkáváme někdy se skutečně zvláštními, ba až podivnými tvrzeními. Habermas např. tvrdí, že "věda je ideologií pozdního kapitalismu"(?). Nebo, že racionalita je prostředek vrcholné mužské dominance. Habermas také např. zastává falešnou tezi (kterou přejal od Engelse), že "objekt poznáváme, jen pokud ho můžeme vytvářet". (Zřejmé protipříklady, které tuto tezi vyvracejí: nevytváříme např. buňky, mozky, planety či galaxie, přesto dnes o nich máme dosti hluboké poznatky.) Podle mne také učení není komunikací. Komunikace je jednou z (nepostradatelných) podmínek či prostředků učení, ale není učením.(Analogie: peníze jsou jistě nezbytné pro výrobu zboží či obchodování s ním, ale nejsou ani výrobou ani obchodem.)
