Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Podivné století: scénář 2. projektového setkání
5,0 (2 hodnocení)
Podivné dědictví – Exodus – odchod Čechů ze Sudet, holocaust, odsun Němců, emigrace. Chceme ukázat, jak tenká je hranice mezi spravedlností a odplatou, jak rozličné mohou být důvody pronásledování a odchodů a jak tato skutečnost lidi poznamenává. Toto období bylo krátké, ale nabité důležitými a neveselými událostmi. Nadlouho určilo směr pro další vývoj.
Cíl výuky
Žáci na konkrétních případech (prostřednictvím konkrétních historických kulis a života konkrétních lidí) objasní složitost rozhodování.
Žáci vysvětlí rozdíl mezi malými a velkými dějinami.
ve skupinách s přesně rozdělenými úkoly hrají v prostoru budovy pexeso, které přibližuje práci domácího a zahraničního odboje
rozhýbat, zmírnit únavu, uvést souvislosti, posílit skupinovou práci
hra společně v nových vylosovaných pětičlenných skupinách
Osvobozenírepubliky
10
sestavují společnou mapu osvobození ČSR; sami zvažují, co by na ní nemělo chybět
ujistit žáky o tom,co vlastně vědí,učit je určovat důležitost faktů a vyhledávat informace
skupinová práce
Závěr
20
shrnují stručnou větou dané období, přijímají skupinové úkoly pro další období
uzavřít téma,motivovat napříště
frontální práce, práce s otázkami
Jednotlivé aktivity
Úvod k druhému setkání
Cíl aktivity: Žáci objasní podobu finálního produktu – kroniky Čas na přípravu/program: 5 min./40 min. Počet pedagogů na přípravu/projekt: 1/1 Prostředí: místnost Materiál: listy kroniky
Úvodní čas věnujeme zejména podobě prvních stránek kroniky, kterou skupiny žáků začaly tvořit na základě otázek z minulého setkání. Tím zjistíme, kolik času věnovali této samostatné přípravě mezi našimi setkáními, a společně si zároveň ujasníme podobu finálního produktu každé skupiny – listu kroniky, věnovanému období let 1918–1938. Poslechneme si první žákovské příspěvky. Skupiny žáků představí svůj list do budoucí kroniky, konkrétní žáci také svůj rodinný rodokmen. Dále se žáků ptáme na to, jak se jim ve skupinách pracovalo, kdo pracoval nejvíc apod.
Mnichov a jeho následky
Cíl aktivity: Žáci prožijí, jaké to je, opustit něco, co člověk sám budoval, a svoje pocity z prožitého zveřejní. Čas na přípravu/program: 10 min./60 min. Počet pedagogů na přípravu/projekt: 1/1 Prostředí: místnost Materiál: fotografie starého muže, v našem příběhu nesl jméno František Novotný
Začneme imaginací, kterou vedeme otázkami, na něž žáci odpovídají. Žáci sedí společně čelem do prázdné místnosti. Nejprve vyvozujeme představu krajiny – Sudet, ptáme se: Jaká je krajina kolem vás? Jak vypadá její reliéf? Co tam roste za rostliny, stromy …? a žáci odpovídají. Poté přecházíme na představu vesnice (Jaká je? Jak je usazena v krajině?), pak se ptáme na statek (Jak vypadá váš statek? Jak vypadá průčelí domu, jeho štít a okna? Jak vypadají vrata statku, jeho dvůr? Jaké jsou tam zvuky, pachy, zvířata?) a konečně se dostáváme ke světnici (Jakou má výzdobu? Jaký je tam nábytek? Jak vypadají kamna?), kterou necháme žáky popsat. Čím přesnější a konkrétnější představa je, tím lépe. Poté se žáci dozvědí něco o rodině zde žijící (pár ve středním věku, dvě děti – 9 a 6 let) na základě toho se rozdělí se do skupin po čtyřech tak, aby vytvořili rodinu (tj. ideálně je v každé skupině alespoň jedna dívka) a píší deníkový záznam jednoho poklidného dne na statku. Mohou si vybrat, jaký den ze čtyř ročních období jednoho roku budou popisovat (např. 12. února, 6. června či 18. srpna). Poté společně přečteme vybrané záznamy, např. z každého ročního období jeden. Dále žákům vyprávíme o záboru pohraničí a oznámíme, že statek „naší“ rodiny je v zabraném pásmu a rodina se musí rozhodnout, co dál. Čtveřice žáků se poradí a zvolí řešení. Odejít? Zůstat? Čtveřice pak píší jeden další společný záznam kritického dne, kdy rodina odešla, či zůstala. Nakonec alespoň dva různé záznamy přečteme.
Při imaginaci je důležité hlídat tři věci: aby vše, co žáci říkají, odráželo tehdejší dobu (pokud neodráží, např. počítač, můžeme to zamítnout), aby se žáci udrželi na daném místě (tj. když popisujeme statek, věnujeme se jen statku, nikoliv krajině), a respektujeme všechny dobově správné názory, které nevybočují z kontextu 30. let. Co jeden žák řekne, to platí a zůstává po celou dobu (tj. pokud statek má modrá vrata, nebudeme je přebarvovat; pokud v levém rohu světnice stojí skříň, nepřemisťujeme ji). Díky tomu se musí žáci poslouchat a respektovat to, co řekli druzí.
Život v protektorátu
Cíl aktivity: Žáci popíší reálné kulisy života pod ochranou Německa. Čas na přípravu/program: 5 min./30 min. Počet pedagogů na přípravu/projekt: 1/1 Prostředí: místnost Materiál: papíry a tužky, flipchart/tabule
Nejprve se žáků zeptáme, co vědí o tématu protektorát, a všechny odpovědi žáků zapisujeme na tabuli. Odpovědi nehodnotíme, všechno vyřčené je platné. Pak dáme žákům možnost, aby se jako občané protektorátu rozhodli, čím se kdo stane (jestli kolaborantem, odbojářem, loajálním občanem nebo emigrantem). Co mohou dělat? V jakých rolích mohou být? Každý uvažuje sám. Možnosti:
Kolaborant – spolupracuje s Němci, jde ke katedře, kde čeká instruktor.
Odbojář – jde k zadní zdi učebny.
Loajální občan – snaží se jen přežít – zůstane sedět na svém místě, nedělá nic.
Emigrant – odchází z učebny na chodbu.
Poté se rozejdou do jednotlivých částí místnosti/na chodbu a společně diskutují, proč se tak rozhodli. Poté několik dětí z každé skupiny vyslechneme, názory komentujeme, citlivě vysvětlíme. A pak diskutujeme s žáky např. nad těmito otázkami: Proč někteří lidé spolupracovali s okupanty? Jak byli donuceni? Je vždy snadné jít proti zlu? Na čem to závisí? Do kterých zemí bylo možné emigrovat? Jak?
Je lhostejné, jak velké skupiny jsou, ale každá musí společně prodiskutovat také to, proč se tak její členové rozhodli. Je dobré mít přehled o všech skupinách, ač pracují samostatně. Klademe důraz na to, aby ve třídě vzniklo psychicky bezpečné prostředí, tj. aby žáci skutečně poslouchali názory a důvody jednotlivých skupin pro jejich rozhodnutí. Jde o citlivé téma, protože tehdy se každý rozhodoval nejlépe, jak uměl.
Holocaust a heydrichiáda
Cíl aktivity: Žáci popíší své pocity z hrozby holocaustu. Čas na přípravu/program: 5 min./45 min. Počet pedagogů na přípravu/projekt: 1/1 Prostředí: místnost Materiál: malé kartičky formátu vizitek z měkkého papíru, velké karty s fakty o atentátu na Heydricha, krátká motivační ukázka z filmu Atentát nebo Protektor, básnická ukázka – Jiří Orten: Nemohu
Nejprve dáme žákům instrukci, že mají na malou kartičku napsat jednu činnost, kterou by rádi dělali, kdyby měli volný den, nějaké peníze na útratu a bylo by hezké počasí, lhostejno, zda zimní nebo letní. Každý napíše jednu činnost. Pak lístky vybereme a přečteme Ortenovu báseň Zákazy. Jde o seznam toho, co Židé v protektorátu nesměli dělat. Pak vybrané kartičky čteme, a pokud činnost podléhá zákazu, kartičku zmačkáme a zahodíme.
V dalším kroku vysvětlíme Heydrichovy plány s Čechy (tj. osoby vhodné k poněmčení důsledně germanizovat, včetně malých dětí a novorozenců; osoby rasově přijatelné využít jako pracovní síly pro Říši; osoby rasově nebo politicky nepřijatelné odstranit) a do skupin, ve kterých žáci plní úkoly v mezidobí, rozdáme velké karty s údaji o atentátu, jakési „stopy“. Každá skupina komentuje, jak její fakt s tématem souvisí, případně, jak souvisí s jinými uvedenými fakty. Příklady pojmů na kartách: KOLO, ZRCÁTKO, MERCEDES, LIDICE, ZRÁDCE, BRITÁNIE, PADÁK, KOSTEL, ODMĚNA. Ale je možné zvolit jinou sadu.
Blok končí krátkou filmovou ukázkou z filmu Atentát či Protektor, kterou lze najít na internetu.
V první části je třeba upozornit na časové omezení – činnosti do roku 1934. Mohu tedy jít do biografu, ale nemohu „pařit na kompu“. V druhé části je vhodné zmínit etapy holocaustu, tedy souvislosti mezi tím, proč nešlo Židy jen tak „zlikvidovat“, tedy že bylo třeba je nejprve vybrat a označit, posléze spustit propagandu namířenou proti nim, v dalším kroku je ožebračit a nakonec, když je proti nim společnost vyhraněna a oni nemají žádný majetek, je vyhladit.
Odbojové pexeso
Cíl aktivity: Žáci vysvětlí pojmy protektorátu apod. Čas na přípravu/program: 10 min./70 min. (15 min. pravidla, 3× 10 min. herní čas, 10 min. pauzy, 15 min. vyhodnocení) Počet pedagogů na přípravu/projekt: 2/2 Prostředí: třída + školní chodba Materiál: pexeso (15 dvojic pojmů), síť herního plánu (síť 6 × 5 polí) – viz příl. na webu
Nejprve vymezíme herní prostory: protektorát Čechy a Morava, zahrnuje úkryt, předávací prostor a herní plán. Úkryt je prostorem na chodbě mimo třídu. Zde je jeden žák.
Předávací prostor je mimo třídu. Zde čeká jeden hráč jako člen odboje.
Herní plán je prostorem mimo třídu. K tomuto plánu má přístup pouze člen odboje.
Londýn je prostorem ve třídě. Žáci sedí ve třídě a mají síť herního plánu.
Poté zadáme informace k hráčům:
Hry se účastní hráči v šestičlenných týmech – v prostoru Londýn jsou tři hráči a v prostoru protektorát jsou další tři hráči.
Nejprve v prostoru Londýn vyberou hráči dvojice karet, které mají být otočeny na síti herního plánu, a to oznámí kurýrovi (konkrétně např. dvojici karet A3 a C4). Kurýr, který se pohybuje mezi Londýnem a protektorátem, se tedy vydá na cestu. Na cestě z Londýna musí nejprve absolvovat cestu do úkrytu a teprve pak do předávacího prostoru. Jakmile dorazí do úkrytu, hráč, který zde čeká na jeho příchod, jej ukryje tím, že udělá 5 dřepů. Pak může kurýr pokračovat dál, do předávacího prostoru. Zde předává informaci o dvojici karet, kterou nese z Londýna (např. A3 a C4) odbojáři, a čeká na informace od odbojáře (jak celá akce dopadne). Odbojář otočí dvojici označených karet (např. A3 a C4). Najde-li stejné pojmy, vezme obě karty a předá je kurýrovi. Nejsou-li údaje na kartách stejné, oznámí kurýrovi, které pojmy na kartách byly, a kurýr se s touto informací vrací do Londýna.
Po 10 min. hry následuje krátká pauza,během které se hráči v týmu prostřídají, a na závěr hry jsou společně pojmy objasněny.
Tým získává 2 body za správnou dvojici + 2 body za vysvětlení. Pokud pojem neumí vysvětlit, ale jiný tým ano, získává body za vysvětlení tým, který správně vysvětlí pojem.
U jedné sady karet „pojmového pexesa“ hrají pouze dva týmy, tedy sada karet „pojmového pexesa“ odpovídá polovině herních týmů (dva týmy hrají s jednou sadou). Např. 12 týmů (tj. 72 hráčů) hraje s šesti sadami pexesa.
Na druhé straně karet pexesa jsou napsány kódy A1–A6, B1–B6, C1–C6, D1–D6, E1–E6. Na každé kartě je jeden kód (např. lícová strana karty „Marshallův plán“ je označena kódem A1).
Jeden pedagog je u herních plánů (u sad pexeso) a hlídá, aby bylo dodrženo pravidlo, že odbojář otáčí pouze dvě určené karty. Druhý pedagog je v prostoru úkryt a hlídá, aby všichni hráči představující úkryt udělali po příchodu kurýra pět dřepů.
Londýn je ve třídě, úkryt je vhodné umístit mimo třídu na dohled předávacímu prostoru. Pedagog tak může kontrolovat obě tato stanoviště.
Při vysvětlování pravidel je dobré nakreslit herní plán, aby každý věděl, kde je a co má dělat.
Hru lze odehrát i se dvěma třídami najednou (tj. se 40 žáky). Prostor Londýna může být ve dvou třídách, zbylé prostory (úkryt, předávací prostor a herní plán) mohou být společné.
Místo kolegy-pedagoga lze využít opět jednoho z žáků.
Ideální je aktivitu hrát ve škole v době mezi přestávkami, kdy žáci ostatních tříd nejsou na chodbách. Další možností je hrát na konci vyučování, kdy je k dispozici více volných učeben a ve škole je v tento čas už málo žáků jiných tříd.
Je nutné žáky upozornit na bezpečný pohyb. Pozor na kolize na chodbách, běh po schodech atd.
Osvobození republiky
Cíl aktivity: Žáci popíší prostorovou situaci na konci války. Čas na přípravu/program: 5 min./20 min. Počet pedagogů na přípravu/projekt: 1/1 Prostředí: místnost Materiál: papíry, tužky, atlas/mapa
Žákům rozdáme volné papíry, na kter ve skupinách nakreslí obrys tehdejšího Československa a vyznačí s pomocí učebnic a atlasů místa, o kterých se domnívají, že jsou důležitá pro osvobození republiky. Např. Košice, Karpaty, Banská Bystrica, Tri duby, Dukla, ale také Plzeň, Budějovice, Karlovy Vary, Praha aj. Poté je necháme, aby si jedno z míst vybrali a vytvořili tzv. živou mapu v prostoru třídy tak, že každý z žáků symbolizuje jedno z měst, a jejich úkolem je orientovat města vůči sobě. Na konci proběhne společné vyhodnocení – která města byla pro osvobození skutečně důležitá apod.
Příklad úkolů mapujících toto období čili úkoly pro druhé mezidobí; ukázka sady pro Pečky
Sestavte přehled českých filmů s válečnou tematikou. U každého napište hlavní zápletku, jméno hlavního hrdiny, režiséra a herecké obsazení. Filmů najděte alespoň pět.
Vypracujte přiložený pracovní list o roce 1938.
Zjistěte, jak byly průmyslové závody a továrny za války chráněny proti náletům a dokdy.
Pomocí stránek Paměť národa vyhledejte občany z okresu Kolín nebo Český Brod, kteří přežili válečná léta. Ke každému napište tři informace.
Vytvořte mapu protektorátu a vyznačte na ní české služebny Gestapa. Zjistěte, kdo velel služebně v Kolíně.
Opište text pomníčku či pamětní desky ve městě, které připomínají události druhé světové války, osvobození, květnové povstání apod.
Najděte na internetu alespoň pět konkrétních dokladů z doby protektorátu – přídělové lístky, povolení k pobytu, legitimace apod. – a své nálezy vytiskněte.
Vyberte si jeden německý a jeden britský vojenský letoun a srovnejte jejich technické parametry. (Samozřejmě vybírejte modely z let 1939–45.)
Připravte mapu okresu Kolín a vyznačte na ní alespoň sedm míst dobovými německými názvy. Víte, jak se za války jmenovaly třeba jen jednotlivé části či ulice vašeho města?
Zjistěte, kde byl nejbližší židovský hřbitov,zda je nějaký židovský náhrobek na místním hřbitově.
Zjistěte, jaké osudy měla Ema Gudenrath a jak souvisí s Pečkami.
Najděte na mapě v okruhu 10 km okolo Peček místo, kde by bylo možné uskutečnit sabotáž na německý vlak. Místo vy berte tak, aby byl zaručený úspěch akce, a také tak, abyste se vy měli v okolí kde skrýt. Výsek mapy zobrazte.
Co víte o osvobození Peček?
Kdo stál v čele osvobozující armády?
Setkal se velitel s místní samosprávou?
Došlo ve městě k ústupovým bojům s německými vojáky?
Poškodila vojenská technika některé objekty?
14. Zjistěte, jak se jmenoval první poválečný starosta Peček a z jaké politické strany byl. 15. Vypište alespoň sedm populárních osobností, které i v době války vystupovaly na veřejnosti, v divadle, filmu, kabaretech či ve sportu. Ke každé přiřaďte fotografii a tři informace.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projektyvzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9.
Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
