Noste si vlastní přístroje!
Zamyšlení nad tím, jaké problémy přináší použití vlastních technologií žáků na podporu aktivit spojených s výukou.
Jsou firmy, které kvůli snazší kontrole a vyšší bezpečnosti dat trvají na tom, aby jejich zaměstnanci používali pouze služební technologie, které jsou spravovány podnikovými IT administrátory. Podobný tradiční přístup lze nejsnáze realizovat v podmínkách lokální sítě, tj. u zaměstnanců sedících v kanceláři, pracujících na stolních počítačích a dodržujících pevnou pracovní dobu. Jenže toto je model, který je překonaný. Dnes je u mnoha pracovních činností naprostou samozřejmostí, aby se zaměstnanec pohyboval z místa na místo nebo aby podstatnou část své práce dělal z domova. Ke slovu tak přicházejí mobilní technologie. I tyto je samozřejmě možné spravovat centrálně, a snadněji tak zajistit bezpečnost dat. Stále častěji se však můžeme setkat s tím, že zaměstnanci používají své vlastní přístroje a veškerá firemní data jsou uložena v internetových mracích (viz článek Fiony Graham z BBC News v Citacích - [1]).
Situace ve školství je nápadně podobná. Využití stolních stacionárních počítačů má význam jen ve výjimečných případech, kdy předmět výuky přímo souvisí s ICT nebo vyžaduje specializovaný software. Jinak se též prosazuje přístup, kdy žák pracuje na úkolech kdykoli a odkudkoli. Jak víme, jsou státy, kde jdou při vybavování žáků technologiemi tak daleko, že nakupují přenosné počítače všem (
Diskuze (22)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Ondřej Neumajer19. 3. 2012
Myslím, že existuje ještě jeden, jednoduchý a pragmatický důvod pro BYOT. Vlastní zařízení si budou děti určitě více opatrovat nežli školní počítač. Odpadnou zmizelé kuličky z myší, otočené zobrazení monitoru vzhůru nohama nebo zpřeházené klávesy na klávesnici.
- Mgr. Zdeněk Sotolář19. 3. 2012
Jako další zásadu bych navrhoval umožnit bezpečné uložení zařízení před a po.
- Bořivoj Brdička20. 3. 2012
Jelikož si nepřeji, aby byl některý poněkud méně chápavý čtenář zmaten, odpovím. Žádné "před a po" neexistuje. Umím si představit nanejvýš situaci, kdy učitel požádá žáky, aby své přístroje (s ve škole setrvale vypnutým zvoněním) na chvíli odložili do tašek.
- Jana Petrů20. 3. 2012
Nechci se vměšovat (z pochopitelných důvodů :) ), ale "před a po" jsou přinejmenším přestávky. I když je pravda, že pokud žáci v hodině pracují s přenosnou technikou, jako by jim přirostla k ruce a nejdou pak ani na hřiště. Pak skutečně žádné "před a po" nenastane...
- Mgr. Zdeněk Sotolář20. 3. 2012
Jsem asi ten méně chápavý čtenář. Žádné "před a po"? Takže ona přenosná technika (když všechno přejmenujeme, uděláme spoustu "vědy") je určena pro celý den? Šest sedm vyučovacích hodin? Tělocvik? Pozemky? To už není vize, ale rovnou nesmysl. – Na vysvětlenou bych jen dodal, že jsem měl na mysli pouze spoluodpovědnost školy, budeme-li chtít, aby žáci do školy nosili drahá zařízení. (Pro jedince se schopnostmi lorda Voldemorta rovnou říkám: Ani ve skrytu duše jsem nechtěl zpochybnit možnost využití BYOTu!) Když jsem po žácích chtěl do výuky digitální fotoaparát, samozřejmě jsem jim nabízel možnost jejich bezpečného uložení. Na rozdíl od zmíněné podnikové sféry totiž pracujeme (alespoň my někteří) s dětmi. Umíte si představit, kde se taková taška může objevit o přestávce, během oběda nebo volné hodiny?
- Bořivoj Brdička20. 3. 2012
Zkusme si to tedy ještě upřesnit. Kam ve stávajících podmínkách dávají žáci mobilní telefony? Zamykají je do skříněk nebo je dokonce, jak jsem slyšel od jednoho mého kombinovaného studenta, nesmějí do školy nosit vůbec? Či je snad mají během vyučování u sebe, ale k výukovým účelům je nepoužívají?
- Milan Taláček20. 3. 2012
Technické problémy BYOT do značné míry řeší virtualizace pracovní plochy. Při volbě vhodné technologie pak je vcelku jedno, jestli si žák pustí stejnou pracovní plochu s Okny na vlastním mobilu, tabletu či na školním desktopu. Dokonce ji najde ve stavu, v jakém si ji zanechal v předchozí hodině. Stačí dostatečně výkonná serverová infrastruktura a docela dost peněz na licence virtualizačního a virtualizovaného softwaru...
- Ondřej Neumajer20. 3. 2012
Naprosto souhlasím, že zapojení mnoha různých počítačů různých výrobců s různým rozhraním, operačním systémem a aplikacemi do výuky se může zdát jako téměř nepřekonatelný problém, navíc pro učitele neinformatika. Ovšem pokud se na to podíváme z pohledu učitelského, tak patrně moc jiných variant nezbývá a bude potřeba hledat způsoby, jak to vyzkoušet. Informatický pohled pak předvedl kolega (1. příspěvek) z diskuze k tomuto článku na České škole (http://www.blogger.com/comment.g?blogID=9210966517210062357&postID=303890997709273651&isPopup=true). Virtualizace pracovní plochy, jak píše pan Taláček, je jistě skvělý technický způsob, jak to řešit. Nemyslím si ale, že to nutně musí stát množství investic. Na mnoho aktivit nepotřebuji perfektní plnohodnotný virtuální desktop, bohatě mi postačí prostředí jako je Google Dokumenty nebo Microsoft Office 365,ke kterému mohu přistupovat z více platforem a hlavně v něm můžeme s dětmi sdílet jakýkoliv typ dokumentu. Přeji všem pěkný den
- Milan Taláček20. 3. 2012
Cloud platformy Google i MS jsou dobrým nástrojem pro sdílení dokumentů. Osobně bych rád viděl, že obdobný mobilní technický prostředek, jako mají v rukou žáci, bude držet i učitel, a ten se zřejmě nevyhne Win API školního informačního systému. Obejdu se bez nutnosti virtualizovat stanice každého žáka, ale budu potřebovat desktop pro každého učitele a nejspíš i pro většinu IT zařízení instituce (v rámci zjednodušení správy IT). V naší škole jsem kousek pod milion za hw+sw. Neumím však vyčíslit úsilí, na kolik vyjde systematické vzdělávání ped. sboru...
- Bořivoj Brdička20. 3. 2012
Ale pánové, na celou řadu běžných výukových aktivit stačí prohlížeč a pár funkčních online aplikací - např. právě Google Docs nebo Evernote, Twitter, Edmodo, nějakou tu myšlenkovou mapu nebo tabuli a Moodle. Neschopnost učitelů je velký a stále se zvětšující problém. Dnes už mi nezbývá než si prostě říci, že jsem udělal vše pro to, aby tomu tak nebylo!
- David Mikoláš26. 3. 2012
Souhlasím s panem Brdičkou. Problém nespočívá v technologiích, ani toliko v žácích, ale nejvíce v učitelích a jejich vztahu k moderním technologiím. Budu-li vycházet ze svého okolí, pak existuje pouze hrstka inovátorů, kteří s nadšením experimentují, zbytek se mi se vší úctou jeví jako naučeně pasivní. Jaké jsou důvody jejich pasivnosti? Jistá skupina učitelů vnímá IT nikoli jako potenciálního pomocníka, ale jako strašáka, kterému příliš nerozumí, neumí s ním, možná se ho i bojí. Technologie jsou pro ně dle jejich přesvědčení zdrojem práce navíc. Omezují se jen na občasné videoprojekce, přičemž zařízení do provozu musí uvést sami žáci. Pak je zde skupina učitelů, kteří by se v oblasti IT případně i rádi zdokonalili, nicméně narážejí na vyčerpané finanční limity, určené na DVPP. Tak alespoň konzultují s ICT koordinátorem a zainteresovanými kolegy, popř. se příležitostně zúčastní e-learningu. A nakonec velkou skupinu uzavírají "pohodáři", kteří, ať se děje, co se děje, jsou prostě "vysmátí". Ventiloval jsem zde svou frustraci, kterou jsem získal během svého cirka desetiletého působení ve školství. Situace se bohužel znatelně nelepší. Mezi kompetencemi pedagogů absentuje počítačová gramotnost či jakési IT IQ. Propast mezi učiteli a žáky se v tomto ohledu prohlubuje. Závěrem bych chtěl podotknout, že nejsem propagátorem integrace IT technologií do výuky za každou cenu, nicméně na druhou stranu jsem si dobře vědom skutečnosti, že tyto technologie se staly (nikoli stávají) její součástí, a je existenciální nutností školství se s tímto identifikovat.
- Mgr. Zdeněk Sotolář27. 3. 2012
A chronický nedostatek IT technologií na školách problém není? Máme na škole jednu slušnou počítačou učebnu, zbytky Indoše a první vzorky interaktivních tabulí. Tablety máme jen v lékarničce. A s kvalitou vzdělávání máme také své zkušenosti. Divíte se, že učitelé nemají zájem o IT vzdělávání? Pane Mikoláši, tu propast mezi učiteli a žáky opíráte o nějaká data, nebo jen o dojmy? Já takový dojem (na venkovské ZŠ) rozhodně nemám. Jsou mezi žáky jednotlivci, kteří jsou v IT znalostech výše (to bude vždy), v průměru to však nevidím tak hrozivě. Jediný rozdíl vidím v tom, že se žáci technologií nebojí. Většina umí jen kopírovat Wikipedii.
- David Mikoláš27. 3. 2012
Pane Sotoláři, jak jsem uvedl v začátku svého komentáře, při kritice vycházím ze svého okolí. Jsem ochoten věřit, že na jiných školách, v jiných městech je tomu jinak. Neopírám se o dojmy, ale o to, co jako učitel dějepisu, informatiky a školní ICT koordinátor denně vidím a slyším. Moje pracoviště, které po stránce ICT obhospodařuji, určitě netrpí nedostatkem IT technologií - 2 velmi slušně vybavené PC učebny, v každém kabinetu vyhovující PC, 2 interaktivní tabule v odborných učebnách, spousty interaktivních učebnic a dalšího multimediálního sw. Mohl bych pokračovat dál... Další vybavení bude instalováno ve velmi krátké době v rámci projektu EU peníze školám. Čili technologického zázemí je dostatek, chybí vůle učitelů. Musím ještě poznamenat, že škola usilovně hledá i jiné zdroje financování, jedním z nich jsou různé dotační a grantové programy. Nespoléháme se tedy pouze na příspěvky od zřizovatele.
- Mgr. Zdeněk Sotolář27. 3. 2012
Kdybychom čekali na zřizovatele, máme prd. Učebnu jsme pořídili samozřejmě z OPVK. Tabule budou ze šablon. Já ale v tomhe vícezdrojovém financování vidím spíše problém. Abychom si pořídili jednu učebnu, musíme tři roky blbnout v projektu a hádat se, zda máme v monitorovací zprávě v logu správně překryté hvězdičky. Kolik pochybností bylo kolem tvroby DUMů! Jenom abychom dovybavili školu IT technikou. Nebo především. Ale hlavně jsem se chtěl zastat učitelů. Nehrne se toho na nás moc? Nechce se toho moc? A především: Co se vlastně po nás chce? Nejsme vlastně ve při. Každý jsme jen měli potřebu ventilovat svoji frustraci.
- Mgr. Ludmila Kovaříková27. 3. 2012
Z pohledu učitele z vedlejší vesnice, pane Sotoláři, řekla bych, že u nás je vybavení mnohem méně. Přesto si myslím ve shodě s panem Mikolášem, že to co ve skutečnosti chybí, je právě vůle tyto nástroje používat. I kdybych měla jen počítačovou učebnu, plánuji čj i vzhledem k možnému využití různých aplikací nebo třeba blogu, a to i ve třiceti žácích na 15 počítačů. Digital Learning Day jsme byli schopní připravit jen s použitím techniky, kterou si přinesli sami žáci. Přesto je mi smutno, když vidím, co všechno by se dalo využít v jiných předmětech a nevyužívá se. A jestli se toho na nás klade moc? Klade, ale s tím už se budeme muset vypořádat.
- Radek Sárközi27. 3. 2012
Možná by učitelům pomohlo, kdyby v článku byly uvedeny konkrétní příklady, jak přístup BYOT aplikovat v jednotlivých předmětech. Mnozí si pod tím nedokážou představit nic konkrétního...
- Mgr. Zdeněk Sotolář28. 3. 2012
Souhlasím s předcházející poznámkou. Právě nekonkrétnost je tady častým hostem. Řada myšlenek v článku stojí za pozornost ("Dochází k posílení vnímání výukových aktivit jako procesu vlastněného žákem samotným, nikoli jako něco cizího vyžadovaného institucí."), ale rád bych se o tom (a BYOTU a smysluplném využívání technologií) přesvědčil na konkrétním příkladu, na konkrétním učivu konkrétního předmětu. (Dovolit žákům mobil místo kalkulačky za hodnověrný příklad neberu.) Nepopíšete, kolegyně Kovaříková, ve svém blogu třeba váš Digital Learning Day?
- Bořivoj Brdička28. 3. 2012
BYOT nepoužívá jinou metodiku než UST (to jsem si teď vymyslel - Use School Technology). Doufám, že nemusím připomínat, kolik různých článků prakticky popisujících využití technologií jsme již publikovali. Račte si projít archiv. Některé články holt jen naznačují.
- Mgr. Ludmila Kovaříková28. 3. 2012
Popis dne najdete ve wiki na Portálu: http://goo.gl/f7F61. Neříkám, že jsme všechno zvládli na jedničku, ale takový první pokus to byl. Já za tím dnem vidím především to, že se určité učivo děti naučí pomocí technologií. Proto mi trochu vadilo téma (jídlo), nicméně jsem se alespoň o něco pokusila. Na závěr - mně článek až tak obecný nepřipadá. Naopak už dlouho přemýšlím, že si pořídím vlastní tablet a budu ho využívat v jedné ze skupin ve třídě = v článku tomu odpovídá věta "úkol strukturovat jako týmovou práci, kde každý dělá něco trochu jiného". Do výuky nosím svou čtečku, mobily používáme v angličtině při nahrávání rozhovorů, když jim vysvětluji, že člověk se učí posloucháním. Domácí úkoly si někteří také zapisují rovnou do mobilu. Prostě bych ráda své žáky naučila, že využívat technologie k učení je naprosto přirozené.
- Radek Sárközi28. 3. 2012
Jak je vidět, naznačovat někdy nestačí... Alespoň, pokud má článek někoho pro takovou myšlenku získat. Zdá se mi, že "získal" jen ty dávno získané... Rozhodně konkrétní příklady využití nejsou na škodu nikdy. Komenský tomu říkal názornost. :-)
- Radek Sárközi31. 3. 2012
Přidávám pár tipů, jaké aplikace mám na svém mobilu já. Ve výuce by se dal využít: kompas, navigace, jízdní řády, překladový slovník, stopky, přední a zadní fotoaparát/kamera, nahrávání zvuku, kalkulačka, převodník jednotek, diář, rozpoznávač souhvězdí...
- RNDr. Jitka Rambousková2. 4. 2012
O víkendu jsem navštívila ISP, což je jistě škola z jiného vesmíru, které se o našich finančních problémech ani nezdá, ale tento model uplatňují. Studenti mají povinně svá zařízení. Škola, ale trvá na značce, protože poskytuje software. Zazněla i slova o odpovědnosti za zařízení i data. Všichni si za ně ručí sami -od žáků po ředitele. Data se stěhují do cloudů.