Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Jaké možnosti nabízí práce žáků s grafickými, vizuálními informacemi na dostupných editorech, a jaký je vliv těchto činností na rozvoj komunikativních kompetencí? Článek v tomto duchu poukazuje na zdánlivě jednoduchý problém - <b>hledání podobnosti vizuálních zobrazení</b> (obrázků, fotografií, ikon, návěští, značek, popř. jejich částí, detailů).
V současné společnosti se spolehlivá orientace v multikulturním, multimediálním, technologicky i jazykově rozmanitém a náročném prostředí stává problémem. Z těchto důvodů se do popředí zájmu dostává problematika porozumění vizuálním, grafickým informacím a jejich komunikaci.
Komunikace vizuálních, obrazových informací není triviální záležitostí. Komunikovat textové informace dovedeme téměř od základní školy. Rozumět vizuálním informacím a umění s nimi komunikovat se musíme učit. Teprve při dosažení schopnosti integrace textové, obrazové a grafické informace můžeme mluvit o naplnění tzv. mediální gramotnosti.
Vizuální sdělení má svoji gramatiku, odlišnou od lineární, statické gramatiky textové. Pohybuje se spíše v oblasti nelineárních, dynamických struktur. Současné grafické editory však pracují s obrazy převážně pouze jako s datovými celky, které dokáží modifikovat, rozkládat, kopírovat, transportovat, nedovedou je však algoritmizovat, protože jim zatím nedokáží rozumět.
V tomto a následujících článcích nabízíme příležitost seznámit žáky s možnostmi pracovat s grafickými, vizuálními informacemi na dostupných editorech. V tomto článku chceme poukázat na zdánlivě jednoduchý problém - hledání podobnosti vizuálních zobrazení (obrázků, fotografií, ikon, návěští, značek, popř. jejich částí, detailů).
H. Gardner mluví o schopnosti přesného vnímání vizuálního světa, umožňující transformovat a modifikovat původní vjemy, vytvářet z vlastní vizuální zkušenosti myšlenkové představy, a to i v době, kdy už žádné vnější podněty nepůsobí - jako o prostorové inteligenci. Ta se opírá o řadu dílčích schopností, které nemusí být vyvinuty u každého stejnou měrou. Někdo si dokáže velmi přesně zapamatovat a uchovávat vizuální vjemy či zážitky, ale nedokáže je nakreslit či modelovat. Někdo dokáže vjem fantazijně rozvíjet, jiný se drží doslovně získaného vjemu.
Za nejdůležitější vlastnosti prostorové inteligence lze považovat schopnost rozpoznat stejnou či podobnou formu nebo rozpoznat, že k transformaci jedné formy v druhou došlo. Pro oblast výtvarné výchovy je dále mimořádně důležité umění rozpoznat shodné rysy či podobnosti u dvou více či méně podobných vizuálních zobrazení. Tuto schopnost lze nazvat schopností metaforické podobnosti a lze doložit, že tato schopnost často překračuje úzké hranice výtvarného umění a hraje významnou roli i v hraničních oborech. Všimněme si např. jakou roli v řadě vědních oborů hraje metafora strom života , efekt motýlích křídel apod. Zajímavý průnik představuje např. vztah technických modelů a jejich využití ve výtvarném umění. Využívaná jsou např. zobrazení struktury těla, kostry v medicínských modelech při zobrazeních lidského těla.
Pojem podobnost je nutné při zadání úlohy žákovi podrobněji vysvětlit. Může jít o podobnost forem, objektů (to je způsob použitý v naší ukázce) nebo o podobnost zobrazení idejí anebo jen o podobnost vybraných aspektů objektů či modelů (např. podobnost dynamických zobrazení zvířat a lidí v nejstarších pravěkých zobrazeních (Altamira), egyptských statických zobrazeních či jejich syntéze v moderní malbě).
P. BruegelZadání úkolu na téma podobnost může být formulováno učitelem. (Např. hledej v souboru obrázků na internetu či jinde podobná zobrazení, dejme tomu na téma ukřižování.) Z výsledného souboru vyhledaných zobrazení lze poukázat na podobnost/odlišnost středověkých a moderních přístupů; na rozdíly v přístupu naivistů, realistů, surrealistů či jiných způsobů přístupu ke zpracování reality. Pro žáka může být zajímavé poukázat na rozdíly zpracování dětmi a dospělými.
Při zadání lze naopak žákovi dopřát volnost a ponechat volbu formy podobnosti na něm. Jako pomůcku lze použít speciální prohledávače obrázků: např. Google, který nabízí nejrozsáhlejší databázi obrázků na internetu.
P. Bruegel-detailInspirativní je například hledání podobností mezi zobrazeními z různě vzdálených časových období. Při této činnosti dospěje žák na jedné straně k náhledu, že zobrazení z nejrůznějších historických období mají, nehledě na rozdíly v kulturní či technologické vyspělosti, nejen řadu odlišností, ale i řadů shodných znaků. Toto poznání mu umožní pochopit, že všímavost, tvořivost, estetická vnímavost je společná lidem všech období, že překračuje všechna etnická, společenská, gnoseologická paradigmata a bariéry.
E. JilemnickáDůležitým ziskem uvedených přístupů ve výuce je i to, že žák si uvědomí poznávací mohutnost ICT jako prostředku umožňujícímu vzájemně odlišovat a porovnávat časově a prostorově rozptýlené, a často pro svoji vzácnost nedostupné objekty. Neopominutelnou výhodou práce s ICT v oblasti modelování skutečnosti je rovněž okolnost, že i žák s nedostatečným řemeslným nadáním pro práci s výtvarnými materiály může s použitím ICT překonat ostýchavost a dosáhnout profesionální dokonalosti.
P. BruegelJako příklad nabízené metodologie zjišťování podobnosti mezi obrázky přikládáme ukázku s použitím grafického editoru IrfanView.
P. Bruegel - detail
K. LhotákTento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.