Nová role školních knihoven v 21.st.

S příchodem nového století se úloha školních knihoven příliš nemění. Jejich hlavním úkolem je zajištění podmínek k tomu, aby studenti i učitelé efektivně pracovali s informacemi a myšlenkami. Nejvážnějším problémem přitom zůstává způsob integrace činnosti knihovny do realizace všech výukových cílů školy. Vhodnou náplní práce knihovny zůstává i nadále pomoc studentům při osvojování informační gramotnosti, zvyšování zájmu o čtení a organizování přístupu k informacím.

To, co je v 21.st. nové, je všudypřítomná dostupnost informací pro všechny děti. Dříve bylo hlavním problémem potřebné informace nalézt. Nově je to však spíše schopnost systematického přístupu k jejich hledání, shromažďování a zpracování jdoucí ruku v ruce se smysluplnou syntézou vedoucí k vyšším formám myšlení. Nová je přesycenost informacemi a médii všeho druhu, která na výukový proces působí rušivě. Nové jsou i jinak pojaté vzdělávací plány škol a nedostatek peněz (pozn.: mluví se o USA), který způsobuje, že vedení škol musí hledat maximálně efektivní postupy. Důraz na poznávání v prostředí přesyceném informacemi nás naléhavě vede k zavedení nového pojetí práce školních knihoven.

V americkém státě Washington existuje příkladná spolupráce mezi školským úřadem a Asociací školních knihoven. Ta umožnila proškolit 900 školních knihovníků v oblasti informační gramotnosti a strategického plánování. Mike Eisenberg – děkan fakulty informačních studií na Washingtonské univerzitě – říká, že „ve školách potřebujeme mít oddělení informací disponující profesionálními pracovníky, zpracovávající nezdolatelné množství informací v rozličném systémovém prostředí, schopné poskytovat požadované informace přímo zájemci, konzultující vhodné využití informačních technologií, hledání informací, zpracování, manipulaci a jejich hodnocení. Proto zakládáme knihovny, které jsou pečlivě organizovaným systémem kombinace informačních služeb, informačních zdrojů a vhodného zařízení. Mnoho z nich je přístupno kdykoli a odkudkoli."

Eisenberg žádá školní knihovníky aby na svou profesi nahlíželi ze tří základních úhlů – jako učitel, propagátor čtení a manažer informací. Na základě toho definuje tyto hlavní úkoly:

• učit schopnost pracovat s informacemi na základě zpracování aktuálního obsahu učiva
• podporovat zájem o čtení vedením a propagací
• poskytovat informační servis a spravovat informační systémy, zdroje a zařízení

O tom, co je nové, Eisenberg říká: "Nejpodstatnější je přímé propojení všech aktivit školní knihovny s výukou." Klíčové je přitom ono 'přímé propojení'. Vše musí být zkrátka svázáno s činností studentů. „Novou úlohou školních knihoven je také řízení a správa informačních systémů školy. Pokud tuto úlohu nesplní knihovníci, ujme se jí někdo jiný."

Ve washingtonském obvodě Bellingham školní knihovníci Eisenbergovu výzvu akceptují. Jsou klíčovými hráči v procesu implementace počítačových technologií a v jejich využití pro intelektuální práci studentů. Za hlavní hodnotu technologií je považována schopnost komunikační a pomoc při analýze a řešení problémů. Rozhodování o nákupu software a hardware i jejich alokace jsou podřízeny výukovým potřebám. Nově je sledována přímá spojitost mezi výukovými výsledky a úspěšnou činností školní knihovny.

Školní knihovníci sedí ve všech významných školských komisích obvodu Bellingham a mají tak možnost se ujistit, že informační výchova má své místo ve všech oficiálních dokumentech – především v osnovách a standardech. Týmy učitelů spolu s knihovníky připravují webové výukové materiály – např. průvodce pomáhající studentům zpracovat určité informační zdroje. Pracují spolu se studenty na projektech jako jsou virtuální muzea (např. Salmon Museum

zdroj: Nancy Messmer (ředitelka školních knihoven obvodu Bellingham) - What's new--and essential--for school libraries in the 21st century, eSchool News;