Opička GOGO

Sestavování myšlenkové mapy

Metodické poznámky

Zaznamenáváme všechny asociace, které se dětem vybaví v souvislosti s námětem. Děti přemýšlí a graficky zaznamenávají všechno, o čem by se chtěly zmínit. Spojnicemi naznačujeme souvislosti. O jednotlivých nápadech diskutujeme, připomínáme centrální myšlenku. Neodbíháme příliš od hlavní myšlenky? Formulujeme nejasnosti i otázky, na které hledáme odpověď.

Otázky: Co nás opička může naučit? Pro koho chystá opička oslavu? Co budeme potřebovat? Koho pozveme? Co se dělá na oslavách? Co všechno musíme připravit? Co se chceme naučit? Kolik talířků bude opička potřebovat pro hosty? Jak můžeš pomoct? Jak se budeme chovat na oslavě?

Realizace činností navržených dětmi

GOGO nás bude učit

• uklízet hračky
• kreslit obrázky,
• cvičit, dělat kotrmelce, dřepy, prolézat tunelem
• legrační básničku a písničku
• podepisovat se
• psát čísla
• šetřit elektřinou
• připravovat dárky a přát
• hezky se chovat

Úspěšnost projektové metody závisí také na schopnosti učitelky naslouchat dětem, reagovat na jejich potřeby a zájmy, respektovat je, i vycházet z individuálních znalostí jedinců.

Vzdělávací nabídka

Didakticky zacílené činnosti připravené učitelkou:

Využití motivace k

• rozvoji pohybových dovedností, napodobování pohybu
• rozvoji představivosti, přesnosti při skládání rozstříhaných obrázků
• rozvoji grafomotorických dovedností při napodobování opičího psaní
• psaní a vybarvování číslic domu, ve kterém bydlím
• získávání zručnosti při skládání, stříhání a lepení papíru – opička
• rozvoji řečových schopností a jazykových dovedností při práci s knížkou
• nácviku, rytmizaci a dramatizaci básně

Opice
(A. Palatinová)

Ve dne v noci cvičí

na bambusové tyči,

na každého zamává,

kotrmelce ovládá.

Děti vytleskávají slova básně, hrají „Na ozvěnu“. Pedagog nejdřív vytleská slovo anebo sousloví a děti jako ozvěna to opakují. Můžeme použít i rytmické nástroje (ozvučná dřívka, bubínek, činelky). Necháme děti vymýšlet nová slova, která se do textu hodí, např. počítání, kreslení, zpívání ovládá…

Jednotažky – obtahování prstem

(JOŠT, J. Cviky zábavné Jednotažky. Praha : Fortuna, 2005, str. 19)

Opička píše

Zkusíme napodobit, co napsala opička. Budeme se po opičce opičit. To, co opička napsala, jsou klikyháky, ale přesto musíte dávat pozor, abyste nakreslily stejné tvary jako opička.

Pedagog fixuje správné držení těla i správný úchop tužky.

Po skončení práce si děti-včeličky vymění a vzájemně provedou opravu.

Práce s příběhem GOGO má narozeniny, vyprávění učitelky

Dnes má GOGO narozeniny! Ještě je doma sama, ale brzy přijdou její přátelé. Hurá, už právě přišel tygr. „Teď už jsme dva!“ zvolala opička. Potom přichází klokan. Přinesl ve své kapse i malého klokánka. Kolik zvířátek je teď v domečku? Tygr Lumpík zapomněl svůj dárek, proto odběhl pryč. Kolik zvířátek je teď v domečku? Lumpík potkal cestou pana nosorožce a paní nosorožcovou a vzal je k opičce. „Přivedl jsem kamarády!“ zavolal tygr Lumpík. „Pojďte dál,“ řekla opička a otevřela dveře. Zanedlouho přišla žirafa Bětka, krokodýl Eda. Zkusme spočítat, kolik je tam zvířátek. Přichází slon a malá myška. Teď jsou konečně všichni a oslava narozenin může začít. „GOGO, přejeme ti všechno nejlepší!“ zvolala zvířátka.

Děti jmenují zvířátka, určují, které přišlo první, které poslední, kdo zapomněl svůj dárek, koho potkal tygr.

Při výtvarné činnosti děti kreslí zvířátko, které si pamatují z příběhu, vybarvují dort pro opičku.

Další náplň činnosti upravujeme na základě pozorování a hodnocení, dialogem, diskusemi s dětmi, průběžným hodnocením, získáváním zpětné vazby. Projektová metoda pomáhá vidět věci v souvislostech. Probouzí v dětech přirozený zájem o poznávání a využívá dosavadních zkušeností dětí, jejich představ i fantazii.

Vyhodnocování projektu a zpětnou vazbu provádíme i analýzou dětských prací, zkoumáme, co se povedlo, co se dětem líbilo, co by chtěly zopakovat apod.

Reflexe

Projektová metoda děti aktivizuje a motivuje. Díky úzkému vztahu s reálným životem děti tento způsob vzdělávání baví, stávají se spolutvůrci projektu, učí se vidět věci v souvislostech, zapojovat smyslové vnímání. Děti prožívaly radost z každé nové dovednosti, kterou získaly, radost z pohybu, z oslavy, z jednoduché říkanky, z vyprávění příběhu i volné hry s maňáskem. Bylo zajímavé, že děti si příběh pamatovaly velmi podrobně, při poslechu byly velmi pozorné a vnímavé.

Projektová metoda nám umožnila individualizaci, práci se skupinou i s celou skupinou dětí. Pomohla nám navodit cílenou vzdělávací činnost a udržet zájem dětí po celou dobu vzdělávání.

Konkrétní náhled k přímé práci s dětmi nabízí přílohová prezentace.

Literatura a použité zdroje

BEČVÁŘOVÁ, Z. Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-537-7.

FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. 2. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-966-6.

KOVALIK, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995. ISBN 80-901873-0-7.

RVP PV. Praha: VÚP, 2004.

JOŠT, J. Cviky zábavné Jednotažky. Praha: Fortuna, 2005.

PAĽO, Ľuboslav. Veselé počítání se zvířátky. Thovt s. r. o, Česká republika, 2005. ISBN 80-903653-2-9.

KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Včelička - měsíčník pro výchovně-vzdělávací práci s dětmi v mateřské škole. 7. vyd. Praha: Atelier Ex Aedifico spol. s r.o., 2009.