Život je divadlo?! – 4. ročník ZŠ

Úvodní rozhovor o divadle využijte k propojení tématu emocí s hereckým uměním. Veďte žáky k uvědomění, že herci musí umět rozpoznávat, chápat a věrohodně vyjadřovat různé pocity, aby jim diváci porozuměli. Připomeňte symboliku divadelních masek (radost a smutek) jako připomínku toho, že lidé prožívají širokou škálu emocí. Zdůrazněte, že každá emoce má v životě své místo. Při rozdělování do skupin dbejte na jejich vhodné složení a sledujte průběh domlouvání. Citlivě podporujte zapojení všech žáků, zejména těch méně průbojných, aby měl každý možnost přispět podle svých možností. Nechte skupinám dostatek prostoru pro samostatné rozhodování o rozdělení rolí i podobě scénky. Do práce zasahujte pouze tehdy, pokud se skupina nedokáže domluvit nebo některý z žáků zůstává dlouhodobě stranou. Oceňujte především spolupráci, vzájemnou podporu, kreativitu a ochotu zapojit se, nikoli herecký výkon samotný. Cílem aktivity není dokonalé představení, ale společná práce a prožitek. Před vystoupením připomeňte pravidla respektujícího chování diváků. Veďte žáky k tomu, aby své spolužáky podporovali, pozorně naslouchali a ocenili jejich snahu. Při práci s dotazníkem o empatii respektujte soukromí žáků. Výsledky neslouží ke srovnávání mezi spolužáky ani k hodnocení, ale pouze k vlastnímu zamyšlení nad tím, jak dokážeme vnímat pocity druhých. V závěru lekce zdůrazněte, že empatie je dovednost, kterou lze postupně rozvíjet. Naslouchání, všímavost a schopnost podívat se na situaci očima druhého člověka pomáhají budovat dobré mezilidské vztahy ve škole i mimo ni.