Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky získané s konceptem CLIL na ZUŠ. Představuje pohled učitele základní umělecké školy z praxe a má sloužit učitelům základních uměleckých škol k úvaze nad možnostmi zavedení či rozšíření CLIL v jejich vlastní výuce a dále všem, kdo k uvedeným možnostem mohou přispět.
Tento příspěvek shrnuje dosavadní poznatky získané s konceptem CLIL na ZUŠ. Pro přesnější názor tak činí na pozadí nástinu transformace vzdělávací soustavy České republiky. Představuje pohled učitele základní umělecké školy z praxe. Navazuje na předchozí autorův článek na Metodickém portálu: http://www.rvp.cz/clanek/2586. Příspěvek má sloužit učitelům základních uměleckých škol k úvaze nad možnostmi zavést či rozšířit CLIL v jejich vlastní výuce a dále všem, kdo k uvedeným možnostem mohou přispět.
Žijeme v období transformace vzdělávací soustavy České republiky. Naše veřejnost očekává, že spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky to budou samy školy, tedy ředitelé a učitelé, kdo se zasadí o rozvoj svých škol (Walterová a Černý, 2006, s. 64). Od pracovníka se očekává ztotožnění se s cíli školy a podávání výkonu až na hranici vlastní výkonnosti (Veteška a Tureckiová, s. 20 - 119). Roste význam učení se při práci a učení se prací (tamtéž, 2008, s. 21 a 41). Mezi klíčové kompetence učitele patří komunikace v cizích jazycích, proto učitel musí být schopen se v rámci celoživotního učení cizí jazyky stále učit (tamtéž, 2008, s. 62 a 146). Vzdělávání učitelů i žáků v cizích jazycích má v případě důrazu na praktické používání těchto jazyků podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (Strategie celoživotního učení ČR, 2007, s. 66).
Jednou z cest k požadované cizojazyčné kompetenci učitele i žáka je koncept CLIL. K němu blíže v předchozím mém článku uveřejněném na Metodickém portálu: http://www.rvp.cz/clanek/2586. V souvislosti s konceptem CLIL je dobré nezapomenout na vlastní tradice. Např. na doporučení, aby práce ve vyučování přinášela dvojí neb trojí užitek (Komenský, 1657, nově 1913, s. 288), i na čtyřjazyčný slovník (Komenský, 1685, nově 1985), s jehož pomocí mohla přinášet užitek hned čtverý. Také tradované úsloví o českých zemích jako Konzervatoři Evropy by v souvislosti s uvedeným konceptem mohlo nabýt dílčího cizojazyčně profilovaného významu.
Výše uvedené lze vztáhnout i na naše základní umělecké školy (ZUŠ). Na našich ZUŠ existují běžně čtyři obory: hudební, literárně-dramatický, taneční a výtvarný. Vyučují se zde různé individuální i kolektivní předměty. Pro většinu z těchto předmětů - dle dostupných zdrojů soudě - dosud neexistují projekty CLIL. Ve státech Evropské unie se doporučuje zavádět takové projekty v pilotní podobě (Kelly, Grenfell et al., 2002, s. ii), včetně projektů hudebních (Obsahovo a jazykovo integrované vyučovanie [CLIL] v škole v Európe, 2006, s. 38). Pro stávající učitele ZUŠ je to výzva. Mohou ji přijmout, ale také nemusí.
Při zavádění či rozšiřování CLIL na ZUŠ lze postupovat různě. Tak, jak jsem postupoval já sám (Vašíček, 2008a, 2008d), podobným způsobem či úplně jinak. Sami učitelé se zde mohou stát tvůrci učebních obsahů - kurikul (Spilková et al., 2007, s. 5). Mohou si například sestavit jednoduchou odbornou cizojazyčnou slovní zásobu podle svých vlastních potřeb a tu postupně rozvíjet (srov. závěr tohoto příspěvku). Rámcový vzdělávací program tvořený pro základní umělecké vzdělávání má zajistit postupnou přeměnu současného stavu (Stárek in: Štefflová, 2006, s. 9) až do září roku 2011 (Stárek, 2006, s. 20), což je výhodné i pro ověřování CLIL. Obecně se doporučuje brát ohled na možnosti učitele a žáka (Strategie celoživotního učení ČR, 2007, s. 8) a stanovit cíle, jež jsou dosažitelné (Veteška a Tureckiová, 2008, s. 19). Platí dnes zásada, že zpřístupnit osvojení klíčových kompetencí je nutno každému: i méně nadanému, i tomu se speciálními vzdělávacími potřebami, i dospělému (tamtéž, 2008, s. 60). V dnešním transformačním, a tedy nejednoznačném období existuje i jiný, značně náročnější pohled na věc (Pokyn ministra školství ..., 2008, s. 75), kde jmenovitě pro učitele ZUŠ jsou dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky uvažovány úrovně B2 až C1. Tedy úrovně vyšší než základní úrovně A1 a A2. Tento pohled lze vidět vzhledem k budoucnosti jako jednoznačně správný, vzhledem k současnosti však jako zbytečně omezující pro ty učitele, kteří by se snad rádi do CLIL pustili, byť i s menší cizojazyčnou „výzbrojí". Srovnat k tomu je možné zahraniční praxi (např. in: Stone, 2001, s. 102).
Přednosti konceptu CLIL
Je-li použit učitelem základní umělecké školy jako prostředek učení se cizímu jazyku, jsou těmito přednostmi:
Pro organizaci výuky na základní umělecké škole je předností konceptu CLIL jeho variabilita:
Zavedení či rozšíření konceptu CLIL na ZUŠ mohou usnadnit tyto skutečnosti:
Doporučuje se provádět analýzu SWOT (Veteška a Tureckiová, 2008, s. 104) - analýzu SSHP (viz níže). Mám-li ji v souvislosti s konceptem CLIL na ZUŠ provést, pak analyzovaní činitelé vypadají následovně:
V souvislosti s konceptem CLIL je možné se v jeho rámci zamýšlet i nad možnostmi České školní inspekce. Má-li se inspektor změnit z úředníka v propagátora transformace české školy (Šimíčková, 2005, s. 296), pak se z instituce zvané ČŠI může stát spiritus agens rozvoje CLIL na ZUŠ.
ČŠI při evaluaci CLIL na ZUŠ může mimo jiné potvrdit, že:
ČŠI při evaluaci CLIL na ZUŠ může dále:
Za požadovanou vztažnou soustavu při evaluaci (Souhrnné poznatky České školní inspekce ..., 2006, s. 7) lze v CLIL předběžně použít obsahu slovníku již strukturovaného pro výuku CLIL (srov. např. Vašíček, 2008c). Podle potřeby evaluace (resp. triangulace čili vyhodnocení ze tří různých úhlů) lze o tomto obsahu různým způsobem komunikovat ve vyučování, prozkoušet jej znovu po vyučování apod. Po úspěšné evaluaci se CLIL může stát součástí školního vzdělávacího programu na ZUŠ (viz podobně Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2005, s. 116).
Co říci na závěr?
Transformaci vzdělávací soustavy v České republice může učitel vnímat v podobě příležitosti, nebo hrozby. Transformace však dává učiteli možnost vnést do ní i svůj vlastní řád. Třeba v podobě jeho vlastního pojetí CLIL na jeho vlastní základní umělecké škole. Jak tomu bylo v mém případě? V roce 2000 jsem začínal v CLIL na Základní umělecké škole Tišnov s cizojazyčnou slovní zásobou v rozsahu jedné strany formátu A4. Po roce jsem měl o tom přednášku a předložil této zásoby tři strany téhož formátu. Nic víc! Navzdory tomu byla moje tehdejší práce podpořena švýcarskou stranou a písemně hodnocena jako práce průkopnická. Neuvádím to zde proto, abych se „chlubil třemi stranami", ale abych povzbudil ty z kolegů - učitelů ZUŠ, kteří zbytečně váhají či zbytečně pochybují sami o sobě. Jde to!
Máme dvě česká přísloví. Jedno je záporné: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál." Druhé je kladné: „S chutí do toho, půl je hotovo." Tak do toho!
Použitá literatura:
BÜELER, X. - STEBLER R. - STÖCKLI, G. - STOTZ, D.: Schulprojekt 21: Lernen für das 21. Jahrhundert?: Externe wissenschaftliche Evaluation. Teil 1. Zürich: Pädagogisches Institut, Universität Zürich - Zürcher Hochschule Winterthur, 2001. http://www.paed.unizh.ch/pp1/stoeckli/tsprimgraphs/SP21Teil1.pdf.
KAPRÁLEK, K. - BĚLECKÝ, Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-887-2.
KELLY, M. - GRENFELL, M. et al.: The Training of Teachers of a Foreign Language: Developments in Europe: Main Report: A Report to the European Commission. Directorate General for Education and Culture. Revised Report. August 2002. http://ec.europa.eu/education/policies/lang/doc/executive_summary_full_en.pdf.
KOMENSKÝ, J. A. (COMENIUS, J. A.): Didaktika, to jest umění umělého vyučování. (Didactica magna.) (1. vyd. 1657.) (Nově bez poř. č. vyd.) Veškeré spisy Jana Amosa Komenského, sv. IV. Brno: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, 1913.
KOMENSKÝ, J. A. (COMENIUS, J. A.): Svět viditelný: Odmalovaný a v čtverakém jazyku představený. (Orbis sensualium pictus quadrilinguis.) (1. vyd. 1685.) Nově 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství - Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelství, 1985.
NIEMINEN, K.: Aspects of Learning Foreign Languages and Learning with Foreign Languages. Jyväskylä: Jyväskylä University of Applied Sciences, 2006. https://oa.doria.fi/bitstream/handle/10024/6677/TMP.objres.212.pdf?sequence=1.
Prameny:
Akční plán výuky cizích jazyků pro období 2005 - 2008. www.msmt.cz/Files/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2005. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2005. http://www.msmt.cz/Files/HTM/KTDlouhodobyZamer.htm.
Konzepte für den bilingualen Unterricht: Erfahrungsbericht und Vorschläge zur Weiterentwicklung (Bericht des Schulausschusses vom 10.04.2006). Sekretariat der ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder in der Bundesrepublik Deutschland - II A. http://www.kmk.org/doc/publ/Konzepte-bilingualer-Unterricht_10-04-2006.pdf.
Národní plán výuky cizích jazyků. (2005.) http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf.
Obsahovo a jazykovo integrované vyučovanie (CLIL) v škole v Európe. (2006.) http://www.eurydice.org/ressources/eurydice/pdf/0_integral/071Sk.pdf.
Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce. In: Věstník ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Roč. LXIV, říjen 2008, sešit 10, s. 74 - 75.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
