Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Záleží na každém hlasu?
Lekce přibližuje poměrný volební systém pro krajské volby a většinový volební systém pro volbu senátorů. Zároveň demonstruje, že i hlasy jednotlivců mohou být rozhodující. Lekce je použitelná i v hodině matematiky.
Cíl výuky
Žáci popíší rozdíl mezi většinovým a poměrným volebním systémem.
Žáci zhodnotí význam aktivní účasti občanů ve volbách.
1. Úvod – vzbuzení zájmu o téma, motivace (5 minut)
- Hodinu začneme otázkami, konkrétní odpovědi se žáci dozví v dalším průběhu vyučovací hodiny.
- Jaký byl nejmenší rozdíl v hlasech kandidátů do senátu v těchto volbách? V dřívějších volbách?
- Kolik hlasů by mohlo stačit na změnu složení zastupitelstva?
- Má smysl kroužkovat kandidáty na kandidátkách?
- Dostane se do krajského zastupitelstva každá strana, která v kraji kandiduje?
- Má smysl volit malé strany?
- Sdělíme žákům, že odpovědi na otázky dostanou při doplňování přiloženého pracovního listu.
2. Většinový a poměrný volební systém – vzorové příklady (10 min)
- Většinový volební systém se používá pro volbu senátorů a nově prezidenta republiky. Pro zisk mandátu je nutné získat nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů, pokud ji žádný z kandidátů nezíská, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším získaným počtem hlasů. Vítězí ten, který v druhém kole získá více hlasů.
- Nejnižší rozdíl v 2. kole senátních voleb (2012) byl 737 hlasů v okrese Domažlice. Pro postoupení do druhého kola chybělo např. v okrese Praha 2 třetímu kandidátovi pouze 98 hlasů, v Chomutově 143 hlasů, ve Svitavách 173 hlasů, v Praze 8 198 hlasů. V roce 2006 získal senátorské křeslo Petr Pithart v Chrudimi rozdílem pouhých 24 hlasů.
Materiály ke stažení
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Mgr. et Mgr. Aleš Franc11. 1. 2013
Podobně laděné příspěvky lze určitě přivítat, neboť přispívají ke zvyšování občanského vědomí u českých žáků a mládeže. Přesto si neodpustím několik drobných připomínek a podnětů k úpravám. Předně k zařazení příspěvku do rubriky Gymnaziální vzdělávání - ovšem na úrovni očekávaných výstupů se objevuje odkaz na základní vzdělávání, ačkoliv v RVP G existuje vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, v rámci kterého rozlišujeme tematický celek Občan ve státě a k němu lze přiřadit příslušný očekávaný výstup: "vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenství". Trošku problematické bude vybrat nejvhodnější průřezové téma, protože na úrovni GV postrádáme Výchovu demokratického občana, ale můžeme si pomoci např. Výchovou k myšlení v evropských a globálních souvislostech, příp. Multikulturní výchovou. Co se týká vlastního obsahu článku, dle mého názoru ne zcela jasně a hlavně srozumitelně definuje hlavní rozdíl mezi většinovým a poměrným volebním systémem. V souvislosti s tím mi tam chybí zdůraznění toho, že podle většinového systému v příslušných volbách primárně volíme konkrétní osobnosti a podle poměrného systému v prvním plánu volíme politické strany. Navíc mi tam schází uvedení příkladu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. A ještě drobnost k přílohám - v mapové příloze postrádám popisky s vysvětlením barev patřících ke konkrétním politickým stranám.
- Pavlína Hublová11. 1. 2013
Děkuji za pomoc se správným zařazením. Opraveno.
Financování materiálu
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
