Začínáme s metodou CLIL ve výuce fyziky na základní škole
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Začínáme s metodou CLIL ve výuce fyziky na základní škole
4,0 (1 hodnocení)
Text článku je zaměřen na vyučování metodou CLIL v rámci předmětu fyzika. V první části článku je čtenář seznámen s tím, co znamená výuková metoda CLIL, jaké jsou její přednosti a jaká může přinášet úskalí. V druhé části textu je konkrétní ukázka (inspirace), jak zpracovat učivo odraz světla (zrcadla) metodou CLIL.
Co je CLIL?
Metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning), populární na školách po celém světě už od 90. let minulého století (Mehisto, Marsh & Frigols, 2008), si v posledních dekádách získává své příznivce i na českých školách. Jedná se o metodu vyučování, která kombinuje výuku cizího jazyka (v českém prostředí nejčastěji anglického, německého, francouzského nebo španělského) s výukou jiného předmětu, např. přírodních věd, matematiky, zeměpisu, dějepisu, nebo také výtvarné, hudební a tělesné výchovy.
Jakou podobu může mít výuka CLIL?
CLIL je metoda, nebo spíše přístup k výuce, který se sice řídí určitými principy a jsou pro něj typické specifické postupy (viz. níže), přesto však lze konstatovat, že se jedná o velmi flexibilní přístup, který umožňuje vyučujícím zapojit do své výuky prvky CLIL v nejrůznějších podobách. Ve své nejzákladnější podobě může jít o jednorázové zapojení výuky cizího jazyka do výuky fyziky – např. formou sledování videa na fyzikální téma v cizím jazyce nebo jakékoli jiné aktivity relevantní pro danou třídu či skupinu, která propojuje výuku učiva fyziky a cizího jazyka. V rozšířenější podobě se může jednat o několikadenní projekt, kdy žáci zpracovávají téma (často mezipředmětové) v cizím jazyce. Ve své nejextrémnější poloze pak CLIL výuka znamená úplnou „imerzi“ neboli vnoření, kdy jsou všechny předměty (pochopitelně s výjimkou rodného jazyka) vyučovány v cizím jazyce.
Jaké jsou principy výuky CLIL?
Výuka CLIL je charakterizována důrazem na „4 C“, která reprezentují obsah, komunikaci, kognitivní dovednosti a kulturu / komunitu / občanské aktivity (v originále Content, Communication, Cognitive skills, Culture/ Community/ Citizenship“) (Dale & Tanner, 2012). První dvě „C“ tedy vystihují propojení obsahu a jazyka, kognitivní dovednosti chápeme jako úsilí o maximální kognitivní zapojení žáků, poslední „C“ je pak poukazem na občanský a kulturní rozměr výuky CLIL.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Matěj Hudec26. 11. 2022
Možná by stálo za zvážení zkusit to spíš na střední škole...
Mezi další klíčové koncepty CLILu patří tzv. scaffolding (doslovný překlad z angličtiny „lešení“), neboli podpůrné strategie, které v souladu s Vygotského principem zóny nejbližšího vývoje pomáhají žákům postupně a přiměřeně rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. Mezi scaffoldingové strategie patří jak prvky obsahové, např. šablony nebo fráze, které žáci používají při nácviku psaní určitých žánrů, nebo také prvky sociální, kdy žáci pracují ve skupinách před tím, než představí svou práci před ostatními.
V neposlední řadě je vhodné mezi základními principy CLILu uvést také snahu o maximální aktivizaci žáků. Ti jsou zapojeni zejména samostatnou transformací obsahu, tedy novým podáním informace, kterým demonstrují své porozumění a zvládnutí obsahu.
Kdo může učit metodou CLIL?
Mezi učiteli existuje nepřesná představa, že jediným kompetentním učitelem CLILu může být aprobovaný učitel cizího jazyka, který je zároveň učitelem jiného předmětu. Ačkoli tato kombinace je zřejmě pro CLIL ideální, prvky CLILu mohou zavádět i učitelé nejazykových předmětů se zájmem o cizí jazyk, či naopak učitelé jazyků se zájmem o nejazykový předmět. Pokud se učitel nejazykář necítí plně kompetentní, může do své výuky zpočátku zapojovat především receptivní aktivity (tj. poslech a čtení) a teprve postupně ty produktivní (mluvení, psaní). Velmi cenná je však spolupráce mezi učiteli jazykových a nejazykových předmětů, kteří mohou např. v rámci školního projektu zkoordinovat probíranou látku, a tak se vzájemně doplňovat jak při přípravě, tak při realizaci výuky CLIL.
Jaké jsou přínosy výuky CLIL?
Mezi nejvýznamnější přínosy výuky CLIL bývá řazena autentičnost materiálu a s ní spojená vyšší motivace žáků. Jak ukazují výzkumy, výuka zaměřená na řešení reálného problému či úkolu vede k vyššímu kognitivnímu zapojení žáků, zvláště pak, pokud je úkol řešen v cizím jazyce. Učení se tak stává efektivnějším a při tzv. výuce dvou v jednom dochází i k jakési úspoře času. Mimo jiné je však motivace žáků často také zvýšena prvkem překvapení a novostí materiálu v jiném jazyce – pro ty, kteří jsou více orientováni např. na fyziku, se tak může stát atraktivnější výuka jazyka a naopak.
Jaké nevýhody jsou s metodou CLIL spojovány?
Nejčastěji vnímaná nevýhoda výuky CLIL je zvýšená časová náročnost přípravy a organizace. Ačkoli jsou dnes již k dispozici četné materiály s tzv. instantními přípravami do výuky, které lze přímo převzít a které zahrnují kopírovatelné pracovní listy pro žáky, při zavádění CLILu do výuky systematicky je nevyhnutelné podrobné plánování, hledání vhodných materiálů do výuky, případně také spolupráce mezi učitelem jazyků a fyziky, která může být pro učitele zpočátku zatěžující. Jako však i při jiných inovacích, i zde lze konstatovat, že dobře naplánované hodiny či projekty lze další roky recyklovat a náročnost v dalších bězích je již mnohem menší.
Zrcadla (Mirrors)
V následující části textu představíme návrh konkrétního učiva ve vyučovacím předmětu fyzika jako případ aplikace CLILové lekce. Vybrali jsme učivo zaměřené na vlastnosti obrazu na různých typech zrcadel (rovinné, vypuklé a duté zrcadlo). Volně se inspirujeme cvičením v publikaci The CLIL Resource Pack (Grieveson, Superfine, 2015 s. 101).
Cílem této hodiny z hlediska fyziky je seznámit žáky s nástroji zprostředkujícími odraz světla pomocí rovinného zrcadla, jako jsou koutový odražeč a periskop (k tomu zprostředkovat poznatky o vlastnostech obrazu na rovinném zrcadle), dále pak zkoumání vlastností obrazu a seznámení žáků s příklady využití zrcadel kulových. V kontextu Rámcového vzdělávacího programu se jedná o učivo fyziky vlastnosti světla (zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle).
Jazykovým cílem hodiny je seznámit žáky se slovní zásobou v oblasti světla a jeho odrazu; dále s vyjádřením budoucnosti: I will see … a minulým časem pro záznam činnosti: I saw …
Postup:
Na začátku hodiny jsou žáci seznámeni s důležitou slovní zásobou, např. pomocí obrázku:
upside down
the right way up
reflection
reversed image
virtual image
bigger
smaller
periscope
corner reflector
flat mirror
convex mirror
concave mirror
Učitel zkontroluje porozumění a správnou výslovnost, např. s pomocí webu www.howjsay.com.
Následně dostanou žáci do dvojic sadu obrázků, na kterých popisují vlastnosti obrazu na daném typu zrcadla. Při tom používají tvary pro vyjádření budoucnosti: I will see …
Po dokončení tohoto zadání žáci dostanou pomůcky v podobě reálných zrcadel a nástrojů, kde si probírané zákonitosti ověří empiricky. Do záznamového archu pak popíší svá zjištění: I saw … a porovnají je s celou třídou s kontrolou učitele. Učitel pak provede shrnutí učiva v anglickém jazyce se zaměřením na klíčové pojmy v angličtině.
Pomůcky pro lekci: vhodné obrázky (na kterých je zachycený daný optický jev) doplněné záznamovým archem pro popis zjištěných vlastností, model periskopu (z tubusu a dvou zrcátek), model koutového odražeče (popřípadě cyklistická odrazka), vypuklé zrcadlo (popřípadě vyleštěná ocelová koule nebo vhodná lžíce), duté zrcadlo (popřípadě vhodná salátová mísa nebo vhodná lžíce).
Ukázka záznamového archu s obrázky:
1. Rovinné zrcadlo (flat mirror)
Autor díla: Zdeněk Hromádka
2. Vypuklé a duté zrcadlo (convex mirror and concave mirror)
Autor díla: Zdeněk Hromádka
Poznámka: Otázky na záznamovém archu k dutému zrcadlu začínají způsobovým slovesem „Can“. Důvod je ten, že vlastnosti obrazu na dutém zrcadle závisí na vzdálenosti objektu od zrcadla.
Použití metody CLIL ve fyzice je způsob vyučování náročnější pro žáky i učitele. Jeho významným přínosem je však to, že se žáci učí různé učební látky paralelně. Dá se říct, že lekce anglického jazyka je zde současně nástrojem pro kvalitnější fixaci fyzikálních vědomostí, a naopak fyzika zde hraje roli nástroje pro upevňování dovedností v rámci angličtiny.
Literatura a použité zdroje
DALE, L.; TANNER, R. CLIL Activities. Cambridge: Cambridge University Press., 2012.
GRIEVESON, M.; SUPERFINE, W. The CLIL Resource Pack. Delta Publishing, 2015. ISBN 978-1-905085-65-1.
Domnívám se, že je článek poměrně inspirativní, i když používání CLIL metody je v rámci běžné výuky nejazykových předmětů - a to hlavně z časových důvodů - spíše zbožným přáním než reálnou možností.
Od druhého stupně výš (a ideálně asi poslední dva roky základní školy) lze nicméně vedle gramatiky zavést i hodiny nazvané třebas "Culture and Science", v jejichž rámci se dají probírat všelijaké témata od dějin přes kulturu až po vědu, a metoda CLIL je k tomu jako stvořená.
