Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Vznik života a experimenty do výuky
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu biologie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Vznik života, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál nabízí 2 experimenty, kterými žákům lze přiblížit vznik života na Zemi. Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Demonstrace lipidů
Olejové krůpěje ve vodě
Malé množství oleje vlijeme do kádinky s vodou. Na povrchu se vytvoří olejová oka. Na hladině jsou to téměř dvojrozměrné útvary. Pokud vodu s olejem opatrně zamícháme, vytvoří se kulovité kapičky oleje, které (vlivem rozdílné hustoty vody a oleje) rychle stoupají k hladině, na které se roztáhnou tenké blanky. Prostorově jsou to však kuličky, které oddělují vnitřní prostředí od prostředí vnějšího. Pokud by uvnitř byla organické látka, která by řídila a umožňovala rozdělení kapičky, máme proces napodobující řízené množení buňky.
Struktura a funkce nukleových kyselin
Hra s nukleovými kyselinami
Trochu (všeobecně známé) teorie:
Ribonukleová kyselina (RNA) je tvořena vláknem ribonukleotidů a obsahuje cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil. Nukleové báze sedí na ribózo-fosfátové kostře, na kterou nasedají nukleové báze: adenin, guanin, cytosin a uracil. Je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů. Molekula RNA je obvykle jednovláknová.
DNA je v mnoha ohledech podobná, ale je dvouvláknová a má nukleové báze adenin, guanin, cytosin a thymin. Je nositelka genetické informace. Oblast DNA nesoucí gen je přepsána do mediátorové RNA (mRNA).
Nukleové báze jsou navzájem pospojovány vodíkovými můstky na bázi komplementarity: adenin se páruje s thyminem, či uracilem, guanin se páruje s cytosinem. My vodíkové můstky zobrazíme propojením lepivých stran zipů.
Tři za sebou jdoucí báze tvoří triplet (kodon) v mRNA. Kodon určuje druh aminokyseliny, a tedy vlastnosti bílkoviny, a tedy vlastnosti buňky, potažmo celého organismu.
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Miroslav Melichar19. 2. 2020
Vznik života asi jednoduchým experimentem neukážeme. Záleží proto velice na komentáři, vysvětlení, zvlášť když jsou experimenty zřejmě určeny pro 6.r. ZŠ, tedy pro 11-leté děti. Podívejme se z tohoto hlediska na 1. pokus: Začnu závěrem:" Pokud by uvnitř byla organické látka, která by řídila a umožňovala rozdělení kapičky, máme proces napodobující řízené množení buňky." Pak ovšem můžeme každý rozpad na drobnější části komentovat podobně. Tableta živočišného uhlí nebo kostka cukru se v trošce vody rozsype na kousky. Proč olej? To v komentáři není. Má to vyučující žákům nějak vysvětlovat? Jak? Navíc látka, která umožňuje dělení kapičky by mohla fungovat opakovaně a dělit ony kapičky dál a dál kamsi do ztracena. To už je od buněk daleko. Látky, které dokážou způsobit rozdělení oleje do kapiček známe - jsou to saponáty, tenzidy. Proč ne ty? Pravda, působí na olej zvenku a ne zevnitř, ale vytvoří zajímavou strukturu (a nejde o fiktivní látky). Ještě k nejasnosti a nepřesnosti textu:".. kulovité kapičky oleje, které (vlivem rozdílné hustoty vody a oleje) rychle stoupají k hladině, na které se roztáhnou tenké blanky. Prostorově jsou to však kuličky, které oddělují vnitřní prostředí od prostředí vnějšího. Pokud by uvnitř byla organické látka, která by řídila ...". Kapičky pod hladinou jsou kulovité, ano. Ale tenké blanky prostorově kulovité nejsou - jsou skoro 2-rozměrné, jak popis začínal. A ta blanka odděluje vnější a vnitřní prostředí, jistě - vzduch a vodu. Je to snad nějak významné? Jestli ano, tak proč. Uvnitř kterých kapiček by měla být ona látka, která řídí jejich dělení? Píše se o ní za popisem povrchové blanky, ta se taky první dělí, ale buňky snad spíš připomínají ty kulovité kapky, keré se po protřepání vznáší ve vodě. Není to trochu (dost) nepřehledné. Já doufám chápu, co chce autorka říci, ale neříká to. A co mají dělat učitelé? Víceméně si zas musí poradit sami, i když se jim jakoby dostalo odborné podpory.
- Miroslav Melichar3. 3. 2020
K nukleovým kyselinám: Text začíná "trochou (všeobecně známé) teorie". Má snad jít o rozsah znalostí, které získají žáci? Podle dalšího se zdá, že asi ano. Problém je v tom, že nejde primárně o pochopení významu NK, ale o popis jejich struktury spojený s mnoha odbornými termíny. Samozřejmě nejde dělat pokus, který má přiblížit NK a vyhnout se věcnému popisu, ale vezmu-li z popisu experimentu jen tučně tištěný text (a ten asi je zvýrazněný proto, že jej má vyučující využít jako slovní komentář), pak v něm najdu 11 odborných termínů (ribozo-fosfátová kostra, názvy 5 bází, RNA, komplementární, DNA, replikuji, identické řetězce). Pokud tomu rozumím správně je experiment určen pro začátek 6. tř. ZŠ, tedy pro děti, které právě přešly na 2. stupeň. Opravdu lze s nimi takto odborně komunikovat? Je to třeba? A má to efekt? Praktické ověření v první řadě řekne, že žáci pochopili, co mají dělat, nastřihali a pospojovali zipy a práce je bavila.(Podobně asi vyzní výsledek praktického ověření pokusu s olejem.) Nikde není uvedeno, zda jsou experimenty originálním nápadem autorky nebo zda jsou převzaté (a případně modifikované). Nemůžeme tak posoudit, jak velký je přínos Projektu.
Financování materiálu
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).