Vzdělávací technologie musí klást větší důraz na vzdělávání

Jedním ze závěrů nedávno proběhlé konference amerického konsorcia CoSN (Consortium for School Networking) v San Franciscu je výzva propagátorům využívání vzdělávacích technologií ve školství, aby věnovali mnohem větší pozornost vztahu mezi technologiemi a učením. Jinými slovy řečeno, obor vzdělávacích technologií by měl být mnohem více než dosud o vzdělávání nežli o technologiích. Tato výzva je výsledkem kulatého stolu, u něhož se sešlo hned 7 bývalých ředitelů řídícího výboru CoSN.

Jednou z bývalých ředitelek je Cheryl Williams, jež je nyní vedoucí marketingu na vzdělávání orientované komerční firmy Teachscape. Podle jejího názoru je třeba, aby obor vzdělávacích technologií dokázal překlenout rozpory mezi pedagogikou a technologiemi. Domnívá se, že je třeba si při kontaktu s vedoucími představiteli školství osvojit „nový slovník“. Příliš mnoho polemik mezi odpůrci a zastánci využití technologií ve školách dosud končí bohužel tím, že zastánci nejsou schopni předložit přesvědčivé důkazy o svých tvrzeních. Nepříjemným důsledkem je snižování dotací využití vzdělávacích technologií ve školách.

Další bývalou ředitelkou CoSN přítomnou u kulatého stolu byla Sheryl Abshire nyní působící ve funkci koordinátorky technologií ve školském obvodě Calcasieu Parish v Louisianě. Ta zmínila ještě další důvod, proč někteří činitelé v USA občas odmítají financovat projekty na implementaci vzdělávacích technologií nebo jejich pokračování. Neuvědomují si totiž, jak velké úsilí je třeba vynaložit, aby byl program využívající vzdělávací technologie dlouhodobě úspěšný. „Pořád existují lidé, kteří si myslí, že když se nám podařilo školy připojit do internetu a poměr počtu počítačů na žáka se snížil, je všechno hotové!“

Cheryl Lemke, ředitelka The Metiri Group, což je firma zabývající se výzkumem na poli vzdělávacích technologií, připomněla, že vhodně využívané technologie pomáhají školám dosáhnout vzdělávacích cílů hodných 21. st. – kritické myšlení, řešení problémů, tvořivost, týmová spolupráce apod. „Politika naší vlády nás nutí používat technologie hlavně ke sběru dat. Přestože je to funkce důležitá, pomáhající učitelům dělat mnohem informovanější rozhodnutí, není to zdaleka vše. Potenciál technologií pozitivně ovlivňovat vzdělávací proces je mnohem širší.“

Tuto myšlenku dále rozvinul současný výkonný ředitel CoSN Keith Krueger. Poznamenal., že „Spojené státy byly po několik minulých století vedoucí světovou mocností na poli inovací. Jenže země jako Japonsko, Jižní Korea, Čína, Singapur nebo Indie jsou na takovém vzestupu, že není vůbec jisté, zda do 15 či 20 let nepřevezmou řídící roli“. Na své nedávné cestě do Asie si Krueger všiml, že vlády zemí jako je Jižní Korea nebo Singapur, jejichž studenti již teď dosahují ve srovnávacích testech z matematiky a přírodních věd lepších výsledků než američtí, si potřebu zlepšování výsledků v oblasti kreativity a inovativního myšlení plně uvědomují.

David Byer, expert na vzdělávání od firmy Apple, shrnul předchozí body takto: „Musíme se zaměřit na vzdělávací proces, technologie jako takové nejsou tím nejdůležitějším.“Je financování školních technologií v USA v krizi?). Souvisejícím prvkem politiky administrativy prezidenta Bushe, o němž byla též v diskuzi zmínka, je snaha o podmínění investic do technologií relevantními daty potvrzujícími dosahování lepších výukových výsledků s jejich využitím než bez nich (viz Evaluace inovativních aplikací vzdělávacích technologií nejen v USA). Slabina tohoto rozhodnutí je v tom, že nedošlo k odpovídajícímu posunu v konstrukci používaných testů, takže se v nich vliv technologií plně nemůže uplatnit.

Snaha o ověření vhodnosti výdajů na vzdělávací technologie se v minulém období dostala až do amerického senátu, který si u ministerstva školství objednal studii zjišťující efektivnost využití 15 specializovaných počítačových programů na výuku čtení a počítání, jejichž dodávky do škol byly dříve financovány státním programem NCLB (No Child Left Behind). Právě v těchto dnech byly zveřejněny první výsledky. Ukazuje se, že mezi žáky nepoužívajícími a používajícími testované programy není možné ve výsledcích standardizovaných testů nalézt statisticky významné rozdíly.

Závěry jsou založeny na zkoumání vzorku 10000 žáků ZŠ ze 439 tříd 132 škol. Byla uplatněna doporučovaná metoda slepého výběru, takže bude možné tyto výsledky považovat za směrodatné. Není to první výzkum podobného zaměření, který dospěl k podobným výsledkům (viz třeba též E-Rate neměl vliv na výsledky žáků).

Odborníci na vzdělávací technologie nejsou vůbec překvapeni. Tvrdí, že způsob implementace programů u náhodně vybraných učitelů a způsob jejich přípravy ani nemohl vést k jiným výsledkům.

V dnešní době je třeba výzkumu asi zadávat též jinak formulované otázky. Ukazuje se, že jednoúčelové výukové programy zdaleka nejsou jediným možným uplatněním technologií ve výukovém procesu.

zdroje:, eSchool News, March 30, 2007
Major study questions value of school software, eSchool News, April 6, 2007
Effectiveness of Reading and Mathematics Software Products: Findings from the First Student Cohort, The National Center for Education Evaluation and Regional Assistance, March 2007 Dennis Pierce - Experts: Ed tech must change its message