Využití regionálních témat ve výuce dějepisu

Ve snaze žáky dobře připravit do života mnoho učitelů regionální dějiny zanedbává nebo vůbec nevyučuje. Hodinová dotace je malá a většinou nestačí ani na probrání obecných dějin, nějaký čas se najde na dějiny národní, ale učit dějiny města a regionu, ve kterém žák žije, je často považováno za časově neúnosné. Většina učitelů tedy zvolí variantu obecné vzdělanosti a snaží se dát žákům jakési historické povědomí a seznámit je s důležitými mezinárodními a národními událostmi a osobnostmi. To se na jednu stranu může jevit jako dobrý způsob, neboť případný zájemce si informace o regionálních dějinách zjistí sám a díky tomu, co se naučil ve škole, si je snadno zařadí do kontextu obecných dějin. Pravděpodobně i takoví žáci budou, ale většina z nich už si historické vědomosti po odchodu ze školy výrazně rozšiřovat nebude. A nakonec se stane, že většina maturantů bude rozumět dějinám Evropy lépe než dějinám města, ve kterém celý život žije.

Situace učitelů samozřejmě není jednoduchá, neboť jejich povinností je připravit žáky na maturitu a přijímací zkoušky, a proto musí vyučovat ta témata, která budou pro žáky v těchto okamžicích klíčová. Jak tedy skloubit nutnost žáky naučit dostatečně obecné a národní dějiny a ještě je seznámit s dějinami regionu? Vzhledem k hodinovým dotacím pravděpodobně nebude možné vyčlenit na ně samostatné hodiny, ale k základnímu seznámení to ani nebude nutné. Můžeme využít toho, že vlastností regionálních dějin je jejich konkrétnost a blízkost. Můžeme je tedy zakomponovat do běžné vyučovací hodiny a dobře jich využít pro konkretizaci a znázornění probírané problematiky. 

Motivační funkce

Velmi dobře lze regionálních dějin užít pro motivaci žáků. Období, které se chystáme v hodině probírat, můžeme vhodně uvést odkazem na historickou osobnost či událost, která s touto dobou souvisí. Nemusí se jednat o vyčerpávající výklad a pravděpodobně by to ani nebylo žádoucí. Stačí pár základních informací a zajímavostí (doplněných například dobovými ilustracemi či fotografiemi), které žáky zaujmou a zajistí vám tak jejich pozornost pro další výklad. V průběhu hodiny je možné se k dané osobě či události vracet a doplňovat informace o ní v návaznosti na to, co momentálně probíráme. Pokud bude tato úvodní část zpracována zajímavě, může nám odkazování na ni v průběhu výkladu zajistit opětovné získání pozornosti žáků.

Explanační funkce

V průběhu výkladu může být použití regionálních dějin také velmi vhodné a užitečné. Zvláště při probírání národních dějin není nijak obtížné zapojit tyto informace do výkladu tak, aby nepůsobily rušivě. Neměli bychom se ale bránit ani jejich zapojení do výuky obecných dějin. Jsou- li v našem městě či okrese významné architektonické památky, můžeme je zařadit do výkladu nejen o historii uměleckých slohů. Je vhodné vést žáky k zamyšlení například nad tím, proč má mnoho českých umělců doby barokní cizí jména. Odkud pocházejí, proč se usidlovali na našem území, ve které době k tomu došlo? Vše je možné konkrétně ilustrovat na příkladu té osoby, která je pro náš region významná.

Stejně tak je možné využít pro výklad samotné budovy, názvy ulic, významná místa či památné stromy. Není nutné zahýbat do zbytečných podrobností, ale ilustrace obecného jevu na konkrétním regionálním příkladu může být dvojnásob vhodná: seznámíme žáky s dějinami regionu a zároveň jim pomůžeme látku lépe pochopit, protože jim ji představíme na snadno zapamatovatelném příkladu. Zároveň jim místa, kterými denně procházejí či o nich často slyší, spojíme s informací. Daná událost se jim tedy bude často připomínat a nakonec se pro ně stane součástí jejich vědomostí, kterou nezapomenou a bude pro ně znamenat samozřejmý fakt. 

Rozvoj tvůrčích schopností

Regionální dějiny mohou sloužit také jako velmi dobrý způsob pro rozvoj tvůrčích schopností žáků a budování historického myšlení. Můžeme pomocí nich velmi dobře ilustrovat metody indukce a dedukce a dále je v průběhu výkladu rozvíjet.

Několik prvních hodin můžeme tento proces dělat sami – názorně ukázat žákům, jak při těchto procesech postupujeme, jak lze z obecných dějin vyvodit, jak asi vypadaly dějiny regionu v probíraném období. (Pokud během třicetileté války táhla švédská vojska zemí, jaké to asi mělo dopady na vesnice v našem regionu?) Nebo naopak na příkladu regionálním odvozovat obecné skutečnosti. (Některé vesnice v našem okrese zanikly během třicetileté války – proč, jak to asi bylo v jiných oblastech, státech?) Je také možné žáky učit kritickému historickému myšlení a opatrnosti při čerpání z pramenů. (Je možné, aby se povstání proti vrchnosti účastnilo několik tisíc lidí lidí, když vesnice v okolí měly jen tolik a tolik obyvatel, nebo chtěl autor události přidat na důležitosti?) Pokud si tyto schopnosti žáci osvojí, pak se jim budou hodit nejen při studiu dějepisu, ale i v jiných předmětech a nakonec i v každodenním životě, třeba při obyčejném čtení zpráv na internetu či v novinách. Navíc si daná fakta mnohem lépe zapamatují, pokud nad nimi museli déle přemýšlet a uvažovat, nebo se jim dokonce podařilo odvodit je z toho, co již znají. 

Praktická výuka

Exkurze

Výhodou regionálních dějin je to, že je možné je velmi pohodlně učit prakticky. Exkurze do historicky významných míst v blízkém okolí nemusí být náročná na přípravu, ale může být pro žáky velmi zajímavá a přínosná. A nemusí se ani jednat o celodenní výlety. Pokud je vaše škola ve městě, není nic snazšího než se některé odpoledne po vyučování nebo například sobotní dopoledne se žáky domluvit a vzít je na historickou prohlídku města. Můžeme si naplánovat okruh na hodinu až dvě, ukázat historicky důležité budovy, zmínit, v čem je jejich důležitost (např: „Z tohoto balkonu byla vyhlášena samostatnost Československa.“). Zajímavé určitě bude doplnit výklad historickými obrázky a fotografiemi, které můžeme na daném místě nechat mezi žáky kolovat, aby porovnali, jak vypadalo místo dříve a jak nyní. Vhodný může být i komentář, proč ke změnám došlo, proč některé budovy již nestojí a nahradili je jiné. Pokud výklad zpestříte množstvím zajímavostí, určitě to bude pro žáky příjemně a zajímavě strávený čas.

Rodokmen

Tvorba rodokmenu se nemusí až tak úplně týkat regionálních dějin, ale i přesto může být pro žáky zajímavou zkušeností. Samozřejmě záleží na věku žáků a umístění školy, ale pokud se škola nachází ve stejném městě jako místní archiv, pak to pro starší žáky může být zajímavým zpestřením výuky. Vzhledem k náročnosti je ale dle mého soudu vhodnější zadat toto jako dobrovolný úkol (alespoň pololetní). Zároveň můžete žákům vysvětlit, jak badatelská práce v archivu probíhá, jak postupovat, když budou chtít v archivu něco dohledat. Je možné je vzít i na exkurzi.

Projekty

Regionální dějiny jsou také ideálním materiálem, který je možné zpracovávat během projektové výuky. Témata většinou nebývají tak dobře zpracována a bude tedy nutné, aby žáci používali více zdrojů, což je během projektové výuky více než žádoucí. Podle toho, kde se vaše škola nachází, je možné zvolit různá témata – historie hradů a zámků v našem regionu, významná místa nebo osobnosti. Ve větším městě je možné zvolit i téma jednotlivých staveb, které jsou něčím zajímavé. Součástí projektu by mělo být i zasazení do historického kontextu a srovnání s národními či obecnými dějinami, aby se nejednalo o čistě kompilační práci. 

Vytváření hodnot

Rozhodně ne nejméně důležitou funkcí výuky regionálních dějin je utváření vztahu žáků k regionu, v němž vyrůstají a žijí, zobecněně pak i k vlasti a vlastnímu národu. Tím samozřejmě nemyslím nekritický nacionální obdiv a pohrdání druhými, ale naopak kritický pohled na historii, která se mě nejvíce dotýká, historii místa, v němž žiji, mých skutečných předků. Pochopení, že nelze lidi dělit do skupin podle abstraktních pojmů, jako jsou národ a vlast, a podle toho jim přiřazovat nějaké vlastnosti, ale že je nutné si uvědomovat hodnotu každého člověka individuálně. Ocenit to, co bylo v historii dobré, a odsoudit chyby, které by se opakovat neměly. Mnohem citelněji si žáci uvědomí, co znamená válka, pronásledování a bezpráví, když jim je ilustrujeme na konkrétních lidech a místech, kterými každodenně procházejí. Obecná historická fakta jsou jistě to, co by žáci měli znát, ale příběhy jsou tím, co jim umožní si je prožít a zapamatovat.