Využití mapových podkladů a jednoduchá statistická analýza ve výuce reg. zeměpisu

Pracuje se po dvojicích či trojicích. Čtveřice a vícečetné skupiny by byly, vzhledem k rozsahu zadání, příliš velké. Ale vše je možno upravit se znalostí konkrétních podmínek tříd.

Rozdají se dvě sady atlasů, tak, aby sousední skupinky neměly stejné atlasy. Zadání je v minimální variantě zaměřeno na vyhledávání nejčastěji zobrazených zemědělských plodin na hospodářských mapách příslušných atlasů, ve variantě optimální jsou přidány nerostné suroviny a ve variantě maximální je otevřena i možnost vyhledávání průmyslových odvětví, případně druhů dopravy i nacházení oblastí s nejvyšší a nejnižší hustotou zalidnění. Maximální varianta umožňuje analýzu a syntézu; hledání příčin, důsledků a zobecňování.

Žáci si tedy nejprve dle základního regionálního přehledu z úvodu regionálního členění světadílu v atlase vymezí/uvědomí region, ve kterém informace vyhledávají. V rámci těchto regionů (např. Jihovýchodní Asie – tam to funguje velmi názorně a přehledně – ale, nejen u Asie, i u ostatních světových regionů…) provedou statistickou analýzu dat v atlasech. Navrhuji použít tabulkovou metodu; tady se nabízí použití výpočetní techniky v jakémkoliv slova smyslu, ale konkrétní přístup k řešení je možno nechat na dětech, chceme přeci rozvíjet kompetenci k řešení problémů. Často stačí jim „naťuknout“ vhodné řešení. Dovednost vyhledávat a třídit informace je pro kritické myšlení v budoucím životě velmi důležitá.

Statistická analýza zní velmi nadneseně, ale jde jen o to spočítat četnosti kartografických značek označujících jednotlivé plodiny, nerostné suroviny, průmyslová odvětví, druhy dopravy atp. příslušných zkoumanému regionu. Nejčetnější značky se nám velmi rychle vyprofilují. Pak je možno zvolit třeba tři nejčetnější, a ty vypsat jako typické reprezentanty plodin, surovin atp. pro zkoumaný region. Je samozřejmě velmi jednoduché poté ze zvolených (např. tří nejčetnějších) plodin, ner. surovin atp. vyhledat ty státy, které se na celkovém počtu nejvíce podíleli, to ověřit v tabulkách zem. produkce, těžby nerostných surovin atp. a poté zapsat, případně vypíchnout světově významné producenty.

Takto provedené výstupy se potom porovnávají mezi jednotlivými skupinami ať už stejných atlasů, či různých (rokem vydání nebo vydavatelem); diskuse nad odlišnostmi se nabízí. Zároveň dojde ke kontrole, argumentaci mezi skupinami atd.

Výstupem je žáky vytvořený přehled jejich vlastních aktivit, nikoliv tupý nezáživný diktát či výpisky. Již při samotném výukovém procesu se spoustu věcí naučí a dosahují tak i lepších výsledků při hodnocení. Samozřejmě, že je vhodné již při procesu tvorby poznání jednotlivé skupiny i jednotlivce sledovat a nadprůměrné výkony (úměrně schopnostem žáků) průběžně či na závěr hodnotit (ohodnotit).

Vypracoval Ing. Bc. Kamil Bujárek, Gymnázium Varnsdorf

7. 6. 2019 ve Varnsdorfu